Příspěvky uživatele

U krmítka včera a dnes nemocná hrdlička. Co vím, tak třetí za zimu. Dnes bylo krmítko  vyžrané, chtěl jsem ho tedy už zlikvidovat. Ale ta kosa…. rozhodil  jsem tedy kelímek směsi do trávy pár metrů od krmítka, snad jim ovce a kačky něco nechají. Ještě můžu sem tam hodit na střechu slepičárny a vodárny. Loni jsem to tak dělal, naučil jsem ale tím k nám sojku. Ta pak před mými zraky sebrala na dvoře čerstvě vylétlé ptáče a na půdě shozené vlaštovčí hnízdo s líhnoucími se mladými. Takže párkrát rozhodím mimo krmítko a letos končím.

Neporadím, netuším. Ale vidím, že má zakrvácenou hlavu. Oddělte ji od ostatních slepic, jestli jste tak již neudělal.

150 vajec na tu bídu jinde jde.
Od koho jste je před těmi 7 lety sehnal? A máte svůj chov uzavřený nebo doplňujete chovné kusy i od jiných chovatelů?  Díky. L.


 

My tu ruku potřebujeme. Oni sice to křídlo také. Jde ale o to, aby létat nemohli a tím pádem nemuseli strávit celý život ve voliéře. A píšeme tady o druzích, které tráví čas na zemi nebo na vodě. A jako normu chápu amputaci u čerstvě vylíhlých mláďat.

To jde v pohodě u vodní,  která mění letky najednou. Ostatní ptáci je ztrácí postupně. Nedokážu si představit, kolikrát by se museli ti bažanti během konce léta a podzimu odchytem jančit. 
+ něco do toho vleze, nestihnete to a máte další invazivní druh.  
Nechápu nemožnost kupírování u veterináře. 
 

Jako že nemohou ani veterináři? 
S křídelními sponami zkušenost nemám, ale představuji si trvale zafixovanou ruku, celou zdřevěnělou.. Nevím jestli pro ptáka není kupírování a pak na volno na zahradu lepší, než celý život ve voliéře nebo celý život nemoct si protáhnout křídlo. 
(Mám slíbené černé labutě. Představoval jsem si kupírování a pak na zahradu na potok.)

.

Kdysi jsem v jedné zahradě vídal na volno chovaný pár bažantů stříbrných. I byli celkem krotcí, kolem chodících lidí si nevšímali. Osobně bych se své vize nevzdával a zkusil to. Samozejmostí musí být kupírování a aby nemohli plot překonat po stromech a keřích u něj rostoucích. + krmení, voda, grit pouze ve voliéře a hřad umístit tak, aby to pro ně bylo nejideálnjší místo k nocování na celém pozemku.  
Nevím jaké chováte slepice na vejce, ale čistokrevné leghornky, vlašky nebo zdrobnělé velsumky nadělají spoustu parády + dobře nesou.  

Vyvaroval bych se užívání výrazů “určitě” a podobných. Ne vždy je vše na 100%.

👀 tý jo.. 🤞🏼Vlkodlak!!

Na potoce  máme už nějaký čas březňačky. Což o to jeden, dva páry tu máme každý rok a i letos tu už nějakou dobu jsou. Letos jsou ale nejspíš trio 1/2. Již jsem je takto viděl víc než před měsícem a dnes znova. Kačírek si v těsném závěsu vodí dvě holky, ty beze sváru bok po boku za ním. Neměl jsem mobila (furt ho při práci někde zapomínám), tak příšte snad dám fotku.

Obhlížely spáry ve zdi slepičarny. Ale máme hoodně starou hrušku  na zahradě, nejspíš budou v ní.  
První drvodělku sem viděl u nás u Benátek  na lichořeřišnicích  asi před 12 lety, musel jsem si googlit, co to je.  Pak asi 5 let nic a pak už pravidelně.

Dnes dvě drvoděly fialové. 
A jeřábi se dnes ozývali od “našeho” rybníka.

A teď na návsi u vrat  ježek. Hned jsem mazal a dal mu na dvůr na obvyklé místo vodu (může podlézt pod vraty). 
A aby to bylo úplné, netopýr včera. Nebo předevčírem?

Skřivana jsem slyšel v půlce týdne, ale ti by tu, dle hromnicové pranostiky, měli být  již od února.  
Dnes jsem ale slyšel jiřičku. V tom oparu proti slunci nebyla vidět. Podle hlasu ale musela kroužit sousedům nade dvorem.

Ve středu 4.3.  dva rehkové Benátky n.J.
Jeřáby už slýchám delší dobu. Jsou za vedlejší vesnicí, večer se to krásně nese.

Se mi vybavilo.   
Děti jsou na výletě v Koněpruských jeskyních. Paní učitelka se ptá:” Děti, co to támhle na stropě visí za ptáka?” Přihlásí se Pepíček a říká: “ Paní učitelko, to je netopýr. A nevisí za ptáka.”

Neznám Kalimera, ale brojleří nám vyrostli na dvoře při stejné péči jako o normální kuřata. I když měli volnost na skunci a trávě, moc toho nenaběhali, seděli u krmítka a cpali se. Takže jestli máte podmínky pro kuřata, máte podmínky i pro brojlery.

Zubři jsou vysazováni do volné přírody na Poloniny, na Kavkaz, na jih Evropy kromě supů je vysazován ibis skalní. Přímorožec?/adax? Tunisko?/Maroko?.  
To bylo jen namátkou, je toho víc, stačí zagooglit.

Z přírody Existuje legální a nelegální lov na chov. Legálně se odebírají třeba proto:

“ZOO PRAHA ROZMNOŽILA KRITICKY OHROŽENOU STAŠILKU HUMŘÍ.     
……     
Strašilka humří může v dospělosti měřit až 15 centimetrů a ještě před 110 lety se běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku asi 700 km severovýchodně od Sydney. Roku 1918 na jeho útesech uvízl parník, z něhož unikly krysy. To byl začátek jejího konce. Během dvou let z ostrova vymizela. V 60. letech 20. století se skupina australských dobrodruhů rozhodla zdolat Ballovu pyramidu – nejvyšší mořské skalisko na světě, které se tyčí z oceánu zhruba dvacet kilometrů od Ostrova lorda Howea. To se jim sice nepodařilo, ale zato na zdánlivě nehostinné skále objevili mrtvolku jakéhosi obrovského hmyzu. Existence strašilek humřích na Ballově pyramidě byla potvrzena až počátkem nového tisíciletí. Šlo o první živé exempláře spatřené lidským okem po více než 80 letech. Vědci poté objevili celkem 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči. Bez nadsázky šlo o vůbec nejvzácnější hmyz na světě.   
…….”

Na Novém Zélandu a v Austrálii - samozřejmě i jinde, zde je ale ochrana přírody na vysoké úrovni- existuje spousta endemitů, kteří jsou vysazováni na přilehlé ostrovy, po té co z nich byly odstraněny imvazivní druhy.