Tak užovka asi v noci spí nebo je chladem ztuhlá a nehybná, nežere. Až dopo se sluncem nahřeje a vyrazí. Nebo ne?
Naše oblíbená odpověď na tyto typy dotazů už mnoho let vždy byla, je a stále bude - jak máme vědět my, cizí lidé, co se děje u vás na dvoře, když to nevíte ani vy sami, majitelé? 🙂
To je samozřejmě s nadsázkou, ale je to velká pravda. Můžeme si povídat, kdopa asi dírkoval, ale stejně ten důvod můžete vyřešit pouze vy. Je po Velikonocích, tak malérečku vajec, která se po nocích zdokonaluje ve vyfukování vajec co nejmenší dírkou bychom možná mohli vyloučit. Jinak třeba ptáci jako kavka a straka jsou také častí predátoři vajec. A když se to u vás děje i v noci, třeba mají baterku. 🙂
Hnízda určitě udělat jakkoliv nepřístupná. Slepice by měla být i při snášení zcela v bezpečí. Vejce v noci nikde nenechávejte, v hnízdech mějte podkladky. Podkladek ale kuna ráda v noci odtáhne pryč. Někdy i přes den.
Za nás jsou lepší hřady v jedné výšce. V různých úrovních je to špatně - protože každý kus chce být vysoko. Každý. A tak je večer různá strkanice, nahoře narváno, dole pár zbytečně vystresovaných, kteří se nevešli. Nahoře mačkanice, která způsobuje diskomfort, horko a nedostatečný odpočinek. Je to špatné řešení, které vřele nedoporučujeme. Hřady v různých úrovních mají hlavně ti, kteří mají malý kurník. Šetří to místo. Kdo přemýšlí dopředu, nešetří a udělá velkorysou stavbu, může si dovolit hřady v jedné úrovni, půl metru jeden od druhého nebo podle plemene. Dostatečná vzdálenost je základ. Všichni jsou si rovni, ale nedosáhnou na sebe, aby se šikanovali, ožírali.
Teď jsme nalíhli pár stovek kuřat a dvakrát jsme se u nich zamysleli, jak je to vlastně vtipné - jakmile jedno kuřátko zůstane někde samo, hned spustí povyk a chce do hejna, tam je spokojené. Ale jakmile vyrostou, je to neustávající boj o pozice v hejnu. Neustálá šikana a dokazování, kdo je víc a kdo je výš.
Pod hřady v jedné rovině dáte trusnou desku, když v noci ze slepice vypadne vejce, nerozbije se, skončí na desce - jednak ho můžete upotřebit a druhak - případné rozbité vejce spouští u slepic požírání vajec. Trusná deska navíc zvyšuje kapacitu kurníku - při přepeřování nebo během zimy pod ní slepice rády tráví čas, jsou v suchu a v čistém. Je to dvoupatrové využití stejné plochy. Pod hřady v různých úrovních trusnou desku dáte těžko a je to oser. Kydání pod hřady v jedné úrovni + trusná deska je ráj, zatímco ty v různých výškách většinou vedou až k zemi a je to oser na druhou.
Šikana vzniká v hejnu tehdy, pokud vám např. nařídí kvůli ptačí chřipce mít drůbež zavřenou a vy máte kurník mini a šmejd, nemáte voliéru ani foliovník. Nebo prostě týden prší a je bláto, slepice ven nejdou a vevnitř se nudí. Nebo prostě máte nemoc v rodině, jiné starosti, predátora, tak to dva dny necháte zavřené a šup, třetí den koukáte, že kohout je nudista. Samozřejmě - každý má jiný pozorovací talent a jinou porci času, kterou chce/může s drůbeží strávit. Někdo se domů vrací z práce za tmy, je rád, že posbírá vejce, možná spočítá slepice za tmy s baterkou/čelovkou na hřadu a dá čistou vodu a krmení na další den (ráno otevře babička nebo automat a majitel přijede zase za tmy). Pak je víkend, konečně trochu času - a hele, problém.
Má v tom prachy. Jak jsme prodejem do ciziny viděli, vo prachy jí jde až na prvním místě. Tady, podporou anonymů, jí kvete pšenka - každé další použití pojmu iF zvyšuje povědomí o tom, že ona tam zase řádí. Zábavná byla zdejší Anketa o zrušení Anonymů - nikdo ji neuzavřel, nevyhodnotil, nepřijal opatření. Na co spěchat, dyť je čas…
V roce 1995 byl uveden absolutně nadčasový film Haló, tady Denisa (Denise Calls Up). Sledovali jsme jej v původním znění a velmi nás zasáhl. Je to jeden z těch filmů, které stačí vidět jednou a pamatujete si ho navždy. Mladí lidé nemají čas se vidět, tak si telefonují a mluví o tom, co budou dělat, až se uvidí. Setkají se někdy? O třicet let později už to není komedie, ale trochu hořký příběh…
RCom 20 je sice dobrá, ale malá a dobře izolovaná líheň. Teplo tam být může, méně vzduchu též,. Za předpokladu, že je plná kuřat a posledníček je ještě ve vejci a od prvních má dost zatopeno, tak může pospíchat a nevtáhnout. Ale může to mít i jiné příčiny.
Hodně neduhů je celkem dědičných. My teď řešíme vrostlý chloupek ve vnitřním očním víčku - dcera to má na stejném oku jako matka. Díky rodokmenu nejen hejna, ale každého jedince, sledujeme vše.
Slepičář jede a přijede. Jednou, někdy. 🙂 Objednejte si slepičky od Slepičáře, zaplaťte je hned a čekejte. A čekejte. A až vás bude čekat hodně, tak Slepičář vezme kamion, dojede do Polska, naháže to pod plachtu a tam to bude bez žrádla, dokud to jednoho dne nedoveze až do toho vašeho kurníčku. 🙂 🙂 🙂 Že jedna-dvě z pěti chcípnou? To nevadí, s tím se přece počítá. A ostatní 3 už ponesou. Brzy. Jednou… Chceš tu 1-2 reklamovat? Fajn, pošli to na pitvu (2000,- Kč) + pošta, výsledek pitvy pošli Slepičáři, a pokud je v lejstru výslovně uvedeno, že za tvý chcípnutí může Slepičář (nikdy), tak ti možná tu reklamaci uznají. A tu reklamaci ti Slepičář uzná tak, že ti dají slevu na další nákup! A to přece chceš - objednat další polské slepičky, zaplatit je hned a čekat. A čekat. A čekat. V kurníčku. 🙂
My si myslíme, že při nízké teplotě se kuře nevylíhne. Mnohem častější problémy s neuzavřeným pupíkem jsou, když je v líhni (místnosti) moc horko a je špatně větraná. Kuřeti je ve skořápce horko, pospíchá ven a pupík se nestihne uzavřít. Na líheň může po část dne dopadat přímé slunce a podobně. Informace o líhnutí a značce líhně chybí. Jde-li o první líhnutí, vůbec bychom se nedivili, že “děti odlupovaly”.
Když se kuřeti “pomáhá” a skořápku lidé odlupují, kuře není nuceno vyvinout takový tlak, skořápka nemá takový odpor a mládě může být venku dřív, než je pupek v cajku. Také se mohou vylíhnout jedinci, kteří by se normálně bez pomoci nevylíhli a vznikají komplikace.
Kvalitní detailní foto samozřejmě napoví. Betadine na otevřenější pupík je základ. Strup neodlupovat. Zaschlý kousek lze odstřihnout.
Za nás je čerstvě vylíhlé kuře mokré, dosychající. Kuře, které už čiperně samo žere a pije za nás není “čerstvě vylíhlé”. Pupečník se uzavírá a zavaluje v momentu, kdy kuře silnými kopy nohou začíná rotovat ve vejci a obťukává zobákem skořápku. Každým kopem nohou vtahuje další a další část žloutku. Pokud děti nebo neznalý a netrpělivý dospělý “pomáhají” kuřeti tím, že odlupují skořápku, způsobují předčasné vylíhnutí a tím nezatažený a neuzavřený pupek. Kromě nevhodného odlupování skořápky způsobuje nezatažený pupík i příliš vysoká teplota v dolíhni - při líhnutí. Důležité je v kvalitní líhni měřit teplotu v prostoru vajec.
Při pokusu o odloupnutí hrozí, že se na vás vyvalí žloutek zpátky ven.
Před fází na foto dochází k odpojení krevního řečiště od skořápky, ve fázi na foto ke vtažení žloutku a uzavírání pupíku. Nepomáhat.
Ano, také si myslíme, že bažanti hynuli tak tři dny. Normální je to po 10-15 kusech nahlásit. Ale oni hlásili až po 125 kusech. Nikdo jaksi nespěchal… A tisíce malých bažantích kuřátek zrovna tak. Počkáme a uvidíme.
Jinak je to hezké. My šanony rádi nemáme a myslíme si, že Češi jsou stále mistři improvizace. Ale tohle je hodně špatná improvizace. Vlastně fungování drůbežáren v praxi nikoho nijak nezajímá. Pojem - země prostá nákazy - nezná a do důsledku nechápe tak 99,7% populace, včetně zainteresovaných.
Tady je každá rada drahá. Se čmelíky nebo novým/starým kurníkem to nesouvisí. To je zlozvyk z nudy, stereotypní návyk, který neodstraníte. S kurníkem by to souviselo pouze, pokud je malý, světlý, nevhodný a pokud jsou zvířata v něm dlouho zavřena se vysoké koncentraci na malé ploše. Pak z nudy vzniká kanibalismus. Samozřejmě ho zvyšuje případné nevhodné krmení - nedostatek bílkovin. Ale spouštěčem může být i blbá náhoda - někdo například nevhodně maže kohoutům hřeben v zimě sádlem. Sádlo po zahřátí teplotou hřebene stéká kohoutovi po hlavě na krk, slepicím ty kapky učarují (a chutnají) a počnou kohouta ochutnávat. Vyškubané peří právě na krku za ušnicemi bývá nejčastější. Lze to i pozorovat na některých výstavách, kde je nevhodně vystaven kmen 1,2 v malé kleci - slepice (často z voliér, kde mívá chovatel brýle proti kanibalismu - na výstavu brýle sundá) rády kohouta škubou.
Slepice si to mezi sebou nedělají, protože se (většinou) nenechají. Uhýbají před sebou. Jenže kohouti se prostě nechají. Někdy až zkamení, nehne se a čeká a nechá si vše líbit. Příklad - dva kohouti se přes plot poperou, jednomu trošku krvácí hřeben. Slepice vidí krev a ten hřeben jsou schopny mu dorasit a zničit. Nebo krev teče na peří a začnou škubat.
Můžete zakrátit zobáky, nasadit brýle proti kanibalismu, vyměnit kohouta/krajně i slepice, upravit krmnou dávku, dodat prvky zahánějící nudu (svazek sušených kopřiv zavěsit, celý klas kukuřice zavěsit, smetky ze sena + různé zrniny + sušené moučné červy - hledání, klíčenou pšenici v truhlíku - ozobávání, pastva, zvětšení výběhu, střídání výběhu, 3D prvky ve výběhu - palety, větve, strom - zvířata v jiných výškových úrovních neinklinují tolik ke kanibalismu, štěpka, kůra, řezaná sláma, otava aj.).
Kdo ví, jak to s tím prodejem Švédům vlastně bylo. Někdo čekal, že to bude báječný nápad a kšeftík a najednou se ten někdo má alespoň na koho vymluvit… To né ona, to oni, Švédi…
Hm… Nás zaujalo těch 100% uhynulých dospělců. To přece není za den. Vypadá to, jako že bažantnice první úhyny neřešila, čekala. A až když teda 100%, tak to z pojistných důvodů nahlásili.
