goro díky za zpětnou vazbu i za odkaz na Elgon a na video 👍
Úl čeká ještě jedna změna - podsazení medníku, sloupec teplého vzduchu by se měl posunout o 15 cm níže, pokud to takto funguje, a posunout CO2 níže a třeba tím zlepšit klima v úle… jsem na to zvědav
“coma (kua máš aj meno, ako ťa oslovovať?” jsem Martin, ať se nám líp diskutuje…
Vyšším česnem myslím to, které je umístěno výše než spodní (v rovině dna), v tomto případě ve 2/3 nástavku. Chtěl jsem se vyhnout záměně za horní česno (asi trochu nešikovně), pod tím pojmem si představuji to, které je umístěné nad plodištěm.
Ještě se vrátím k tomu, jak vznikla konfigurace zmiňovaného úlu. Vytvořil jsem ho jako sběrný oddělek v nástavku s očkem (uprostřed) na blaníkovském dně (bez česna) kvůli tepelnému komfortu a snažší obraně s tím, že ho po odchovu matek přizpůsobím parametrům Blaníka. Ale když jsem viděl, jak v něm včelky prosperují, tak jsem se rozhodl testnout, jak se v něm budou rozvíjet s vlastní matkou, čistící pud, jak zafunguje záhadné CO2, atp...
Jedinou věc, kterou bych změnil, je průměr česna (na plochu 15 cm2). Ale teď už s tím nebudu nic dělat, abych neměnil pravidla v průběhu hry, pouze podsadím medník (ale to je standardní postup)...
Jinak na čistých HL (a odděleně klimatizovaných uličkách) máte zásluhu vy, použil jsem doporučovaný igelit, takže díky za inspiraci 👍
Těší mě, že Vás mé dost neutříděné myšlenky a dotazy inspirují.
Přikládám fotky dříve zmiňovaného úlu, resp. jeho dna. Jediným bordelem jsou školkovací klícky, které se uvolnily z chovné lišty (nechtěl jsem kvůli nim v průběhu chovu rozebírat úl...).
Teď stojím před dilematem, jestli jim podhodit medník a ještě více tak posunout česno na horu, nebo ne? Ale nejspíš to udělám. Měl jsem úl rozebraný a vše v něm funguje jako v jiných úlech. Trubčinu staví dole, matka klade od stěny s česnem, i v této "bedně" se studený vzduch drží dole a teplý nahoře. Takže by i mohl zafungovat tlumič...
Ještě jedna poznámka - abych měl i další srovnání vlivu vyššího (a menšího) česna na chování včel, šel jsem si je poslechnout kolem půlnoci a pak ještě kolem páté ráno. V obou případech hučely (větraly?) znatelně víc než ostatní. Dá se to považovat za projev nespokojenosti s úlem (i když vše ostatní vypadá normálně)?
goro, Tom50 a Javali díky za sdílení zkušeností 👍
U svých několika typů den (vysoké zasíťované palubkové 8 cm, vysoké zasíťované tenkostěnné 10 cm, pevné palubkové 8 cm, pevné chovné 2,5 cm, Blaník vyšší česno 1,8 cm, Blaník standard 1,8 cm) potvrzuji, že je včely všechny čistí.
Zasíťovaná dna mají trvale zasunuté podložky pod síty - nejsou vzduchotěsná, proudí tedy přes ně vzduch do úlu, ale nikoliv tak, jako u plně otevřených zasíťovaných den (možná důvod, proč je čistí?). Druhou sezónu včelařím se zavřenými očky, ale před tím čistily také...
Chovám Singerky původem z Liběchova (z matečníků), ale už v několikáté generaci vlastní spářené s místními trubci. Nevím, jaký to může mít vliv na čistící pud, nemám srovnání s jinými liniemi Kraňky...
Když porovnám úl s vyšším česnem s dutinou stromu, tak jsou si v principu docela podobné - česna ústí rovnou mezi plásty, dna jsou hluboko pod nimi. Patrně se liší v charakteru bordelu. V dutině je symbiotický, který spíš nevynáší , ale v úle takový z podstaty být nemůže, tedy jim nepomáhá, a proto ho vynáší (úvaha)?
Vybavuji si, že probíhaly nějaké pokusy s vkládáním ztrouchnivělého dřeva s parazity a s houbami do úlů…
Když se vrátím k pevnému dnu v kombinaci s vyšším česnem a sdílenou zkušeností čištění těchto den včelami (s Javalim a JirkouP), kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost?
Nebo, jestli by v případě vyššího česna fungoval TL (podsazený medník v září - pokud chápu správně metodiku...), nebyl by standardně nad česnem, ale hluboko pod ním, vlastně by ani neměl co tlumit. Spíše by mohl simulovat přirozenou stavbu včel směrem dolů, ale to by se tam neměl podsazovat v září, ale už po plně obsednutém plodišti.
Trochu mě inspirovala letošní zkušenost s miniplusy - ty, které jsem rozšiřoval podsazením nástavků se stavebními rámky, krásně stavěly (bez jakýchkoli pomocných voskových proužků), ale ty, které jsem rozšiřoval nad plodiště, stavěly totální divočinu křížem krážem od spodních louček nahoru...
Děkuji za upřesnění 👍
Díky za odkaz goro, zajímavé čtení.
Podle této studie by včelám měla vyhovovat sezónně proměnlivá velikost česna, umístění nikoliv u dna, ale ve výšce oscilují mezi 20 až 60 mm v různých konfiguracích, atp., ani jsem to ještě nestačil vstřebat...
Poznámka k chomáčkům ;) Velmi pravděpodobně manifestují to, že tímto vysedávánim na čelní stěně regulují teplotu v úle, nedokážu posoudit, jestli je to stresuje, nebo ne. Nezaznamenal jsem u nich žádný neklid. Podobné chomáče měla většina úlú při teplotách 30°C a výše. Byly mezi nimi zateplené, nezateplené, se zasíťovanými dny i bez. Všechny jsou umístěné pod stromy, slunce na ně svítí pouze dopoledne, pak už jsou ve stínu.
Jinak úl na fotce je ten se sběrným oddělkem (už ve fázi s vlastní matkou), o kterém píši ve starším příspěvku, očko má prům. 2,5 cm - to jen pro doplnění parametrů...
Můžu se zeptat, to česno je přes roh? Podle fotky si nejsem jistý. Uspořádání TS nebo SS?
Zajímavej koncept a zkušenost s kruhovým česnem. Mám podobnou zkušenost s potřebou včel mít utěšené dno. Jeden z typů chovných den zmíněných v předchozím příspěvku má vysouvací dno v drážkách a i když je téměř vzduchotěsné, včely ho stejně po celém obvodu připropolisovaly k bočním stěnám.
Přikládám taky fotku úlu s výše umístěným očkem, o kterém jsem psal. Původní vysoké zasíťované dno jsem upravil vložením mezidna na přišroubované lišty tak, aby mělo hloubku blaníkovských 1,8 cm. Očko v NN je zavřené.
Jj to je těžké téma, výměna vzduchu vs udržování optimálního objemu CO2. Bylo by zajímavé zjistit v jakém poměru jsou v přírodních dutinách kruhová česna vs štěrbinová. Nedělal s tím někdo nějaké pokusy? Myslím s tvarem česna. Matně si vybavuji, že probíhaly tak, že místo dřevěné čelní stěny úlu byl použit papír a včely si vykousaly takovej tvar a velikost česna, který jim vyhovoval. Nemůžu si vzpomenout na zdroj a ani na výsledek…
Všechny ty obstrukce bez efektu jsem nepřehlédl. Nedá mi nad tím neuvažovat... Už dříve jsem Ai zadal k porovnání parametry kruhového a štěrbinového česna (o stejné ploše 15 cm2) u kraje stěny úlu a lépe vycházelo to kruhové kvůli efektivnějšímu proudění vzduchu, současně ale s nevýhodou obtížnějšího bránění. Beru to samozřejmě s rezervou, ale může to něco naznačovat. Asi by stálo zato se do toho hlouběji ponořit.
Co se týče česna umístěného v rovině dna, domnívám se, že kvůli vynášení bordelu to není nutné (byť třeba možná kvůli termoregulaci ano). Vypozoroval jsem, že u plemenáčů a některých chovných den s výše položenými česny mají včely uklizeno. U zasíťovaných den je za srovnatelné období na podložkách cca 1cm vrstva pylu, vosku, atp. Nejvíce mě letos překvapil sběrný oddělek, usadil jsem ho na dno ala Blaník bez česna v nástavku 39x30 a s očkem ve 2/3 jeho výšky. Po celou dobu odchovu matečníků a pak i se svou matkou má dno stále čisté. Ale opět se nejedná dostatečně početný vzorek... Ale i toto mě vede k zamyšlení nad česny.
Tím zároveň vůbec nezpochybňuji parametry Blaníku, pouze víceméně "nahlas" přemýšlím v rámci svých dosavadních zkušeností o některých detailech...
Ano, mám na mysli česno u strany SS. A jak připomíná goro, posunutí plodových plástů (hnízda) je v této situaci logické. V této souvislosti si kladu otázku, jestli by nebyl výhodnější kruhový tvar česna s plochou 15 cm² místo používané obdélníkové štěrbiny, která svým pravým okrajem zasahuje až do cca 1/3 šířky úlu a ovlivňuje tak termoregulaci. Na TS to patrně nemá takový vliv, ale v případě SS to ovlivňuje několik uliček. Kruhové česno u kraje by mohlo vyrovnat rozdíly v proudění vzduchu mezi TS a SS, a tím i rozdíly v uspořádání plástů. Mohlo by tak zároveň simulovat diagonální uspořádání plástů v dutině stromu (výhoda pro TS i SS). Ve výsledku by se to patrně dost blížilo efektu bratrova „česna přes roh“, ale s úly v řadě...
Ještě doplním včerejší příspěvek. Jak už jsem se zmiňoval na jaře, cca polovině úlů jsem upravil velikost a umístění česen ala Blaník společně s náhradou pevné fólie za igelit dosedající na horní loučky - víceméně mi včely ukázaly, že jim patrně vyhovuje termoregulace každé uličky zvlášť - igelit připrolisilovaly k oběma okrajům horních louček. Zároveň se i projevilo trochu jiné uspořádání plástů u SS - plodové plásty se přesunuly ze středu blíže levé stěně úlu, k česnu. Opět bych chtěl podotknout, že se jedná o malý zkušební vzorek. Nicméně mi z toho začíná vycházet, že česno umístěné na kraji úlu může mít podobný vliv na uspořádání plástů jako u TS.
Dnes výměna chovného dna oddělku za dno s parametry metodiky Blaník (výška 1,8 cm, česno na levé straně z pohledu ze zadu 0,9x15 cm). Oddělek (39x30 cm) vznikl přemetením vězněného roje na mezistěny orientované na TS. Od počátku tedy staví relativně přirozeně (když pominu, že se nejedná o volnou stavbu...). Výměna dna čeká i oddělek 39x24 cm, vznikl klasicky plodovými plásty s vloženým matečníkem. Asi nenapíšu nic objevného, ale po několika týdnech pozorování TS mi přijde, že toto uspořádání úlu, pořadí plástů je více logické a předvídatelné, zatím na velmi malém vzorku - zajímalo by mě, jak toto vnímají zkušenější kolegové...
Tetradium daniellii, neboli Ampák, jsem měl možnost vidět na zahradě Vú Dol v době květu (myslím že to bylo v srpnu) a doslova hučel včelami 👍Jako pozdní zdroj pylu ideální…
Dnes jsem byl u včel kolem páté odpoledne: 7°, polojasno, studený severozápadní vítr. Jívy/kočičky zpomalily rozkvět, po oteplení by na ně včelky ještě mohly vlítnout. Miniplusu na dvou nástavcích jsem pro jistotu dal na HL trochu těsta.
Dēkuji oběma, jasné a srozumitelné popisy👌
Zajímavá informace s těmi 200 včelstvy v lese, to už má slušnou vypovídající hodnotu. Také situace na vašem stanovišti je velmi poučná.
Kapacita mého stanoviště je maximálně 12 úlů + 4 miniplusy. Směrem k potoku je rozšíření nemožné, protože se v údolí drží mlhy, vlhkost a přízemní mrazy.
S lesy jsem předběžně domluvený pod podmínkou, že stanoviště nebude kolidovat s plánem těžby. Zatím jsem jen nenašel vhodné místo, které by bylo vzdálené alespoň 3 km od toho stávajícího (kvůli oddělkům). Je to tedy v procesu.
Pěkný příklad s těmi geopatogenními zónami. Bohužel jsem limitovaný prostorem, takže jsem nucen experimentovat. Osadím na to místo úly dva a uvidím. A jak už jsem psal níže gorovi, relativizační vliv včelaře je nezanedbatelný.