Já tak nějak nemám na mysli procházky a tak, ale celý to starání se, od kopyt, přes koliky, různé nemoci, zuby, management. Co u psa řeším snadno, s koněm jde hůř a tak vůbec. Jak to tady čtu, - nastavení krmení, výběhy jak uspořádat, když chci aby byli venku, ale nepraskli z přežrání a tak vůbec. Opravdu smekám.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 10:54:04
Když si seženete kvalitní ustájení, tak téměř všechno toto odpadá. Myslím ty starosti. Ale, jak už jsem psala, holt to něco stojí.
Koně doma bych mít nechtěla - stačilo, když jsem 8 let fungovala v našem JK jako ustajovatel a všechny tyhle věci hlídala. + neustále sháněla lidi na výpomoc. A nejhorší byla práce s majiteli - někteří nezmoudřeli, ani když začínali třetí kolečko po okolních stájích.
Já miluju koně, vždycky jsem si myslela, že vzhledem k tomu, že jsem jako náctiletá u koní strávila asi 3 roky defakto denně, tak mám nějakou ucelenou představu, kolik péče kůň vyžaduje…teda klasická stáj s boxy, ne venkovní ustájení…
Ale fakt když to tady čtu, tak se nestačím divit o kolik složitější to může být…už jenom to, “nežrat trávu”…
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 29.07.2025, 11:24:22
No jasně, když mám ustájení, ale pořád zůstává tolik věcí - kolika, kopyta, zuby -stejně to jde vždycky za mnou, rozhodnutí,starosti, jak to dopadne, když pak kůň stárne - je to náročnější nejen s péčí, ale pak i s rozhodnutím konečným, když se zraní, je to složitější, než u psa a tak, prostě kůň je hodně náročný koníček a teď nemyslím ty prašule, ale to všechno kolem.
edit - o lidech - majitelích a jejich přístupu k věci mi ani nemluvte. Být třeba výcvikář, to je o nerf, vidět jak ty lidi jednají, nevnímají, nezmění svůj přístup. Ne, s lidma je to peklo práce všade .
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 10:54:04
Tak tož to máte jako se psem, taky musíte pohlídat, aby si to neotvíralo skříňky, nerozebíralo odpadkové koše, neotvíralo dveře, nelezlo to do postele nebo kočce do misky, podle toho, co potřebuje který soudruh. Taky musíte u pořizování psa vyřešit veterináře, některý pes trpí na alergii, některý na hotspoty, některého musíte v zimě oblíkat, některý se nesnese s jinými psy, některý je zdrhač a musíte bednit plot jako výběh shetlanda… I se psy je dost zajímavostí. Jako většinou na ně stačí jeden veterinář, to je fakt, ale pak jsou zase plemena, která se musejí třeba trimovat, a to už potřebujete taky spešl osobu nebo spešl vzdělání. Někdo má taky koně bezúdržbového, jsme měli valacha, kterému rostla rohovina tak měkká a tak rychle, že nebyl strouhaný snad pět let, vždy když jsme ho přivedli ke kováři, tak řekl, ten to má dobrý, maximálně šmiknul nějakou přerostlou střelku, no pak ty poslední dva roky jsme s ním vůbec ke kováři nechodili, protože na něj předchozí roky nesáhnul, tak proč se tam s ním vláčet 🙂 Někdo nevezme fyzioterapeuta ke koni, někdo psa nevezme k fyzioterapeutovi. No a když máte koně v ustájení, nemusíte vlastně vůbec nic, všechno se zařídí samo, jen cálujete, nemusíte vůbec koním rozumět, zjišťovat si, porovnávat… To byli třeba majitelé dostihových koní, ti o koních věděli, že to má čtyry nohy a běhá to dostihy a ten jejich je zrzavej a v tom a tom dostihu má číslo šest a stačilo jim to. To zase u psa neuděláte, abyste ho měla a nemusela pro něj hnout prstem, páč kdo má psa, má ho zpravidla doma a minimálně tu grancli mu musí hodit.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 29.07.2025, 12:16:04
Helejte, já nevim, mně to prostě s těma konikama přijde mnohem, mnohem náročnější. I ta výchova a všechno kolem. Jako dítě jsem to nevnímala, ale teď to vidím jinak. Na ten balkon, jak jsem ve třech letech chtěla - už ani náhodou 😀 Pes je prostě jednodušší mi tak přijde.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 12:28:39
No a taky- když není to ustájení, nebo ustájení v nějaký soft verzi, tak tam za koníkem člověk musí jít, obstarat ho, poklidit a tak, každý den a hlavně v každým počasí. Já se psem sice taky musím ven, ale nedřu u toho. Jen se projdu a šup domky.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 11:46:43
když mám ustájení,
Jenže já mám to kvalitní ustájení, kde se o kováře, odčervení a případné zdravotní komplikace stará ustajovatel. Nemusím se tam objevit půl roku a vím, že je kůň v dobrých rukou. Asi jako majitel dostihového koně, který si přijde zafandit a vsadit na VP.😉Viz Buggyra.
Stejně, jako když jsem v té pozici byla já - jenom jsem majitelům oznámila, kdy se bude odčervovat, očkovat a kdy přijede kovář. Případně jsem zavolala - kůň se mi nezdá, kulhá nebo má náběh na koliku a vet je už na cestě - teda v tom druhém případě. Na kulhání kůň neumře, ale na koliku může.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 29.07.2025, 11:39:32
teda klasická stáj s boxy, ne venkovní ustájení…
Ono těch klasických stájí jenom s boxy moc není. Málokterý majitel se dneska spokojí se stájí, kde nejsou pastviny nebo aspoň výběhy. A naopak - mít čisté pastevko bez zázemí pro koně a jezdce taky není příliš komfortní.
Já mám doublekill - koně i psa 😂 koně co “nežere trávu” a psa “barfuju po lese a po nocích bleju” 🤣
Ale vážně, za mě je míň náročná Madam huculice, ale jak píší holky výše, mám ustájení, kde je to víceméně (pač nikde to není 100%) fajn. A ťukám na dřevo - Madam je zdravá kobyla, muchařinu nepočítám, s tou už jsem se naučila pracovat.
Za to Piraňa - ještě teď se vzpamatovávám psychicky i finančně z loňského roku - 2 operace, dlouhá rekonvalescence a braní prášků, který vyčmuchala už naprosto ve všem … momentálně si rozřízla polštářek na přední, takže opět trpí na gauči. Pokud nemá úraz, tak po lese sbírá mršiny a po nocích běháme ze třetího patra blejt 😄 ale miluju jí ❤️ jinak je to prý odolné plemeno Australský honácký pes, no nevím, asi si vybírá neduhy za celou generaci.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 12:28:39
Pes je prostě jednodušší mi tak přijde.
Spíš tak nějak rychlejší. Když se vezme odstav od mámy, puberta, výchova, výcvik - tříletý pes už něco umí. Koně stejného věku začínáte teprve obsedat. Ale zase může fungovat do třiceti let.
U koní mi hlavně přijde složitější to řešení jakéhokoliv zdr. problému. Jako majitel psa, kočky, králíka, čehokoliv, co se dá nacpat do tašky/přepravky/kufru od auta, když přijdu z práce a ono TO blbě čumí, tak nemusím moc váhat, sbalím to a jedu, i kdyby zbytečně, tak max. vyhodíte něco za cestu a vet vám řekne, že jste kokotka, ale v jádru se nic neděje. Když koňák přijde domů a ono TO blbě čumí, žhaví drát…vet č.1 to nebere, vet č.2 je na dovolené, vet č. 3 je u akutní koliky, vet č. 4 neexistuje, protože víc koňských vetů v okruhu jednoduše nebydlí. Zvětšíte okruh, ale to už voláte naslepo úplně cizím lidem, kteří u vás v životě nebyli a ve většině případů se na vás vyprdnou. Chápu. A pak se ozve vet č. 1, že o co jde a že to možná do dvou hodin stihne. Což je u koliky nebo ucpanýho jícnu prostě pozdě…A jste víte kde. To samé odvoz na kliniku, plánovaně to zvládnu. Neplánovaně? Horko těžko, spíš ne, tže konečná…
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 12:34:28
No je to jako s bernardýnem nebo s třema vohařema. Když to chci, muším chca nechca vymyslet, jak to do toho bydlení zakomponuju, a když teda moje bydlení nefunguje s bernáškem nebo voharkama, tak musím přesunout svou ctěnou záď do lepšího ustájení, tedaže tady zrovna ustájení pro psůch, žeáno 😀
Teď jak jsem se zamyslela nad těmi vety… u nás je jednodušší se dobrat toho dobytkáře, co vám přijede udělat nějaké základní vyšetření a napíchat něco proti bolesti, než najít ordinaci s otevírací dobou pro ošetření malého zvířete - třeba o víkendu je to docela výzva. V Liberci jsou veterináři, kteří ochotně vyjíždějí k případům u hospodářských i o víkendu, zatímco psa si přiveďte až v pondělí od osmi. Rozhodně u nás ve vesnici - ambulantně je veterinář hodinu týdně, a to ne každý týden. S Kocourem jsem musela dost vymýšlet, kdy vyrazit do city, abych to zvládla organizačně a časově a to jsem se ještě děsila, jaká fronta mě tam bude čekat (no stála jsem v dešti na ulici..). Zatímco na akutku jsem nezažila čekání delší než dvě hodiny. Ve stáji mám lístek s deseti telefonními čísly na lidi, co vyjíždějí. Zatím jsem nikdy nepoužila víc než dvě.
Buggyro u nás byste si ještě mohla vybrat! Ordinace pro malá zvířata tu fungují fantasticky v obou městech v dojezdové vzdálenosti 7 a 15 km od mého bydliště. Ve všední den do 18h nebo do 20h (větší město) o víkendu mají vyčleněné asi 2 hodiny/den + výjezdy k akutkám, kde platíte tis.Kč za výjezd + to ostatní. Koňské vetky tu jsou dvě, jedna 20km, druhá 50km od nás a pak vet, kterého mám v záloze, 30km od nás, ten u nás nikdy nebyl. Pak se bavíme o nějakých 70km plus, tže…
Ono těch klasických stájí jenom s boxy moc není. Málokterý majitel se dneska spokojí se stájí, kde nejsou pastviny nebo aspoň výběhy. A naopak - mít čisté pastevko bez zázemí pro koně a jezdce taky není příliš komfortní.
No já nemyslela bez pastvin…měli jsme klasiku s boxy..dokonce ani ne všichni koně měli box, někteří jen stání…ale výběhy byli hned u stáje a několik, koně byli od rána do odpolko venku, mezitím jsme my děcka vykydaly, poklidily, doplnili seno…koně se vzali dom, všichni se vypucovali , dostali jádro…no a pak za nějakou dobu (to už si nepamatuju za jak dlouho) se větší část z nich nasedlala a šlo se jezdit…koně co “jezdili” se potom znovu vypucovali….(teda jestli se dnes ještě vypucovat říká…možná spíš vyhřebelcovat)…to byl běžnej den.
Jako pak když jsem po letech chodila s kamarádkou k jejím koním, co měla ustájené u známé, tak jsem čuměla jak puk, že koně pucujou jen v případě, že se na něm bude jezdit a zdaleka ne tak důkladně, jak jsem byla já “vycvičená”…pro mě to bylo něco nepředstavitelnýho.
Dneska se říká koně “čistit” 🙂 pucovat a hřebelcovat jsou oba méně používané výrazy, pucovat je z německého putzen, čistit, jako spousta slangových slov v koňařství. Ale všemu dnešní koňák rozumí ;-)
Taky jsem byla ve stáji, kde jak nebylo před boxem deset vyklepaných hřbílek na betonu, tak se nešel trenér na koně ani podívat 😄
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 29.07.2025, 18:59:25
že koně pucujou jen v případě, že se na něm bude jezdit a zdaleka ne tak důkladně,
Tak já si taky pamatuji, že se koně leštili na “bílou rukavici.” Jenže to bylo v dobách, kdy koně nechodili běžně do výběhu, jenom pod sedlo.
Dneska záleží - kamarádka má po většinu roku koně dekované a stříhané, takže se neumažou - což je v bahnitém nebo zimním počasí výhoda. A v létě se pravidelně po práci sprchujou. Já teda používala vždycky minimálně gumové hřbílko - i jako masáž.