ked som sem isla v sobotu o polnoci, stretla som celu vypravu pod vrchnymi susedmi, to som len zakricala z auta nieco velmi skarede a cvalom sa vratili na pozemok, ku#vy.
Jako toto mě rozesmálo 😂 moc dobře vědí potfory, že jsou mimo vymezené území 😂
ked som sem isla v sobotu o polnoci, stretla som celu vypravu pod vrchnymi susedmi, to som len zakricala z auta nieco velmi skarede a cvalom sa vratili na pozemok, ku#vy.
Jako toto mě rozesmálo 😂 moc dobře vědí potfory, že jsou mimo vymezené území 😂
Popravde, aj mna to rozosmialo, lebo presne, dobre vedeli, ze boli prichyteni pri cine 😂
A ta uzasna logika, ze ak okamzite zduchnu spat domov, tak akoze to je ok tiez 😂
Tetaz spinkaju, ubohe male koniky…tss, tss.
Horsano - vyřiďte, prosím Gustikovi, ať si kouká vyzdravit očičko, aby viděl, jak bude slavnej. Použila jsem ho totiž do…………. do kalendářa 2026!
tretla som celu vypravu pod vrchnymi susedmi, to som len zakricala z auta nieco velmi skarede a cvalom sa vratili na pozemok, ku#vy.
🤣🤣🤣
promiňte Horsano, omlouvám se, člověk se nemá smát jiným lidem v neštěstí, ale tak to nemůžete saja popsat nějak dramaticky, místo toho, že z toho děláte komédiju? Já bych se pak nesmála, sama si za to můžete 🙂 Já to celý vidím, dokonalej animáč 😀
Susedia tam mali party hard, tak si kone vobec nevsimli, inak ta suseda je poklad, skoro stale je tu a aj dnes mi volala, len koni sa boji, takze nechyti ani Nehu.
No, ked sa z tmy vynoril maly biely ponik, myslela som, ze mam halucinacie od unavy 😂
Do toho dramaticky z kazdej strany blesky, vystraha na lejaky a burky…mno, oni zmysel pre dramaticno maju 😛
Wooooow, tak to je pocta, dakujeme ❤️
Inak uz som ako ten chlap z dennika nadejneho Kysucana.
Nejake cirikle tu v hustine vyviedli mlade, skrecia tu cele dni, v noci tu trtkaju plchy (su obrovske!) a vydavaju pri tom priserne zvuky, zhora furt chrchle nejaka zver a namiesto lisky mi tu v noci chodi na granulky akasi degenerovana macka, ktora ked sa naje, tak si ide na pol hodky ku mne lahnut, ale vzdy tak na 3 metre iba. Cim asi vyjadruje poctu, ze ju mozem krmit. Ma divny nufak.
Uz by mohli vsetci drzat huby na chvilu 😠
Musela som ist na gyndu k zastupujucej mudre, ktora mi predpisala nejaku hormonalnu sracku, hrdinsky som to brala 5 dni, potom som to vyhodila do kosa, lebo mi to z psychicna aj fyzicna urobilo kulnicku na drivi, chjo…
Hm, Neha ma ruju, asi si chodi po nociach hladat chlapa, heh.
No a este som zaplatila vopred za seno a nemam ani seno, ani prachy, ale toto si typek skaredo odserie, lebo neobral mna, ale moje zvierata. A to je velky rozdiel!
Posílám taky hlášení do klubu obézních poní a jejich frustrovaných majitelů. Tže u nás byl minulý týden kovář, od posledního strouhání a tedy i od schvácení, jsem jim do kopyt vůbec nešahala, což obvykle dělám, ale tentokrát jsem to prostě nechala na přírodě, ať se projeví co má, a ať nekecám mistrovi do řemesla. Když přijel, první větu, kterou pronesl bylo “Tvl vona zhubla”!🤪Myšleno jako naše malá jitrnice. A když tohle řekne ON, tak je to víc než pocta od Cézara! Protože ON vždycky říká pravdu, a nebere si servítky, a nedojímá se korálkovýma ošiškama😄. Podotýkám, že malá měla nulovou práci, jako slovy nic. Koupání v potoce a procházku do dvou km, považuji za relax, jinak za nic. Tže to všechno bylo jen změnou režimu. Na velkou obludu s fleky pravil, že ta teda jako nezhubla, ale ani nic nepřibrala a vypadá furt stejně trapně a blbě čumí😄. Kopyta jim vzal jakože fest, tže jsem očekávala, že přestanou dočasně chodit, ale haleluja, nejen, že nepřestaly, ony i běhají, vyhazují a prudí, na všech površích! Říkal, že kdyby o schvácení neměl info ode mě, nepoznal by nic, na kopytech to není vidět. Díky Bohu🙏! Tže jsem je chudinky pupkatý hned o víkendu řádně zaměstnala, neb jsem měla na oba dny pomocníka, a jala jsem se je učit jakože vobě naráz, ale jako kulturně, že budou na tom vodítku jako spolupracovat a u toho se nebudou požírat…Ta věc s fleky je fakt DŮRA, furt po té malé jde, aby upoutala mojí pozornost, což se jí daří, tže byla bita jako žito. Malá je moc hodná, furt se snaží, ale schovává se přede mě před tou velkou obludou. Mě z nich stejně brzo klepne🙄. Ale nedám se, naučím je to!
Výběh je předělanej, základní výběh (zimní) se o něco zvětšil, a zbytek výběhu, kam se pouští pod dohledem (od 8:00 do 15:00) jsme na jaře 1x zmulčovali, nechali zarůst, část posekli na na seno a na zbytku je momentálně úplně sežehnutá stařina, kde jim každý den oddělím páskou kousek. Vychází mi ta stařina tak do října, jinak jsou na seně a pasení venku mimo ohradu je přísně zakázaný, což je někdy fakt bitva, když je všude trávy tři prdele😏. Tak mi ještě zbývá u malé ten sarkoid, zase leze ven, mrcha…
No, ako vzdy, ked si clovek mysli, ze da ponom a huculom lekciu, dostane ju on sam.
Ano, vyvliekla som ubohe konysky cez Cestu a la Poklad na Striebornom jazere, v dusne, pred burkou.
A oni ju kupodivu zvladli prejst. Dosli sme na lucku s kaliskom, reku, za odmenu pol hodina pasenia.
Neha sa pasla, bola na voditku, trio na volno a uplne ma sokoval Garon, ktory sa past nechcel, v kuse sa ohanal po neexistujucom hmyze a v kuse z tej lycky odchadzal. Neustale, Liska s nim a highly sensitive Gustavo tiez. No, reku, skuska nervov, vydrzim, hoci sa spustil lejak.
Po dlllhom case som si vsimla, ze su v lese roztahane dost cerstve kosti, ktore boli prehryzene, dlhe rurovite kosti. Vlci, alebo medved, od svin nic poryte nebolo. Tak som ich odviedla inam, tak reku ze ok, no potom pozeram, cela kostra diviaka, poskladana v hustine, to uz Garonik smeroval prec, zacali tam behat po lese ako kokoti, Gustav to napalil vedla mna a Nehu a vyrval mi vazak z ruk a kone cvalom davaaaj dolu.
Chjo, reku, ti zastavia az na hlavnej ceste. Ale nasla som ich za lesikom, Garonik sa konecne spokojne pasol a bolo vidiet, ze sa uz citi dobre.
Teraz sa zasekli uprostred cesty a driemu a cumia pritom do udolia.
Ktovie, co ho tam tak znervoznovalo, vobec so ho nepoznavala, vydaval sa striedavo oboma smermi, nielen akoze domov, ale aj dalej do lesa, proste prec a prec z tej lucky.
Zaujimave.
No.
Dosli sme na pozemok, koniky sa napili a kym som sa stihla spamatat, tak sa prehrnuli cez pasku a nebolo ich.
Poucenie c. 1: prakone neo#ebes
Poucenie c. 2: kone su @#%&%$&*
Horsana:No.
Dosli sme na pozemok, koniky sa napili a kym som sa stihla spamatat, tak sa prehrnuli cez pasku a nebolo ich.
Poucenie c. 1: prakone neo#ebes
Poucenie c. 2: kone su @#%&%$&*
Přizpůsobují se krajině…zdivočují…😂
Poucenie c. 2: kone su @#%&%$&*
Na druhou
😀 😀 no nenudíte se, máte bandu koní s chorobama a na dožití, evidentně. Obě moje útulkový babičky, co jsem si brala na dožití, tak to byly výtržnice na entou 😀. Na dožití, no. Tak sice Vám to zničí nerf, ale na druhou stranu vidíte, že se jim dobře daří a to je …….. to je supr prostě.
Holky, já vám něco povím! To si tak jako v podvečer potřebujete odjet se svými vlastními zády za svou vlastní fyzioterapeutkou. Po příchodu z práce kmitáte jak barevný, aby vaše koňské holčičky byly zaopatřené, než je na noc vystrčíte zpátky ven, pot z vás leje, z nebe na vás leje, páč tu furt prší, už máte všechno hotový, už se skoro chystáte na cestu , už skoro jedete, jen ještě ty dvě vystrčit ven… A najdete tam tu malou jitrnici úplně placatou, spící…😴a druhou spokojeně chroupající. Tak voláte fyzio, že budete mít malé zpoždění, že čekáte, než se vám vzbudí kůň…paní na druhé straně drátu omdlela…smíchy😄😄a že teda počká, no…That´s life😂!
Mě z nich stejně brzo klepne🙄. Ale nedám se, naučím je to!
Držím pěsti, s trpělivostí a důsledností (hlavně k sobě, co si budem…) se to povede! Nastavte jasné mantinely, však ony si zvyknou.
Jsem včera dala shetlandovi ohlávku a že ho jdu uvázat někam, odkud nedosáhne na jídlo, a malý zrzavý gauner (velký zrzavý gauner, v kohoutku už metr čtyřicet… strašný) se zahryznul poníkovi do hřívy a lomcoval s ním přímo před mými zraky, ruky, nohy a ústy, tak jsem se též jala vychovávat, jakže se to budeme v přítomnosti paničky chovati a nechovati. Hříbě bylo velmi rychlé…
Včera se povedlo popracovat zase s černým, tentokrát máti přidržovala vodítko (víc by stejně asi neudržela, kdyby něco dělal) a já jsem se po něm statečně válela a celou vahou jsem se věšela do třmenů na sedle na obou stranách koně a kůň sice zatínal všechny svaly těla, ale stál ani se nehnul, no a pak když jsme ho otlapkávaly u třetího nalejzátka a třetím způsobem, tak ho zaujali lidi na cestě a pak už si mě nevšímal vůbec, že se po něm povaluju. Sednout si na něj obkročmo netroufám, když si nejsem jistá, že ho vodič v případě potřeby udrží, to zase taková frajerka nejsem. Dítě na něj dávám s klidem, protože vím, že na mě se ten kůň s důvěrou obrátí s jakýmkoli problémem, a také se již stalo, že trochu pod dítětem zpanikařil, ale jakmile jsem jeho pozornost získala, tak se zase uklidnil. Zatím jelo dítě jen jednou. Ale jelo! (bylo vedeno) A kůň se nakonec s dítětem i trochu popásl, takže asi taková hrůza to nebyla 🙂 No včera měl ještě ke všemu na sedle poprvé třmeny, jsem si ani neuvědomila, když jsem ho sedlala, tak trochu koukal, ale prý dobré, byly vytažené, tak nebimbaly, musím příště někdy dát spuštěné, ať je legrace 🙂 Na lonži je šikovný, bude z něj fajnový opatrný koník, třeba budu mít po letech parťáka, co nebude shazovat bidla v parkuru 🤣
No tlustého poníka mělo dítě na lonži, pršelo a bylo hnusně, tak se nám nechtělo sedlat nebo strojit a zabývat se tím, ale zase potěšující, že si dítě o tu lonž řeklo, že i práce ze země není tak odporná 🙂 A samozřejmě mimo hladomornu všude tráva po kolena, takže poník co tři kroky (v klusu) hlavu zabořenou v trávě. Přemýšlím, že mu na ježdění fakt narvu náhubek, aby ani venku nemohl víc než pár stébel, protože on je fakt jak smyslů zbavenej… Mi to připomnělo Sagy prohlášení o přísném zákazu pasení venku… no tak to u nás s dětmi a malým tankem bez šance, ten se prostě nažere, i kdyby si tu hubu měl o udidlo roztrhnout (stáhne i mě…). Máti říkala, že vyvazovací otěže, tak jako jo, do výběhu, kde je deset centimetrů porost, by to třeba jako šlo (myslím si ale, že by si poník klidně i kleknul…), ale do terénu, kde je tráva po břicho, tedy v jeho případě po záda, to je nesmysl, tam se mu musí zavřít huba, tam žádné vyvazovátko nemá šanci. Tak to třeba někdy otestuji… Taky že náhubky na rozdíl od vyvazovaček máme ve stáji.
Dámy - když to tak čtu - zlatý čokle! 😀 . Vy máte staráního a problémů, že si to vlastně člověk zvenčí neumí představit, jak náročný koníček to je. Klobouk dolů před každým, kdo se stará dobře o svýho oře.
U těch ořů je fajn, že nemusejí normálně na procházky nebo venčení, takže nemusím třikrát denně vybíhat do jakéhokoli počasí. A když nemám oře na vlastní triko (i když mám, ale to majitelům neříkejte), tak mi stačí k nim zajít jednou denně. Ale když jsem chodila dvakrát denně, dá se to u šesti koní s dobrým managementem stáhnout na hodinu ráno hodinu večer a nekupí se práce “na někdy” 🙂 Tu práci s koňmi ve smyslu zapřahání, vodění a ježdění, tu beru jako zábavu. Ono by jim v podstatě nevadilo a neškodilo, válet se jen po výběhu a nedělat nic. Pohybově je zatěžuji v tuhle chvíli v podstatě jen z kondičních (jejich a svých) důvodů, plnokrevníkovi jen prospěje mít svalstvo, protože špeky prostě neudrží, ty svaly shazuje pomaleji… A těm ostatním prospěje pohyb metabolicky, to jsou hroudy sádla, takže aspoň minimální zátěž pro stimulaci nervového, energetického a látkovýměnného systému jedině dobře. Nehledě na to, že vychovaný a spolupracující kůň se prodává líp a za lepší, než divoký koník Ryn. Kdyby na to přišlo.
Tím, že se jim věnujeme vlastně v nejnutnějším jen ty dvě hodiny denně (kdyby nebyl oddíl a holčičky, tak by to tak taky skončilo), tak bych řekla, že o psy je starost větší, protože ty máte doma a neustále se jim musíte věnovat, zvlášť, když je jich víc. Ono se to nasčítá, když hlídáte u krmení, hlídáte u venčení, na procházce hlídáte, doma různě povelujete a nebo se jen povalujete společně u telky, to je všechno pozornost těm zvířatům. Práce s koňmi je striktně ohraničená, se psem pracujete vlastně pořád, pokud ho nemáte teda uvázaného u boudy nebo vypuštěného bez dozoru.
U těch ořů je fajn, že nemusejí normálně na procházky nebo venčení,
Přesně tak! Pokud člověk nemá výrazné závodní ambice, tak se kůň s kámoši ve výběhu zabaví. A značka ideál je mít b-reitera, který ještě přispívá na ustájení.
Za mě je pes časově náročnější. Ale kůň zase dražší, no.
Jako já za sebe mohu říct, že kombinace hmyz + tráva úplně všude, a poloprázdný panděro dvou buřtů, je fakt smrtelná🙄! Vzhledem k tomu, že nemám žádné zázemí, které mají normální jezdecké stáje, zjišťuji, že léto stává se pro mě celkem opruz obdobím. Jediné plus je to, že je dlouho vidět, to je super, ale taky je to asi tak všecko. V období od září do cca dubna, kdy na polích buď není nic, nebo je to mrňavý a sotva vidět, tak je to boží, protože, to se celé mé okolí změní na jednu obří mnohahektarovou jízdárnu😄a když tam vemete koně po seči, tak ten výraz “ale tady není co k jídlu”, je prostě k nezaplacení😄. Už se na to moc těším, ještě cca měsíc, musím vydržet. Louky už jsou zase zarostlé, tže s malou se tam jít nedá, té to blembá o nos a velká sice vždycky dostane sekec, tak jako preventivně, ale stejně to neuhlídám úplně na 100%, kousne si a já mám vztek a tak vůbec. V lese je to ještě napínavější, tam roste taková vysoká tráva, cca 160cm na výšku, tže minihorse do toho zajede jak pendolino do tunelu a fleky horse má záchvat, protože jí to blembá o čumák😄. Hodně zase chodíme pěšky, protože tu furt prší, tže většinou když přijdu domu, jsou koně mokrý a mě děsně, ale jako vůbec, nebaví jezdit v pláštěnce, tak si vezmu deštník vystřelovák, holínky, mokrou herku a jdeme do lesa po svých, čili jenom na parelce nebo stájovce, tže vysvětlit asi hladovýmu zvířeti (ta velká mi fakt připadá, že má prostě hlad, ale těžko říct), že jako fakt žrát nebude a zachovat si u toho dekórum…🙄No, zjistila jsem, že vystřelovací deštník je fajn věc! Když prší, použijete to jako deštník, když jdete travou, použijete to jako štít na tu trávu a ve složeném stavu tím můžete toho koně seřezat😄. Akorát se to nedá nijak připevnit na sedlo, což mě štve, hrozně to blembá a tak vůbec je to nepraktický, pak člověk vypadá jako Jan Žižka z Trocnova, když jede do bitvy…😄