Národní nebo mezinárodní zkušební řád ?

Všem, kteří měli v posledním týdnu nějaký úspěch, moc gratuluju. 👍🌼

Vím, jaká je to radost, když se práce zúročí a něco se povede.

Asi máme úspěšné období ❤️

 .tý jo…obrovská gratulace a hluboká poklona 💐

Tleskáme a moc gratulujeme 👏

Nelezu do tohodle vlákna pravidelně, tak až teď koukám na ten veleúspěch…

Velká gratulace…šikulky ❤️

..je to tedy pecka…

Taky moc gratuluju, krásné úspěchy. 👍🏆🎉

Další RO kurz, tentokrát ve Studenci a zakončený dvojzkouškou. 

Asi bude v trojkách průběh podobný jako ve dvojkách - zatím pro nás ve vyšších třídách neexistují body, které začínají osmičkou. Buď máme horší, nebo zvládneme lepší. 

První parkur 67 bodů, známka obstál. Hned první cvik se nepodařil, přitom ho umíme. Výměny nohy při pohybu před psovodem. Přikládám to tomu, že ho nemáme natrénovaný u karet, ale jen venku na procházkách. Prostě je to u karty jiné, už jen kvůli nutnosti začít cvičit ve vymezeném prostoru, takže je to náročnější na krokování.

Skok vysklila Bonnie, vůbec při odložení nedávala pozor a při povelu “hop” se rozběhla druhým směrem, kam celou dobu koukala, než byl skok. Tak jsem pokračovala rovnou přivoláním.

A začátečnická chyba, která se mi dosud vyhýbala. Já fakt popletla cviky “pes okolo psovoda” a “psovod kolem psa”. Přitom je to jen o pozornosti. Tu jsem měla rozhozenou, jak se nedařilo. Přitom Bonnie šla u nohy pěkně a kromě toho odložení před překážkou se soustředila. 

Druhý parkur 98 bodů, naše první výborně v nejvyšší národní třídě😀 Bonnie soustředěná, šla pěkně u nohy. Minusové body za nepřesnost. Pro nás klasika, aspoň jedno šikmé sednutí, stání, couvání nebo pohyb bokem podle Bonnie musí vždy být 😎

A opět seriál “nečekaná plemena ve zkoušce poslušnosti”. Dnes to byly dvě akita inu ve třídách Z a 1. A dařilo se jim výborně.

Moc gratuluju. 👍

..velká gratulace..jste moc moc šikovní..

Včera složila v ČR první akita inu zkoušku RO2 na výborně.

Skvělý, klobouk dolů

..dneska jsme měli trénink v noseworku ve cvicebně, jinak bych ho z důvodu toho děsivého parna odvolala…Keliš jel celou hodinu jak motorová myš, ale když jsme dorazili domů, rozplácnul se na chladné společné chodbě domu, měla jsem sto chutí učinit totéž, ale zabránit mi můj vrozený ostych😉

A jak je sněhobílý a nadýchaný!

🙂do první kaluže, kterou neomylně najde a  kterou s gustem prolítne….

Však to není žádná slečinka, ne?

a člověk by si řekl……….a přitom je to takovej šprček! 

Ale!

S velkým srdcem a nadšením pro práci. Gratuluju.

No přééésně! Pracant a bude nosit mušelín! 😀