Jak se vám venčí?

Jani, diky moc

Tak snad bude Idorek v pořádku a nebude muset na další operaci a narozkózu a není mu nic vážného. Tohle jsem zažila x krát s prvním psem, že ho jiný napadl a myslím, že se dožil 14 let jen proto, že chodil víc jak půlku života navolno, měl hodně chlupů na krku a nosil kovový obojek. Ten mu dokonce jednou jeden labradot přeskousnul a na chodníku před naším domem jsme našli kousek zubu, takže dobře mu tak. Stypík jak byl zavalitý tak se ve drtivé většině případů zachránil útěkem a mistrným kličkováním, jednou jsem mezi něj a dva psy vlítla a kopala jsem do nich, jednou mu život zachránila obří fena křížence novofundlanďana, která vystartovala na křížence pitbula. Stypík to odnesl rozpáraným bokem, šilo se bez narkózy, bylo to jen pár stehů. Když mu bylo asi 8 let, vyšla vyhláška, že u nás nesmí psi na volno a policie to dost kontrolovala a pokutovala, takže sice mi bylo našeho psa líto, když byl naprosto poslušný bez vodítka, že najednou musel na vodítko, ale nadruhou stranu výrazně ubylo bezprizorně pobíhajících psů, jejichž největší zábavou bylo pokusit se ulovit toho mého. Timík za svůj devítiletý život to nezažil ani jednou, že by ho napadl jiný pes a na Malinu, co chvíli něco cení zuby, zřejmě má stejně provokativní vzhled jako Stypík, ale naštěstí k žádnému přímému střetu nedošlo asi hlavně proto, že jsou všichni na vodítku. 

Jinak nám se nyní venčí parádně. Svítí sluníčko, neprší, není vedro. Malinino štěstí nyní nezná hranic. 

Celkově je nyní celkem poslušná a skoro bych si na ní nemohla stěžovat, kdyby občas nevyhodnotila situaci nějak divně. Třeba mi najednou zaštěkala na dítě, které bylo zalezlé pod nějakou tabulí. Asi nesprávné chování. Nebo se mi stalo na jaře, že zaštěkala na chlapa, který je metnálně mírně zaostalý, takže dostal záchvat,  že po něm ten pes půjde, tak mu jeho máma vysvětlila, že ne. Malina si nechala vysvětlit, že nemá štěkat. Jenže před 14 dny seděl chlap na lavičce a slunil se a ta moje mrcha si pamatovala, že je to ten, co se jí bojí a zase si na něj štěkla. Je to hodně něpříjemný a pro mě vždy nečekaný, protože měsíc chodí, aniž by se nějak zvukově projevovala a pak si najednou řekne, že tohle je divný a štěkne si. A pro mě celkem děsný zážitek byl poměrně nedávno, kdy jsem si šli sednout někde na jídlo na zahrádku a nejdnou kousek od nás začala nějaká cca dvacetiletá dívka neskuteně nahlas ječet, převracet židle, protože se bála naší Maliny, která jí nevěnovala až do toho ječení ani jeden pohled. Jak začala ječet, tak se samozřejmě podívala, co se děje, takže slečna, pak teda ještě zpřevracela židle a pokoušela se zachránit útěkem. Já se nabídla, že teda půjdeme pryč, ale k odchodu se nakonec sebrala ta slečna s rodinou, prý nějaká autistka asi…nevím. Tak si říkám, jestli jsem si Timíkem a Stypíkem měla takové štěstí, že jsem na nikoho s takovým strachem nenarazila a nebo ta Malina je prostě děsivé stvoření, protože jsem těhle incidentů už pár měla. 

No a ještě teda fotky z předvčerejšího venčení.

Orionka:

Černý pes vždycky vypadá děsivější než bílý. Navíc ona má takové severské podobenství….. dávejte jí dečku s červeným křížem, pro laiky bude záchranář. Nebo puntíkatý šáteček. To jí taky zjemní.

Já bych naopak potřebovala něco, co by Ginu zdrsnilo…protože ta její bílá barva rozhodně nikomu neřekne, že se během mrknutí oka může přepnout do bojovýho módu…. je teda fakt, že tyrkysový kšírky a růžový vodítko obrazu drsňačky moc nepomáhají….

Teda to si vůbec neumím představit… když nepočítám pár situací, kdy do sebe vlítli spoluvenčitelé a za prvé to bylo velké divadlo, nikdo nepřišel k úhoně … a většinou to začala fena, aby vysvětlila psímu mladíkovi, jak se má chovat, že nemá být dotěrný, neboť ona je princezna a k princeznám se nečuchá, tak jsem nikdy opravdový útok psa nezažila…. nebo vlastně, když na půlroční berberku zaútočila krysařice, asi nějaká Kamikaze.  …

Jako jasně, on je rozdíl mít malý psy a velký psy, ale fakty se mi mimo té krysařice, které to Sára vysvětlila a jediná zraněná jsem byla já, když jsem si rozřízla prst o Sáry zub, jak jsem jí krysařici páčila z tlamy, nikdy nestalo, že by na nás nějaký pes zaútočil.

A když to tak čtu, tak jsem teda ráda za to v jakým místním pejskařským světě žiju.

Trickyvoo:

Tak snad bude Idorek v pořádku a nebude muset na další operaci a narozkózu a není mu nic vážného. Tohle jsem zažila x krát s prvním psem, že ho jiný napadl a myslím, že se dožil 14 let jen proto, že chodil víc jak půlku života navolno, měl hodně chlupů na krku a nosil kovový obojek. Ten mu dokonce jednou jeden labradot přeskousnul a na chodníku před naším domem jsme našli kousek zubu, takže dobře mu tak. Stypík jak byl zavalitý tak se ve drtivé většině případů zachránil útěkem a mistrným kličkováním, jednou jsem mezi něj a dva psy vlítla a kopala jsem do nich, jednou mu život zachránila obří fena křížence novofundlanďana, která vystartovala na křížence pitbula. Stypík to odnesl rozpáraným bokem, šilo se bez narkózy, bylo to jen pár stehů. Když mu bylo asi 8 let, vyšla vyhláška, že u nás nesmí psi na volno a policie to dost kontrolovala a pokutovala, takže sice mi bylo našeho psa líto, když byl naprosto poslušný bez vodítka, že najednou musel na vodítko, ale nadruhou stranu výrazně ubylo bezprizorně pobíhajících psů, jejichž největší zábavou bylo pokusit se ulovit toho mého. Timík za svůj devítiletý život to nezažil ani jednou, že by ho napadl jiný pes a na Malinu, co chvíli něco cení zuby, zřejmě má stejně provokativní vzhled jako Stypík, ale naštěstí k žádnému přímému střetu nedošlo asi hlavně proto, že jsou všichni na vodítku. 

Trickyvoo-s tím obojkem,to jste mi připoměla,můj kříženec knírače-Kim byl několikrát napadnutej velkýma psama do roku,pak strašně vyjížděl na psy-máti říkala,že vyvolával rvačky a bála se s ním chodit ven,když mě bylo 13,a mu 3 roky,začala jsem s ním chodit  na cvičák po 2 letech v kynologickém kroužku-teorie+praxe,časem se tvát/vyjíždět,jsem to blbě napsala,přestal,ale vrčení mu zůstalo do smrti…

a já kdysi hodně nosila na pech kožený obojky a vodítka,Dux měl třeba celej život překrásnej černej obojek s kovovýma loveckýma psama,Gero nosil taky kožený,Dafíl má koženej cvočkovanej,jen Žeryk nosí nylonovej,ale má tlustej koužek velkj+přezku velkou+má nonstop řetízkáč..

a Kim měl ten koženej obojek s velkou přezkou,+cedulka se jménem nabitá přímo na obojku+velká přezka-prostě hodně železa na kůži silné tlusté,

no a když mi ho na cvičáku vzal do držky a nabral pod sebe velkej knírač tak si myslím,že ten obojek hodně pomohl,mít tenkej,nebo řetízkáč,tak je po Kimovi-si myslím…

 přítel má radši nylonový na přezku…že se rychlejš zapínají,ale já nedám dopustit na kůži s cvočkama….prostě s něčím kovovým na tom

jinak-jo černej pes vypadá přísnější/zlej….

  v hodně pohádkách mimochodem jsou černý knírači,dobrmani,rtw,dobrmani kupírovaní

není tam třeba pepřák knírač….

 a to štěkání jak popisujete,

v posledních psích sportech píše Franta Šusta,mimo jiné o tom,že pes,kterej je v přeplněným městě,mteru a tak v klidu,tak jakmile je někde osamělej,nebo divnej člověk-protéza,divnej pohyb a tak,tak už si to hlídá a tak,pochází to z dřívějších dob,kdy se museli hlídat vybočující věci-a máme to i my lidi….

 jak je něco divný/zvláštní tak si toho všimnem..

s puntíkatým šátkem je to mega dobrej nála!!!jsou přece i obojky se šátekem!!!

jinak mě se Malina líbí,mě se líbí černí NO,černej knírač-ALE,NEJSU VEŘEJNOST SU MILOVNÍK SPSŮ A KYNOLOG A ZA DRUHÉ-BYCH TUHLE BARVU U PSA NECHTĚLA-KVŮLI FOCENÍ😀

ovčáka vlkošedýho,a knírače pepřáka,nebo černostříbřitýho..

ale na NO nemám fyzicky/zdravotně a u kníračů mě ničí-záda/zápěstí-trimování

  tak se mi na výcvik líbí mudi a šiperky-oboje je černá barva😀😀😀

na fotce Kim

jo,a ze štěkáím bych si hlavu nelámala,bych já musela toho mýho čokla šedýho už snad přizabit🙂

mele pantem,když se jí něco nezdá..

usměrnuju,funguju s ní,nekašlu na to,ale neberu to jako zlobení..

já taky nejsu bez chyby-furt něco zapomínám,hledám,moc mluvím,nahlas se směju,su mega často protivná..

ooo bože já mám chyb.určitě zlobím víc než Dafča a většina psů dohromady🙂

Fineček na lidi obvykle neštěká, ale když už, tak vrčí. A to velmi zle, zní to jako smrtelně myšlená výhružka zabitím. Je to spíš výjimečné, ale zatím tuším, že mu vadí upřený pohled, zírání. Je schopný takhle vrčet i na dítě. Jinak lidi ale neřeší, naopak, kamarádí se, loudí pamlsky… Tak se snažím dávat pozor a sledovat reakce psa. Jakmile mám pocit, že ztuhnul nebo začal na někoho zírat, odvádím pozornost.

Tak Idy dobrý, teda vzhledem k věku, ještě jdem příští pátek pro jistotu na Dornovku.  Kontrola na vet byla dost vtipná, doktor vyšel a povídá, tak jak to vypadá ? Říkám mu, že já myslím, že dobře. On na to, tak ukažte jak chodí. Šla jsem směrem k němu a Íďa brzdil a táhla jsem ho smykem. Tak říkám, já teda půjdu směrem od Vás. Tak to se rozeběhl, vet říká že je v poho a už jsme mazali do auta 😀 😀

Ad štěkání…. pokud už se stane a Gina venku na někoho podezřelýho začne štěkat, tak je to super a pohodinda, protože je v zaháněcím a strašícím režimu, podstatně horší je když je zticha, ale přikrčí se jak šelma připravená ke skoku a úplně potichu začne dunět tak, že mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě a beru zpátečku, protože vím, že tohle je ticho před bouří a bojím se, že ta bouře bude zabijácká a nehodlám prubnout s jakou intenzitou by vyrazila do útoku…

dnešní ranní

Včerejší procházka. 

Hlídám bišončí slečny našich mladých. Z bezpečnostních důvodů venčím jen na vodítku, a protože nemám ráda flexi, tak jsem zkombinovala tři vodítka.