Podobná situace i u nás. Oranžové a světle zelenožluté (ty výrazně méně) kufírky. Jak jsem na konci srpna registroval malé plochy plodu (zřejmě vlivem sucha a pylové diety), tak teď se docela rozplodovaly a pylu je na plástech o poznání víc. Tak snad z toho nebude nějaká patálie…
Díky za zmínku o Masanobua Fukuoku, zajímavé…
Je mi líto, že tu chceš skončit. Co mohu za krátkou dobu zde posoudit je to, že zdejší diskuze jsou drsné v tom smyslu, že jdou většinou k věci a chápu, že je někdy složité vyargumentovat odpovědi a nebrat připomínky osobně, když se jedná o vlastní nápady a jejich sdílení… Dle mého jsou Janovy doplňující dotazy věcné a jdou k podstatě problematiky, takto na mě působí…
PS.: Po odeslání textu jsem si všiml, že jsi mezi tím postnul další příspěvek, tak snad pokračuješ…
Dnes jsem se ke včelám dostal už dopoledne a byl vidět docela solidní přínos pylu, i přes dlouhé sucho stále něco kvete, ale nevím co a kde... Nosily oranžový a světle žlutozelený pyl…
Pro dokreslení ještě přidám přirovnání - udržitelný chov chápu ve smyslu uvažování sedláka, který při svém hospodaření vychází z práce předků a svým potomkům předává půdu v takovém stavu, aby na ní mohly další generace úspěšně hospodařit.
“Přispěl jsem pozitivně nebo k chaosu?”
To, co jsem napsal, myslím jednoznačně pozitivně, bez jakýchkoliv vedlejších konotací (např. jedním z klíčových parametrů Blaníka jsou odděleně klimatizované uličky, a tak bych mohl pokračovat…).
Co je pro koho prioritou v chovu včel?
Pro mě osobně je prioritou udržitelný chov “v co nejrentabilnější formě, bez zbytečných komplikací”. Pojem “udržitelný” je myšlen v pravém slova smyslu (nikoliv s ideologickopolitickými konotacemi). Tedy chov s přirozeným, dlouhotrvajícím rozvojem s přiměřeným (pro včely nedestruktivním) výnosem medu, pylu, vosku, propolisu. Tečka.
PROČ vymýšlíte zbytečnosti s česnem?
Protože to, Tome50, stojí za to ;)
Konkrétně, přiblížení parametrů úlu přirozenému prostředí včel, jak jinými slovy popsal Javali.
Koneckonců Blaníkem jste k tomto procesu hodně přispěl 🙂
Díky za kontakt. Zajímavé zjištění ohledně úpravy zalétávání barvou a tvarem👌
Díky za koment, zimní ochranu musím ještě vyřešit, nejsem zatím úplně rozhodnutej, jak jí pojmout, jestli mřížkou, nebo zmenšením. Ale asi více inklinuji k zachování velikosti, uvidím…
Dnes jsem úl zkontroloval a včelky vypadaly spokojeně, na česně klid a u sousedních úlů také.
Česno jsem situoval tak, aby byl druhý rámek zleva uprostřed otvoru, v tomto případě je to shodou okolností RM 39x24 (jak jsem oddělek skládal z obou RM), pod spodní loučkou vystavěly divočinu do úrovně spodních louček sousedících 39x30. Ukazuje se, že to může být výhoda, včelky sedí na plástu (nikoliv za boční loučkou) a mají česno pod kontrolou, jak je snad vidět na fotce.
PS.: kde se dá pořídit ten pěknej kryt česna?
Dnes jsem osadil letošní oddělek do avizovaného úlu s kruhovým česnem (prům 44 mm, plocha cca 15 cm2, SS, dno Blaník 18 mm). Na první pohled působí gyganticky a jako pozvánka k loupeži, i když má stejnou plochu jako štěrbinové česno Blaníku. Jsem zvědav, jak se na něj včelky adaptují… Test tedy začal.
PS: Na zimu ještě česno doplním o mřížku proti hlodavcům.
Jano, děkuji za doplnění. Vosy jsou letos nezvykle agresivní, alespoň co mohu u nás posoudit. A jako signalizátor neomylně přesné. Mám nepříjemné tušení, že se mě snaží nasměrovat na další úl… Tvrdá selekce.
Další včelstvo vyloupené, tentokrát Miniplus. V pátek odpoledne odpoledne jsem přišel ke včelám a už to jelo na plné obrátky. Silné ataky vos a včel, nedokázal jsem tomu zabránit (jestli to je vůbec v této fázi možné).
Včera jsem úl rozebral a vše totálně vyžrané, včetně panenského vosku. Zatím jsem se s něčím podobným nesetkal, je to normální? Potřebují vosy v tomto období tuk? Nebo si včely nosí vykousaný vosk do domovských úlů?
Překvapilo mě ale, že pyl zůstal nedotčený (jako nedostatkové zboží)…
To zní nadějně 👍
U nás zatím bez většího přínosu, většinou jsou včelky jen slabě “ušpiněné” od pylu, po deštích v minulém týdnu to bylo znatelně lepší, hlavně ze směsi pohanky se svazenkou, kterou jsem vysel nedaleko úlů…
Zajímavý experiment Alexe Bezrukova s česny, jedno spodní na TS a druhé z boku uprostřed očko na SS. Ve videu od 19:52…
Už dříve jsem v jednom ze svých příspěvků uváděl lokalitu, nadmořskou výšku a jak dlouho včelařím. Chápu, že to je pro kontext příspěvků důležité. Takže tedy: Český les, 650 m nad mořem a pátá sezóna.
Přijde mi, že se ve společné komunikaci trochu točíme v kruhu. Blaník nezpochybňuji, velmi oceňuji, že svou metodiku dáváte k dispozici. Zkouším ho ve dvou variantách a některé jeho prvky používám i u jiných úlů.
To, že experimentují např. s česny mi otvírá další obzory a jsem rád, že je zde možné podobné pokusy vzájemně sdílet s ostatními kolegy...
Musím říct, že toto fórum je inspirativní, s Janem (goro) to tu zastřešujete svými dlouholetými zkušenostmi, každý z trochu jiného pohledu. Dají se (docela seriózně) probírat i docela ulítlé nápady :) jeden nikdy neví, co se z toho může vyklubat ;)
Po dnešní prohlídce také potvrzuji menší plochy pylu oproti předchozím rokům. Letos jsem nekosil ani druhé seno, jaké bylo a dosud je sucho… Zrušil jsem jeden silně vylupovaný oddělek po pozdní TV, už se nedokázal rozvinout a ovládnout prostor…
“Proto se pořád ptám proč? Co má být cílem? Víc medu, méně práce, zdravější včely a v důsledku méně úhynů?”
V podstatě ano ;)
Tome50, pokusím se odpovědět na Vaše dotazy a vysvětlit založení nového vlákna o česně - založil jsem ho právě proto, že tu svou zkušební variantu nepovažuji za horní česno a nenašel správné vlákno.
Je to asi otázka ujasnění pojmu, ze svého pohledu považuji za horní česno to, které je umístěné nad plodištěm, ale přiznám se, že nevím jestli je v tomto zažitá nějaká zvyklost. Klidně se jí přizpůsobím, to je to nejmenší, jen bych jí potřeboval znát... Pak bych poprosil moderátora, aby vlákno smáznul a příspěvky přesunul tam, kam patří...
Proč jiné, než spodní česno? Protože jsem zvědavej ;) Ale vážně, přispělo k tomu zjištění, jak dobře si včely vedly v původně sběrném oddělku s vyšším česnem (viz dřívější příspěvky), také inspirace Javaliho úlem (teď jí ještě zesílil děleným česnem), zkušeností JirkyP, Toma4 a také Kozinovo úlem s úzkovysokým rámkem.
Ideálním výstupem by mělo být funkční prolnutí parametrů a pozitivních vlastností dutiny s dřevěným úlem, ale to by bylo hodně ideální, stačilo by mi se k tomu přiblížit...
Jak už jsem psal dříve, klíčové pro tento pokus budou hlavní parametry Vašeho Blaníka (česno vlevo s plochou 15 cm2, pevné dno 18 mm, sklípek s CO2, nepropustná fólie na HL, atp., s výjimkou TS a spodního česna).
Jinak Blaníka provozuji na letošních 2 oddělcích ve variantách: 39x30 a 39x24.
Navazuji s diskuzí o česnu zde…
Javali 25.08.2026, 08:29:34
Je pro mě fascinující, že u tako rozděleného úlu uprostřed česna, ty správné včely zalétnou do části s matkou a ty správné včely k plodu v oddělené části úlu. A že se feromon matky v děleném místě nepromíchá s feromonem plodu. Tedy, pokud to chápu správně?
Jano (goro) 25.08.2026, 08:46:40
Umístění očka u levého kraje a několik cm nade dnem může, myslím, do jisté míry simulovat diagonální orientaci plástů v dutině stromu. Potřebuji si to takto vyzkoušet ;) Očko ústí do 2. a 3. uličky SS. Je to také výsledek porovnání různých pozic pomocí AI (jak jsem psal výše), a tato vyšla nejlépe s ohledem na regulaci vzduchu, vlhkosti, CO2 a na plynulý letový provoz – to vše s výhodou využití dvou uliček. I s přínosem usazení plodiště k tomuto kraji a vytvoření klidové zóny s "kapsou" CO2 v pravé části úlu.
Tom50 25.08.2026, 11:22:42
Jak už jsem psal výše, jsem zvědav, jak to bude fungovat, i když souhlasím s tím, že hranatá tenkostěnná bedna nemůže bezezbytku simulovat dutinu...
Teď jsem se dostal do situace, že téměř co úl, to jiné, nebo jinak umístěné česno, docela anarchie :) ale patrně mi to ukáže něco, co bych jinak neviděl (také připouštím, že s produktivním včelařstvím to nemá nic společného)…
Díky za vložení zajímavého příběhu česna, které si včely vybraly sami (i s tím spodním větráním), a že si asi vybraly dobře potvrzuje přínos medu. Ještě mě napadá doplňující dotaz, jak se včely vyrovnávaly s opakovanou změnou pozice česna směrem nahoru při podsazování medníků?
Dříve jsme tu diskutovali umístění krajního česna ve VN. Jeden oddělek 39x30 mám ještě na chovném dně, nástavek připravený (zatím bez vyvrtaného otvoru)... Jen jsem si potřeboval ujasnit konkrétní umístění česna - testoval jsem varianty s Ai - přímo u boční stěny, s vyústěním do jedné uličky, do dvou uliček i výšku očka nad dnem - a nejlépe z hlediska proudění vzduchu, hladiny CO2, bránění, ventilace vyšlo umístění na přiloženém nákresu. Stále to je "jen" Ai a snažím se jí brát s nadhledem ;) ale odpovědi čerpala z docela respektovaných studií o dutinách atp.
Dno, RM i plocha česna (očko prům. 44 mm) budou blaníkovské, orientace SS, umístění inspirováno také zkušeností s česny Javaliho, JirkyP a Toma4. Bude stát v řadě 4 úlů uprostřed společně s Blaníkem, po stranách 2 ks 39x30 na SS se zasíťovanými dny. Něco málo k porovnání bude...
