Já si myslela, že to problém nebude, protože v běžném životě, kolem chodící psy nějak moc neřeší, koukne se po nich, ale je v klidu, zvládne pracovat, atd…na skupinovém tréninku totální hysterie.
Vypadalo to, jako bych psa vytáhla ze sklepa a vzala ho poprvé v životě ven 😢. Jako to by mě fakt vůbec nenapadlo. Určitě tam byl velký faktor jeho psí parťák, se kterým si chodí hrát, ale i s ním zvládneme dojít na vodítku normálně někam na louku, sice cestou zkouší oba kravit, než tam dojdeme, ale zvládnout vnímat i jít relativně slušně, jen jim musíme ze začátku dělat bariéru, aby měli mezi sebou člověka, jinak by po sobě začali skákat na chodníku. Když se spolu proběhnou, dá se s něma hezky a normálně cvičit - i odložení. Fakt to nechápu 😀.
To se nebojte, Jack je moc šikovnej a vždycky jste všechno zvládli 🙂), byla to jen novinka a bráchu má spojenýho s volnou zábavou.
To, co popisujete bylo spíš skupinový cvičení, normální ( říkají tomu socializační) procházka, kdy se prostě někam daleko společně jde, by byla lepší, po pár kilometrech by se uklidnil.
Dobrá zpráva je, že si chce hrát, kdyby se chtěl prát, byl by to opravdu problém.
Prostě strašně touží po intetakci se psy, já se mu nedivím, dopřála bych mu jí do sytosti, ale tak nějak víc řízeně.
Dobrý, že máte toho bráchu, můžete jít společně na výlet, kluci na vodítkách, Jacka pustíte, až bude v klidu, nebo ho prostě pustíte až třeba napotřetí, až pochopí, že spolu můžou dělat i jiný věci. Prostě bych ho “ ochodila”.
Ale hru se psy bych mu neodpírala, je strašně důležitá.
Nehledala bych v tom ňákou velkou vědu.
Já mu interakci s jinými psy taky upírat nechci. Vidím, jakou z toho má obrovskou radost, ale taky vidím, že musíme víc máknout a víc se pohybovat i mezi psy, aby to pro něj nebyl svátek.
Prostě, jak jsem nečekala, že to bude průs*r a myslela jsem si, že můj pes bude fungovat i takhle bez větších problémů, tak jsem dostala vyloženě facku 😀 a vypadala jsem, jakože jsem se psem v životě nic netrénovala.
S těmi delšími výlety s bráchou, to jsme už řešili s jeho paničkou 🙂...uvidíme jak nám to půjde.
A děkuji, pro mě to v tu chvíli byl samozřejmě konec světa a já jako nejvíc neschopnej majitel psa na světě 😀…
kolik mu je?
ty skupinove lekce pro uplne mala stenata maji to kouzlo, ze se daji pustit spolu, poblbnou si a “ucit” se jdou az ve chvili, kdy jsou ostatnich nabazeni. Pak se chvilku soustredi a zase si muzou jit hrat. Jen tohle jde jen do urciteho veku
ano - i tohle se da delat spatne. Nekde to praktikuji i v naprosto nevhodnych skupinach nebo se tomu naopak uplne vyhybaji.
btw. pocity marnosti mam pri kazde lekci, ze pes nic neumi a nic netrenuju 😀
Včera mu bylo 11 měsíců. Pustit tam psy nebylo možné, byli tam dva, co se velice ostře ohrazovali vůči jakémukoliv psu, co šel “moc blízko” a zase by to narušovalo trénink jim.
Ano, pro nás toto byla nevhodná skupina, bohužel to jsem zjistila až tam. A těch špatných proměnných bylo víc. S nevhodným přístupem na začátku, kdy se úplně přetočil a pak se to jen vleklo, přes nedostatečné odměny až po nutnost se odizolovat někam dál, aby se úplně nezbláznil a nenarušoval trénink ostatním.
Bohužel nikdo netušil, že se něco takového stane a pak už se to těžce lepilo. Trenérka to alespoň viděla a psaly jsme si, že zkusíme něco vymyslet, že s tím pracovat jde, jen nás musí někam nacpat do rozvrhu, kdy tento týden má plno a ideálně pak sehnat i někoho vhodného k nám.
to zni dobre, ten plan, co mate 👍
hlavne to berte tak, ze se proste stalo a neni to zadna tragedie. Poucili jste se a priste to zkusite jinak.
Jsou to zvirata, reaguji podle sve hlavy, ne podle nasich predstav 😉bych koncila se psy kazdy druhy tyden, kdybych mela byt spatna pokazde, kdyz pes nefungoval podle me 😀
Z toho si nic nedělejte. Prostě jen na tom budete muset zapracovat. Malina je taky temperamentní a spoustu situací byl spíš trapas, než že by to proběhlo hladce a to kolikrát si myslím, jak to máme zvládnutý a ona mě stejně překvapí. Pro ní nejvíc vzrušivá situace byla skupinka lidí, dětí a psů. To se pak i chovala jako fakt magor. Na ní i vidím ten okamžik, kdy přešla hranici šílenství a je třeba vrátit jí do reality. Čím je starší to zvládá líp a líp. Já se vždycky psychicky připravím na nejhorší a Malina mě mile překvapuje. Určitě bych se žádným situacím nevyhýbala, spíš je lepší to trénovat a připravit ho i na nevhodné skupiny. Kámoška třeba vyhýbáním dosáhla toho, že má psa, se kterým skoro nikam nemůže, protože je extrémně vzrušivý. My vzali psa na hromadný pochod, Malina se chovala jako pošuk a kámoška mi na to řekla, že proto svého pětiletého psa nebrala, protože by se takhle chovala taky. Poprvé to byl děs, příště už lepší a už se dostáváme i do situací, kdy lidi obdivují, jak ten náš pošuk umí být hodný. Trénovat, trénovat holt….
Díky. Zrovna včera jsem si psala s kamarádkou a ta mi řekla, že její fena se na cvičáku chovala úplně stejně, v hlavě totálně zatemněno, jen se snažila běhat za jinými psy a nic jiného ji nezajímalo. Tak jsem se ptala jak to vyřešili…no odpověď byla, že přestali chodit na cvičák 😀…jakože jo, taky řešení, ale ona se psem nepotřebuje chodit mezi psy, takže jí to vlastně za tu námahu nestálo.
já bych naopak chtěla na psí akce, ať už nějakou výstavu, sporty, společné výlety, tréninky a tak, takže jó, budeme makat.
včerejší odpolední Jizerky - z Ferdinandova údolím Velkého neboli Černého Štolpichu nahoru a přes vrchol Ořešníku dolů. Místy zcela bezsněžné předjaří, místy zimní ledová klouzačka…
Na té poslední fotce je vidět, jak vysoko na vrcholové skále jsme chvíli před tím byli
Xerxova:včerejší odpolední Jizerky - z Ferdinandova údolím Velkého neboli Černého Štolpichu nahoru a přes vrchol Ořešníku dolů. Místy zcela bezsněžné předjaří, místy zimní ledová klouzačka…
Na té poslední fotce je vidět, jak vysoko na vrcholové skále jsme chvíli před tím byli
Vy máte vždycky tak nádherný fotky. Do těch Jizerek se prostě musím jednou podívat…
Xerxova:včerejší odpolední Jizerky - z Ferdinandova údolím Velkého neboli Černého Štolpichu nahoru a přes vrchol Ořešníku dolů. Místy zcela bezsněžné předjaří, místy zimní ledová klouzačka…
Na té poslední fotce je vidět, jak vysoko na vrcholové skále jsme chvíli před tím byli
ty fotky,jak prokukuje sluníčko🤗..nebo ty stíny na skále..na 12.fotce..Na 4.-nahoře ty stromy ozářené sluníčkem!!..to je prostě boží😇 a na poslání do soutěže🙏I ten výhled..mě se nikdy nepovedla tak ostrá "panoramata"🤭i ta první…prostě všechny,jako vždy👍..Zrovna v Dobrém ránu zpívaly písničku “Řeka” Klára Vytisková s Janou Kirchner…Brodily se říčkou(potůčkem )v lese..krásná příroda taky-jak u vás….Balzám na duši😇dobrý start dne…Venku druhý den pošmourno-to nemám ráda😟
co děláme po vycházkách
Dafi:co děláme po vycházkách
To vám závidím. To dělal můj první pes, rád se tulil k nohám, další to nedělal nikdy a Malina to udělá ojediněle. Jestli to za ty tři roky, co jí máme udělala 10x, tak to dost přehráním. Asi jí moc hřejeme. Nemá ráda teplo. Asi přece jen bude potomek nějakého seveřana….Někdy mi to chybí.
😉no stále venčíme po tmě a Dafi super fotky👍. Já tohle při těch mích pídi psů znám u každého. Hodně velké tulidla.
tulidlo máme taky - jen se někdy blbě těch pětasedmdesát kilíček skládá do náruče
jinak u nás se venčí krásně - všude bílo, každá větvička, oko v plotě obalené mokrým snížkem. Žluté talovíny, bílé sněženky i růžové a fialové drobné “divoké” krokusky zmizely pod sněhem. Sněženka podsněžník ví, proč nese své jméno 😉
Při představě poskládaného Yodislava v náruči paničky, která je pak na placičku…😁👌 to je opravdu velké tulidlo 😉
My jsme si tuhle popojeli vlakem a zjistila jsem, že si to budeme muset brzy zopáknout a vícekrát. Bělouš byl z přijíždějících vlaků nějaký nesvůj. Vloni jsme byli brzy na jaře vlakem na procházce ve Vídni a pak už nic, protože následovala má operace a rekonvalescence. A výsledkem je vyklepanej pes teď 🙈
My máme ze psa lampičku, nemůže mít bohužel límec látkovej. Musím ho ale velmi pochválit… nebo chválit ošetření se souhlasem?. Lampičku zvládá velmi dobře a venčí se nám hezky, dnes nás tedy překvapil sníh, nesledovala jsem předpověď, ale radost byla veliká. Viděli jsme jeřáby (ty já poprvé) a čápa.
já si nedovedu představit to tak nemít
mí knírači to tak měly všichni
Dafulka vydrží takhle hromady hodin a i v noci se tak tulí
já jsem velmi tulivá-tak si to nahrazuju u psů…..
Včera příhoda “z natáčení” : rádoby stranou auto na louce u lesa…
dva tmavší spoluobčané něco stahují pověšené na větvi - (na srnu veliký)…když jsem se vynořil jim za zády s Lůďou z houštiny, kapánek znervózněli 😉(asi nemaj rádi pejsky )
a hned svojí typickou mluvou “my nesme pytlacy pane, to je koza” ….a byla - hned mi ukazovali uřízlou hlavu…no kupní smlouvu jsem po nich nechtěl - jen aby to tam po sobě uklidili…
Neušel jsem ani 100m a měli hotovo…pro ně s nevídanou svižností zmizeli
…a neuklidili