Nečekejte a otevřete. Ať v hnízdě mohou šetřit energii, je stále zima, hmyzu moc nelétá.
Brzo to není. Nám ty první již několik let přilétají kolem 5. dubna.
Jiřičku jsem hlásil již před časem. Fakt jiřičku podle hlasu poznám, nevím co jiného by to mohlo být. Spíš nějaká, která přilétla hodně předčasně omylem, než že bych se sekl, -myslím.
Buggyro máte pravdu. Prvně jsem použil výraz klaDba a pak už ten církevní i když to vím.
Respektive googlil jsem si to, když tu na “chovu” byl poprvé použit výraz “slepice v kladbě”.
Ještě zkontrolujte ty zobáky.
+ ještě od tématu.
”Kladební místa”.
Rozšířil se tu výraz že slepice kladou vejce. Možná i to je správně, ale za mne vždy slepice snášely. A různá plemena mají různou snášku. Použít výraz klatbu mi do uší fakt nesedne. (Ale nalezl jsem slepičí hnízdo, měla už tam pěknou snůšku). Zrovna tak jsou v klatbě (hrozný). - Ve snášce.
Určitě tedy lepší snášková místa/hnízda.
Vejce kladou podle mne třeba mořské želvy - všechna vejce najednou.
No a to si nemyslím, že křídelní spony jsou lepší než kupírování “čerstvých” mláďat u veterináře. Fakt netuším, jak dlouho po kupírování to může bolet. Ale nedávno jsem měl natažené podkolení šlachy. A bolest zdřevěnělé nohy, jak jsem s ní nemohl hýbat, protáhnout si ji, byla fakt hoodně nepříjemná. A to cítí ptáci se sponou podle mě nepřetržitě. Bolest po kupírování odezní. A pokud mají (vůbec?) stres z nemožnosti plnohodnotného vzlétnutí? Pokud ano, tak ho mají ve všech třech případech. Osobně slepicím bych spony rozhodně sundal a přistihl letky. Jestli budu ty labutě mít, dospělé ptáky kupírovat nehodlám, u vodní se to přistřižení uhlídá snáze, než u hrabavých. No a vlastně, pokud si někdo neuhlídá termín přistřižení bažantů? No Bože…. místní populace je mix x poddruhů b. obecného a sem tam asi i jiných druhů.. Jen mě zajímalo, názor na ten zákaz kupírování. Zda ta možnost (za mne stále spokojenějšího) života na volno v zahradě to nevynahradí.
Na internetu je spousta videí, jak si dravci, sovy a krkavcovití vzájemně likvidují mladé na hnízdech, + likvidují i čápata.. Příroda si to zkrátka do rovnováhy rovná.
Že se do toho aktivně zapojují i čápi vidím poprvé. Ale nepřekvapuje mě to. Jde jen o velikost hnízda, aby na něm dokázali přistát.
Včera v poledne jedna vlaštovka vylétala z chléva. Mezi Benátky nJ- Loučeň.
A kolegyně mi dnes posla video páru čápů - taky tam.(Nejde mi vložit. ??)
Prohlédněte všem zobáky. Pokud vejce žerou, měly by na nich mít zaschlé zbytky žloutku. Stačí, když umí vejce zozklovnout jedna, ostatní se přiživí. To by jste ale nejspíš ve snáškových hnízdech objevil mokrá místa po rozbitých vejcích.
Mají na pozemku možnost, kde by mohly zanášet?
Máte možnost kontrolovat hnízda několikrát denně? Že by jste viděl, že v něm některá sedí?
U krmítka včera a dnes nemocná hrdlička. Co vím, tak třetí za zimu. Dnes bylo krmítko vyžrané, chtěl jsem ho tedy už zlikvidovat. Ale ta kosa…. rozhodil jsem tedy kelímek směsi do trávy pár metrů od krmítka, snad jim ovce a kačky něco nechají. Ještě můžu sem tam hodit na střechu slepičárny a vodárny. Loni jsem to tak dělal, naučil jsem ale tím k nám sojku. Ta pak před mými zraky sebrala na dvoře čerstvě vylétlé ptáče a na půdě shozené vlaštovčí hnízdo s líhnoucími se mladými. Takže párkrát rozhodím mimo krmítko a letos končím.
Neporadím, netuším. Ale vidím, že má zakrvácenou hlavu. Oddělte ji od ostatních slepic, jestli jste tak již neudělal.
150 vajec na tu bídu jinde jde.
Od koho jste je před těmi 7 lety sehnal? A máte svůj chov uzavřený nebo doplňujete chovné kusy i od jiných chovatelů? Díky. L.
My tu ruku potřebujeme. Oni sice to křídlo také. Jde ale o to, aby létat nemohli a tím pádem nemuseli strávit celý život ve voliéře. A píšeme tady o druzích, které tráví čas na zemi nebo na vodě. A jako normu chápu amputaci u čerstvě vylíhlých mláďat.
To jde v pohodě u vodní, která mění letky najednou. Ostatní ptáci je ztrácí postupně. Nedokážu si představit, kolikrát by se museli ti bažanti během konce léta a podzimu odchytem jančit.
+ něco do toho vleze, nestihnete to a máte další invazivní druh.
Nechápu nemožnost kupírování u veterináře.
Jako že nemohou ani veterináři?
S křídelními sponami zkušenost nemám, ale představuji si trvale zafixovanou ruku, celou zdřevěnělou.. Nevím jestli pro ptáka není kupírování a pak na volno na zahradu lepší, než celý život ve voliéře nebo celý život nemoct si protáhnout křídlo.
(Mám slíbené černé labutě. Představoval jsem si kupírování a pak na zahradu na potok.)
.
Kdysi jsem v jedné zahradě vídal na volno chovaný pár bažantů stříbrných. I byli celkem krotcí, kolem chodících lidí si nevšímali. Osobně bych se své vize nevzdával a zkusil to. Samozejmostí musí být kupírování a aby nemohli plot překonat po stromech a keřích u něj rostoucích. + krmení, voda, grit pouze ve voliéře a hřad umístit tak, aby to pro ně bylo nejideálnjší místo k nocování na celém pozemku.
Nevím jaké chováte slepice na vejce, ale čistokrevné leghornky, vlašky nebo zdrobnělé velsumky nadělají spoustu parády + dobře nesou.
Vyvaroval bych se užívání výrazů “určitě” a podobných. Ne vždy je vše na 100%.
👀 tý jo.. 🤞🏼Vlkodlak!!
Na potoce máme už nějaký čas březňačky. Což o to jeden, dva páry tu máme každý rok a i letos tu už nějakou dobu jsou. Letos jsou ale nejspíš trio 1/2. Již jsem je takto viděl víc než před měsícem a dnes znova. Kačírek si v těsném závěsu vodí dvě holky, ty beze sváru bok po boku za ním. Neměl jsem mobila (furt ho při práci někde zapomínám), tak příšte snad dám fotku.
Obhlížely spáry ve zdi slepičarny. Ale máme hoodně starou hrušku na zahradě, nejspíš budou v ní.
První drvodělku sem viděl u nás u Benátek na lichořeřišnicích asi před 12 lety, musel jsem si googlit, co to je. Pak asi 5 let nic a pak už pravidelně.
Dnes dvě drvoděly fialové.
A jeřábi se dnes ozývali od “našeho” rybníka.