Zdravím, poslední dobou řeším u několika druhů a plemen hmotnost drůbeže dle standardu (vzorníku) ČSCH.
Standard uvádí běžně rozmezí dle pohlaví a věku - hmotnost minimální, hmotnost maximální, rozmezí, které chápu jako běžné/optimální. Uvažována je vždy hmotnost jedince v běžné kondici a formě, tedy ne obézního či podvyživeného.
Můj dotaz je -
a) Dané hodnoty jsou uvažované pro zvířata se stavu lačném? Či běžné v průběhu aktivního dne (standardně napité a krmící se)? Z logiky věci bych to viděl na druhou možnost, černě na bílém jsem však dosud nenarazil na potvrzení. Rozdíl je v nich totiž značný.
b) V případě dosažení pouze váhy mezi minimem a optimem, či naopak optimem a maximem - jak se projeví v posouzení jedince? O jednu třídu dolů? Či žádná změna? Či max. třída US? Králíci se na výstavách váží běžně, i je u nich dána stupnice s body za konkrétní hmotnost - u drůbeže jsem na to zatím nenarazil.
U hmotností zcela mimo stupnici se domnívám, že by asi platilo pouze zařazení do V či N? Dle uvážení, zda jde v daném případě o dočasný stav?
To je velice zajímavá úvaha a abych se přiznal nikdy mě nenapadlo nad tímto přemýšlet. Z logiky věci bych řekl,že se nehledí na hladový nebo nakrmený stav zvířete, proto je tam dáno to rozmezí jaké je aby se to do něj schovalo. Jistý si ale nejsem a snad ještě někdo odpoví.
Při posuzování může posuzovatel mírně opravit zjištěnou hmotnost s ohledem na kondici zvířete, či jeho typ. Ve vzorníku drůbeže je určité rozpětí hmotnosti, neboť i hmotnost může napovídat o správném typu toho, kterého plemene. Je to stejné, jako u hmotnosti násadových vajec, pro to které plemeno. V obou případech jde o podstatný plemenný znak a tím i pravděpodobnost dědičnosti. On vlastně vzorník je jakýmsi “mustrem” a ne samoučelným popisem. Když to trochu přeženu, např. rousná zakrslá o hmotnosti 1,5 kg, asi již nebude rousnou zakrslou….
Děkuji… krom první věty je to pro mě však samozřejmé. Respektive, pokud se mohu obrátit přímo na Vás - jak byste osobně hodnotil konkrétní případy - standard hČ, dospělý houser - vzorníková hmotnost - 5,0 - 6,1 kg. Min. 4,5 a max. 6,6.
1) rámcem menší plně dospělý houser přiměřené formy s váhou 4,55 kg - může být teoreticky i EL či SE? Nebo je posuzovacím systémem natvrdo daná už nějaká definovaná srážka za to, že je jen o chlup nad minimem?
2) rámcem větší plně dospělý houser s hmotností 7,8 kg. Spíše než přežráním a obezitou je to záležitost většího mohutného rámce. Zde předpokládám (přes kilo nad maximem) jediné možné třídy V, a popř. N - v případě, že se zdá, že to bude spíš tím nadměrným výkrmem?
3) Menší houser, vylačněný (přes noc a dopoledne zavřen bez přístupu k vodě a žrádlu) 4,65 kg, hmotnost přes den po nažrání a napití 5,0 kg - je takový jedinec tedy v “optimálním” rozmezí, nebo opět jen lehce nad minimem?
Co z hodnot vyvozovat, s čím a jak případně spárovat- to vše vím - jde mi pouze a jedině o nahlédnutí do této stránky posuzovacího systému exteriéru - v praxi jsem se zatím nesetkal, že by ji kdo příliš řešil, přitom má význam zcela zásadní.
Vždy by při posouzení by mel být brán zřetel na zvíře jako celek. To je zásadní. Hmotnost je jenom jeden z mnoha znaků který zohledňuje celkové hodnocení. Ne každý to ale tak dělá. Posouzeni je tedy “jen” subjektivní hodnocení posuzovatele a je často v rozporu s objektivitou. Chovatel by mel být ten, kdo určuje trend svého chovu.
1. Hmotnost 4,55. Na vahách které jsou k dispozici na výstavách je nesmysl bazirovat na přesnosti na dve desetinná místa. Stačí aby se vykoupal a ma v pohodě 4,60. Takové zvíře které je jinak tvarově dokonalé a ma jine přednosti které vyváží nedostatky, může byt hodnoceno v elitní třídě.
2. Naopak zde neni co řešit. Mohutný rámec do Českých hus nepatří. Zde by už bez ohledu na hmotnost mělo být zvíře vyřazeno.
Pokud posuzovatel usoudí že je zvíře jinak dokonalých tvarů a velikosti jenom tak výrazně zkrmene, může zvíře neocenit třeba s odůvodněním – není ve výstavní kondicí.
3. Na výstavách se posuzuje momentální stav. Tzn. že platná je hmotnost v době posouzení. Na konci výstavy vlivem stresu nemusi mit klidně ani hmotost minimální.
Děkuji za informace a objasnění.
myslím si, že hmotnost je jen měřitelným vyjádřením tělesného rámce a typu. tzn. zvíře, které je mimo hmotnostní rozmezí, stejně nemá plemenu typický rámec, typ nebo konstituci.
V zásadě ano, pri velkých hmotnostních odchylkách samozřejmě zvíře nemůže odpovídat ani v typu daného plemene.
sharingan:Děkuji… krom první věty je to pro mě však samozřejmé. Respektive, pokud se mohu obrátit přímo na Vás - jak byste osobně hodnotil konkrétní případy - standard hČ, dospělý houser - vzorníková hmotnost - 5,0 - 6,1 kg. Min. 4,5 a max. 6,6.
1) rámcem menší plně dospělý houser přiměřené formy s váhou 4,55 kg - může být teoreticky i EL či SE? Nebo je posuzovacím systémem natvrdo daná už nějaká definovaná srážka za to, že je jen o chlup nad minimem?
2) rámcem větší plně dospělý houser s hmotností 7,8 kg. Spíše než přežráním a obezitou je to záležitost většího mohutného rámce. Zde předpokládám (přes kilo nad maximem) jediné možné třídy V, a popř. N - v případě, že se zdá, že to bude spíš tím nadměrným výkrmem?
3) Menší houser, vylačněný (přes noc a dopoledne zavřen bez přístupu k vodě a žrádlu) 4,65 kg, hmotnost přes den po nažrání a napití 5,0 kg - je takový jedinec tedy v “optimálním” rozmezí, nebo opět jen lehce nad minimem?
Co z hodnot vyvozovat, s čím a jak případně spárovat- to vše vím - jde mi pouze a jedině o nahlédnutí do této stránky posuzovacího systému exteriéru - v praxi jsem se zatím nesetkal, že by ji kdo příliš řešil, přitom má význam zcela zásadní.
Omlouvám se že jsem nereagoval. Nicméně, bohemia.gall odpověděl naprosto přesně. Tím pádem nemám co dodat. Snad jen to, že ne každý posuzovatel drůbeže takto precizně uvažuje….