Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 13.03.2026, 23:10:07
To jsou ale odvozy do Ománu třeba zase jen k letadlu, takže ten problém co se psem, je pořád stejný. Tam odtud se prostě autem do žádné bezpečné země nedostanete. Možná tak Egypt, ale ten je několik tisíc km daleko a otázka je jestli vůbec ten hraniční přechod na Sinaji ted funguje. Problém jsou i víza pro lidi, dovedu si představit, že vyřídit doklady pro psa je v týhle situaci skoro nemožný.
Utratit, jak píše Varaxi, taky určitě lepší řešení. Ale prostě toho psa někde uvázat, to je podle mě největší humus.
To jsou ale odvozy do Ománu třeba zase jen k letadlu, takže ten problém co se psem, je pořád stejný. Tam odtud se prostě autem do žádné bezpečné země nedostanete. Možná tak Egypt, ale ten je několik tisíc km daleko a otázka je jestli vůbec ten hraniční přechod na Sinaji ted funguje. Problém jsou i víza pro lidi, dovedu si představit, že vyřídit doklady pro psa je v týhle situaci skoro nemožný.
Utratit, jak píše Varaxi, taky určitě lepší řešení. Ale prostě toho psa někde uvázat, to je podle mě největší humus.
Našla jsem už jen jednu nabídku a máte pravdu, je to do hl. města Ománu, celý auto za cca 16 tisíc, od lidí, kteří tam žijí a zůstávají. 90% útoků se údajně daří zlikvidovat, výstrahy chodí lidem na mobil i během noci, zatím při útocích zahynulo 6 lidí. Někteří trvale žijící Češi se rozhodli zatím zůstat, někteří a hlavně turisti se snaží odletět. No, co bych dělala já, těžko říct, ale rozhodně jsem ráda, že před takovou volbou nestojím. Protože muset tam nechat svýho psa, tak to bych asi nerozdýchala.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 21.03.2026, 09:09:43
No copak asi synáček kočce prováděl, to je jediný, co mě u takového článku napadá. A hnusný je, že to zřejmě nikdo neřeší a odbyde se to tím, že se kočka zničehonic sama od sebe vztekla.
No copak asi synáček kočce prováděl, to je jediný, co mě u takového článku napadá. A hnusný je, že to zřejmě nikdo neřeší a odbyde se to tím, že se kočka zničehonic sama od sebe vztekla.
Nemusel ji nikdo nic provádět, jsou kočky, kterým prostě hrábne a není jich málo, myslím, že z takovou “vzteklou” kočkou se někdy setká každý, komu projde domácností více koček. Může to být nemocí nebo psychickým problémem.
Osobně jsem zažila jednu takovu. Naprosto pohodovou kočku, občas chytl amok a vše lítalo. Nebyla to hra, byla to vysloveně agrese, když ji to chytlo při mazlení, dokázala roztrhnou nebo prokousnout ruku. Mít v té době děti, tak volím radikální řešení, protože byla fakt nebezpečná. Děti jsem neměla, nechala jsem si ji nechala. Návštěvám jsem hlásila, aby na ni v žádném případě nesahaly. Lékař nikdy žádný problém nenašel, ale nakonec byla utracena z důvodu nádoru na mléčné liště bylo ji asi 8 let, takže celkem mladá kočka, možná byl nějaký zdravotní problém od začátku.
Teď mám jednu problémovou kočku, pubertálního kocoura, tam je to hra, kdy je to ještě hravé kotě se silou velkého kocoura a neodhadne sílu nebo je naopak přehnaně agresivní, protože neubrzdí emoce a rychle se vytočí. Počítám, že ten z toho vyroste, ale dětem a ostatním kočkám je nebezpečný.
Odpověď na příspěvek uživatele Janea z 21.03.2026, 18:47:10
Naprosto pohodovou kočku, občas chytl amok a vše lítalo.
To bývá, když kočka (kocour) vyrůstá sama (sám). a chybí adekvátní parťák na hraní. Proto tady všichni doporučujeme koťata dvě. Pokud mají být čistě bytové. Vlastní zkušenost.
Nevím, jak bych současného nejnovějšího kocoura přežila ve zdraví, kdyby se nemohl realizovat s tím starším.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 21.03.2026, 17:43:10
Nemusel. Ne každá kočka pokojovka snese takový prázdný, nudný život jen v bytě, většinu dne opuštěná. Přihlásí se touha po přátelství, špacíry venku, aspoň po zahradě, lovecký pud = nekonečné čekání na kořist, to je správný adrenalin. Ať loví mouchu, myš, nebo …. bez toho může úplně jakoby zešílet, snad se to srovná, až bude mít optimální, zajímavý, šťastný život. Přátelit se umí i se psem - ochráncem.
Ano, přesně jsem to včera říkala JEMU: nechci huskyho, nechci jakoukoli Inu, nechci lovečáka. Chci přinašeče nebo ovčáka, to jsou psi spolupracující úzce s lidmi a většinou nekonfliktní k ostatním psům a hlavně ostatním zvířatům. Budeme (někdy) mít mix z útulku, takže čertvíco, ale budu chtít, aby to mělo něco s nějakým přinašečem nebo ovčákem a pokud možno se vyhnout křížencům s pracovními psy s vysokými nároky na aktivitu, s “divnými” psy typu Inu a basenji, s pracovními ostrahovými psy a bohužel i s “bull” psy. Ještě si umím představit křížence s pastevcem nebo molossem nebo určitými teriéry, ale to bych si doost vybírala podle toho, co mi řeknou v útulku. Bohužel ve vedlejším článku prezentovaná plemena pro začátečníky pro mě nepřicházejí v úvahu, nechci malého psa, musí to být něco aspoň po kolena 🙂 (nebo motýl, protože ten má výjimku, všichni víme proč 😀)
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 23.03.2026, 22:03:42
Lovečákem myslím toho, co aktivně jede po stopě nebo aktivně loví. Přinašeč je lovecký pes, ale není to něco, co uvidí vyskočit zajíčka, a už psa neuvidíte. Teda samozřejmě i tací se najdou, ale to pak už je povaha jedince, nemají to staletími zažrané v genech. Ostatně teriér je taky lovecký pes a uměla bych si představit nějakou směsku s tím (záleží jakým, záleží čeho směska…).
Já vím, že jsem to “lovečák” měla líp specifikovat. Že tím nemyslím salám a nemyslím tím lovecké plemeno. Ale lovícího psa.
u toho lovečáka v tomto pojetí bacha - lovecký pud se občas silně projeví i tam, kde by to jeden nečekal… Většina plemen má loveckou minulost - a i psi, kteří oficiálně lovečtí vůbec nebyli, se používali “za tmy” třeba jako psi pytláčtí…
Třeba doga je po staletí šlechtěna jako dekorace… přesto je u některých lovecký pud hodně silný. Znám loveckého pudla, kavalírka, a kupodivu třeba i buldočka… A to nejsou nevychovaná psiska, která zdrhají, když mají možnost - to jsou fakt psi, kde je se startem na kořist problém… a přitom majitel je “normální” a psi jsou standardně vedení.
Jasně - nelze srovnávat s honiči, chrty… ale je to i o kliku na kus…
