Příspěvky uživatele

A teď na návsi u vrat  ježek. Hned jsem mazal a dal mu na dvůr na obvyklé místo vodu (může podlézt pod vraty). 
A aby to bylo úplné, netopýr včera. Nebo předevčírem?

Skřivana jsem slyšel v půlce týdne, ale ti by tu, dle hromnicové pranostiky, měli být  již od února.  
Dnes jsem ale slyšel jiřičku. V tom oparu proti slunci nebyla vidět. Podle hlasu ale musela kroužit sousedům nade dvorem.

Ve středu 4.3.  dva rehkové Benátky n.J.
Jeřáby už slýchám delší dobu. Jsou za vedlejší vesnicí, večer se to krásně nese.

Se mi vybavilo.   
Děti jsou na výletě v Koněpruských jeskyních. Paní učitelka se ptá:” Děti, co to támhle na stropě visí za ptáka?” Přihlásí se Pepíček a říká: “ Paní učitelko, to je netopýr. A nevisí za ptáka.”

Neznám Kalimera, ale brojleří nám vyrostli na dvoře při stejné péči jako o normální kuřata. I když měli volnost na skunci a trávě, moc toho nenaběhali, seděli u krmítka a cpali se. Takže jestli máte podmínky pro kuřata, máte podmínky i pro brojlery.

Zubři jsou vysazováni do volné přírody na Poloniny, na Kavkaz, na jih Evropy kromě supů je vysazován ibis skalní. Přímorožec?/adax? Tunisko?/Maroko?.  
To bylo jen namátkou, je toho víc, stačí zagooglit.

Z přírody Existuje legální a nelegální lov na chov. Legálně se odebírají třeba proto:

“ZOO PRAHA ROZMNOŽILA KRITICKY OHROŽENOU STAŠILKU HUMŘÍ.     
……     
Strašilka humří může v dospělosti měřit až 15 centimetrů a ještě před 110 lety se běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku asi 700 km severovýchodně od Sydney. Roku 1918 na jeho útesech uvízl parník, z něhož unikly krysy. To byl začátek jejího konce. Během dvou let z ostrova vymizela. V 60. letech 20. století se skupina australských dobrodruhů rozhodla zdolat Ballovu pyramidu – nejvyšší mořské skalisko na světě, které se tyčí z oceánu zhruba dvacet kilometrů od Ostrova lorda Howea. To se jim sice nepodařilo, ale zato na zdánlivě nehostinné skále objevili mrtvolku jakéhosi obrovského hmyzu. Existence strašilek humřích na Ballově pyramidě byla potvrzena až počátkem nového tisíciletí. Šlo o první živé exempláře spatřené lidským okem po více než 80 letech. Vědci poté objevili celkem 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči. Bez nadsázky šlo o vůbec nejvzácnější hmyz na světě.   
…….”

Na Novém Zélandu a v Austrálii - samozřejmě i jinde, zde je ale ochrana přírody na vysoké úrovni- existuje spousta endemitů, kteří jsou vysazováni na přilehlé ostrovy, po té co z nich byly odstraněny imvazivní druhy.

I ve třech až 4 týdnech ještě musíte přitápět, pokud si je budete brát na jaře a pokud se ochladí. Termoregulaci mají vyvinutou v pěti týdnech. Chce to počítat s žárovkou (hlavně na noc). A určitě jim i dopřát pohyb venku. V okamžiku, kdy trochu naberou váhu, tak se moc od krmítka stejně nehnou.

Mám na to opačný názor. Vím, že kdo chce krmit celoročně, tak krmit bude. Ani ornitologivé se v tomto názoru neshodnou. 
Já ale celoročně rozhodně nekrmím. Jednak je nebezpečí, že do hnízda z krmítka přenesou nějakou nemoc. Jednak si myslím, že by bylo vhodnější, aby zahnizdili dále od lidských příbytků z důvodu predace koček. A pokud přijde hlad z důvodu nepřízně počasí a neodchovají ptáčata všechna, je to přírodní výběr, kdy přežijí ta silnější. Občas.je taková probírka slabších jedinců pro populaci určitě prospěšná. 
 

Zažil jsem dvakrát asi lasisičku (hranostaj nebo nebo mladá kuna?) zahnanou kočkou do kouta. Vždycky jsem se k tomu nachomýtl podle skřeků, které vydávala a zachránil ji. Nemyslím, že by ji kočka nebyla schopna ulovit. I jsme ji tuším u baráku zakousnutou měli (nevím čím, ale u baráku, takže naše kočka nejpravěpodobnější viník).

Ne nadarmo se říká” Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu….”.  
Králíkovi ale samozřejmě volnost přeju, i když jednou možná za ni zaplatí daň.. Asi by rozumnější bylo, ho na noc zavírat.  
A jak psal někdo výše, pořídil bych mu kamaráda.

Lopatkovec zalévám, až když začne být smutný. Pak zaleju hodně, za několik hodin nebo druhý den, vyliji z podmisky přebytečnou vodu.

Tak si udělejte kafe cibetkový, když už to žuláte.

Taky jsem jeřáby již zaslechl, tuším včera nebo předevčírem.

Na Kavkaze kdysi vysazená populace zubrů má v sobě 8-12% genů bizona. Jedná se o životaschopnou populaci, na zimu migrující na hřebeny hor, odkud v zimě vítr sfoukává sníh. Populace dvakrát prošla hrdlem lahve , kdy při změně poměrů tam, na ni byly pořádány lovy i za pomoci vrtulníků (jakmile zaslechnou jeho zvuk tak se stádo na útěku ne semkne, ale rozprchne).  
Do jiných oblastí Kavkazu jsou již vysazováni čistokrevní zubři nížinně-kavkazské linie.

Luk to samý. + luk/kuš jasně to ukazuje na něčí požitek ze zabíjení.

Takže ta stovka věžáků na naší škole, která je na nejvyšším místě vesnice, je vlastně v bezpečí. Leda tedy za špatné viditenosti nebo při polaření má dravec šanci.

Ano. A i v Jižní Americe žijí zdivočelí koně.

 

Ty kuše jsou svinstvo. Kdo tohle povolil!! Představte si postřelenej kus (nenamlouvejme si, že vždy vše dohledají). Kulka se může zapouzdřit, ale to dřevo v ráně, to musí být utrpení.

V Česku už je 16 (OPLOCENÝCH) pastevních rezervací, kde je krajina udržována velkými kopytníky. Zubry, zpětně šlechtěnými pratury (kříženci několika primitivních plemen skotu, která pratura připomínají a ve svých domovinách jsou chována extenzivně), a exmoorskými pony (primitivní plemeno domácího koně).  
Jedná se údajně o koníky, kteří přišli do Anglie s Kelty. Volně žijí již 1000 let. Jsou tedy k soběstačnému životu v přírodě přizpůsobeni. V Německu žije obdobně ve volnosti du”lmenský pony. Další takové plemeno je polský konik, portugalský garrano, španělská sorraia, hucul. 

Když se přivezlo stádo exmoorů na pastvinu k Benátkám, byli daleko více nasrtstěni, než ti, co už byli přes rok u Milovic. V Exmooru je podnebí drsnější, než zde na pokraji polabské nížiny. 

V Alpách žije stádečko “zdivočelých” haflingů po zemřelém majiteli. Koně se na zimu stěhovali blíže k vesnicím, kde dělali škody v sadech. Jsou tedy na zimu zavíráni a na jaře je vypouští zpět do přírody. To k tomu volnému chovu huculů v Tatrách. Od jara do podzimu by si určitě poradili bez pomoci člověka. Na zimu by asi migrovali někam do vhodnějšich podmínek, kde by vznikal střet s lidmi. 

V Rumunsku v dunajské deltě  žijí také zdivočelí koně, údajně by se z většiny mělo jednat o křížence huculů a arabů. Prý tam dělají škodu na přírodě, protože jich je tam již moc (chtělo by to vlky). 
Zdivočelí koně žiji na náhorní plošině Sicilie?/Sardinie?/Korsika?. Jsou tam pod velkým přírodním výběrem, protože přes léto je tam velký nedostatek vody.
Další zdivočelí koně žijí kdesi v polopoušti v Jihoafrické republice (údajně vojenští koně po zrušení posádek). Ti ale dostávají zabrat. Jsou pod predačním tlakem velkých šelem. + je decimuje každoroční období sucha, protože nemají migrační pud, jako tamní kopytníci, kteří sezónně migrují. 

Kdesi na Sibiři, na severu, nad hranicí lesa, probíhá také jakýsi výzkum o vlivu velkých kopytníků na přírodu. Tam snad ale vypustili vše, nač si vzpomenete.