Tak koho ještě zavrhne ta poblázněná madam z videa ?
Hrubína ? Nerudu ? Seiferta ( včera měl výročí, něco v TV ? ) ? Ti všichni opěvovali Maminku.
Paradox : Zrušili jsme MDŽ - prý to byl komunistický svátek. Obnovili Den matek - nehodíme to zase zpátky ( třeba někomu dojde, že newyorské švadlenky ) 🙂)
Jsem stará, všechno už tu bylo. Čapek nesměl být v čítankách……., ale byl tam Stalin. Pak tam nesměl být Stalin, tak se z čítanek vytrhával. Opět budeme přehrabovat i dětské básničky……Baltazar už je prý špatně, někde už jsou špatně Vánoce, prý jsou to Svátky, Holandsko zrušilo Černého Petra. Svět se řítí do ďáblovy řiti !!!
Jen kvůli “stojím za”….chtěla jsem zdůraznit, že nestojím za nikým ! Zamíchala jsem se někam, kam jsem neměla. Nevím nic a dál už zas nechci vědět. Nic mi nedošlo a to jsem živá, sice málo, ale přece.
My posledně přijeli na chalupu a vevnitř 1,2 stupně nad nulou, venku cca 10. Takže rychle zatopit jít ven něco dělat, ale stejně dost dlouho trvalo, než se ten prostor prohřál celý. Přijedeme domů a doma 14 stupňů ( bodejť by ne, když se tam tři dny netopilo). To je potom boj se zahřát. To i ta Bambule ležela nalepená u mě😀. V minulém životě jsem byla určitě medvěd. Na podzim se nafutrovat, v zimě spát a na jaře se probudit vyspinkaná a štíhlá.
Na takové situace mám petku s horkou vodou pod deku v pytlíku z froťáku.
Tramvaj - třeba to nebyla otázka. Takto jsem s děckem mluvila taky, stejně tak povídám psovi, prostě říkám, co se bude dít. A Megi taky někdy na křižovatce řekne - nejdu, chcu jít tudy, obejít ještě 300 km. Tak říkám, že jdeme domů odložit malého psa a s velkým psem půjdeme na poštu. To funguje. Jak nevýchovné. 🙂 Zajímavé, kolik slov se ten pes naučí. A eště jak spiklenecky na mě kouká, když jdeme domů, však jdeme vyložit toho malého.
Tramvaj : nevím, byla jsem jen nestranný pozorovatel. Ať to bylo, jak bylo, mamina si to pořádně zašmodrchala.
Někdy vychovávám i rodiče - cizí ( zatím jsem ještě nebyla odkázána do….). Nedávno, když jsem šla za rodinkou a dítě jim potřetí vběhlo z chodníku do ulice, poradila jsem jim vodítko.
Mezi tím se mi povedlo vychovat cizího kocoura. Sedí na okně, když otevřu dveře, okamžitě přiběhne - úplně spolehlivé přivolání. Když vidí, že mám v ruce misku, hbitě maže do altánu - spolehlivé “na místo”.
Ještě mám otázku : Taky se vám někdy stalo, že se opatrovník ( jedno zda rodič, nebo pra…) pokoušel řešit zlobení svého dítěte pomocí vašeho psa : Pojď už pořádně, jinak na tebe paní pustí psa a ten tě kousne !
Nechápu, proč se matka takto malého dítěte vůbec ptala🙃 Cestování bych si pořešila předem, prostě bychom to spolu naplánovali a dohody se dodržují.
Pokud mu to jen oznamovala a dítě se vzepřelo, zajímala bych se o důvod a řešila bych ten. Klučina se mohl třeba něčeho bát, klidně divného spolucestujícího. Nebo chtěl jet radši trolejbusem. Nebo nechtěl jet nikam, chtěl jít radši na hřiště… To asi nerozklíčujeme.
Víte, ona to není metodika pro řešení izolovaných situací. A samozřejmě nemusí a ani nemá být vždy všechno podle dítěte. Pak je ale na místě potvrdit jeho emoce. “Ano, chápu, že jsi teď zklamaný protože bys jel radši trolejbusem, ale ten k babičce nejezdí, musíme jet tramvají”…
Já vám rozumím, podle předchozího klidného chování dítěte, jsem usoudila, že cestu doma pořešili a že otázka byla zbytečná. že vyvolala zbytečný konflikt.
Dám jiný příklad : Rodič vchází s dítětem do , řekněme instituce ( pominu, že pro tříleté dítě je jen minimálně vhodná, zvlášť pro unavené dítě ), dítě visí tatínkovi za ruku, trochu se vzpěčuje. A tatínek řekne : “Podívej, paní ti dá lísteček….Dítě se podívá na babu v pokladně a spustí ryk”. Možná kdyby mu ukázal mravence na cestě, nebo šišku……zaujal by ho příjemněji.
Chci tím sdělit, že rodič musí být taktik a přemýšlet - snad své dítě zná.
Předpokládám, že Martin Denemark toto provolání psal v ukrajinských zákopech.
Co po nás chce? 1750 - z počtu asi 4000 - elitních ua vojáků, vycvičených a vyzbrojených ( za peníze daňových poplatníků Francie ) ve Francii, dezertovalo ještě před nástupem na frontu. Asi jsou to taky chcimíři. Je to poněkud starší zpráva, možná už utekl i ten zbytek.
Tak ať to tam pan Denemark jede vytrhnout. A ještě další otázka : až už nebude kde brát v našem krachujícím hospodářství….tak potom co?