Doron, když jsem četla Vaše zadání úplně mi přišlo, že jste majzla hřebik po makovici. Nemám až tak velké zkušenosti s tímhle plemenem, znala jsem jen čtyři jedince- vše feny, ale z toho, jak jsem je poznala mi to přijde, že to bude to, co hledáte. Všechno co píšete, podle mého ty čubiny splňovaly.
Určitě přijde časem někdo fundovanější, ale za mě - laicky - opravdu trefa na hřebík. Milý, inteligentní zvířata, se skvělou poslušností, dobře fungující v civilizaci a nic zbytečně neřešící. Se psy taky žádný problém. Pro mě by bylo jen pracný to česání, ale to proto, že nejsem česací člověk.
Dejte pak vědít, jak jste se rozhodla a pokud to klapne, budu zvědavá, jak povaha splní Vaše očekávání.
moje spolužačka ze základky měla fenku briarda jako puberťák. Chodily spolu na cvičák a fungovaly bezchybně. Takže i pro odrostlejší dítko to byla zvládnutelná psice. Jen tedy často vypadaly obě jak bezdomovkyně 😉 psice mokrá splihlá a panička mokrá poskákaná oslintaná... Užívaly si to obě dvě
Jasně - je to vzpomínka z "pravěku" - mohl se chov i povahy posunout... Ještě znám skvělé hovíky
tohle je takový hezky střízlivý šlánek o plemeni:
https://www.ifauna.cz/psi/atlas/briard-francouzsky-ovcak
i zde:
https://hobbio.cz/briard/
při výběru plemene je dobré se zaměřit na ty relativně negativní stránky a poctivě si říci - nevadí mi, umím si poradit, tohle mě baví......
náročná péče o srst, není to dětská chůvička, velmi akivní, možná reaktivita na cizí psy-samci, nelehká povaha, odtažitost k cizím (možný problém při potřebě hlídání, venčení někým cizím),......
a když to čtu, tak něco takového mám doma a v POHODĚ...🙂
hele a zde - mají speciální výstavu+bonitaci v Děhylově 25.6, takže šup na výlet : http://www.briardclub.cz/
Hmm - já jsem teda znala asi trošku jiný kousky - byly to všechno, jak jsem psala -feny a z toho jak jsem je poznala právě dobře zapadly do toho, co vyhovuje Doron. Všechny to byly sídlištní feny, žijící v paneláku se vším, co k tomu patří, tedy neměly problém s okolím a kontaktem s cizími lidmi. Chodily navolno, svou majitelku poslouchaly.
Zrzavci:Hmm - já jsem teda znala asi trošku jiný kousky - byly to všechno, jak jsem psala -feny a z toho jak jsem je poznala právě dobře zapadly do toho, co vyhovuje Doron. Všechny to byly sídlištní feny, žijící v paneláku se vším, co k tomu patří, tedy neměly problém s okolím a kontaktem s cizími lidmi. Chodily navolno, svou majitelku poslouchaly.
Zrzavci, zcela nerozporuji
Jen to jsou ta úskalí osobních zkušeností. A dvojnásob, pokud ta osobní není skutečně osobní jakože majitel. Člověk neví, jaké množství práce za tím bezproblémovým psem je, neví, jak je "ta" povaha pro současný chov typická a tak. A je třeba si uvědomit,jak odlišná je podoba téhož povahového rysu při různém temperamentu (vyrovnaný x labil), to může být nebe a dudy (jak mám hezký příklad v rodině).
hmn:Zrzavci:Hmm - já jsem teda znala asi trošku jiný kousky - byly to všechno, jak jsem psala -feny a z toho jak jsem je poznala právě dobře zapadly do toho, co vyhovuje Doron. Všechny to byly sídlištní feny, žijící v paneláku se vším, co k tomu patří, tedy neměly problém s okolím a kontaktem s cizími lidmi. Chodily navolno, svou majitelku poslouchaly.
Doron: Děkuju moc za reakce. :). Já si psy vybírám takovým intuitivním způsobem , vždycky, hodně mi jich přišlo do života tak nějak řízením osudu a teď jsem se doslechla o tomhle štěníkovi... Pojedu se tam podívat a uvidím. Ona se povaha pozná brzo. . Nejvíc mi dělá starost malý věkový odstup, který by měli s Doroušem, za ideální považuju tak pět let. Ale zase nemyslím, že bych je nedokázala porovnat. No, chce to teď hlavně udržet na uzdě emoce a zapojit rozum, protože jsem se už na dálku trochu zamilovala :)))To dokážu :)! Budu rozumná, budu rozumná, budu rozumná.....!!!
Jistěže, jak ho uvidíte, budete nejrozumnější na celým vesmíru a v přilehlým okolí.
Ten věkový odstup, pokud máte Dorouše zpracovanýho, tak čeho se bát? Já jsem třeba po odchodu Bubinky, když osiřel Rumíček taky chtěla fenku cca kolem pěti let třeba, ale nakonec i když je Taliprdnice hrozný dílo, je fajn, že si jsou blízko. Můžou se rubat jako idiojeti, můžou si povídat a funguje to hezky. Jen pak je tady jedna věc- člověk bude mít v podstatě psí domov důchodců. To jako jo.
Máte štěníka daleko? Můžete tam pak zajet ještě třeba i s ostatníma, abyste viděla chemii?
Jéé,já pondělí a úterý večer trávila na zkouškách rally obedience a zrovna tam tři briardi byli. Samozřejmě se s nima cvičí,takže vychovaní pohodový psi. A pamatuju jednoho z dětství,měla ho kamarádka a taky fajn pes. Pak pořídili flanderskýho boviera a ten už byl ostřejší
Pokud chcete informace o briardech podívejte se na ch.s. Heaven Devil.Případně můžete p.Procházkové zavolat,ochotně vám podá informace.
"O Guču se nebojím vůbec, ten je opravdu přirozeně dominantní a superinteligetní, šarvátkám se vyhýbá"
to byl můj HW také, agresor byl příchozí. Samozřejmě to byla velká pomoc při řešení agresora, ale samo o sobě to nestačí....jen realistická pozn.
Doron
Třeba včera, když mu začal mladej drze vyžírat misku, což se nesmí, přišel za mnou, zezadu do mě drcnul a :"Vyřeš si to, prosimtě": :)). Prostě jsem ještě dva víceméně vrstevníky a ještě podobně velký neměla.
Jasný, to je fakt, ale zase - hodně bude na Vás. Já to vidím u nás, dařilo se nám a i daří, držet to doma tak, že z Rumíčka se nestal popantofel - a on je v povaze něco jako Váš Dorouš. Nicméně vždycky je jasně dáváno všem najevo, že největší kápo je on a on se tomu přizpůsobil, Tali ho respektuje a bere jako autoritu, to stejný Bubrdle. Tak myslím, že když se na to zaměříte, zvlášť odmalička, tak to vychytáte.
Doron poslala jsem vám SZ,pokud se mně to tedy odeslalo.