Jano, mám na vás malý dotaz, mám dojem že jsem vám loni prodala samičku korely - albínku, tu už nemáte?
Jinak, vybrala bych ty kusy který se vám nejvíc líbí, kteří jsou nejvíc robustní, korely dnes štěpí na kde co a v podstatě vám může vypadnout jakékoli mládě. Ev. //
Je mi líto, ale albína korely jsem nikdy v hejnu neměla.
Tak řeším problém. Jsem dohodnutá s jednou chovatelkou, která nešťastnou náhodou koupila místo páru 2 samice (lutino a šedou), že jí vyměním 1 samici za 1 samce. Já mám přírodního samce a toho na foto. http://cz.fotoalbum.eu/Relavanch/a127893/00000012
Nevím, co se k čemu nejvíce hodí a jaké z toho mohou být mladé-.
Zdravím, skoro před rokem mě unali nějaký lidi, že jim přilítla do bytu korela a že si ji nemůžou nechat. Tak sem k nim přijela a vypadlo z nich, že k nim vlítla už před rokem, takže nevědí jak je stará přesně. Prý, že to je samice, když jsem viděla, jak nemá čistě červený líce tak sem řekla, že asi jo.
Je ukecaná, to jo, ale jen tak příjemně (neprojevuje se hlasově jako samec - jen tak píská ale nezpívá)
Je drobná a ochočená jak "pes".
Nicméně zhruba 8-9 měsíců je v kleci nebo ve voliéře s samcem a nedochází k páření ani náznakům náklonosti, tak jako u páru. Jen se obě korely nakrčí na bydle a jako by na sebe mlaskají a mají u toho tak zvláštně daná křídla (Nepůsobí to agresivně, jsou sklopená dolů - ne zvedlá.)
Tak jsem si všimla, že ze spod ocasních per nemá proužky.
To ta voliéra přežije, také mám takhle postavenou voliéru (kovová konstrukce a některé stěny + strop z dřevotřísky) a korely jí neokusují. Akorát se musí voliéra vypodložit cihlami, aby desky nenavlhli.