EXZOLT - proti čmelíkům

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.

Velmi snadné na údržbu a výsledky jsou znát hned. 

Působí EXZOLT i na všenky nebo vápenku? 

Čmelíci jsou roztoči cose množí ve škvírách ve dřevě. V noci ven z úkrytu a přes den spěchá zpátky po pachové značce do schovky. 

Dobrý den. Exolt napíše jedině veterinář nebo lze sehnat jinak? Díky moc

Anonymní:

Dobrý den. Exolt napíše jedině veterinář nebo lze sehnat jinak? Díky moc

Jestli máte zamořeno a potřebujete Exzolt, tak jedině veterinář, bohužel ne každý si troufne velkou drahou pixli otevřít, protože nemusí být dostatečná poptávka a přípravek se znehodnotí. Co vím, tak u pana M. Vlčka to šlo když se mu ozvete https://www.vetvlcek.cz/obchod/produkt/cbm-8-mv-500ml/ a nebo moc prosit u své vet.😀

Díky moc. Už nevíme co dál naty čmelíky.

Cava:

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.

Čmelík je roztoč. Leze pomalu a přes den žije v úkrytu mimo drůbež, kde se zároveň i množí. Aby se masivně namnožil, tak vyžaduje dostatek těchto úkrytů, proto je vhodné oddělit spící slepice od zbytku kurníku. V noci zůstane jen slepice a bidlo. Na bidle se nikdy čmelíci nenamnoží do tak hrůzných množství jako v kurnících, kde mají ke slepicím volný přístup.

Proto je vhodný způsob uvedený výše a začíná se to využívat i komerčně, kde je pouze ten rozdíl, že bidla nejsou oddělená plechovkou s olejem ale drátem se slebým elektrickým proudem.

Cava:

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.

Čmelík je roztoč. Leze pomalu a přes den žije v úkrytu mimo drůbež, kde se zároveň i množí. Aby se masivně namnožil, tak vyžaduje dostatek těchto úkrytů, proto je vhodné oddělit spící slepice od zbytku kurníku. V noci zůstane jen slepice a bidlo. Na bidle se nikdy čmelíci nenamnoží do tak hrůzných množství jako v kurnících, kde mají ke slepicím volný přístup.

Proto je vhodný způsob uvedený výše a začíná se to využívat i komerčně, kde je pouze ten rozdíl, že bidla nejsou oddělená plechovkou s olejem ale drátem se slabým elektrickým proudem.

Cava:

Velmi snadné na údržbu a výsledky jsou znát hned. 

Bidla je také možné omotat hadříkem pomazaným lepidlem proti škůdcům, ale to se musí častěji měnit, takže se mi líbí nápad s plechovkami. Ty i když se zanesou, tak vzlínáním bude materiál mastný a pro čmelíka to bude stále nepřekonatelný. Když je v noci pozorujete, tak z úkrytů ke slepicím chodí stále po vybraných trasách. 

Stačil by malý můstek mezi kurníkem, tedy prostředím kde se může masivně namnožit a spícími slepicemi, tedy potravou která je k tomuto namnožení nutná. Takže plechovky pravidelně kontrolovat a izolované hřady ošetřovat plamenem.

A Exzolt na předpis?