Příspěvky uživatele

Kdyz v google zadáte “v. s j. hromadně hynou v čr” vyjede hodně aktuálních článků. 
Téma o nepřízni počasí jsem nakousl v sekci Ostatní ptactvo, vlákno Už sů tu. Kdyžtak se tam podívejte. 
Jde o to, že sposta lidí si myslí, že uz odletěly, ale ony tu jsou. Jekich čas k odletu před dešti ještě zcela nanastal a taky jim nešlo vstřic počasi. Čekají na příznivý vítr v zádech, a foukalo celou dobu od jihu. Také je to údajně tak, že staří ptáci odlétají dříve, než mladí. 
Aby se měly kde schovat v nepřízni počasí, je tedy důležité předčasně nezavírat okénka, i když si myslím, že jsou již pryč. 

Včera jsem si k večeru sedl k oknu do dvora a sledoval. Postupně se do chléva vracely. Přes den tam nebyly; potřeboval jsem nějaké nářadí, tak jsem tam nejdříve opatrně nakoukl, abych je do toho nečasu nesplašil. 
Teď  jsem kontroloval půdy, jestli tam nezatéká. Hnizdečko ve špičce krovu jich je plné.

Češky chci i za cenu nižší snášky. Samozřejmě,  pokud by byla možnost dobře nesoucích, zvolil bych je. Ale hledisko je pro mne i exteriér.

Pokud jsou tak dlouhodobě chovány v izolaci od jiných chovů, tak jestli se nejedná o mutaci/ degeneraci. 
Pak taky je mi divný.  V inzerátu je uvedeno, že chovné hejno čítá 300 - 800 ks a na fotce jsou 3 slepice a kohout. 
Ta užitkovost by byla úžasná, jsem ale ostražitej. 

Vím. Tyhle mi ale přijdou s extrémě krátkými nohami. Jak jezevčíci.

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/190423991/nv-ceske-zlate-kropenky-ze-soukromych-gen-rezerv.php

Co říkáte na tyto Češky? 
Jednak ta avizovaná užitkovost. 
A pak mi přijde, že mají nějak moc krátké nohy. Nebo je to úhlem focení? 
Pán na Bazoši nabízí jak Nv, tak odchovy.

Dnes jak jsem doma, tak sousedovic jiřičky vidím nade dvorem každou chvíli. + jsem viděl přelétávat nizko nad dvorem , v úrovni okapů, jednu vlaštovku a jednu jsem zahlédl vylétávat z chléva.  
Máme tu hned vedle rybník a z obou stran vesnice les, tak tam snad nějaký hmyz létá. 
Četl jsem, že v a j jsou schopny v nepřízni počasí částečné hibernace. Takže pokud jsou v nějakém objektu usazené, tak nerušit. Tak snad to nějak přečkají. Obávám se ale, že tenhle nečas bude trvat ještě hodně dní. A pokud přežijí, budou jim ty tukové zásoby chybět k migraci.

Dneska jsem viděl jednu vlaštovku zalétat na půdu. Obávám se, že tyto dny jsou a ještě budou pro ně těžká zkouška. 

Máme v oknech sítě proti hmyzu. Na ventilačku otevíráme jen to křídlo se sítí. 
 

U mamky přes ulici měli černou labradorku, puštěnou na zahradě na volno, ale to bylo tak všechno. Když ji krmili, tak se jen pootevřely dveře a jimi se vystrčila miska se žrádlem.  Když šla paní domů a pes ji vítal, tak si ho ani navšiml, když si děti hrály venku a ona jim vzala míč, tak ji okřikovaly. Sousedka mamce říkala, že jednou ji viděla, jak si šla v zimě lehnout na matraci, kterou měla u domu a jak nadskočila, jak byla matrace celá promočená studená. Jestli měla nějakou jinou matraci v boudě nevím. Kadopádně ten pes měl za společníky jen lidi, kteří šli kolem a znali ho. Taky jsem ji chtěl ukradnout a měl jsem to udělat. Jako zloděj bych se určitě necítil.

“A otázka- tieto boli zrejme liahnuté a boli v “škôlke” spolu, myslíte, že by sa aj tieto pozabíjali medzi sebou?“ 

Pochybuju, že si pamatují, že spolu vyrůstaly. 

Takže zdrobnělky jedno hejno, klasická velikost další hejno a dorost další hejno (kuřata se připojí k dospělým po dosažení dospělosti). Kritériem je tedy spíše velikost, než plemenná příslušnost.

A není na vápenku Arpalit?

Ale to je zřejmě máte na velkém pozemku a každé plemeno má svůj kurník?. 
Moje zkušenost: slepice navzájem plemena nerozlišují, chovají se jako jedno hejno. (Chov na velkém pozemku, v jednom kurníku). Ale nechoval jsem plemena markntně rozdílné velikosti, jen lehká a polotěžká plemena.
Na nového jedince si musí zvyknout, u jinak zbarveného kusu to může trvat déle. Na malém prostoru, kde nemají možnost se vyhnout, muže být šikana nového jedince dost brutální.

Děkuji za doplnění. Je to tedy jako s kurem domácím. Jeho předkem také není jenom kur bankivsky. 
Šlo mi hlavně zadavatelce osvětlit  její doměnky/dedukce. 

Všechny druhy holuba domácího, tedy i holub poštovní pocházejí z holuba skalního. 
Polaření je hledání potravy na poli. Některá plemena mají tuto vlastnost šlechtěním, denním krmením, horšími letovými schopnostmi nebo po generace chovem ve voliérách sníženu. Měšští holubi (také se jim říká věžáci) ve většině polaří, bych řekl. 
Ta “cestující hejna” jsou právě holubi odlétající za potravou nebo se vracející zpět. A vracejí se zpět do svých “domovů”, na svá stálá nocoviště. Určitě se bezcílně netoulají.
V Praze Na Přikopech hnízdí hřivnáči na každém druhém stromě, i jen 2 metry vysoko. Od lidí jim tam nebezpečí nehrozí, predace nízká, tak se přizpůsobili.

Po rorýsech ani vidu ani slechu. 
Začal nás ale navštěvovat ťuhýk. A docela krotkej.

Naše teď byla z důvodu rekonstrukce domu rok v bytě, tak vím, že chodi na velkou každý den jednou. Občas, málo kdy, den vynechala. Ten den pak ani nejedla. Krmení maso, granule, jogurt. Teď už je zase venku, tak nevím, předpokládám beze změn.

Měl jsem je od kuřat, krmil statkovými krmivy, máčeným chlebem, strouhanými okurkami, puštěni na volno, povětšinu času se ale nehli od korýtka. Lhal bych, kdybych psal, jak dlouho jsem je krmil. Nechal jsem je ale schválně růst dlouho, už i kokrhali. Byli jak malí krocani. A od mala jak buchtičky, rozhodně ne žádní mrzáčci. Bylo to  v 80. letech, nevím jestli se od te doby brojleři nějak změnili. 
 

Tak o ušetření za granule určitě nejde. Ty má k dispozici nepřetržitě a kvalitní, syrové maso kdykoliv si mňoukne, na noc lžici jogurtu, občas syrový žloutek. Některá kočka holt loví víc, některá míň. Končím tím, čÍm jsem začal, situace s vlaštovkami mě štve. Roky jim “nadbíhám” aby se jim u nás dařilo a teď tohle. Je to zkrátka střet zvířecích instinktů, ony na ni dělají nálety a ona je loví. Kdyby si ji nevšímaly, tak nemá šanci je chytit..