Příspěvky uživatele

Tetradium daniellii, neboli Ampák, jsem měl možnost vidět na zahradě Vú Dol v době květu (myslím že to bylo v srpnu) a doslova hučel včelami 👍Jako pozdní zdroj pylu ideální… 

Dnes jsem byl u včel kolem páté odpoledne: 7°, polojasno, studený severozápadní vítr. Jívy/kočičky zpomalily rozkvět, po oteplení by na ně včelky ještě mohly vlítnout. Miniplusu na dvou nástavcích jsem pro jistotu dal na HL trochu těsta.

Dēkuji oběma, jasné a srozumitelné popisy👌

Zajímavá informace s těmi 200 včelstvy v lese, to už má slušnou vypovídající hodnotu. Také situace na vašem stanovišti je velmi poučná. ​

Kapacita mého stanoviště je maximálně 12 úlů + 4 miniplusy. Směrem k potoku je rozšíření nemožné, protože se v údolí drží mlhy, vlhkost a přízemní mrazy. 

​S lesy jsem předběžně domluvený pod podmínkou, že stanoviště nebude kolidovat s plánem těžby. Zatím jsem jen nenašel vhodné místo, které by bylo vzdálené alespoň 3 km od toho stávajícího (kvůli oddělkům). Je to tedy v procesu.

Pěkný příklad s těmi geopatogenními zónami. Bohužel jsem limitovaný prostorem, takže jsem nucen experimentovat. Osadím na to místo úly dva a uvidím. A jak už jsem psal níže gorovi, relativizační vliv včelaře je nezanedbatelný.

Je fakt, že jak je zmiňovaný úl víc stranou, můžou se asi projevit rozdíly v proudění větru. Úl stojí na hranici svahu. Ostatní jsou umístěné o něco málo níž, navíc mírně zapuštěné (zařízlé) do svahu, takže dna a spodní část plodišt nejsou vystavené přímému větru, narozdíl od toho prvního. Svah je orientovaný severovýchodně a klesá (zpočátku docela prudce, pak pozvolna) cca 100 m k potoku. Sníh v místě úlů odtává nejdříve. Pokud se tvoří jinovatka, hranice mrazu většinou končí těsně pod úly. Větry vanou převážně od západu, nebo severozápadu. Česna jsou orientovaná na východ. 

Ještě doplním, že zmiňované pevné dno je stejně vysoké jako ostatní zasíťovaná, česno široké cca 25x1 cm. Chtěl jsem vytvořit, pokud možno, srovnatelné podmínky k porovnání den. Ideální místo jsem asi nezvolil. Jak píšeš, místní klima může mít vliv. Geopatogenní zónu také nemohu úplně vyloučit - zkoušel jsem oba typy úlů, zateplené i nezateplené ne stejném dně, u nich by se asi rozdíl ve vlivu větru mohl projevit(???). Ale všechny tyhle vlivy stejně relativizuje vliv včelaře :))) 

Bohužel nemám moc možností umístit úl jinam, takže to asi ještě zkusím a přidám k němu jeden navíc, aby byl početnější testovací vzorek. No, jsem na to zvědav…

Jj zvědavost a získání zkušeností byla silnější než obavy. A byl tam ještě jeden moment související s umístěním úlu - stojí stranou od ostatních, cca 20 m pod smutečním jasanem, a je to už 3. včelstvo v řadě, kterému se na tomto místě nedařilo. Jedno bylo palubkové, dvě další tenkostěnné a všechny měly pevné dno, na rozdíl od ostatních zasíťovaných. Byla to nejspíš shoda náhod, ale napadly mě i např. patogenní zóny, no nevim… Budu to dál sledovat… Máte někdo podobnou zkušenost?

Dnes u nás 12°, studený vítr, pocitově asi 8°. Včelky masivně nosily pyl z jív. Před ohlášeným týdenním ochlazením jsem pro jistotu zkontroloval stav zásob a jestli plodují. Jednomu loňskému oddělku jsem přidal zásobní plást, u ostatních zatím dostatečné rezervy. Matky kladou a už se na plástech místama leskne sladina, žeby z jív, nebo jen přenesené zásoby? 

Jinak musím na stropním igelitu ocenit, že nejenže patrně přispívá k samostatné ventilaci/ohřevu vzduchu v jednotlivých uličkách, ale při částečné prohlídce úlu ho není nutné sundavat celý (narozdíl od folie), stači ho pouze přeložit na nezbytnou část a zbytek úlu není rušen (nebo né tolik) - je to sice docela banální zjištění, ale potěšilo mě :) 

Bohužel jsem musel zrušit jedno výrazně zesláblé včelsto, moc naděje jsem mu sice nedával, ale pokusil jsem se ho zachránit. Při oteplení koncem února jsem ho zakomoroval na 3 uličky, ale to už nepomohlo, nakonec zbyla pouze hrst včel s matkou a trochou plodu (v plodišti dostatek zásob). Stagnace jsem si všiml při loňském přidání medníku, patrně předčasném - nevím jestli to byl ten spouštěč (nebo kombinace s něčím jiným, viry, apod.), potom sice jakštakš fungovalo, ale mělo nejvyšší spady rostoče a v zimě mrtvolek... Tedy další poučení...

Začaly u nás kvést jívy, zatím pouze v horních částech korun. Aktuálně je 5° a přeháňky. Letmo jsem nakoukl přes igelit, včelky stažené do chomáče, plodují… 

goro:

Myslím že si sa rozhodol  dobre, rozhodne je to lepšie ako 39/24 a máš k dispozícii hotovú metodiku…len musíš  niekoľko rokov zvolenú metodiku používať aby sa ti dostala do krvi a nemeniť stále úle a metodiky…držím palce a to zameranie na vlastné matky , aklimatizované na stanovište považujem za správne……

Goro, díky za podporu a rady! 

Ještě na přání Toma50 upřesňuji v jakých úlech budu Blaník zkoušet: jedná se o čtverce VN39x30x11 + NN39x15x11 a VN39x24x11 + NN39x15x11.

Goro, není úplně snadné odpovědět na Tvou otázku: „Uvádzaš tri cesty, ktoré ťa zaujali, ktorú si zvolíš?“ bez popisu dosavadního vývoje. Alespoň zjednodušeně: ​Včelařím v úlech na SS s varroadny s celoročně vyloženými podložkami. Zpočátku na míře 39×24, později doplněné o 39×30 (především kvůli celistvému plodišti) v kombinaci s polonástavky 39×15. Ošetřování se vyvíjelo od amitrazu přes kombinaci Varromedu a kyseliny mravenčí až ke kyselině šťavelové. Paralelně s tím se vyvíjel i chov. První dva roky jsem fungoval na dovezených oddělcích, třetí rok na vlastních s dovezenými matečníky a matkami. Úhyny se tehdy pohybovaly kolem 50 %. ​V reakci na to jsem čtvrtý rok tvořil oddělky výhradně z vlastních matek (larvením v kombinaci se štěpem) z přeživších včelstev, zlepšil načasování ošetření s využitím bezplodého období a upravil krmení (převážně cukrem). Aktuálně jsem na úhynech kolem 10 %. 

Tento vývoj mě vede k vyzkoušení metodiky Blaník Toma.50. Otestuji ji na čtyřech včelstvech: u dvou palubkových (39×24/15) a dvou tenkostěnných (39×30/15). V obou variantách půjde o jeden loňský oddělek na SS a jeden vytvořený letos na TS. Jsem zvědavý, co mi to ukáže. Budu se snažit průběžně referovat...

Sebetrýznění ani ne, spíš mi to prostě ‚docvaklo‘. Znáš ten ‚aha efekt‘ – člověk něco neustále intuitivně koumá, rozumově to nedokáže uchopit, až se to najednou v jeden moment celé spojí a dává to smysl... k tomu je dobré mít schopné nahrávače ;-)

Už asi začínám vnímat to, co se mi s Gorem pokoušíte sdělit. Pomohl mi příklad se sedlákem v srozumitelné a přirozené souvislosti. Děkuji vám oběma za jiný, hlubší pohled na selekci. Přeci jen několik desetiletí se včelami je "jiný kafe" než pátá sezóna…

Souhlasím, se 300 včelstvy si to v této fázi taky nedovedu představit... zmíněné první dvě metodiky se třeba postupně dostanou na mnohem menší % úhynů a zefektivní se (jestli budou podobně dlouho vytrvalí jako Tom50, nebo L. Dvorský)... 

Je to jedna z možností, možná ukáže cestu... 

A jak píšeš: "závisí od toho čo považuje včelár za dobré pre neho a pre jeho včely"

goro:

Ďakujem za porovnanie s Blaníkom, mňa tá jeho metodika nechytila za srdce, ale to som postrehol že necháva kŕmnu komoru nad plodiskom… no hľadá sa… ale tých 30% môže mať aj inú príčinu…

Pro mě byla inspirativní jeho metodika selekce odolných včel a omezení léčby na jeden zásah ročně, s úhyny v rozmezí 15 - 30%. Podobně jako zootechnika bez chemického ošetřování Zdeňka Klímy s úhyny mezi 10 až 30%. Nebo metodiky s mnohem delší historií: Blaník Toma50 a Šance pro včely Leoše Dvorského. Nevím, nevčelařím dlouho, ale podle mě se ukazuje, že zmíněné příklady ukazují jak jít dál v kontextu převčelenosti, rezistence roztočů, aktuálně i morových nákaz, atp.

To je jako pohlazení, trochu mi připomíná dēdu…

Nevím, neznám jejich členy. Ale už několik let sleduji jejich online přednášky, většinou se zajímavými přednášejícími, nebo tématy. Myslím, že s "onlinem" začali v době covidu a jsem rád, že v tom pokračují…

Další zajímavý počin spolku Se včelaři o včelách👌

Máte pravdu, jsou to lísky, bez přesných formulací by tu asi nastala pojmová anarchie, a to by se asi nikomu nechtělo konzumovat… 🙂

Krokusy by to mohly být, asi v kombinaci se sněženkami, stanoviště mám cca 300 m od vesnice. Začínají i jehnědy…