Příspěvky uživatele

Ano, jde mimo jiné o střet zájmů. 

🙂

Buggyra:

Takže nic nového. Já jsem náramně zvědavá, jak to Babiš skoulí, zda využije nějakou zahraniční možnost a nebo využije skuliny v zákonech a nebo se pokusí to nechat vyhnít, ale ono to nevyhnije, na to je Pavel moc zásadový, to si myslím, že neklapne….

Navíc se “čeká” na Francouze, jak se během prosince vyjádří k Babišovu zámečku ve Francii…..🙂

Také si myslím, že tentokrát to nevyhnije👍

😊

Díky za tip na obchod, už jsem si objednala - tuhle značku jsem ještě nezkoušela.👍

😊

Pořád je možné si poradit, když vás okouzlí poslední modely haute couture:

https://x.com/Thebestfigen/status/1991219674739040508

🙂

🙂

Britská Kolumbie - vlci a krabí pasti😊

https://www.cbc.ca/news/canada/british-columbia/bc-wolves-crab-traps-tool-use-9.6982536?__vfz=medium%3Dsharebar

Svatomartinský jan hus🙂

Skvěle propracovaný monitoring jednotlivých ptáků mají na NZ u kakapo - viz obrázky, jsou jednak roztomilé, a jednak dobře popisují  použité technologie🙂

edit: mělo by tam být 5 obrázků, netuším, proč nejdou přímo za sebou…..

🙂

Tak pravila umělá inteligence - viz níže (rozhodně tam nevidím žádný benefit pro konzumaci kýmkoliv):🙂

Použití koloidního stříbra pro vnitřní užití (pití, kloktání apod.) je poměrně kontroverzní téma. 

Zde je přehled výhod a nevýhod podle současných poznatků: 

🟢 Uváděné (ale neprokázané) výhody 

Zastánci alternativní medicíny někdy tvrdí, že koloidní stříbro: 

má antibakteriální a antivirové účinky, může posilovat imunitu, pomáhá při zánětech, nachlazení, infekcích močových cest či kožních problémech, působí jako přírodní antibiotikum. 

👉 Tyto účinky ale nejsou vědecky prokázány při vnitřním užívání. 

Většina studií potvrzuje antibakteriální účinek pouze při vnějším použití (např. v obvazech, krémech nebo desinfekcích). 

🔴 Nevýhody a rizika 

Podle oficiálních zdravotnických autorit (např. WHO, FDA, SZÚ): 

Neexistuje žádný důkaz, že by vnitřní užití mělo zdravotní přínos. 

Může dojít k argyrii – trvalému zmodrání kůže způsobenému ukládáním stříbra v těle. 

Hrozí poškození ledvin, jater nebo nervového systému při dlouhodobém užívání. 

Interferuje s některými léky (např. antibiotiky nebo štítnou žlázou). 

Stříbro se v těle nehromadí přirozeně a bezpečně, nelze ho snadno vyloučit. 

⚖️ Shrnutí:

 Aspekt                                                             Výhoda / Riziko                       

Antibakteriální účinek                          ✅ ano, ale hlavně zevně       

Komentář:Pro vnitřní použití nejsou důkazy 

Posílení imunity                                     ❌ neprokázáno                       

Komentář:Chybí klinické studie.

Riziko argyrie                                          ⚠️ vysoké při dlouhodobém užívání 

Komentář:Změny barvy kůže jsou nevratné 

Bezpečnost                                              ❌ sporná                                   

Komentář: Zdravotnické odborné organizace nedoporučují vnitřní použití

🙂

Pro 3A: Umím číst a chápat psaný text - nic to nemění na tom, že vaše závěry jsou nesmyslné.

….Nicméně převařená voda stále obsahuje různé minerály které jsou tělu prospěšné a tudíž je vhodná ke konzumaci více než jen voda “z kohoutku”….to je samozřejmě omyl - změna teploty vody má vliv na změnu rovnováh ve vodě a i když při dostatečně dlouhém varu (20 až 30 minut) v celém objemu kapaliny pravděpodobně dojde k likvidaci mikrobiálního znečištění, nelze z toho v žádném případě vyvodit, že je taková převařená voda vhodnější pro konzumaci než běžná voda pitná o teplotě obvyklé ve vodovodním řadu - třeba právě kvůli ztrátě minerálů, které zmiňujete.

…voda z kohoutku je taky chlórovaná takže tam nic nevznikne….znovu opakuji, že pitná voda, hygienicky zabezpečená chlorací, nerovná se voda sterilní - pitná voda mikroorganismy obsahuje.

Pokud klíčíte zrní pro papoušky (nebo pro sebe), je jedinou rozumnou ochranou proti plísním pravidelný proplach pitnou vodou alespoň 2x denně, uchování naklíčené hmoty v chladu a temnu, klasicky v lednici, a klíčení po malých objemech, které je možné zkrmit při daném počtu ptáků během pár dnů.

Cituji:

…Jenže jak jsem psal výše, voda z kohoutku je taky chlórovaná takže tam nic nevznikne. U převařené nemají zase co získat takže to působí jako kdyby tam rozdíl nebyl….

Uvažujete úplně chybně - i pitná voda obsahuje mikroorganismy, rozhodně není sterilní, nepleťte si to. Chlorace pitné vody jako její hygienické zabezpečení sterilitu nezaručuje - pozor na to.😂

V jakémkoliv otevřeném systému vám do toho největší vidle budou házet sporuláci, kteří jsou v nesterilním prostředí všude kolem…..

Přesně tak, sporuláci číhají všude, ono se bakteriální oživení objeví časem i v té sklenici s vodou z kohoutku, ale chvilku to trvá, než vidíte prostým lidským okem, že se zkazila.

Stačí jakákoliv organika ve vodě ve smyslu pro mikroorganismy dostupného uhlíku, a život jede.

Viz třeba biofilmy v napájecích miskách…..

Tak zpátky k diskuzi🙂

Koně jsou ustájeni - viz foto - v areálu bývalého sběrného dvora v oblasti Vršovice/Michle. Boxy udělané z kovových lodních kontejnerů, kryté polykarbonátovou střechou - jaké tam budou mikroklimatické podmínky v létě, ve vedru a slunci?👎

Osobně si myslím, že pokud fiakristé nejsou schopni koním ani zajistit rozumné welfare v místě ustájení a prostředí, kde tráví čas mimo práci, nemají nárok po nich chtít výkon ve vnitřní Praze. 👎

Něco jiného by byly vyjížďky alá Stromovka apod a k tomu ustájení poblíž (Trojský ostrov a přilehlé oblasti), ale centrum Prahy je úplně mimo.

Jsem ráda, že zákaz prošel.

Vtipné to je, o tom žádná, ale nejvíc mne zarazilo, že pán sedí na záchodě ve spodním prádle - myslím, že by to dost komplikovalo výkon🤣

Ještě to chce doladit….🙂

🙂

Vše zde - viz odkaz, jen je to dlouhé a ne každý to chce číst:

https://www.nature.com/articles/s42003-022-04122-0

Vlci a Toxoplasma gondii - výzkum v yellowstonském parku:

https://x.com/Rainmaker1973/status/1978505018429866010

Mozkový parazit T. gondii donutí vlka opustit svou smečku a založit novou. 

V Yellowstonském národním parku vědci zjistili, že šedí vlci, nakažení Toxoplasma gondii  (parazitem postihujícím i lidi), vykazují odvážnější chování a s větší pravděpodobností se stanou vůdci smečky. 

Vlci se parazitem, obvykle rozšířeným v populaci divokých koček, jako jsou pumy, pravděpodobně nakazí kontaminovanou vodou nebo požíráním kořisti. Nakažení vlci mají o 46 % vyšší pravděpodobnost, že opustí svou původní smečku, a více než 11krát vyšší pravděpodobnost, že povedou novou. 

Studie publikovaná v časopise Communications Biology naznačuje, že T. gondii mění chemii mozku, snižuje strach, zvyšuje agresi a posiluje sociální dominanci – podobně jako u jiných zvířat, kdy např. u hlodavců způsobuje, že se nakažení hlodavci nebojí v blízkosti koček, což napomáhá životnímu cyklu parazita. 

U vlků by to mohlo změnit dynamiku smečky a ovlivnit lov, teritorium a stabilitu v prostředí. 

I když parazit neproměňuje vlky v bezduché tvory, nenápadně ovlivňuje jejich chování, což vyvolává otázky o jeho širším dopadu na zvířata a potenciálně i na lidi.

Ani myslivce bych předem nevyviňovala🙂

https://www.youtube.com/watch?v=bp_OGkO6QNs