Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 08.09.2025, 11:20:29
No já si taky nemyslím, že Gina ausgerechnet na větší vzdálenost pozná naše auto…jo když jedu z práce dom, tak to třeba Máťa vždycky auto poznal podle zvuku motoru…u nás u baráku je plná čára, takže se jezdím otočit na kopec, protože barák mám na opačný straně silnice a to Máťa pozná už když profrčím kolem baráku nahoru, tak doma všichni ví, že se panička blíží….ale Gina si samozřejmě pamatuje, kde jsme zaparkovali , obzvlášť když tam parkujeme pokaždý.
Prostě to je ta její konzervativnost….my chodíme křížem krážem, ale kolem auta to během tý cesty parkem nebereme nikdy, až když se má jet dom, tak jdeme k autu.
Jsou prostě psi, kteří milujou, když se jde někam, kde ještě nebyli, kde to neznají, ale Gina je pravý opak…no tak chodíme jenom těch pár jejích oblíbených.
Fakt bych vám přála vidět ten její výraz, když jí táhnu jinudy a tuplem, když to jinudy je někam, kde jsme ještě nebyly…prostě zpruzenej pes hadr, co celou dobu dává jasně najevo, co si o tom myslí.
Ráda bych si myslela, že je to nějaká pastevecká vlastnost, ale vím, že jsou pastevci, kteří rádi chodí po výletech…na druhou stranu, jsou i tací, kteří neochotně opouští svěřené teritorium…to byla Jessinka, tu musel člověk ze dvorku fakt odnést…později defakto odtáhnout alespoň o dva baráky dál, kdyby nemusela, tak by vůbec z pozemku nešla…to byl první pes, který se vůbec na procházku netěšil…
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 08.09.2025, 13:49:44
Že by pastevec autista? 😀 Pes číslo jedna byl taky trasař, sice dokázal změnit trasu a nebyl zpruzenej, ale měl výraz “no jo, tak zkusíme něco novýho, ale normálně prostě chodíme tudy". Timíkovi to bylo jedno a na Malině vidím vždy radost “ jo tak tady to ještě neznám, to jsem zvědavá jak půjdeme ” a pak zase vidím jindy radost, že jdeme někde, kde už jsme víckrát byli “á naše trasa”…Malina mi vyhovuje asi nejvíc svou povahou. Je a ní sranda a celkem bez obav jí můžu vzít kamkoliv, protože vím, že to zvládne. Pes za odměnu v tomhle.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 08.09.2025, 15:21:27
No tak já mám doma dva psy jako den a noc…Máťa je nadšenej ať se jde kamkoliv, je mu to jedno, je spokojenej, pořád dobře naladěnej…no a prostě Gina je Gina, když jí miluješ, tak není co řešit a mně je v podstatě jedno, jestli půjdeme tam nebo sem, ven chodím kvůlivá psům, berňuchovi je to šumák, hlavně, že se jde ven, tak to prostě přizpůsobíme Ginušce, ať si to prostě i ona užije dle svých představ.
To jen já jsem ta brzda veselosti, kterou vždycky napadne ta kravina zpestřit psům procházku neznámou trasou…jakože to bude pro ně zábavnější…a vždycky zjistím, že u Giny se nic nezměnilo, tak dám na nějakou dobu pokoj a pak to zase zkusím a zase je to pruda, tak zas chodíme známé trasy.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 08.09.2025, 13:49:44
to byl první pes, který se vůbec na procházku netěšil
jj. ze pastevci nechteji opoustet prostor - to uz se ke me taky dostalo.
A on asi vazne kazdy ma takoveho psa, ktereho potrebuje. Me nebavi vychazky na stejnem miste, na denni vychazky jezdim vsude mozne po okoli. A nedokazu si predstavit, ze bych na ty vychazky nechodila, chybeli by mi. I proto ty psy mam, ze me dostanou ven 😀Premlouvat i je? nechodim uz vubec nikam 😂
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 09.09.2025, 11:13:44
No jako máte můj obdiv… já mám “jen” tři a je to záhul. I když on je velký rozdíl vychovat si to od malička a převzít dospělce s už zažitými neduhy - a že každej z nich minimálně jeden má…
No jako máte můj obdiv… já mám “jen” tři a je to záhul. I když on je velký rozdíl vychovat si to od malička a převzít dospělce s už zažitými neduhy - a že každej z nich minimálně jeden má…