U nás se tomu říká típek. Asi jak kde. Když jsem googlil, jestli k tomu něco nenajdu, vyjelo mi i pipec.
Vzhledem k tomu často otevřenému zobáku to asi ale típek nebude. Jestli to tedy není způsobeno žízní, protože ani nepije.
Chjo, taková krásná slepička.
Na celkem vysoký hřad teď večer vyletěla. Volátko má prázdné, zatím je ale nevyhublá, hřebínek a lalůčky má červené, nesípe, nechrčí. Sliznice v zobáku a zápach ze zobáku jsem porovnával se zdravou slípkou, - bez rozdílu.
Dobrý den všem.
Mám 17 týdnů stará kuřata. Dnes jsem si všiml, že jedna kuřička není ok. Je apatická, nežere, trus byl jen malé hovínko, ale normální, ne průjem, peří znečištěné nemá. Nebyl jsem teď tři dny doma. V neděli večer byla ok, dnes jsem se odpoledne vrátil a zjistil jsem, že není v pořádku, takže víc vypozorováno nemám a rozhodně dnes nemíním dělat radikální konečné řešeni.
Napadl mne/doufám v típek. Strhnout ho samozřejmě umím, babička a pak i já jsme na ránu dávali sádlo.
Nechci ji zbytečně mordovat tak bych se chtěl zeptat na příčinu tvorby típku u kuřat a případně jiné rady léčby a zda se mohou vytvořit i u takto starých kuřat.
Krmím K2, na noc zrno pšenice a slunečnice 5:1, sem tam zbytky, ale jen zelenina, vařený brambor a jogurt s kouskem chleba (troška jen na chuť), mají zelený neomezený výběh.
Teď jsem se na ni byl podívat, tak doplňuji. Dýchá s otevřeným zobákem. Tak dýchala, když jsem si jí všiml, když jsem je pak volal na večerní krmení, tak dýchala normálně. Takže pátrat asi tímto směrem. Googlil jsem syngaminozu, jiné projevy než ten otevřený zobák nemá (možná jen ani nepije). Slepice máme po třiceti letech, dvůr by tedy měl být nezamořený.
V sousedícím výběhu máme desátý den kuřičky z drůbežárny (takže karanténa dost vlažná. Ty jsou ale zdravé jako řípa.
Děkuji.
V přírodě je největší úmrtnost hlavně mláďat. Myslím tedy, že pokud je potřeba regulovat, tak bych se soustředil hlavně na mláďata. A pak na vytypované problémové jedince.
Mělo by se tak ale dít bez emocí, problémové jedince by měli určovat ti, kteří o tom doopravdy ví, ne nějaká zdivočelá “domobrana” nebo lobby, která to mastí hlava nehlava. A problémové jedince nevytvářet tím, že je krmnými místy lákám k lidským obydlím.
U nás ještě před dvěmi týdny na střeše bylvalo ráno 50 vlastovek a ve vzduchu nade dvorem tak 20? dalších. Minulý týden na strěše 20 + něco ve vzduchu. 5 dní zpět ve vzduchu ani peříčko (no je to smutný), večer se ale objeví vlaštovky i jiřičky. Jedny mladé vlaštovky ještě nocují v hnízdě, ty vylétaly tuším 25.8.. jiřičky ještě taky v hnízdě nocují. Hnízdo mají kousek od okna do koupelny, ráno je tam slýchám šverkat. Druhá dvě hnízda jiřiček nevím, dám si na ně večer pozor.
“Na co žehrají”. Mě by spíš zajímalo, kolik jich chodí zachraňovat srnčata před sečí. Na to by měli žehrat.
“ v horečkách” Ptáci sice mají při sezení na vejcích oproti normálu zvýšenou teplotu, ale není to nemoc a určitě jim není blbě, jako při horečce nám. Aby přežili musí fungovat s plnými smysly a ne otupělí horečkou.
U sousedů jsem kdysi viděl od dlouhodobého sezení kvočnu s proleženinami. Takže dlouhým kvokáním slepici netrápit. Zavřít kamkoliv bez podestýlky aby se od spodu nemohla zahřát, jen o pšenici a vodě a za tři dny je po kvokání.
A abych se vrátil k tomu odranýmu peří zastanu se anonyma. Kritika laiku za dotaz na kohouta byla ok, protože to peří bxlo odrané na úplně jiných místech, než kde je kohout způsobí.
Jak D nemusím, tak přirovnání s večerkou nemá chybu .
A tím chcete říct, že volně žijící vlci by do té ohrady Desenskému vlezli?
U nás naposledy slušne zapršelo 19.7. , psk ještě do 5.8. 4x jen takové zamžení na list. Až ´díkybohu´ konečně dnes.
Reaguji na starší příspěvek, ale když už bylo vlákno obnoveno..
Kuřata se odebírat mohou, aby s těmi prvními kvočna z hnízda neslezla. Ale kuřátka začnou z pod kvočny vykukovat a vybíhat až druhý den po vylíhnutí (maximálně první den odpoledne, pokud se vylíhla ráno). A tím vybíháním vlastně kvočnu z hnízda zvednou. Takže odebírat klidně, pokud se jedná o rozvleklé líhnutí, tak určitě. Ale rozhodně nechat kuřata oschnout pod kvočnou. Proč je sušit někde mimo?!
Takže postupně odebírat oschlá a ne nechat tam pár dříve vylíhlých, jak také padla rada.,
Skořápky z hnízda odebírat. Mobou se ns línout na vejce a tím zabránit kuřeti ve vylíhnutí.
(Táta komouš, on komouš) tygr ussurijský, to je chráňená šelma země, za kterou kope. A žije tady v Česku.
Co tady komu zas vadí, jestli někdo chce nechat pár zvířat dožít v lepších podmínkách. Drůbežárna na produkci vajec není kočečí nebo psí množka, kde kdyby doopravdy odbyt nebyl, tak zaniknou.
No vždyť jo, dospélá vlčice. Jako ten labrador v Německu. Zdivočelé zvíře, které vytvořilo stabilní pár s vlčicí bez samce..
A zbytek nejsou poučky, jen úvahy o migrujících mladých DOSPĚLÝCH vlcích.
Tady asi někdo nerozumí psanému textu. Nebo nechce.
Alfa pár si věrný bude, aspoň tedy je to tak normou. Pak jsou otázkou mladí vlci, kteří opustí smečku a hledají si své teritorium a druhého do páru. Pokud nepotkají vlka, tak se pak hybridizace se psy nabízí. No a tady je podle mne ten rozdíl mezi Itálíí a nami a okolními státy. V itślii potká bezprizorního psa, se kterým utvoří pár. U nás zaběhnutého. Takže připadná rychlovka by se týkala právě hárající feny nebo vlčice. A mám otázku. Hárá vlčice jen tak, nebo se to spustí až po utvoření stabilního pouta se samcem?
V Nemecku byla hybridní smečka. Ten druhý z páru byl labrador a žil trvale divoce. Taky už ta smečka není.
Takže vlastně, až bude vlků více a jedinci, kteří opustili smečku se snáze potkají, nebezpečí hybridizace se sníží. + Pejskaři si rozmyslí pustit psa na volno a nemít nad ním kontrolu, když o něj nebudou chtít přijít.
Lokátor chápu jako pojistku při zaběhnutí. Nasadit ho psovi a “jdi se projít” může snad jen pako.
Pokud bude vlčice hárat, alfa samec se od ní nehne. Tam si zaběhnutý pes ani neškrtne. A jestli se mi domů z vycházky vrátí fena s outěžkem, tak snad pak vidím, co se mi narodilo a snad to pak nevypustím do lesa. Tyto obavy fakt nejsou na místě.
Pak je tu migrace, to je pravda. Ale, kolik že těch útoků na lidi v Itálii bylo?
Pokud je pero ulomené, tak se vymění až při přepeřování. Pokud je vyškubnuté, roste nové ihned. Velkochovy vyskladňuji slepice po ukončení snáškového cyklu, před začátkem přepeřování. Jestli je tedy plán jít do klecovek, tak bych nečekal a ten sen si splnil. Tuším je tam i možnost přitápění. A ven pouštět, až budou opeřené. Pokud by byly velké mrazy, tak na noc dát do nějaké krabice, kde se zahřejí.
Hybridky mají prodloužený snáškový cyklus, takže místo na podzim shodily peří v těch největších mrazech. Pak spaly namačkané pod snáškovými hnízdy a v pohodě přežily. Trávily tam čas i přes den, jen vylezly si naplnit volata. To ale byly odchované od jarních pětitýdenních kuřiček, takže otužilé.
V Itálii ten problém s hybridizací je. Nestrašte ale, že to je i v okolních státech. Vidíte v nich smečky bezprizorních toulavých psů jako je to právě v Itálii nebo v Řecku? Co mě napadá je jedině, že by k tomu mohlo dojít u nějakých pastevců v Alpách a Pyrenejích. Jenže pro ně je vlk nepřítel č.1 (I když, láska je láska 😉.).
Jsou mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou na pastvinách České krajiny. Vlhy mají nory na rovině, jen na drobném terénním schůdku, jako králíci. (To jsem ale viděl i v dokumentu z maďarské pusty tam to byla dokonce ohromná kolonie).
U nás v lese černí čápi hnízdí již roky. Občas je vidět, jak přelétává za loukou, zrovna minulý týden. Jeřábi tu jsou taky již hodně let. Nověji dudci a vlhy.