I když nám připadá křídlování u jednodenních mláďat jako nepatrný zásah, z jejich pohledu to tak nejspíš není; netuším jak je rozvinutá nervová soustava. Zvážil bych tedy zda kupírovat nebo kazdoročně přistřihovat letky a třeba riskovat únik nepůvodních invazivních druhů do přírody. Záleží pak na pohledu každého z nás. Z pohledu kachniček (nebo i jiného ptáka) bude podle ně určitě lepší trávit čas na volno na zahradě i s ostříhaným/kupírovaným křídlem, než být zavřený ve voliéře.
Osobně jsem tedy spíše pro kupírování u veterináře. Přijde mi více plusů pro mne i pro zvíře.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 05.02.2024, 05:21:52
Všechny moje češky snášely v do snáškových hnízd v kurníku. Výběh neomezený.
Babička chovala ve stejných podmínkách vlašky a jejich kříženky (hlavně s leghornkami. Pokud některé zanášely, tak to byly výjimky potvrzující pravidlo.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 28.01.2024, 16:19:11
Plně souhlasím. Kritizoval jsem krmení ptáku z důvodu, aby třeba nemigrovali. Jasně, že pokud pták není označený, tak nevíme o jakého jedince se jedná. Už ale jen ta myšlenka, měnit jim zvyky, mi přijde zcestná.
Na jaře i přestávám krmit, aby se rozletěli k rybníku a k lesu a nevyváděli mladé v zahradách plných koček.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 27.01.2024, 09:48:19
O tom, do kdy přikrmovat, je diskuze na exotech.
Kloním se k názoru, od začátku lidtopadu do konce dubna. Jednak hlavně kvůli přenosu nemoci na krmítku, aby mu ptáci nebyli vystaveni i v době, kdy se bez přikrmováni obejdou. A pak jde možna i o narušení bioritmu, jak píšete. Jeden zastánce celoročního přikrmování uvádí, že včasným přikrmováním si udrží ptáky i krmítka a ti neodletí na zimoviště. A to si myslím, že je chyba, měnit ptákům zvyky, jen abych se mohl dívat na ptáčky. Krmím je, abych jim pomohl, ne uškodil. Pozorování a radost z nich je až na druhém místě.
Rekapitulace strávníků na a pod krmítkem. Hrdličky, kosi, straky, sojky, polňáci modřinky (letos málo), koňadry, červenka, pěnkavy, stehlíci, čížci, jeden plašťově myšošedej ptáček (?). A snad samička zvonka, jen jsem ji krátce zahlédl. Zvonky asi kosí ta choroba, jak se psalo jimde, myslím na exotech. U tety na krmítku jsem je taky neviděl. V minulých letech byli.
N&D, střídám po pytli kachnu a křepelku grain free verzi. Nic jiného nezkouším, když jí chutnají.
K tomu má vedle na mističce jogurt. Vždycky se nakřoupe granulek a pak se dolízne jogurtem. K tomu nastřídačku kupuju hovězí nebo vepřové srdce nebo dostane porci z našeho, když se vaří. Vždycky si v chodbě skočí na židli, to je znamení, že chce maso. + myši a chrousti, teď je teda na myší dietě, protože jsme dočasně v bytě.
Krmím od začátku listopadu do konce dubna. Vkldám fotku šikovného krmítka. Mají ho v OBI+ jsem ho viděl v několika zahradnictvích. Je dobře udržovatelné, ptáci do něj příliš nenakálejí a při krmení něco vyhází na zem pro druhy, které se do něj nevejdou. Dávám do něj směs pro venkovní ptáky. Na slunečnici mám zavěšenou upravenou pet lahev. - 2 cm nade dnem dírky skrz na skrz, jimi protažený klacík jako bidélko, nad nimi otvor, kterými slunečnici vyzobávají.
Přečetl jsem oba články, spíš se přikláním k prvnímu. Přijde mi přirozenější, když slabší mláďata zahynou z nedostatku potravy, než když celé hnízdo nebo populace přijde pryč v důsledku infekce. A ruku na srdce, takový ptáček, když se večer nakazí, druhý den již nepřiletí; nebo kolik kdo kdy viděl nemocných pěvců.. to k monitoringu zdravotní situace na krmítku. Nebo krmit včas, aby neodletěli až do středomoří, ..to byla perla.
V zimě jsem pro krmení, v přirodě toho určitě k nalezení mnoho nemají. Naopak v létě by se o sebe měli postarat sami. Navíc si myslím, že riziko přenosu nemocí na krmítkách opravdu je, tak proč by ho ptáci měli podstupovat i v létě.
Vložím fotku krmítka, které je uzpůsobeno tak, že se tolik neznečistí trusem; je i se zásobníkem.
Krmím ptačí směsí. Koupil jsem i 40 kg slunečnice. Tu ale zatím nedávám, protože tou krmí soused. Jen jsem si tedy odsypal a dal jsem ji tetě.
U mě na krmítku zatím polňáci, modřinky, koňadry, na semínkách tůje čížci. Pod krmítkem kosi, hrdličky, straky, sojky.(vrabci toho dost vyhází, takže na zemi je toho opravdu dost).