Když tak pročítám diskusi…
Chápu, že ve velkochovech je nezbytné celý chov zlikvidovat včas, než pak likvidovat hromadu hnijících mrtvol. Pokud mám ale chov maximálně v nízkých desítkách kusů, asi by bylo záhodno, nechat tomu volný průběh a dát tomu šanci, zda nepřežijí jedinci, kteří by byli schopni založit odolný chov. Myslím na čistokrevná plemena, ne hybridky.
Zrovna tak např. likvidace včelstev. Dát zkrátka přírodnímu vývoji šanci.
U hrabavé drůbeže je údajně úmrtnost 100%. Kam by tak podle vás zakopal 100 a více mrtvolek.? Už asi jen z tohoto důvodu to musel nahlásit.
Asi před měsícem jsem viděl přes okno u krmítka útok krahujce na hrdličky. Jednu lapil a zmizel mi s ní za rohem baráku.
Minulý týden, jsem na ně znovu koukal, jak se na zemi pod krmítkem hrdličky živí. Vykouknu za chvíli a kolem krmítka ani ptáček. Náhodou se podívám z druhého okna a tam se ve sněhu živila samice krahujce. Krmila se tam snad hodinu. Pak se vznesla na plot a ještě si kousek úlovku nesla v pařátu.
Druhý den ráno se tam dva krahujci o zbytky prali, byl to jen mžik, než jeden odletěl. Druhý tam zase hodoval, dokud ho nevyrušila kočka. Vyletěl s kouskem kořisti na sloup a tam pokračoval v krmení se.
Místo Praha východ.
Ano. Odstraní se děloha i s králíkem.
Osobně bych v případě vykloubení volil sekyrku- tuto variantu jsem i navrhl.
V případě podezření na zlomeninu křídla, mi přijde zbytečné jinak zdravé zvíře zabíjet. Volil bych tu fixaci po dobu srůstání křídla. Po zhojení by byl kohout, pedpolládám, po stránce plodnosti v pořádku. Maximálně bude hůře létat a to nepotřebuje ( stejně to bude asi nějaké těžší plemeno).
Ještě. Pokud je to vykloubený, tak buď veterinář nebo sekyrka, protože to se samo nespraví a musí ho to bolet jak prase.
Jestli je to zlomené, tak veterinář. Nebo peří na křidle ostříhat, ať ho to v tě zlomenině netíži, lépe to udrží v klidu, než když se bude křídlo tíhou peří klimbat. Nebo naopak pera v křídle svázat dohromady a tím to zafixovat.
Pokud má drůbež svěšená obě křídla, je to známka nemoci (markantní to bývá u kuřat). Kohout tahá jen jedno křídlo, přikláním se k úrazu Zkoumal veterinář jestli to neni zlomené nebo pohmožděné? Nemohl někdo kohouta praštit? Nebo něco čapnout za křídlo? - tomu by odpovídalo i pošlozené peří.
Podívejte se na křidlo z vnitřní strany, jestli neuvidíte modřinu, otok zlomeninu. Jaká je pohyblivost v kloubecch - jestli to bude kohouta bolet, tak na to kohout třeba taky zareaguje. Porovnejte se zdravým křídlem.
“Podržtažka” není vulgární výraz. Je to jednoslovný názor někoho na někoho (možná to tedy příslušný mohl zdůvodnit).To za mne ke smazanému příspěvku. Další smazané příspěvky jsem nečetl, tam tedy vulgarity nehodnotím.
Jsem se tedy informoval. Bylo mi doporučeno vzít češky z Ústrašic nebo od pana Šlehofera.
Pokud má v každém kmeni více kohoutů tak pak ta odrbaná záda u oblíbenkyň chápu.
V přípěvku mne ale třeba zarazilo, jak se kvočny vracely z polí až s odrostlými kuřaty. Že někde kuřata vysedí, Ok. Že ale pak přežijí tak dlouho v přírodě? Liška uloví bažanta, natož slepici..
Ještě to pro mne není na pořadu dne, ale časem se k inzerátu vrátím a dojedu se podívat, pokud bude možnost. Třeba budu příjemě překvapen (bylo by to super).
V odkazech jsou i nějací lidé jmenováni, takže je i možnost je zkontaktovat a vzit si reference.
No já čtu November.
S tou krčmou to tedy radší nepřehánět.
Řekl bych, že si to pamatujete správně- plodové obaly. Až po porodu se samice čistí a vychází placenta.
Jasně, snáška. ☺️ . V další větě už to mám naštěstí správně.
Taky mě to irituje; stádečko slepiček, narodila se nám kuřátka, kočička je těhotná,…
Jasně, snáška. ☺️
Taky mě to irituje; stádečko slepiček, narodila se nám kuřátka, kočička je těhotná,…
Ten dotaz jako myslíte vážně? Většina ptáků, když je ve snůšce, snáší každý den. A i ty slepice, i když se nejedná o nosné plemeno nebo hybrid, snáší každý den, pokud jsou v obdobi snášky. Respektive několik dní den co den nese, pak si dá den, dva pauzu, pak zase nese. U starých vynesených slepic to platit nemusí. I když, po zimě, na začaátku snášky taky nejspíš ano.
….kdyby se tam ti ekoteroristi….
megi-the-pes:Asi jsem si to na rozdíl od Vás přečetla celé, jakož i celý národ, který nechce, jak to mají v jiných státech, desítky takových rezervací, kam nikdo nesmí.
Neříkejte, že můžete přikrmovat senem, pokud to děláte, děláte to špatně a měli byste to zavřít. To radši nikde neříkejte.
A kde jsem to vzala a vytrhla z kontextu? V tom stejném článku. Je tomuhle rozumět, když si ty další odstavce přečtete sám, nebo si ze sebe budeme dál dělat legraci?
Běžte si dělat legraci z party ulhaných ekologů (taky jsem, ale povětšinou nelžu online).
“Řešením není ani přikrmování zvířat. Kromě toho, že by při počtech kopytníků znamenalo značnou finanční zátěž, není možné především z dalších důvodů. „Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na „lepší“ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Ty by se pak v rezervaci začaly šířit. Navíc by kvůli pravidelnému přikrmování ztratila respekt před člověkem, začala by si zvykat na kontakt s lidmi. Začala by se chovat nepřirozeně,“ zmínil Miloslav Jirků.”Poníčkové hezký,
ale mě už to taky moc nebaví, v zemi, kde je volný průchod krajinou.
A po Václaváku mě chodit nebaví.
Včera jsem měla co dělat, abych psa uchránila před elektrikou,
voni tím obehnali snad půl vesnice, i před vesnicí, jsem to jaksi nečekala,
a eště uboze žluté lanko na žluté trávě. TVL.
Megi.
Úvodem musím napsat, že občas tam jdu pomoct, ale nejsem z těch, kdo by o režimu v ohradách rozhodoval.
1. Ano 2 x jsem zmínil možnost přikrmení (a neumínil možnost utrácení, jsem rád, že i tuto možnost zde diskutující berou pragmaticky). Nevím jaká možnost by byla vybrána, kdyby nebyla získána další plocha + možnost k převozu. Rozhodnř by se ale zvířata nenechala hladovět.
2.. Nemluvte ta celý národ.
3.. Nevím o tom, že by si milovičtí stěžovali. Jednalo se o plochu neprostupně zarostlou tvrdou řezavou trávou vysokou do pasu. Tam by jste se určitě procházet nechtěla.
4. Jasně jsem vám v předchozí reakci napsal, co jste jak napsala.
5. Cyklestezky taky nemusím. ČK, žádné nezakládá. A ano, hurá, vytvořila krásný kus krajiny pro ohrožené kytičky a hmyz.
Xerxová.
Mezi těmi kopytníky se fakt chodit nedá.
Kdyby se nedej Bože někomu něco stalo, tak by z toho mohl být i problém. Tlaky zlikvidovat rezervaci tady byly. A nebylo to z důvodu, že se místní nemohli jít projít dovnitř, ale z investiních záměrů. Dám sem odkaz.
Bugyro.
Ano , oddělením hřebců se to vyřešlilo. Ne ale rozdělením pastviny, ale přemístěním do jiných lokalit. Ona totiž pastva velkých kopytníků je nejlepším a nejefektivnějšíˇ způsobem jak udržovat krajinu zdravou. Proto už i mnoho obcí, nejen soukromých vlastníků o ni má zájem. Naviic pomáhá posílit populaci zubra. Jenom zoologické zahrady k tomu nestačí. A zmovuvzkříení pratura? Za mě super!
Horsano.
Že kamzíci mají díky uzávěře klid na rození mláďat je jedině dobře. Že si zvykla na lidí bude zřejmě tím, že je tam nikdo neloví. Což u nás není, takže přítomnost lidí jim dobře nedělá, treba jednou.
O “neškodnosti” místních na přírodu si iluze nedělám. Jak jsem psal, přiroda se nedostala do takového stavu v jakém je ze dne na den.
K Poloninám. Pár let zpět jsem četl, jak je tam zdecimována populace rysa a jak každý místní pytlák-myslivec má doma kožu z kocůra.
A že se do některých lokalit nesmí, viděl jsem několik reportáží, jak to vypadalo v chráněných územích, když lidé za covidu z nedostatku jiných možností vyrazili do přírody.
Doron.
Vím, že všichni tady diskutující se k přirodě chováme ohleduplně. Ale jinak si iluze nedělám. Stačí jít do lesa na houby. Někdy nesu z lesa místo hub košík petek, plechovek a skla. Být vlastník lesa, tak bych pak ten vstup taky nejradši zakázal. Lidé si za minulého režimu zvykli , že mohou kamkoliv, co není oplocené a že tam mohou cokoliv. Zahrada nám navazuje na louku a protéká jí potok. NAučil se tam někdo občas chodit na ryby, samozřejmě petky a krabičky od cigaret všude. Za potokem je louka a pak uź pole. Místní tam se psama na volno po celej rok. Že to bylo jediné místo, kde v době, kdy byla pole sklizená, měla drobná zvěř útočiště, nezájem. A to jsou právě ti místní, kteří se diví, že najednou někam nemůžou. Obojí je v minulém čase. Jedn místní kus louky koupil a oplotil. Takže se k místu, kde se dalo přejít nikdo nedostane.
S stavem hospodářských lesů máte pravdu. Víte jak by ale vypadaly lesy v chráněných oblastech, kdy se tam ti ekoteroristi nepřivazovali ke stromům?
Věřte, že úplně stejně. - tohle bylo spíš pro Drvodělku.
Samozřejmě, stromu je škoda, hlavně, pokud měl v sobě dutiny.
Ale, jedná se zřejmě nějaké vrby, osiky, … Ty jsou tomu přizpůsobené, jestli je to ve volné přírodě, tak holt je to koloběh.
V parku se dají dát kolem stromů zábrany.
Byla to reakce na stížnosti Assil že se usadil (údajně byl vysazen????!!) na nevhodném místě. Ptal jsem se co na to obec nebo zda vadí jen jí.
Mě osobně by bobr u nas na potoku nevadil, ani kdyby mi kus zshrady zaplavil.
Odchyt bych si představoval do sklopce v okamžiku nastěhování páru, ne když už jsou rodina.
Viděl jsem v tv dokumenty, kdy byla jednoduchým řešením udržována hladina v bobří přehradě na přijatelné výši. To je dobré vědět pro případ, kdy by se třeba dostávala voda lidem do sklepů nebo zaplavovala cestu. Jednou to přijde, že udělá opravdu škodu, ne že zaplaví nějakou louku nebo někde pokácí stromy. Už z tohoto jsou lidé hysteričtí.
Odchyt i případná úprava výšky vodní hladiny samozřejmě za součinnosti příslušných orgánů.
Že je tam někdo vysadil fakt nevěřím. To si jenom myslíte, nebo jste někdo při tom někoho přistihl?
Pokud by to pro ně bylo nevhodné, tak by se nejspíš odstěhovali.
Netuším, jestli je možné bobra, pokud se usadí na opravdu nevhodném místě přestěhovat. Co na to obec? Eviduje nějaké škody, nebo jste jediným stěžovatelem vy?
Jak se jednoduše dá zregulovat výše vodní hladiny v bobří nádrži jsem psal. Samozřejmě vyzkoušeno nemám, asii 2 x bylo v tv dokumentu. Možná ve spolupráci s majiteli pozemků Povodím a Agenturou ochrany přírody a krajiny by bylo vhodné udělat nějaký kompromis, jestliže tedy se usadil na opravdu nevhodném místě.