Tak bydlení v baráku….já jsem původně panelákový dítě a nikdy mi to nepřišlo jako problém, protože jsme jako děcka furt někde lítaly venku…
Nicméně jsem ráda, že jsme s manželem koupili barák, když byl synovi rok…s malejma děckama je to k nezaplacení….měli tam písek, bazén…nemuseli jsme se někde crcat na koupališti, mohli jsme být celej den venku, já venku i vařila…super…no a na psy, to ani nemluvím…hlavně se štěňaty je zahrada velká výhoda, když člověk s nima lítá každý 2-3 hoďky i v noci.
Ale má to i svoje negativa…mě absolutně nebaví o tu zahradu pečovat, to je pro mě za trest…a samozřejmě, ten luxus, že si na tu zahradu můžu dřepnout stojí dost peněz…tak známe to všicí, co máme starší baráky, to do toho člověk kolkrát sype prachy, který ve finále nejsou ani vidět. Třeba moje kamarádka se svého času pochlubila krásnou novou sedačkou…já za ty prachy měla novej kotel v kotelně, kterej nikdo neviděl. Moje další kamarádka odfrčela k móři, já jsem dělala novou dlažbu…protože jsme nikdy neměli takový příjmy, aby to vyzbylo na všechno.
Možná, že nejsem moc objektivní hlavně proto, že mi manžel nepomáhá a vždycky péče o dům a zahradu byla na mě. Ještě zkraje, když jsme byli..nazvala bych to vyšší příjmovou skupinou, tak mi na ty těžší práce zajistil a zaplatil lidi, ale to skončilo a tradá. Přijde mi, že nic nestíhám…nevim, co mám dělat dřív, jestli uklidit doma, vrhnout se na zahradu, jít se psy na prochajdu, postarat se o mamku, do toho práce a moje chronická prokrastinace…takže se tím práce nahromadí a o to víc se mi do toho nechce.
Upřímně se docela těším, až se na starý kolena přesunu do bytu a nebudu muset nic kolem baráku řešit. A samozřejmě zbyde i víc peněz, protože i běžnej provoz baráku vyjde měsíčně na pěknou sumičku, oproti nákladům v bytě, …teda ve vlastním bytě. Což bych si z důchodu ani nemohla dovolit. Navíc barák by potřeboval větší rekonstrukci, na kterou taky nejsou prachy, bůh ví, co ještě vymyslí Evropská unie za bejkárny, které taky nebudou zadarmo…z toho mám upřímně taky strach….další věc, my máme v baráku samý schody, pokud by někdo z rodiny byl imobilní, nebo částečně imobilní, byť dočasně, tak je to taky problém….teď když má třeba Bobca takový zdravotní problémy, tak mě to jen utvrzuje v tom, že bezbariérový byt ve středu města a přitom v klidé lokalitě, je prostě takové významné plus.