Příspěvky uživatele

“rušení chovů díky vlkům už je v plném prouduů,”. 
Musíte to brát s rezervou. Jak už jsem uváděl jednou.

Ono ve větvích těch vidlic, které jsou vhodné ke stavbě hnízda, zas tolik není. Zřejmě použili vrabčí hnízdo jako podložku pro své.

Dvě samičky vlaštovek už sedí.
Jiřičky tu sice jsou, na naše jediné hnízdo jednou za pár dní udělají nálety, ale více se do hnízdění nehrnou. Soudedi mají kolonii jiřiček, přes hřeben střechy ale oproti jiným letům taky nevidím, že by tam byl nějaký ruch. Občas nějaká přeletí a to je vše.

My měli zjara v borovici hřivnáče. Je tsk hustá, že hnízdp jsem neviděl, ale létali tam pravidelně, nějalý čas už je ale neregistruji. Létá tu párek strak, tu borovoci taky pročesávaly, tak je mi to jasný.   
 

Ano, v domácím chovu králíků nebo v králičí kolonii.  
Záměrně jsem z králíků přesunul sem, kvůli ťěm samotářským zajícům. Tam bude myslím jiný přenos, než krví sajícími parazity, podstatně vzácnější.

Takže z živých zvířat. Jde o to, aby ti nakažení zajíci dlouho živi nebyli. A o to se postarají lišky.

Přesouvám z králíků. Řešil se tam přenos myxomatózy na zajíce.

Ladd:   
V první řaďě apelujte u vašich myslivců na zákaz lovu lišek i dalších predátorů. Eliminují nakažené zajíce, tím zpomalují šíření.

Acher:    
Ani liška nesežere zajíce beze zbytku. Virus   třeba v kousku kůže vydrží několik měsíců

Dublinbarzoj:   
Lišek je u nás řádově víc než zajíců🤣, tady prostě nic není černobílý: moc lišek : hromada tenkohlavce liščího, prašivina,  vzteklina…. ( a to lišky miluju a jednu si u domu krmíme a odčervujeme),, hodně prasat vyšší riziko aujezkyho nemoci, moru…Lišek je u nás řádově víc než zajíců🤣, tady prostě nic není černobílý: moc lišek : hromada tenkohlavce liščího, prašivina,  vzteklina…. ( a to lišky miluju a jednu si u domu krmíme a odčervujeme),, hodně prasat vyšší riziko aujezkyho nemoci, moru…

Ladd;:   
Nějaké tlejíci zbytky v přírodě zůstanou, na ty ale komáři, hlavní přenašeči, nejdou. A jaké je riziko, přenosu mouchou, která ty zbytky ocucávala, nebo když si k tomu půjde jiný zajíc čuchnout netuším. Na přemnožené lišky platí jiní predátoři. Jasně, co chytne liška, chytne i vlk nebo šakal. Ale ten vlk ty lišky zredukuje a tolik na km2 jich nebude, aby se to mezi nimi tak šířilo. Velkým predátorem lišek je taky výr. Jo sice sebere všechno této velikosti i zajíce a bažanta, ale lovem všech menších predátorů, toulavých koček a nočním sběrem krkavcovitých na hnízdech to vynahradí. Lišky ale neloví jen zajíce a pokud jich je víc, než zajíců jedtli není tím, že by bylo přeliškováno ale tím, že je podzajícováno. Ale buďme v klidu. Teď zas snad už povolili trávení hrabošů volným rozhozem jedu po polích. Takže ono se to otráví vše. Dravci, čápi, lišky, bažanti, zajíci- takže myxomatóza kosit nebude mít co. 
A opět dotaz. Co na ten rozhoz jedů myslivci?

Ok, opravuji.

Musíte HO brát s rezervou.

ad oba příspěvky
Nějaké tlejíci zbytky v přírodě zůstanou, na ty ale komáři, hlavní přenašeči, nejdou.  A jaké je riziko, přenosu mouchou, která ty zbytky ocucávala, nebo když si k tomu půjde jiný zajíc čuchnout netuším. 
Na přemnožené lišky platí jiní predátoři. Jasně, co chytne liška, chytne i vlk nebo šakal. Ale ten vlk ty lišky zredukuje a tolik na km2 jich nebude, aby se to mezi nimi tak šířilo. Velkým predátorem lišek je taky výr. Jo sice sebere všechno této velikosti i zajíce a bažanta, ale lovem všech menších  predátorů, toulavých koček a nočním sběrem krkavcovitých na hnízdech to vynahradí.
Lišky ale neloví jen zajíce a pokud jich je víc, než zajíců  jedtli není tím, že by bylo přeliškováno ale tím, že je podzajícováno. 
Ale buďme v klidu. Teď zas snad už povolili trávení hrabošů volným rozhozem jedu po polích. Takže ono se to otráví vše. Dravci, čápi, lišky, bažanti, zajíci- takže myxomatóza kosit nebude mít co.  

Ale to už jsem na králících hodně odbočil, kopíruju na ovce do vlků.
 

“Třímetrové ploty, vlci pohybující se běžně po vesnicích.”
Musíte to brát s rezervou.

Mě spíš jde o zamezení šíření v přírodě. Ale to je zase někomu šumák. -Jasně, jsme na chovu..

Na “králících” obava z přenosu myxomatózy ze zajíců na domácí králíky. 
Za mě hlavně přestat lovit lišky, které nemocné zajíce určitě eliminijí a tím sníží šanci přenosu.

Myslivce to ani neťuklo:   https://www.google.com/url?q=https://www.cmmj.cz/doporuceni-k-omezeni-sireni-myxomatozy-u-zajicu/&sa=U&ved=2ahUKEwiv84S9-YqUAxVk-AIHHedLIY0QFnoECAcQAg&usg=AOvVaw0Q_RehQnZHPLInbxaaEeqg

V první řaďě apelujte u vašich myslivců na zákaz lovu lišek i dalších predátorů. Eliminují nakažené zajíce, tím zpomalují šíření.

Dnes jiřička, jenom jedna, asi předvoj Už jsem ji zaslechl včera i předevčírem, ale neviděl, tak jsem radši ani nepsal.  
Benátky nJ.

Otepluje se, tak se šíří.  
(Na pastvinách u Milovic jsou již několik let. Ano, my zde jsme nízko.)

Ta kuřata ale ještě nemáte a nerozmýšlíte, jestli to zkusit, či ne?  To teprve plánujete?. Protože starší kuřata už se mohou krůty bát + ztrácejÍ schopnost vtištění.  Já podkládal vždy kuřata do tří dnů stáří. Na bývalé fauně ale někdo úspěšně podložil kuřata starší jednoho týdne. 
 

Jasně. Důležité je, aby pokud chtějí zrní se dostaly s ovocem do kontaktu a aby to nebylo se šlupkou, ale s dužinou. 
Bylo to tak, že miska prázdná, na ní půlky jahod/třešní a na nich zrníčka. Jak je sbíraly, tak ochutnaly. Zprvu se bály, takže krmení nikde jinde.

Takhle jsme naučili na ovoce andulky. Na ovoci nasypaná jejich směs. Ovoce rozpůlené, aby jej při zběru semínek ochutnaly.  Zrovna tak jsme je naučili na vyjíčko na tvrdo.
Andulky byly roční. (Mladě z předchozího roku, učili jsme je na jahody a třešně).

Myslím, že je to domestikací  způsobená nepříznivá změna, když není schopna každý den nebo ob den na 20 minut slézt z hnízda aby se nažrala, napila a vykálela mimo hnízdo. Jestliže z tohoto důvodu na hnízdě chcípne, tak svým mladým nijak neprospěje. 
To je jako když slepice po snesení vejce začne předčasně  kdákat hned na hnízdě, taky změna způsobená domestikací. Kdákání v přírodě slouží k znovunalezení hejna. 

To jste zrovna narazila na nějakou magorku a hned zobecňujete. Nám se stalo asi dvakrát, že kvočna uklovala svoje první líhnoucí se kuře, na další v pořadí už si pak zvykla.  
Kuřata jsem úspěšně podkládal kvočně několikrát, vždy po pár dnech kvokání. 
Kvočnu s vejci se mi přemístit na jiné místo taky podařilo. Vim ale, že toto se ne tak často podaří. 
Zadavateli jde o podložení kuřat, ne vysezení vajec, takže se nic neděje, jen se případně krůta vrátí na původní místo. Uvádím to jako druhou krajní možnost, pokud by třeba seděla někde venku a hnízdo nešlo nějak zabezpečit. A zdůrazňuji držet se pokud možno první varianty.