Zdravím. Chovat lze samozřejmě vše. S legálním posvěcením však velmi těžko - ze zákona platí zákaz, a s udělením výjimky od orgánu ochrany přírody pro soukromý zájmový chov nelze moc počítat. A zvláště do zmijí bych se nehrnul, jako jedovatý druh jsou ještě o level (zákonem i chovatelsky) jinde.

Hibernace na zimu - stejná problematika jako u všech dalších hibernujících, častěji chovaných, druhů. Metabolismus zdravých a silných zvířat je na to evolučně nastaven, a je to přínostné pro vitalitu a plodnost jedinců. Ale vysloveně nutnou podmínkou jejich samotného přežití to není.

Děkuji za informace a objasnění.

Děkuji… krom první věty je to pro mě však samozřejmé. Respektive, pokud se mohu obrátit přímo na Vás - jak byste osobně hodnotil konkrétní případy - standard hČ, dospělý houser - vzorníková hmotnost - 5,0 - 6,1 kg. Min. 4,5 a max. 6,6.

1) rámcem menší plně dospělý houser přiměřené formy s váhou 4,55 kg - může být teoreticky i EL či SE? Nebo je posuzovacím systémem natvrdo daná už nějaká definovaná srážka za to, že je jen o chlup nad minimem?

2) rámcem větší plně dospělý houser s hmotností 7,8 kg. Spíše než přežráním a obezitou je to záležitost většího mohutného rámce. Zde předpokládám (přes kilo nad maximem) jediné možné třídy V, a popř. N - v případě, že se zdá, že to bude spíš tím nadměrným výkrmem?

3) Menší houser, vylačněný (přes noc a dopoledne zavřen bez přístupu k vodě a žrádlu) 4,65 kg, hmotnost přes den po nažrání a napití 5,0 kg - je takový jedinec tedy v “optimálním” rozmezí, nebo opět jen lehce nad minimem?

Co z hodnot vyvozovat, s čím a jak případně spárovat- to vše vím - jde mi pouze a jedině o nahlédnutí do této stránky posuzovacího systému exteriéru - v praxi jsem se zatím nesetkal, že by ji kdo příliš řešil, přitom má význam zcela zásadní. 

Zdravím, poslední dobou řeším u několika druhů a plemen hmotnost drůbeže dle standardu (vzorníku) ČSCH.

Standard uvádí běžně rozmezí dle pohlaví a věku - hmotnost minimální, hmotnost maximální, rozmezí, které chápu jako běžné/optimální. Uvažována je vždy hmotnost jedince v běžné kondici a formě, tedy ne obézního či podvyživeného. 

Můj dotaz je - 

a) Dané hodnoty jsou uvažované pro zvířata se stavu lačném? Či běžné v průběhu aktivního dne (standardně napité a krmící se)? Z logiky věci bych to viděl na druhou možnost, černě na bílém jsem však dosud nenarazil na potvrzení. Rozdíl je v nich totiž značný.

b) V případě dosažení pouze váhy mezi minimem a optimem, či naopak optimem a maximem - jak se projeví v posouzení jedince? O jednu třídu dolů? Či žádná změna? Či max. třída US? Králíci se na výstavách váží běžně, i je u nich dána stupnice s body za konkrétní hmotnost - u drůbeže jsem na to zatím nenarazil. 

U hmotností zcela mimo stupnici se domnívám, že by asi platilo pouze zařazení do V či N?  Dle uvážení, zda jde v daném případě o dočasný stav?

Zdravím. Jsou černá auta rychlejší, s menší spotřebou, a méně poruchová, než auta červená? 

U slepic záleží na plemeni/typu hybrida, kvalitě rodičovských zvířat, podmínek odchovu. Samotná barva opeření je poddružná.

Zdravím. Před pár týdny jsem zprostředkovával dvěma známým vzájemnou výměnu jejich letošních nadějných kačerů černého zbarvení, kroužkovaní, pro získání nové krve. Zkušení chovatelé, jeden z nich dělá i posuzovatele - tj. předpokládám, že kačeři nebyli žádný brak (sám jinak do pižmovek nedělám). Přitom jsem si je převážil. První 4,65 kg, druhý 4,15 kg. Přesný věk a datum líhnutí neznám. Ale předpoklad těch 5+ kg v plné dospělosti. 

Co se týče věku, další známý má hlavního kvalitního chovného bílého kačera cca desetiletého, a počítá s ním i pro další chovnou sezonu. 

Ano, to černé je také pižmovka. V divokém zbarvení, ty v chovech nejsou tolik běžné jako bílé a strakaté. “Tvrdé” zimy v ČR již snad krom horských oblastí přestaly existovat, a zásadní problém by mít venku na divoko neměly. 

Z chovu nejspíše někomu upláchly. Jinak je běžnější z chovu vyřazené a nevhodné jedince spíše posílat do teplých krajin. Těch vyhřátých  na 150°C, spodní+horní ohřev…

Osobně likviduji příležitostné drobné kadávery drůbeže či zbytky z bourání kolouchů, selat atp. (možná 10 - 15 kg zbytků ročně) rovněž odnesením do prakticky nepřístupné divočiny (lesíka) poblíž bydliště; ale málokdo žije tak příhodně na kraji “civilizace” jako já😀. Původ zvíře i příčinu úmrtí tedy vždy znám. Úřadují u nás primárně lišky, možná i psík a mývali - do pár dní je to pryč. Místo mám na to cca 1 km od mého baráku a výběhů. Nechci učit predátory, že hned za mým plotem a výběhy mohou čekat občasnou nadílku bez práce…

Jinak, v odpadovém hospodářství se tolik nevyznám, ale proč ne konkrétně slípku do popelnice? Ne že bych to já kdy praktikoval, biologický odpad zpracovávám jinde, ale v čem je pak rozdíl oproti tuším relativně běžnému a akceptovatelnému? vyhazování zbytků masitých surovin a pokrmů?

Zdravím. Za mě jednoznačně volit husy. Pokud Vám nejde o tolik o chov jako takový, ale spíše o ten sezonní přepas pozemku. Na jakýkoli převoz, evidenci, ošetřování (i to případné zamrazákování) jsou ovce o několik úrovní náročnější - a samotný tento fakt vidím jako rozhodující. Orientačně na 1 hektar kvalitní pastevní plochy se udává, že uživí 100 hus. Čili u Vás cca 40 zvířat. Vhodnější je možná použít mobilní ohrazení sítí, ohradit menší plochu, tu je nechat pořádně vypást den či dva, pak přesun na další, atd. Na noc zavírat do boudy proti predátorům. Příkrm primárně jádrem - ideální oves, a zejména housata ve vývoji též granulema pro housata ("blbuvzdorná" dotace mineráliemi a proteiny). Velká plemena jsou na příkrmy náročnější než menší typy. Zato je na nich pak na ten podzim více masa.

Zdravím. Letošní zážitek kolegy - chová pávy už několik let. Chov má ve voliéře. V prvních jarních slunných dnech jim na chvíli otevřel, aby se pod dohledem prošli a proslunili i na dvoře. Páv s jednou pávicí tím vzali za vděk, procházka, bez problémů. Druhá pávice okamžitě odlétla, využívajíc skleník a střechy sousedů na mezipřistání. Týden se po ní sháněl, doufal i že se vrátí, už ji však nikdy neviděl. Protože je má běžně ve voliéře, neměli zastřižené letky, ani nebyli zamlada kloubkovaní (křídlovaní). To jsou jediné dva způsoby, jak při chovu na volno zamezit létání - pravidelně zastřihávat letky na jednom křídle, popřípadě jednorázově, ještě za mlada jako kuřatům, jim odborně amputovat koncovou část jednoho křídla.

Zdravím. Technicky vzato, mezi husou egyptskou a kachnou divokou existují zdokumentovaní kříženci. Ta egypťanka však v lecčem není typickou husou.  A nevím o křížencích husy divoké či labutí (předci domestikovaných plemen hus) s čímkoli, co má v češtině název “kachna”. 

list:

Ono jde spíše o to, že účel nesvětí prostředky. Vypuštěné ještěrky by mohly narušit genofond původní polulace v oblasti. Proto je potřeba taková kontrola

Pokud ochycení jedinců pro chov, a opětovné vypuštění mláďat, bylo v jedné lokalitě, tak ne, nemohlo by narušit. V rámci ochrany druhu a populací navíc zrovna v případě L. agilis hraje negativní roli lidskou činností oddělení jednotlivých subpopulací a omezení toku genů díky umělým migračním bariérám. 

Nepředpokládám, že by zadavatel měl v úmyslu vypouštět odchovy jiných subspeciií či z jiných států (což by negativní efekt přinést mohlo).

Zdravím, podle mě roháč obecný (Lucanus cervus).

Dobrý den, získání povolení teoreticky lze, pro běžného smrtelníka však není reálné. Papírování, výjimky, kontroly, značení jedinců, evidence, a pouze pro účely v souladu se zákonem (věda, výzkum, oficiální záchranné programy…). Doporučuji zůstat u “neoficiálního” chovu. 

Zdravím, rozdílů mezi češkou a hybridem v těle je mnoho - ale bohužel, pokud to člověk nemá už dobře nakoukané, tak pro začátečníka k rozeznání nejsou. Bílá nevelká husa…A orientačně, přibližně ⅔ hus kupovaných/prodávananých jako plemeno česká, jsou bílí brojleři, popř. kříženci.

Rozdíl mezi samcem a samicí - v této době už začínají běžně hlasově mutovat, a podle toho to rozlišit lze také dobře. Ale opět, kdo to nemá naposloucháno, nepořídí. Nejjistější bude pro Vás prohlídka kloaky - kde samci budou mít penis. Ovšem, u nedospělých letošáků může mít zatím třeba jen dva milimetry (pohlavně dospělí ho mají kolem 5 cm). 

Z foto by plemeno neměl být problém určit. Fotí se z výšky zvířete (tj. fotograf v kleku či v sedě). Foto ostré, a zvíře ať zabírá orientačně alespoň 10% plochy obrázku. Zvířata focená, když jsou v klidu (ne rozdrážděné, naježené, rozkejhané). Fotka ideálně z boku (tvar a délka trupu, křídel a krku, hlavy, zobáku), i ze předu (šíře lící, profil bříška, barva nohou, šířka trupu).

Pokud byste náhodou byl nedaleko ode mě (Karlovarský kraj), mohu i osobně přiject na okouknutí a konzultaci.

Ze současné inzerce na bazoši jsou češky např. 

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/175075925/husa-ceska-s-rodokmenem.php

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/175006764/husa-ceska.php

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/174856803/husa-ceska-brojlerova-kurata.php

brojleři/kříženci (byť nazýváni v prvním případě češkami):

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/174530369/husa-ceska.php

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/172638305/husa.php

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/174410047/kachny-a-husy.php

kometa:

Pro husy mám slabost. Bohužel nám ze školního areálu po několika letech zmizely. Odešly, odplavaly, někdo je ulovil? A kolega, který je opatřil, je už v důchodu a tak nové nebudou.

Inu, pokud tam v areálu by u Vás měly zázemí a někoho, zajišťujícího péči, zvládnul bych Vám ještě z odchovu kolegy i nějaké přikouzlit…když tak mi dejte vědět. 

Zdravím, tak na příští sezonu už mám vybrané dva párky. Spolehlivá Filamína, ročník 2020, zůstává, druhá holka, o rok mladší nekroužkovaná Amanita, odchovanec z lesní samoty, koupená letos v létě. Kluci Leonardo z mého letošního odchovu a Dráček, nejpěknější letošní houser od souseda. Tak hlavně aby byli plodní a nespustili podbřišky. Hlavně na ně a Amanitu budu dávat obzvláště pozor, ti budou mít u mě první zkušební sezonu, a dle jejích výsledků se uvidí, zda zůstanou. Naproti tomu Filamína si už vysloužila definitivu😀. 

Přesuny, prodeje a odchyty už jsou letos za námi, a husy opět přechází do klidu…Filamína mi málem při pastvě opět ozobává pantofle. Všechna má zvířata jsou venkovní přirozený odchov pod rodiči, žádná líheň s odchovnou😀.

Zdravím. Osobně se mi u ještěrek (Lacertidae) i suchých želv (Malacochersus) osvědčilo po několika letech nejvíce - bez substrátu. Funguje mi to takto přes pět let. Terária mám ze starších skříní, dno a spodní štráfky stěn při bocích chráněná akrylem přilepeným (a ve spojích i zasilikovaným) starším linem přírodní barvy. Dno není holé, mám ho dostatečně pokryté plochými kameny, příp. dlaždicemi či kusy dřeva, a dutými cihlami. Problémy, které jsem se substráty - plošně po celém dně (hlína, rašelina, písek, štěpka…) předtím měl (údržba, výměna, plesnivění, vybírání bobků a nedokrmků, roztoči, prašnost, zvýšená hmotnost terária, naházený substrát ve vodní misce a ve vodících lištách, přežívání případných breberek…tak zmizely.

Potřebu substrátu/úkrytu řeším v jediné části terária, kde je velký plastový květináč z větší části naplněný vlhčeným pískohlinitým kompostovým substrátem (u želv malá mělčí přepravka s vlhčenýma smrkovýma přesytýma hoblinama). Zde většinou zvířata spí, chladí se v nejteplejších částech dne/roku, samice ještěrek pak zde kladou. Zvířata často trochu substrátu vyhrabou či vyhodí ven, avšak většinou v zanedbatelném množství. V mém chovu mám spíše heliofilní druhy ze sušších oblastí, kteří i v přírodě jsou v kontaktu s vlhkým substrátem spíše jen v nočních úkrytech.

Esteticky to nevypadá špatně, a údržba, kontrola, a čištění je efektivní a jednoduchá (cca jednou týdně vysaju vysavačem, a několikrát v sezoně všechny prvky (šutry, cihly, střešní tašky, samorosty) vykartáčuju ve dřezu + vytřu lino (a zadní funkční stěnu terária). 

Zdravím. Musíte být schopen zvířata rozeznat individuálně. Pokud je nerozeznáte najisto dle vizáže, tak třeba s pomocí zámkových barevných kroužků na nohy. Stojí možná 2-3 Kč jeden, a dají se používat, nandávat i sundávat, opakovaně. Bez individuálního rozlišení jedinců je vyloučen jakýkoli lepší a detailnější přehled o chovu.

Když pak v nějaký moment nějakou při něčem přistihnete, tak už to nebude “hm, jedna z nich”, ale třeba “fialovový kroužek na levé noze”, a už víte.

kometa:

Jestli jsem si to namalovala správně, tak chcete krýt fenu jejím, pokrevně spřízněným, strýcem.

To mi nepřijde jako dobrý nápad.

To jsou oba potencionální rodiče tak geneticky úžasní? Nebo proč to chcete udělat?

Kometo, nikdo nic takového nechce dělat. Respektive, tenhle první příspěvek je 14 let starý. Kdosi dnes obnovil vlákno s tím, že “řeší něco podobného” a táže se, jak moc vadí takto vzdálená přízeň. 

Víceméně koncenzus, že se jedná o případné spojení s polostrýcem, genetická vzdálenost na úrovni bratranec - sestřenice, a co si o tom kdo myslí😀. U druhů, které jsem zvyklý řešit já (ne psy) je tato genetická vzdálenost ještě zlatá, zvlášť pokud se jedná o jedinou generaci.

Zejména u drobných hospodářských zvířat, kde velká část potomků bude tak či tak jatečných, mnohý chovatel v praxi raději sáhne po příbuzném kvalitním zvířeti z vlastní linie, než riskovat cizí, sice nepříbuzný kus, o kterém (a jeho rodině, čistokrevnosti a vadách) neví nic a může mu snadno zkazit chov…stává se relativně často.

Mnohdy chovatel naprosto záměrně spojí i vlastní sourozence (králíci, drůbež) - potomstvo bude jatečné - ale jde o jediný efektivní způsob, jak zjistit případné genetické vady, včetně recesivních, či příměs genů a znaků cizích plemen, které v této linii jsou, a které by jinak těžko odhalil.