Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 29.07.2025, 10:28:42
10ti měsíční labík…si to dovedu představit v jakým je telecím období, sílu to má jak bejk a vůbec se to nepodobá tomu super rodinnýmu psu vhodnýmu k dětem…naopak je to buldozer samá ruka, samá noha…dítě klíďo sestřelí jako kuželku a na prochajdu už s ním může jen hlava rodiny, protože ten jediný má sílu to zvíře udržet…
Tak je to desetiměsíční tele, ten si jinde zvykne…jen mu přát, aby našel ten správnej domov a nešel z ručky do ručky…
No a staří pejsci, kterým páníčci umřeli a nebo už nejsou schopní se postarat…tak to je kapitola sama o sobě…😔
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 29.07.2025, 10:45:07
jo jasně, že si zvykne………… jenže prostě já mám fakt z těch debilitních lidí depku, čoklů je jak……namalováno, kdejakej kretén si no musí nutně pořídit a může a pak se to vyhazuje v lepším případě takhle, v horším do útulku, v nejhorším uvázat v lese
O tom staříčkovi ani nemluvím. Když jsme kupovali domek, jehož majitelka šla do domova důchodců viděla jsem na fotkách psího staříčka, chtěla jsem , ať ho tam klidně nechají, že nemám problém. Nestihla jsem to, skončil na veterině s poslední injekcí. A to prosím syn té paní se svou družkou měli dva jorky, pseudojorky, ale to je fučík, prostě měli psy a nemohli toho staříčka nechat dožít.
Prýže nevhodný na dlouhé procházky, jakože retriever není vhodný na dlouhé procházky, cože… škoda, že jsme to nevěděli, když jsme tu labradorku měli, to byly túry po horách 20 km žádná míra, kdybychom věděli, mohla být taky jako sud jako ti ostatní labradoři, žejo.
Takže v zásadě čokl je nevyblnutej a nevylítanej,protože nejni vhodnej na dlouhý procházky, akorát o tom neví🤣 lidi jsou dementi. Jdu to říct blonckám,ať se nad sebou zamyslí
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 29.07.2025, 14:32:54
To by se těm lidem ale muselo chtít, že 🙂…Pořád je dost lidí, co si myslí, že se pes rodí jako vychovaný a tyhle věci má přece umět přirozeně. A taky že se trénují jen psi na soutěže a ti pracovní a to oni přece nepotřebují někam jezdit a soutěžit.
Tady s jedním sousedským párem dost vláčí boxer. Chodí s ním snad jen kolem baráku na krátkém vodítku (nemám potvrzeno, ale nikde jinde jsem je nikdy se psem za ty dva roky neviděla) a ani to moc nezvládají, zalehává jim uprostřed chodníku a pak startuje na psy, takže je všichni obchází obloukem.
A na mě pak divně čumí, že svýho psa pamlskuju, když je obcházíme, protože se jim nemůžeme vyhnout. Zatímco se jejich pes dusí na obojku, řve a paní se ho snaží udržet. Není to moc příjemné. Je to smutný…taky to jsou adepti na to se psa zbavit, až se jim narodí třeba dítě. Lidi si vůbec nedokážou představit, že se psem je prostě práce a je nutné mu věnovat docela hodně času…o to víc, když bydlí v bytě a nemají zrovna “kabelkového” psa, co můžou čapnout a jít.
Nepopírám, že existují psi, kteří jsou tak nějak od přírody v pohodě i bez nějakého výcviku a tréninku, prostě si venku hledí svého a nezpůsobují žádný poprask a tak nějak obecně jsou prostě příjemní. Většinou to jsou ale menší psi důchodců, kteří s nimi tráví spoustu času. Alespoň co potkávám takhle kolem…jinak mi strašně moc psů přijde velmi frustrovaných, nevyžitých, bez naplněných psích potřeb.
Tu vzteklou borderu, která nabíhala do lidí se psy a řvala jsem taky už velmi dlouho nepotkala. A to už bude tak půl roku.