Příspěvky uživatele

Ok, opravuji.

Musíte HO brát s rezervou.

ad oba příspěvky
Nějaké tlejíci zbytky v přírodě zůstanou, na ty ale komáři, hlavní přenašeči, nejdou.  A jaké je riziko, přenosu mouchou, která ty zbytky ocucávala, nebo když si k tomu půjde jiný zajíc čuchnout netuším. 
Na přemnožené lišky platí jiní predátoři. Jasně, co chytne liška, chytne i vlk nebo šakal. Ale ten vlk ty lišky zredukuje a tolik na km2 jich nebude, aby se to mezi nimi tak šířilo. Velkým predátorem lišek je taky výr. Jo sice sebere všechno této velikosti i zajíce a bažanta, ale lovem všech menších  predátorů, toulavých koček a nočním sběrem krkavcovitých na hnízdech to vynahradí.
Lišky ale neloví jen zajíce a pokud jich je víc, než zajíců  jedtli není tím, že by bylo přeliškováno ale tím, že je podzajícováno. 
Ale buďme v klidu. Teď zas snad už povolili trávení hrabošů volným rozhozem jedu po polích. Takže ono se to otráví vše. Dravci, čápi, lišky, bažanti, zajíci- takže myxomatóza kosit nebude mít co.  

Ale to už jsem na králících hodně odbočil, kopíruju na ovce do vlků.
 

“Třímetrové ploty, vlci pohybující se běžně po vesnicích.”
Musíte to brát s rezervou.

Mě spíš jde o zamezení šíření v přírodě. Ale to je zase někomu šumák. -Jasně, jsme na chovu..

Na “králících” obava z přenosu myxomatózy ze zajíců na domácí králíky. 
Za mě hlavně přestat lovit lišky, které nemocné zajíce určitě eliminijí a tím sníží šanci přenosu.

Myslivce to ani neťuklo:   https://www.google.com/url?q=https://www.cmmj.cz/doporuceni-k-omezeni-sireni-myxomatozy-u-zajicu/&sa=U&ved=2ahUKEwiv84S9-YqUAxVk-AIHHedLIY0QFnoECAcQAg&usg=AOvVaw0Q_RehQnZHPLInbxaaEeqg

V první řaďě apelujte u vašich myslivců na zákaz lovu lišek i dalších predátorů. Eliminují nakažené zajíce, tím zpomalují šíření.

Dnes jiřička, jenom jedna, asi předvoj Už jsem ji zaslechl včera i předevčírem, ale neviděl, tak jsem radši ani nepsal.  
Benátky nJ.

Otepluje se, tak se šíří.  
(Na pastvinách u Milovic jsou již několik let. Ano, my zde jsme nízko.)

Ta kuřata ale ještě nemáte a nerozmýšlíte, jestli to zkusit, či ne?  To teprve plánujete?. Protože starší kuřata už se mohou krůty bát + ztrácejÍ schopnost vtištění.  Já podkládal vždy kuřata do tří dnů stáří. Na bývalé fauně ale někdo úspěšně podložil kuřata starší jednoho týdne. 
 

Jasně. Důležité je, aby pokud chtějí zrní se dostaly s ovocem do kontaktu a aby to nebylo se šlupkou, ale s dužinou. 
Bylo to tak, že miska prázdná, na ní půlky jahod/třešní a na nich zrníčka. Jak je sbíraly, tak ochutnaly. Zprvu se bály, takže krmení nikde jinde.

Takhle jsme naučili na ovoce andulky. Na ovoci nasypaná jejich směs. Ovoce rozpůlené, aby jej při zběru semínek ochutnaly.  Zrovna tak jsme je naučili na vyjíčko na tvrdo.
Andulky byly roční. (Mladě z předchozího roku, učili jsme je na jahody a třešně).

Myslím, že je to domestikací  způsobená nepříznivá změna, když není schopna každý den nebo ob den na 20 minut slézt z hnízda aby se nažrala, napila a vykálela mimo hnízdo. Jestliže z tohoto důvodu na hnízdě chcípne, tak svým mladým nijak neprospěje. 
To je jako když slepice po snesení vejce začne předčasně  kdákat hned na hnízdě, taky změna způsobená domestikací. Kdákání v přírodě slouží k znovunalezení hejna. 

To jste zrovna narazila na nějakou magorku a hned zobecňujete. Nám se stalo asi dvakrát, že kvočna uklovala svoje první líhnoucí se kuře, na další v pořadí už si pak zvykla.  
Kuřata jsem úspěšně podkládal kvočně několikrát, vždy po pár dnech kvokání. 
Kvočnu s vejci se mi přemístit na jiné místo taky podařilo. Vim ale, že toto se ne tak často podaří. 
Zadavateli jde o podložení kuřat, ne vysezení vajec, takže se nic neděje, jen se případně krůta vrátí na původní místo. Uvádím to jako druhou krajní možnost, pokud by třeba seděla někde venku a hnízdo nešlo nějak zabezpečit. A zdůrazňuji držet se pokud možno první varianty.

Nevím jak krůta, ale u slepice to neplatí.

On ten nepořádek není zas tak strašnej. 2 x 3 týdny za hnízdní sezonu je nakáno pod hnízdem, jinak ok. My na zem pod hnízdo dáváme plato od vajíček, pak se to vyhodí na kompost. 
Vlaštovky nerady hnízdí blízko sebe, když nemusí. Mají ta otevřená hnízda, tak aby na sebe zbytečně neupozorňovaly predátory. Nikdy neudělají kolonii jako jiřičky. Proto, pokud by jste to pro ně plánoval, tak co místnost, to jedno hnízdo, asi lepši varianta,  než v jedné hnízda dvě. 
U nás vždy, když se chtěl nastěhovat do chléva nový pár, tak se jim to zadařilo vždy až když původní pár krmil mladé a sameček neměl tolik času si hlídat teritorium. Teď, poslední roky, jak již je v každé části chléva párů několik, tak v tom možství se již nově příchozí ztratí.

Dnes jsem zaregistroval, že jeden pár už opravuje hnízdo.

A vyklízejte, vyklízejte. Tři místnosti, tam by mohly být tři páry. To máte v dobrém roce 30 mladých! Za rok se jich vrátí čtvrtina, ztráty jsou veliké, tak je potřeba, aby měly kde hnízdit.

Ten prostor je v poho, netuším ta protější zeď, ale odhaduji, že to by vadit nemělo. Teta má ve zděném dřevníčku na boční zdi skříň asi metr a půl od hnízda a byly tam roky. Loni se jí taky nevrátily. Asi nepřežily a ani žádné z jejich posledních mláďat, které by je nahradilo. Takováto ojedinělá místa mohou snadno zaniknout, než když tam hnízdí párů více. 
Ale velká pochvala za zájem.

Pochopil jsem to, že v tom kumbálu loni hnízdily a že čekáte, až se letos vrátí.  
Pokud je kumbál zaplněný tak, že by se mohlo ze země k hnízdu něco dostat, tak tam nezahnízdí. Stačí i k hnízdu opřít prkno, postavit pod něj skříň a nevrátí se do něj.  
Hnízda rozeznáte dle tvaru a umístění. Jiřičky uzavřené z venku na budově, vlaštovky mistička, až na výjímky uvnitř budov. Pak jsou podloubí tam mohou být obojí.

Každým dnem jich přibývá. Nade dvorem máme letecké manévry. Je to super.

A rozeznáte vlaštovky od jiřiček? Na tom okně bych typoval jiřičky. 
Obojí přilétají i během května, takže ty vaše vlaštovky z kumbálu budou ještě někde na cestě.