Já mám čerstvou zkušenost s hledáním sociálního bydlení pro soběstačného seniora. Senior bydlel s partnerkou v jejím bytě. Respektive který ona privatizovala v průběhu vztahu, náš senior si na to tehdy bral úvěr, ale byl to její dekret, koupit musela ona. A tak si tam společně žili desítky let. A ona zemřela, po dlouhé nemoci. Bohužel nikdy neupravili jeho právní vztah k tomu bytu. Takže ho zdědila její dcera. A ta se po několika měsících rozhodla nevlastního otce vystěhovat. Proběhl soud a do roka od první výzvy byl senior i se psem na ulici. Z důchodu neměl šanci zaplatit komerční nájem. Obrátil se na městský úřad své Prahy, tam ho odkázali na magistrát, kde požádal o byt a do tří měsíců bydlel. Možná měl štěstí, ale tady sociální polštář zafungoval ukázkově.