Příspěvky uživatele

To nemá cenu. Škoda, že tu není emotikon bijící hlavou do zdi ( pro mě). 
Já tam zkrátka chci jít, tak proč tam nemůžu (třeba proto, aby jste ty kytičky nepošlapala).   
A jiní tam z protekce můžou ..(važně?). Ano přiroda tam byla, ale zřijmě v stále horším a horším stavu (nebo se tak stalo lusknutím prstu, že se stavy zvěře rostlin, ekosystémů povětšinou snižují/zhoršuji?). Věřím, že vy tam ničemu neublížíte, ale jak to má ten, co to hlídá vědět (ovšem co třeba takový tetřev v hnízdní sezóně, když tam bude chodit mimo cestičky a prolejzat roští , každej kdo si vzpomene). 
Ach jo. Je to marný. 

Napsala jste tohle:    
“Dyť byl humbuk kolem malé plochy, že ta zvířata nemají dost jídla a že dokrmovat lidmi je nelze, takže honem honem pronajmout, sehnat pozemky další”.   
A teď uvádíte tuto citaci:    
“„Kvůli dlouhodobému suchu je vegetace na pastvinách výrazně méně, než v normálních letech.”

A to není to samé, takže překrucujete, vytrháváte z kontextu.    
Diskutovat dále nemá cenu. 
Kdo ze sledujících chce, může se na stránky ČK podívat, připadně se do nějaké rezervace zajet podívat.

Čekal jsem, že odpoví někdo, kdo je chová.  Odpovím tedy jako chovatel čzk zatím pouze bývalý.
Co se týče hluku. Čzk jsou ostražité, takže plaše reagují na všechny nezvyklé podněty. Pokud s nimi ale zacházíte klidně, časem se chovají klidně jako jiné slepice.  
Mráz - naopak jsou otužilé. 
Špatné krmivo - tím doufám krmit nemíníte. Krmivo by mělo obsahovat vše, co zvíře potřebuje a mělo by ho být dostatečné množství. Čzk je shánlivá, takže pokud má velký prostor dokáže si najít spoustu potravy sama, ale chceme od ní užitek, tak bychom ji měli krmit dostatečně. 

 

To ale musíte říct tomu bobrovi, že se to tam nemá dělat. Nebo si fakt myslíte, že ho tam někdo vysadil. (Kadého půl kilometru ? Nepřeháníte?)
Tak to pak teče čistá voda do rybníka

Abych řekl pravdu, vaše příspěvky většinou nechápu. Vyjadřujete se pro mne prapodivným stylem. Někdy se to pokouším přečíst dvakrát, většinou nedočítám.  V tomto tématu se samozřejmě přečist komplet a pochopit snažím. 
Takže:   
- nedostatek vegetace - začalo hrozit, že by zvířata mohla časem pastvinu vypást. Důvody- byrokratické průtahy v rozšiření plochy u Milovic a v zakládání dalších rezervací a do toho sucho. Nakonec se podařilo oddělit hřebečky a umístit hřebce do jiných chráněných rezervací a s s nimi i hřebce vůdčího. Jak jsem psal, odchovy již začínaly dospívat. Koně  se již tedy nemohli dále množit a k výpasu pastviny fakt nedošlo, ale jak jsem taky psal, i tu byla možnost přikrmovat senem.  
- jezdit se dívat nemusíte, za divočinu chválím, taky taky ji  na kusu pozemku mám.   

- nepředstavujte si, že se zvířata vypustila někam na skládku. Tou třtinou to bylo tak zarostlé a stařinou zakryté, že se to postupně objevovalo jak to zvířata vypásla.. Proč do toho pletete i azbest netuším. Možná mi něco uteklo, teď jak jsme stavěli, tak jsem neměl moc času.   

- napajedlo plánovali - copak mohou za byrokratické průtahy a naschvály? 

- čast je obce,…. - a jako co má bejt?  
Ale co. Kdo chce psa být, hůl si najde.

Pro všechny koho by to zajímalo. Dejte si na strankách České krajiny do vyhledávače slovo “ transport”. Vyjedou transporty do rezervací, kam se posílala zvířata, třeba najdete nějakou poblíž.
A nebo na strankach Kudy z nudy heslo  “exmoor” nebo “pratur” nebo “zubr”.  Tam by se také měly rezervace objevit, dle druhu, kterým krajinu udržují. 
Třeba na Plachtě u Hradce Králové (zřizovateľ rezervace je město), mají exmoory (exmoorský pony) a protože je to hodně zamokřené, tak buvoly.

Tak zástupy se do Milovic nehrnou. Ty by se tam hrnuly, kdyby přírodní rezervaci nahradilo zábavní centrum, jak byly snahy. Takže spousta jednodenních návštěvníků a víc pro místní nic. 
Místním lesík v těsné blízkosti Milovic zůstal, mimo to je v docházkové vzdálenosti u Milovic opravdu velký les. No a pak  tam vznikl kus krásné nerušené přirody, která se procházkou po vyšlapané cestičce dá pozorovat. A jako bonus nějaké to zvířátko.
Samozřejmě, každý to chtit mít v sousedství nemusí, že. Proti gustu..

Ano, název článku upoutá.
Že to byli v Čt jedině dobře, aspoň se to “prošťouchlo”.
“musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit”   Na prvním místě je psáno odvézt
“Šlo by” . - podmiňovací způsob.

Pokud by se mělo se všim počítat dopředu, tak jak to tady chodí, nevzniklo by nikdy nic.  
Psal jsem někde výše, že byly různé tlaky a to i po tom, co se to rozjelo a Česko získalo za poslední dobu jeden z mála kladných ohlasů ve světě, to zmařit.  

Jak jsem psal drvodělce, zajeďte se podívat někam, kde to máte poblíž.
 

Dojeďte se podívat, nebo si na stránkách České krajiny najděte rezervaci bližší.  
Pak dejte věďet.

Co to vykládáte? Jaké lesíky za plotem?  
Jedíný lesik který tam je právě zůstal volný pro místní. 
Ano cestička kolem může byt po dešti rozbahněná ale rozhodně se nebrodíte bahnem, krom místa, kde to rozjezdí teréňáky. Kdyby byla cestička přes ohradu, byla by po dešti mokrá taky. Nebo by jste ji vyasfaltovala?    

Zvířata jsou vidět někdy z dálky, někdy z blízka, někdy vůbec. S tim se musíte smířit a dojít si na tutovku do Zoo. A vážně jako by jste se šla procházet mezi zubry? Oni by se vám hlavně zdaleka vyhnuli, jen by neměli od lidí klid. Procházet se můžete mezi ovcemi s pasákem. 
Tady jde o to že péče o rozsáhlou krajinu pomocí velkých kopytníků je nejlevnější možnost. Stačí el. ohradnik a zajistit vodu. S ovcemi a s bačou se to nedá srovnat. 
Jo a kytičky přes ohradník vidíte, tak oč jde. Nebýt tohoto managementu, tak by jste se chodila dívat na jednotvárnou plochu zarostlou invazivní trávou.

Lidé chodí okolo, je to teda již pěknej špacír, stále se to ale ještě obejít dá. Ale je se na co dívat, takové středoevropské safari.
Dříve to byla plocha zarostlá metr vysokou invazivní třtinou křovištní, tou se moc lidí předpokládám neprodíralo nyní je to květnatá křovinatá step.. V plánu byl začlenit tam i lesík těsně u Milovic. To místní nechtěli, pravě, aby tam mohli chodit. 
Zapomněl jsem jmenovat ještě chřástaly, krutihlavy a objevili to i dudci a vlhy. Ty úspěšně hnízdily v norách v zemi jak králíci (žádná kolmá stěna tam není).. Obávám se, že kdyby tam měli lidé volný přístup, nic takového by se nedělo. Spousta lidí by se šla minimálně podívat blíž a rušili by je. Co so budema povídat…, stačí ty marné prosby o nekrmení.

“Dyť byl humbuk kolem malé plochy, že ta zvířata nemají dost jídla a že dokrmovat lidmi je nelze, takže honem honem pronajmout, sehnat pozemky další.” 
Šíříte neu’plnou, zkreslenou informaci.
Problém byl v tom, že z byrokratických důvodů a jiných “zajmů” bylo zpožděno vytváření dalších rezervací, kam se plánovaly dodávat odchovy. Nešlo tam ani o úživnost ale o to, že odchovy se již dostávaly do reprodukčního věku. To krmení je spíše myšleno nekrmení veřejností, to již o vedlo k úhynu. Nedostatkem potravy nebo prostoru zvířata rozhodně nestrádala. Přidat jim seno nebyl a není problém. Plocha je taková, že stávající počty uživí, v případě extrémního sucha nebo vyjímečné sněhové nadílky se určitě zasáhne, aby zvířata nestrádala. Jedná se o zubra a plemeno koně a skotu (zpětně šlechtěný pratur), kteří jsou schpni se o sebe jinak postarat.
Nyní je takovýchto rezervací v Česku tuším 13, další mají vznikat. Odchovy kam umisťovat je. 
Prohlédňete si na stránkách fotky, jaká krásná krajina vznikla.

Samozřejmě. Zvířat je tolik, že je pozemky dokonale uživí. I mimo vegetační sezonu, a není to zdaleka plocha vypasená na centimetr výšky, jak vidíte na nějakých pastvinách. Jsou tam nedopasky, keře, stromky umožňující zimování hmyzu a úkryt drobné zvěři, hejna zimujícího ptactva, zajíci, králíci, bažanti, koroptve, křepelky, srnčí a to i přes výskyt šakala. 
A to jenom proto, že tam zvěř má klid od lidí ( myslím hlavně zemědělce a nezodpovědné pejskaře).

Ekofanatoci? Bavili jsme se o tomhle.  
Česká krajina https://www.ceska-krajina.cz  
Stále jeho odpověď chápete?

 

Začátkem zimy jsem poptával řemeslníka. Závěrem jsme i zabrousili na jiné téma. Řekl jsem mu, že chodím pomáhat jedné organizací pečující o krajinu. On na to “No tak to já jsem na opačné straně, já jsem myslivec” 👀   
Takže oni ani něco zachránit, jak píšete, zájem nemají. Jenom chránit zájmy svoje. Ty ale s přírodou nic společného nemají.
 

“A teď to má zachraňovat člen zájmového spolku ve volném čase?”  
To ale nemyslíte myslivce?

Když už se nastěhoval do vesnice.Kolem těch stromů by stačily zábrany, keře ať si okusem klidně zmlazuje. Výšku vody v případné hrázi regulovat tou trubkou. 

K JS.  Ano máte pravdu rozdílné biotopy pro spousty různých druhů a na pár metrech. Před hrází stojatá, pod hrází proudíci.. Ještě jsem zapomněl napsat. V té Anglli, z toho bobřiho mokřadu vytékala oproti vodě, přitékající do něj, voda absolutně čistá. Takže pro raky ideál (jak je to někdo uváděl, že jim přítomnost bobrů škodí).

A ještě. Ano, bobr krajinu zaplaví. Jezero, bažina se postupně zanese, vznikne tam úrodná niva se spoustou pastvy pro zvěř ta časem znovu zaroste lesem, kterým protéká říčka. No a pak se tam zase třeba nastěhuji bobři… a tak stále dokola. Jenom to netrvá v letech, ale v lidských generacích. Stejně jako přirozená obnova a druhová obměna lesa.  

 

Dvě poznámky do diskuse.  
Výška hladiny a tím i rozlévání vody do krajiny se dá velice jednoduše regulovat. Stačí k tomu dostatečně dlouhá trubka. Při porušení hráze bobr reaguje na zurčení vody. Pokud se tedy hrází protáhne v potřebné výšce dostatečně dlouhá trubka, tak si to bobr s narušením hráze nespojí a neucpává ji.  
Pak tu někdo psal o oplocení stromů v Mnichově. Několikrat jsem zaregistroval stížnosti, že v Lednickém areálu bobr kácí vzácné dřeviny. Vždy jsem si říkal , proč ty stromy něčím bytelným neohradí, extra vysoký by to přeci být nemuselo, jenom bobruodolný.  
Všechno jde, když se chce a použije hlava.

No je to bobrovi, který pokácel stromy, stejně, jako to udélalo povodí. 
Ale zpět tedy k bobrovi (nejde mi vložit) - zadejte si:
“Bobr v Brdech vytvořil mokřad. Ušetřil státu miliony.”
 
Dále, nedávno byl v TV dokument, že v Anglii na jednom potoku vysadili bobry (v A byli bobři komplet vyhubeni). Sice byly zaplaveny nějaké přilehlé pozemky, což se nelíbilo místním farmářům. Ale potok, který v létě běžně vysychal od hráze dolů po proudu již nevysychá.  A dále, ve vesnici, kde poslední roky byla několikrát do roka nebezpečná povodeň, od doby, co bobr postavil hráze, již několik let žádná nebyla.