Příspěvky uživatele

Mohlo být také rozčísnuté- uklouznutí na příliš hladkém povrchu.

Já bych to tedy spíš typoval na chocholouše. Když ještě byli, tak nečastější pozorování bylo, jak probíhá po zemi. Skřivánka mám spojeného s třepotáním se ve vzduchu se zpěvem.. Pobíhat po zemi jsem ho snad ani neviděl; řekl bych, že se na zemi drží dál od lidských staveb, než to dělával chocholouš.

Zkuste si vygooglit zpěv s a ch.

Rozmezí Nymbursko/Mladoboleslavsko. Husy a jeřábi. Už asi před 2ma týdny. Husy vídám, jeřáby slýchám. A teď o víkendu skřivan.

Mám písek. Odsávám hadičkou,

Jsem v rybičká začátečník. Dočasně jsme stěhovali kočku do bytu, idea byla, ať se má na co koukat. Nekouká, koukám já.

Mám akvárko 10 l s 3 endlerkami a 3 krevetkami. Bez ničeho, když se vypíná televize tak jsou do rána ve tmě, ráno mám v obýváku 22C, přes den 24. Jednou za týden měním cca ⅓ vody. V druhém tom samém mám jednoho bojovníka. Vypadají spokojeně, plavou po celém, oždibují rostlinky. Krmím (dle příspěvku Komety) 2x denně. Přebytky sežerou šneci. Voda čirá, voní jako rybník.

Asi 3 roky zpět ukazovali v tv hnízdo vlaštovek s dvěmi bílými mláďaty. Nejednalo se ale o albíny. Byla bílá s červenou skvrnou na hrdle a čele.

Ano, je to nejspíš vlaštovka. Jiřičky ani takto nízko obvykle nelétaji.

Munchkin typuju vyskočí maximálně na židli, určitě ne na ledničku.

Naše kočka skáče v sedmimetrové výšce z z větve na větev na vzdálenost 1,5 m. Tak to má být, ne množit a šířit postižená zvířata.

Myslím, že kteří ji chtějí, chtějí malou kočku a neuvědomují si , že jde o mrzáčka s krátkými nožkami a normálním tělem. 

I když nám připadá křídlování u jednodenních mláďat jako nepatrný zásah, z jejich pohledu to tak nejspíš není; netuším jak je rozvinutá nervová soustava. Zvážil bych tedy zda kupírovat nebo kazdoročně přistřihovat letky a třeba riskovat únik nepůvodních invazivních druhů do přírody. Záleží pak na pohledu každého z nás. 
Z pohledu kachniček (nebo i jiného ptáka) bude podle ně určitě lepší trávit čas na volno na zahradě i s ostříhaným/kupírovaným křídlem, než být zavřený ve voliéře.

Osobně jsem tedy spíše pro kupírování u veterináře. Přijde mi více plusů pro mne i pro zvíře. 

Všechny moje češky snášely v do snáškových hnízd v kurníku. Výběh neomezený.

Babička chovala ve stejných podmínkách vlašky a jejich kříženky (hlavně s leghornkami. Pokud některé zanášely, tak to byly výjimky potvrzující pravidlo.

Plně souhlasím. Kritizoval jsem krmení ptáku z důvodu, aby třeba nemigrovali. Jasně, že pokud pták není označený, tak nevíme o jakého jedince se jedná. Už ale jen ta myšlenka, měnit jim zvyky, mi přijde zcestná.

Na jaře i přestávám krmit, aby se rozletěli k rybníku a k lesu a nevyváděli mladé v zahradách plných koček. 

O tom, do kdy přikrmovat, je diskuze na exotech.

Kloním se k názoru, od začátku lidtopadu do konce dubna. Jednak hlavně kvůli přenosu nemoci na krmítku, aby mu ptáci nebyli vystaveni i v době, kdy se bez přikrmováni obejdou. A pak jde možna  i o narušení bioritmu, jak píšete. Jeden zastánce celoročního přikrmování uvádí, že včasným přikrmováním si udrží ptáky i krmítka a ti neodletí na zimoviště. A to si myslím, že je chyba, měnit ptákům zvyky, jen abych se mohl dívat na ptáčky. Krmím je, abych jim pomohl, ne uškodil. Pozorování a radost z nich je až na druhém místě.

.

Rekapitulace strávníků na a pod krmítkem. 
Hrdličky, kosi, straky, sojky, polňáci modřinky (letos málo), koňadry, červenka, pěnkavy, stehlíci, čížci, jeden plašťově myšošedej ptáček (?).  A snad samička zvonka, jen jsem ji krátce zahlédl. Zvonky asi kosí ta choroba, jak se psalo jimde, myslím na exotech. U tety na krmítku jsem je taky neviděl. V minulých letech byli.

N&D, střídám po pytli kachnu a křepelku grain free verzi. Nic jiného nezkouším, když jí chutnají.

 K tomu má vedle na mističce jogurt. Vždycky se nakřoupe granulek a pak se dolízne jogurtem. K tomu nastřídačku kupuju hovězí nebo vepřové srdce nebo dostane porci z našeho, když se vaří. Vždycky si v chodbě skočí na židli, to je znamení, že chce maso. + myši a chrousti, teď je teda na myší dietě, protože jsme dočasně v bytě.

Šlo mi spíš o propagaci toho krmítka, protože mi přijde fakt šikovné, než se dohadovat. 

Krmím od začátku listopadu do konce dubna.
Vkldám fotku šikovného krmítka. Mají ho v OBI+ jsem ho viděl v několika zahradnictvích. Je dobře udržovatelné, ptáci do něj příliš nenakálejí a při krmení něco vyhází na zem pro druhy, které se do něj nevejdou. Dávám do něj směs pro venkovní ptáky. Na slunečnici mám zavěšenou upravenou pet lahev. - 2 cm nade dnem dírky skrz na skrz, jimi protažený klacík jako bidélko, nad nimi otvor, kterými slunečnici vyzobávají.

Přečetl jsem oba články, spíš se přikláním k prvnímu. Přijde mi přirozenější, když slabší mláďata zahynou z nedostatku potravy, než když celé hnízdo nebo populace přijde pryč v důsledku infekce. A ruku na srdce, takový ptáček, když se večer nakazí, druhý den již nepřiletí; nebo kolik kdo kdy viděl nemocných pěvců.. to k monitoringu zdravotní situace na krmítku. Nebo krmit včas, aby neodletěli až do středomoří, ..to byla perla. 

Myslel jsem, že jsem přihlášený, když jsem psal příspěvek výše, tak jen doplňuji, abychom tu nedoskutovali v anonymitě.