Česká zlatá kropenka

Nuž sami vidíte že sa to dá 🙂. 

Ono sa to berie asi vo všeobecnosti plemena. Výnimka potvrdzuje pravidlo a podobne,   Je vysoka pravdepodobnost že se to nedá … a .t .d … 

Tak gratulujem, tešte sa  🙂 

Cream legbar taktiež uvádzajú zdroje že kuriatka nevysedia, vrj su čiperné, neustále neco hledaj a podobne preto je potrebné si zabespečiť kvočku alebo liaheň - a ľaľa toď 😀 v ponuke na inzertnej stárnke bxxxx. su hned 2 inzeráty kde sa predávaju kuriatka tohoto plemena aj s kvočkou- čiže vysedela… 

Zdravím, svého času jsme též měli spolehlivou kvočnu CZK. Kvokala v hejnu tedy asi jedna z osmi…dva roky za sebou odchovala 6 kuřat, bohužel vždy 5 kohoutů + 1 slepičku. Kvočna byla výborná, kuřata chránila a vodila až do jejich samostatnosti a napeření, i po odstavu se k nim chovala vcelku slušně. Letos srovnání s dvouletou kvočnou dominant hybrid žíhaný, kupovanou k nám jako kuřice z drůbežárny - ta vodila vysezená kuřátka (faverolky) asi jen 4 týdny a pak na začala tvrdě útočit. Ani přesun do velkého výběhu (stále jen ona + 9 kuřat) nic na chování nezměnil.

Je to už možná 6-8 let zpátky. Kropenky pocházely od pana Bukovského. Dle mého názoru kvokavost k těmto selským plemenům, jako je CZK, patřila a patří.

bohemia.gall:

Kvokavost k nosnym plemenům nepatří. Pokud se kvokavost začne tolerovat, nebo dokonce vyžadovat , máte z nosného plemene znovu kura bankivskeho. Vysedi a odvodi kuřata a to je vše. A na vejce budete chovat hybridy. Prace generací předků půjdd do kopru. Vlastně ten proces už nezadržitelně probíhá…jenom proto, že lidé s těmito názory už převládají.

Která plemena teda můžou kvokat?

Z biologického hlediska pro mě objektivně přestávají být druhy/plemena bratelná za plnohodnotné organismy, když ztratí (populace celkově) schopnost přirozeného rozmnožení. Vím, že u mnoha plemen (a hybridů) slepic je alfou a omegou vysoká snáška, a těžké potlačení kvokavosti - nic proti nim v zásadě nemám, i když osobně je nehodnotím už jako zvířata v určitém slova smyslu, jen jako řekněme “vykonstruované mašinky na vejce”.

Měl jsem dosud za to, že kropenky jsou původním českým, soběstačným, temperamentním, dobře pohyblivým, shánšlivým selským plemenem, s rozumnou, nikoli však závratnou snáškou. Ale zároveň ruku v ruce s tímto - u mnohých slepic se zachovaným rozmnožovacím instinktem - tj. kvokavost a schopnost odchovat kuřata. 

Toto plemeno (CZK) v současnosti v chovu nemám a nehodlám se k němu v blízké budoucnosti vracet, podmínky už pro ně v současnosti nemám vhodné. Proto nemám nastudované dokonale všechny historické zdroje (směrodatné jsou pro mě pouze zdroje pouze z poloviny minulého století, či starší), popisující praxi chovu a historické vlastnosti plemene. Před těmi lety se jednalo o chov mé mamky, která s chovem začínala, já v té době na střední škole - proto jsem plemeno tehdá také ještě hloubkově nestudoval.

Od kolegy si možná časem tedy ještě půjčím něco z jeho starší literatury…nebo jestli bohemiagalle byste měl z hlavy relevantní odkaz či zdroj?

taková ta, po kterých nechcete žádnou užitkovost. hedvábničky, bojovnice, brahmy, kočinky a tak.

pokud mě paměť neklame, v klubu chovatelů tohle už řešili a nevím, jak se nakonec shodli. jsou v podstatě dva názorové proudy, jeden říká, selské plemeno má kvokat a odvodit si (ale pak snáší jen na jaře a liché úterý) a druhý říká lehké plemeno má snášet (a nekvokat, protože to se vylučuje)

No, celé je třeba to pojmout naprosto jinak. Pokud zakladatel tématu píše “o štěstí”, svědčí to o tom, že vlastnost, která má být potlačena a je nežádoucí, považuje za plus. To je jako kdybyste měli psa, který má mít např. krásný chrup, a vašim zvířatům by zuby vypadaly a vy jste se z toho radovali. 

Takhle obráceně o tom smýšlíte.

Top chovatelů je naprosté minimum. Jsou to ti, kteří plemeno dokonale znají a bezezbytku dodržují jeho vlastnosti. Líhnou několikrát více kuřat, než reálně potřebují a vyřazují z chovu každého jedince, který neodpovídá - nejen vzhledem.

Takových je dnes je pár. Většina vůbec nezná plemeno, případně nebude přece zabíjet “to krásné zdravé kuřátko”, zvlášť, když teď je krmivo tak drahé.

Takže klasický případ nekvality. A znekvalitňování populace. 

Kdyby například ze 30 dospělých slepic v létě zakvokala jedna-dvě, dobře.

Ale ze sedmi dvě - to už nemá s Českou slepicí zlatě kropenatou nic společného.

Ono to souvisí s rozvojem asociálních sítí, kde inzeruje každý, kdo před pár týdny nalíhnul své první pipinky a už je posílá do světa a kupují od něj stejně nepolíbení. Pak se to hezky cyklí, předávají se nesmysly, převládají a ukotvují se.

Takže - máte nějaké bezcenné (plemenářsky) slepice. Radujte se z kuřátek, užívejte. ALE - nepojmenovávejte to jako Českou slepici a NIKDY to tak neprodávejte dál. Alespoň vy se poučte a vnímejte, co bude za 50 let, když si každý bude razit svůj vlastní názor na plemeno. 

Zdravím pane Honzo, prosím, pouze z mé strany stejná otázka z akademického zájmu - odkaz na zdroj, dle kterého nemají kropenky kvokat?

Dále - jestli dvě ze sedmi, nebo 2 ze třiceti - staticky to je stále téměř to samé, v takhle nízkých cifrách. To chce alespoň tisíce a desetitisíce, na něco průkaznějšího😀. Takhle to je jako tvrzení, že vyloučeno 3x za sebou hodit mincí orla…

A co jsem si byť jen letmo projel Metodiku uchování genetického zdroje zvířat - České slepice zlatě kropenaté - od Ivana Pavla, jsem ke kvokavosti našel pouze: 

“U všech slepic v 1. užitkovém roce se eviduje věk dosažení pohlavní dospělosti (snesení 1. vejce) a kvokavost……Slepicím, u kterých se v průběhu roku objevila kvokavost, se z takto vypočtené snášky odečte 15 % za každý výskyt kvokavosti."

Prosím o ty relevantní zdroje a logické argumenty, proč u nich kvokavost zásadně ne. Primární data a fakta. Údajně Čestmír Sedlák snad měl kdysi sepsat monografii o kropence (https://ceska-slepice.mozello.cz/zpravy/params/post/1508210/ceska-zlata-kropenka-vcera-a-dnes). "Bohaté šlechtitelské zkušenosti Čestmíra Sedláka vyústily v sepsání monografie o české zlaté kropence”. Opravdu tato monografie existuje/dochovala se?

Mám na zdroje stejný názor. Kdybych sám měl dobré podklady, nemusím se samozřejmě ptát. Ke kvokavosti jsem dosud dohledal konstatování, samozřejmě ne z kvalitnějších primárních zdrojů, že u kropenek se občas vyskytně, a že když už, že se pak jedná o kvalitní kvočny. 

Problém je odlišení názorů jednotlivců (co kdo bere dle za pozitivum či negativum, jakou vlastnost dle něj posílit či jakou naopak odstranit) od skutečných faktů.

Tj. třeba prostý popis vzhledu a vlastností populace české slepice z počátku či první poloviny minulého století. Jak je na co momentálně nahlíženo, a současné trendy - je pro mě zajímavou informací. Ale zásadním či rozhodujícím elementem v rozhodování samozřejmě nikoliv. 

Pro posunutí diskuse jsem přihodil odkaz od Bukovského - ale jde mi, jak je snad patrno, o zmínku k té monografii od Č. Sedláka. Zda opravdu existuje, a jestli třeba někdo nevlastní kopii či scan či tak. Vím pouze od něj z 1940 o díle “Plemena drůbeže”, které si chci též obstarat. Chovem plemene CZK se nyní nezabývám a v blízké budoucnosti ho též neplánuju, bůhví však, co přinese budoucnost vzdálenější😀.

Předpokládám spravně, že Vy sám starší písemné zdroje vlastníte? Šlo by se případně domluvit na návštěvu, že bych si je třebas nafotil? Nevím sic, odkud jste, leč pro mě by případná cesta neměla být zásadní problém… 

David Blažek

“Vlastnosti jdouci proti uzitkovosti jsou nežádoucí.”

Samozřejmě. Výrazné snížení efektu užitkovosti je pro mě však i to, že při vymizení kvokavosti pro rozmnožení a získání nové generace jsem pak nucen pořídit a provozovat boční chov jiného kvokavého plemene, či být odkázán na elektrickou líheň a vyhřívanou odchovnu.

No, a o nějaké starší chovatelské materiály a zdroje, máte-li u Vás osobně k dispozici, byste byl ochoten podělit se? Jak říkám, klidně si přijedu, nafotím. Když tak po Vašem přihlášení možno využít soukromé zprávy pro bližší domluvu. 

Nauka o chování všeho druhu drůbeže, J. H. Hušek, 1864. K české slepici (tehdá se pravděpodobně jednalo teprve o “předka” kropenek):

“Ačkoliv v posledním čase se množství druhů slepic u nás zavedlo, zasluhuje předce prvního místa naše obyčejná slepice domácí, a potom tak zvané vlašky. Slepice domácí snese od vánoc až do měsíce srpna asi 60-100 i více vajec, při čemž ještě jedno hnízdo kuřat vysedí, a ty obyčejně pět neděl vodí. Některá kvočna však již ve čtvrtém týdnu po sezení nésti počíná; pod naši obyčejnou kvočnu se nemůže dáti více vajec než 18-21, více by jich nepřikryla.”

Plemena drůbeže v Čechách a na Moravě, Č. Sedlák, 1940, k plemeni česká zlatá kropenka:

“Kvokají zřídka, průměrně každá 10. z hejna, nasedají později na jaře, sedí i vodí kuřata výborně. Kvokavost u češek se projevuje právě v nejpříznivější míře, aby stav slepic v hejně mohl  býti doplňován vlastním přirozeným líhnutím pod kvočnami v nejvhodnější době pro odchov kuřat. Toto není u ostatních lehkých plemen, neboť nenasedají vůbec (jen vyjímečně), kdežto těžší plemena kvokávají někdy více než je žádoucno."

Kvokavost u češek, alespoň v míře popisované Čestmírem Sedlákem (jedním ze zakladatelů plemene), jednoznačně ke kropence patřila a patří. Za mě vyřešeno.