Příspěvky uživatele

Chalcophora mariana - krasec měďák

orionka-2:

Už jsou tam oba.

Patří orionko2 tato fotografie k vašemu příspěvku o luňákovi červeném? Jenom se potřebuji ujistit. Děkuji.

Rhaphigaster nebulosa - kněžice mlhovitá nebo Halyomorpha halys - kněžice mramorovaná.

Že by Uleiota planata - lesák rovný ?

Copak vás tak nadzvedlo? Tento můj příspěvek? 

“Odpověď na příspěvek uživatele bohemia.gal z 28.03.2024, 12:25:35 To je škoda. Ona se takto naskýtá možnost že melete vy a chybí vám argumenty , což tajíte zbytečnou povýšeností. Mně se například líbí co a jak píše Varaxi a také způsob jak píše goro. Z toho má člověk alespoň užitek. Informace že jdete raději trucovat do včel.. je na nic.”

Pokud jsem se trefil tak jsem vám, doufám že dostatečně, zdůraznil podstatné. Dále pouze používám slova již použitá v příspěvku na který reaguji. Závěrečné povzdechnutí a srovnání hodnoty informace mám, pravda, na svědomí také a trvám na tom.

Vidíte-li v textu nějaké okřikování či upírání nároku na vlastní názor, vaše chyba. Ovšem co bych také mohl očekávat od jedince který podporuje své diskutabilní názory argumenty že případní oponenti nemají čím přemýšlet (chcete to také vypsat?) ať už mají vzdělání jaké chtějí. Přestože praxi jako takovou uznávám, chtělo by to občas vystrčit hlavu z úlu a podívat se okolo sebe. A ano nesouhlasím s vaším názorem ani s jeho prezentací, přesto si nejsem vědom toho že bych vás osobně přímo slovně napadl.

Na váš dotaz “Co se vrátit k původnímu tématu, víte vůbec ještě o čem je a proč jsem ho otevřel?” Nemějte starost mám čím přemýšlet. Může se dokonce přihodit že vás začnu brát vážně, k čemuž se klidně přiznám, to by ovšem chtělo podstatně změnit argumentaci a podložit jí ne politikou, osočováním okolí z neschopnosti atd. a pohybuji že se vám to povede. Tečka.

Fikovnice:

Nee, toto tam nemám! 😄 Vypadá to na otisk pr.ele, teda několika pr.elí!

Polohopis otisku říká že pr.del byla na opačné straně. Toto je předklon, ty dva otisky nahoře prostě nejsou lopatky.. Už mám svá léta tak se možná pletu😜. Na druhou stranu paměť slouží cekem dobře.

To je škoda. Ona se takto naskýtá možnost že melete vy a chybí vám argumenty, což tajíte zbytečnou povýšeností. Mně se například líbí co a jak píše Varaxi a také způsob jak píše goro. Z toho má člověk alespoň užitek. Informace že jdete raději trucovat do včel.. je na nic.

Středočeský kraj. Všechno venku. Aktivita tak 60%. Letos je složité počasí na probouzení.

Ano je to problém. Pokud máte potřebu, nebo jste nucen situaci řešit, doporučuji prostudovat si podmínky registrace “Postup při registraci exemplářů CITES”. Tam se dočtete že jakoukoliv změnu je třeba hlásit ve lhůtě třiceti dnů. Předpokládám že ta “dlouhá doba” před kterou se želva na vaší zahradě objevila není delší než uvedená, protože to by vás nijak neomlouvalo a ani odpovědného úředníka nedojalo.

Děkuji goro za objasnění, cením si toho.

Pravda, tam jsem došel a temno, koukal jsem na včelku a prostě nic. Protože vím že se vždy vyplatí Bodlince rozumět tak jsem z té pustiny prostě znervózněl.

Děkuji, už se mně rozsvítilo. 👍

Postupuji Bodlinko přesně podle návodu, extra pozornost v pohotovosti a stejně nic nechápu.😕 Prosím o nepatrné popostrčení. Děkuji.

“Neplodnost dělnic rypoše lysého je způsobena vlivem královny. Kdyby byl hormonální funkce jiné absencí feromonů, tak mohou být plodné.”

Ovšem taková situace nenastane po celou dobu života původní královny. Podobně jako včely celá kolonie buduje a přetváří své prostředí ku prospěchu celku. Jedna kolonie formou stavby plástů, druhá vytvářením složitého systému chodeb. Obě kolonie za stejným účelem.

Rád bych si v této souvislosti ujasnil kdo a jak ve včelstvu ovlivní vývoj nové plodné populace? Dosud mám za to že královna tvorbou příslušných feromonů které podnítí včely k úpravě složení krmné dávky určitému počtu larev. Je to zhruba tak?

Vy Tome50 považujete jednu včelu, vosu, mravence za nic. Přesto teprve tito jedinci tvoří poměrně složité společenství běžně klasifikované jako eusociální a které teprve ve svém celku máte za zvíře. Pro vaší informaci v podobném společenství zdaleka nežijí pouze včely a zdaleka není toto uspořádání nějak výjimečné. Přibližně dva tisíce druhů termitů tuto strategii přežití využívají jako první již cca dva miliony let. Zdaleka nejsou jediní, takovou strategii vypilovanou do extrému praktikují i obratlovci a to hned ve dvou známých druzích, např.  Rypoš lysý (Heterocephalus glaber). Mnoho druhů živočichů, mimo těch patnácti tisíc současně známých, žijících ve skupinách má více či méně k podobnému sociálnímu uspořádání zlehka nakročeno. Třeba zrovna divoce žijící vlci, surikaty a v neposlední řadě i lidé. Zejména tedy takové skupiny lidí které žijí v totalitních režimech a bezvýhradně podléhají jednomu vůdci.

Takže ani vy nedokážete rozdělit zvíře na několik částí a posléze je libovolně spojovat. Pokud vás nějak výrazně irituje běžně používané označení “zvíře” posuňte se v klasifikaci o stupínek nahoru a používejte “živočich”, lépe se to následně dělí.

To zřejmě opravdu nedá.

Pro zmiňovaného bource morušového ( Bombyx mori ) platí to samé. Ve volné přírodě se nevyskytuje a bez lidské pomoci se rozmnožit již nedokáže.

To je fakt. Navíc u prvního příspěvku chybí jedno “c” v názvu. Špatně zvolená fotka, moje chyba. Zdá se že jsem byl moc rychlý,  zkusím lépe.

První fotka - Melanotaenia maccullochi

Druhá fotka - Melanotaenia praecox

Obě fotky z internetu

Duhový vypadá takto. (foto z internetu)

Správně Gavůnek Boesemanův - Melanotaenia boesemani 

Gavůnek duhový - Melanotaenia macullochi je podobná ale jiná rybka