Asi taky nebylo takové riziko nákaz, méně se cestovalo, vejce se nevezla od produkce do líhní kdovíkam, nevím. Třeba to taky nebyl chov produkce vajec, ale třeba to byl rozmnožovací chov, tam to třeba nebyl takový problém…
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 04.10.2023, 13:22:46
Tak ještě že má úvaha byla správná 🙂. ( Jo a je smutné že píšete malé hospodářství protože dnes by to již s tímto množstvím zvířat bylo větší a nebo možná i velké 😏).
A jak se říká kdo jako malej nevyšlápl hovno nejlépe bosou nohou z toho správný hospodář/ka nikdy nebude 😂. Tak asi na tom něco bude.
A to manžel/ka jsi již zvyknul/a jsem né jednou slyšel 😂.
není to o nákazách, ale o počtu té drůbeže. to je prostě úplně mimo vaše chápání, řádově jiné počty. v chovech s výběhem máte kolik zvířat? stovky? tři, šest tisíc? víc určitě ne.
taková drůbežárna ale může být domovem stovek tisíc nebo i milionů nosnic.
Odpověď na příspěvek uživatele Packa z 04.10.2023, 08:20:52
Začínala jsem s Brakelkami a Brahmánkami. Obojí byl dárek, v každém hejnu kohout a šest, sedm mladých slepiček a k tomu nějaké důchodkyně na dožití, které majitelé nechtěli likvidovat. Odlišnější slepice jsem současně mít nemohla😀. Brahmičky byly mazlivé, odlíhnutá kuřátka si běhala pro pohlazení. Brakelky, ty nejraději hřadovaly na stromech, čím výš, tím lépe. Vyfotit kohouta bylo téměř nemožné, vždy byl rozmazaný, jak pelášil, aby nebyl na dohled. Myslela jsem si, že kuřata Brakelek, která si odlíhnu v líhni budou méně plachá, ale ani náhodou. Jediná Brakelka, která byla klidná, byla ta, která byla od vylíhnutí s malými Brahmánkami. Měla horší nožky a tak než se srovnaly, byla s klidnějšími kuřaty a vyrostla z ní celkově mnohem klidnější slepička. Jinak jsou Brakelky úžasné ve své nenáročnosti a houževnatosti. Mám tu čtyři osmileté, jsou v plné síle. Už neodchovávám, protože není čas. A protože mám nedaleko tři velkochovy, jezdím pro vynesené slepičky. Jsou to vděčné holky, zaslouží si sluníčko, trávu, popelení, přehazují kompost, rády chodí na průzkumy, kamarádí s ostatními zvířaty, rychle si zvyknou na lepší. A nelítají jak holubi, což je nezanedbatelné plus😀.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 04.10.2023, 18:59:27
Já bych tedy některé členy komunity nepodceňoval co se chápání týče 🙂.
A velkou míru hraje hlavně ekonomika chovu. A nejlepší je jak někteří křičí chudáci slepice. A když jim potom se řekne že 1 ks -10 Kč tak jde jejich aktivita zcela stranou.
A jako na veterinářku drůbeže bych měl dotaz.
🤔 když je tady ta hromadná akce jakoukoliv nemocnou slepici ihned léčit sekyrkou. Říkám jsi kde se tedy vzali prognózi na nemoce který zasahují malochov ? A i jistě nové nemoce i u drůbeže vznikají .
Odpověď na příspěvek uživatele XY. z 04.10.2023, 19:23:37
nemoci drůbeže nevznikají, tak maximálně se může zjistit, co přesně způsobuje nějaký pozorovaný zdravotní problém.
což se týká teda hlavně těch velkochovů, protože tam se, kvůli ekonomice, řeší i poklesy snášky či konverze krmiva o jednotky procent, tzn. něco čeho si v malochovu nikdo ani nemá šanci všimnout.
no a čeho si všimne v malochovu už je většinou takový průser, že ta sekyrka je nejekonomičtější řešení a mnohdy taky řešení jediné.
a teda není to o chápání, ve smyslu kdo nechápe je blbec, to vůbec ne. spíš prostě ono to člověku, když se v tom nepohybuje, vůbec nedochází, prostě je to mimo jeho představy a nejdivočejší sny. ve firmě ročně vylíhneme 12 milionů kuřat a jsme malá líheň. prostě u drůbeže je dvacet tisíc zvířat málo.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 04.10.2023, 22:59:58
No nechci se s Váma přít ani jak se říká vás prudit. ( A to že bych měl otázek na veterináře přes drůbež asi 100 již teď 😃) . (Ale třeba se mi kontakt na bázi soukromé podaří sehnat - a již teď se máte na co těšit 😂 a obávat se že se mi to podaří 🤣).
Ale já bych opravdu do malo-chovu u lidi netahal ekonomiku chovu. Protože opravdu kdo má v dnešní době slepice tak je má spíš pro radost a jako koníček. A nimi nic těžkého jsi spočítat jen zhruba náklady na chov na malém dvorků a náklady velkochovu. A opravdu tady matematika nesedí (slepice - sl ). Malo-chov 10 x sl = velkochovu 15 mil x sl.
A že nové nemoci u drůbeže nevznikají to se mi prostě opravdu nezdá - to by musela být snad jen záhada evoluce .
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 04.10.2023, 23:01:55
Souhlasím, není to o chápání, ale o představě. A takovýhle počet si opravdu představit neumím. A to jsem jako dítě v drůbežárně byla. Je pravda ale, že dítě jsem už byla hooooooooooo.---oooodně dávno 😀 . Byli jsme tehdy i v líhni.
Ale já bych opravdu do malo-chovu u lidi netahal ekonomiku chovu.
Já jo. Pro mě vážně bylo jednodušší a levnější slepici za 200,- picnout a dát na pitvu za 200,- a za 200,- přeléčit zbylé slepice (suma 600,-), než naslepo léčit (minimálně zase -200,-), o tuhle beztak přijít (-200,-) a nedejbože přijít i o zbytek (-3x200,-) kdybych netrefila zrovna diagnozu napoprvé. Nehledě na to, že dotyčné nebohé slépce jsem ušetřila dušení další týden, nenávistné projevy od těch zdravějších, a ty zdravější jsem ušetřila dalších invazí cizopasníka. Dále jsem invazí cizopasníka ušetřila i svoje chovatelské zařízení, v kterém by se mi mohla nakrásně nakazit o čtvrt roku později pořízená kuřata (minus hodně peněz).
