Příspěvky uživatele

Kdyby se dělaly rámky na šířku 24 mm tak tam je placu dost😉

Stále mi to nedá spát🙂, ale v knize jasně píše, že ten jeho úl je na 9 rámků a dle mého názoru je to čtverec ať už vnitřní světlosti tak i vnější (nejsou tam přesahy bočnic jako u Blaníku). Když se podíváte na výkres v řezu, který tady dal Javali tak je tam nejspodnější kóta 330 mm a ta kóta jasně znázorňuje vnitřní světlost čel nástavku. Na levé straně je řez izolovanou stěnou nástavku a na pravé straně je podle mě chybně narýsovaná stěna protější: Za prvé je zakreslená jako neizolovaná a za druhé je ještě naopak!!! Nuta pro uchycení rámků je směrem ven z úlu!!!! Dle mého názoru je tam jasná chyba ve výkresu té levé protější stěny nástavku a možná tuším proč, jelikož by se mu na papír nevešel řez druhou zaizolovanou stěnou tak tam nakreslil pouze část stěny bez oplášťění a to ještě opačně. Nechci se hádat, ale Brennerův úl je podle mě čtverec o vnitřní světlosti 330x330 mm. 35x9=315 mm+9-10mm propolisu=324-325 mm. Zbývá 5-6 mm fuga což je jak jste říkal na těsno.

Teď se na to dívám a vnitřek mezi čelama má 330 mm.

Je to v odkazu od gora na začátku diskuze. Posílám odkaz: 

https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/NASTAVKOVY_UL_z_hlediska_zivota_vcelstva_a_jeho_zakonitosti.pdf

Řez nástavkem i s rámkem je na posledních stránkách dole. Možná, že jsem to špatně spočítal mě už z těch výpočtů hrabe. Ty výkresy stojí za hovno měl tam být nástavek v půdorysu i s kótama vnitřní světlosti a ne jenom řez.

Díval jsem se na plány nástavku od Brennera a jestli jsem to dobře spočítal tak vnitřní světlost nástavku by měla být 330x330. Vzdálenost od nuty k nutě 350 mm. HL délky 348 mm. Dal bych ji raději 347 mm.

Zdá se mi, že to samé jak v Belgii, Holandsku je již v Irsku. Brusel jsou dobytci největšího kalibru jejich regulace a vymýšlení hovadin nezná mezí. Napsal bych tady co bych s nima nejraději udělal, ale nechci, aby mi tady zazvonila policie. 

Děkuji mockrát za podrobný popis

Zdravím vás.

Měl bych ještě dotaz, jestli je vnitřní světlost blaníku 405x425 mm. A D-B má 450x450 podle vás 450x460 kvůli propolisu na mezernících. Neměla by být 450x475, aby tam vlezla dejme tomu BP či buchta?

Přepošlu vám to na mejla tam to asi budete umět zvětšit. Já to dokážu zvětšit i tady mám notebook a zvětšuji to na touchpadu po našem je to něco jak na dotykovém displeji mobilu dvěma prsty od sebe. Jestli máte PC tak asi na myší kolečkem.

Děkuji vám moc. Takže jestli jsem to dobře pochopil vitřní rozměr: šíře 450 a délka 460 mm. V pohodě jak budete mít čas a bude pěkně tak ten přípravek na řezání oušek na HL vyfotíte. Něco jsem našel na internetu na italských stránkách. Fota dole.

Překlad:

Existují dvě kategorie racionálních nebo pohyblivých plástových úlů , navržených téměř současně v polovině minulého století, v Americe reverendem Langstrothem a v Německu Berlepschem. První skupina, nazvaná americká , zahrnuje všechny úly, ve kterých se plásty vytahují z druhé, druhá skupina, nazvaná Německá , zahrnuje úly, ve kterých se plásty vytahují zezadu, jeden po druhém. Společnou vlastností těchto úlů je, že mají dno, hnízdo, jeden nebo více supers, půdu a nakonec střechu. Pohyblivé plástové úly využívají biologickou vlastnost včel, která je nutí k propolisu (rozšiřování propolisu, pryskyřičné látky) prostorů, kterými nemohou projít, k vytváření voskových můstků v těch větších než 9 mm a ponechání mezer mezi nimi 7 a 9 mm. V racionálních úlech jsou proto včely nuceny stavět plástve v dřevěných rámech, které po zavedení do úlu ponechávají mezi vnějšími okraji a stěnami prostor přibližně 8 mm, totéž se děje mezi plástvem a plástvem. Všechny úly amerického typu vycházejí z původního Langstrothova modelu , následně několikrát modifikovaného. V Evropě se rozšířil model nejprve upravený Dadantem a následně Blattem. Z tohoto modelu, nazývaného Dadant-Blatt, se odvozuje model Italian-Dadant-Blatt , z něhož se odvozuje nejrozšířenější úl v Itálii, standardizovaný na Národním kongresu v Brescii: Italica-Carlini . Dnes existují dvě základní verze, s pohyblivým dnem a s pevným dnem s verandou, tzv. "nomádství". Obě verze existují v 10 a 12 rámcích. Stavba úlu Kromě nákupu úlů již zabalených a připravených k použití je možné je sestavit svépomocí nebo zadat práci truhláři získáním typového projektu. Níže popíšu vnitřní opatření , která je nutné důsledně respektovat, abychom měli standardní a především použitelná včelstva: Konstrukční schémata úlů Italica-Carlini A) Stavební schéma Italica-Carlini s 12 „přisedlými“ rámy B) Stavební schéma Italica-Carlini s 10 „kočovnými“ rámy Dno je od nosné plochy přidržováno dvěma pásy o rozměrech 580 x 500 x 20 mm; na třech stranách (mimo přední části) jsou přibita tři pravítka (15 x 25 mm), na kterých bude hnízdo spočívat, čímž se ponechá otvor 15 x 450 mm pro průchod včel. Tu pak reguluje speciální lamelový nebo kovový rošt. Hnízdo je čtyřhranná krabice o vnitřních rozměrech 450 x 450 mm a výšce 308 mm. Nahoře, na vnitřních rozích dvou protilehlých stěn, má hnízdo 2 drážky o rozměrech 18 x 15 mm pro zavěšení rámů. Pokud jsou rámy umístěny na kovových páscích vybavených distančními vložkami, musí být tyto zvednuty o 5 mm a drážky tedy musí mít rozměr 23 x 15 mm. Super je krabice velikosti hnízda (450 x 450 mm), ale o polovinu vyšší (154 mm) a navíc opatřená drážkami pro rámy (18 x 15 mm). Půdní nebo voštinový kryt tvoří desky, které po spojení mají rozměr 500 x 500 mm a tloušťku 15 mm a lze je držet pohromadě pomocí 4 pravítek umístěných na okrajích. Atika může být opatřena otvorem 40 mm pro podávání živin. Střecha může být dvojitá nebo plochá; v posledních letech se pro svou praktičnost, nižší cenu a možnost stohování úlů při přepravě těší stále větší oblibě plochý. Skládá se z dřevěného rámu (556 x 556 x 100 mm) uzavřeného plátem masonitu, celý pokrytý vhodně složeným plátem pozinkovaného železa nebo hliníku. U verze nomadism s 10 plásty zůstávají rozměry nezměněny kromě šířky, která je místo 450 mm ve všech částech redukována na 375 mm. Přední verandu lze při přepravě uzavřít sítí podepřenou speciálním rámem. Stavební materiály Jednoznačně nejpoužívanějším stavebním materiálem ve včelařství je dřevo. Z praktických a ekonomických důvodů je dřevo jedle tím, kterému se dostává největšího uznání. Desky musí být první volby (bez suků) a dobře vyzrálé (aby se předešlo nepříjemným deformacím), o tloušťce 25 mm. Tato tloušťka se však po hoblování často zmenší na 22-23 mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní produkt, vystavený vzduchu a nepřízni počasí, dřevo podléhá znehodnocení, a proto je nutné jej chránit. Nejstarší metodou ochrany dřeva je nátěr. Kdysi se používaly pouze olejové barvy (hlavně převařený lněný olej). Dnes nám trh nabízí velmi širokou škálu produktů, včetně: barvy z vařeného lněného oleje, Carbolineum, dehet, syntetické barvy, minerální vosk a propolis. Rámečky Projekty hnízd a superrámů Nad projektem Nest rám, pod projektem Super rám. Rámy, identické ve dvou verzích, se skládají z horní lišty nebo voštinového držáku (470 x 28,5 x 20 mm) opatřeného na spodních koncích dvěma spoji 26,5 x 10 mm, dvěma bočními sloupky (290 x 28, 5 x 9 mm) a užší spodní příčkou (417 x 22 x 10 mm), aby nedošlo k poškození včel a jiných plástů při rámech jsou extrahovány z úlů. Vnější rozměry jsou tedy 470 x 300 mm. Ty super se liší tím, že jsou nižší, 146 mm oproti 300 mm hnízdních, a postranní sloupky tedy měří 136 x 28,5 x 9 mm. Všechna dosud uvedená měření lze bez obtíží měnit, pokud jsou přísně respektovány vnitřní rozměry úlu a vnější rozměry rámků. Variací těchto dvou základních modelů úlů je nespočet, z nichž nejdůležitější jsou ty, které jsou vybaveny děrovaným roštem na dně a bočními svorkami pro blokování nadstavců a atiky. Zdroj: „Včely – biologie, chov, produkty“ od Alberta Contessiho

Dobrý večer.

Mě by zajímaly vnitřní rozměry D-B.

Ok. Děkuji za info. Stefanos je kdo?

Čau Jano. 

Tím pádem u izolovaného úlu v kombinaci se zužováním by měl být efekt nižšího počtu VD ještě patrnější ne?

Dnes jsem se ptal kámoše na Tachováky shodou okolností v nich včelaří. Psal mi toto: “mám zateplené nástavky. V rekordních letech v nich bylo nejvíce medu. V průběhu sezóny je mám na čtyřech nástavcích je to sice těžké, ale mám možnost převěšovat plod nad mřížku a tím řeším protirojovku a myslím, že to včelám vyhovuje.”  Takže pro nás nepoužitelné nechci nic převěšovat a mřížku také ne.

Já bych tomu dal vznosný pracovní název PROJEKT BRENNER🙂. Pročetl jsem si, ne nastudoval tu brožuru co sem dával Goro a je tam neskutečné množství manipulací s nástavky viz. nákresy. Pro mě jakožto včelařského lempla moc složité.

Já jsem se na to zběžně kouknul. Jeden přispěvatel tam píše, že u Tachováku nasazuje o 2-3 týdny dříve medníky než na 11-12 rámkových úlech a má o 30% víc medu. No, včelaří teprve 8 let. Dále tam píšete vy, že  jiný úl než půdorysem kvadrát neuznáváte atd.

Špatně jsem to napsal. Jeden balík mám desek o tl. 100mm, druhý o tl. 120mm. Délka je asi 1200 mm.

Jo přesně z toho materiálu jsem nadělal nástavky. Jmenuje se to třívrstvá šalovací deska DOKA. Já mám 20 mm. Existují i tlustší.

Je to jak říkáte extrudovaný polystyren čili XPS. Jeden balík tlustý 100 mm a druhý 120 mm.

Já bych do výroby tohoto úlu šel. Jak jsem někde psal, zbylo mi materiálu asi na dva plodištní nástavky + asi 6 medníků bohužel je to xps o tl. 100 a 120 mm. Čili jako plodiště by sloužili dva nástavky a ten spodní by fugoval zároveň jako tlumič?