Zdravím. 

A) Huse buď ukradnete vejce či čerstvě vylíhnutá housata - a nejspíš Vám pak z nouze tedy udělá náhradní snůšku. 

B) Nebo jí housata necháte, a cca kolem jejich 1 měsíce věku, během jejich vodění, začne chovná husa opět samovolně znovu snášet, a odchová tak nejen první, ale i druhá housata ("podlíšťata"). Ne každá česká husa, a ne v každé sezoně, odchová takto dvojmo.

Na A) už je pozdě, a k B) - se podle pokročilosti sezony u Vás neschyluje. Jestli husička už začala přepeřovat (vypadaly jí křídelní letky), tak letos už žádná vejce neplánuje. 

Zdravím. Malého kousku tvrdého plastu, pozřeného vzrostlou zdravou želvou, bych se neobával, resp. by si s tím zvíře mělo poradit samo, vyloučením v trusu. K veterináři bych osobně nechodil. Obyčejný běžný “kočkopsák” není v biologii želv zběhlý; ta horší část to ani nepřizná a místo toho nasadí nějakou hokus-pokus likvidační “léčbu”. 

Ty prsty má špatné dost, vybočené, v bázi srostlé, do plemenitby bych ho už jen kvůli tomu nepustil. U faverolky je ideál i dle vzorníku 4. prst víceméně v pozici obdobné, jako u ostatních plemen, jen o něco výše posazený. A 5. prst výrazně oddělen, směřujíc dozadu, posazen výše na noze a oddělen mezerou od 4. prstu -  v této pozici je i relativně bezproblémový pro pohyb zvířete. 

Pokus o léčbu podle mě vhodný je. Úplně beznadějně to v tento moment nevidím. Každá taková příležitost pro získávání zkušeností v zájmovém chovu by se podle mého osobního přesvědčení měla využít. Kohout se jinak zdá/zdál v dobré fyzické kondici a v pěkném výběhu. V případě, že nevidíte pak smysluplné zlepšení, ukončit to jde rychle vždy. Jde o zajímavé plemeno s kombinovanou užitkovostí (předpokládám z foto správně, že jde o klasický “velký” typ, nikoli zdrobnělý?), též ideální pro plození kříženého jatečného (kohouti) potomstva, které dědí velký rámec a rychlý růst, a mírné, v hejnu zpravidla nekonfliktní povahy.

Svého času, tak 10+ let nazpět, ještě má mamka chovala české zlaté kropenky. Začala se slípkami, po pár letech přidala kohouta. Byl to mladý jedinec z výstavy. Bohužel z drobného zranění běháku se v našem výběhu u něj rozjel silný zánět nohy. Natekla na trojnásobek, kroužek (záhy odstraněný) se zařezával do masa, kohout se sotva vlekl a pajdal. Naši to řešili ATB u rodinného známého, veterináře. Situace se stabilizovala a noha silně splaskla. Nikdy však už nenabyla původní velikosti a podoby. I trvale slabě kulhal. Avšak signifikantně handicapem omezen nebyl, v chovu u nás vydržel další asi 2-3 roky, i zanechal potomstvo - vlastně ho pak nahradil jeden z jeho synů.

Jiný případ, kdy se hybridka slepice přimotala nešikovně během krmení krávě pod nohy, ta jí kopytem rozdrtila prsty. Řešeno obvazem a dlahou, samotkou, žrádlo a voda před zobák…a opět se z toho kupodivu dostala, zase tedy s doživotním pajdáním. Avšak šlo o víceletou hybridku ve volném chovu, která za ta léta musela už předtím při více příležistech prokázat, že má zdravé jádro a tuhý kořínek. 

Paralen “papírově” zánět neřeší. Ale mám s ním zkušenosti  (vč. vlastní osoby), že nějakým způsobem přeci jen i na něj vliv má. Pro drůbež smrtelný (na rozdíl od koček např.) není. A naposledy jsem s ním teď na jaře úspěšně vyřešil rozběhlou sinusitidu své chovné husy. Ve vlastním soukromém zájmovém chovu si můžu zkusit hledat alternativní řešení a být si zodpovědný za výsledek…úplně snad neujedu, byť nejsem veterinář, v chovatelství a zoologii mám také profesionální zkušenosti.

Jinak kohout s touto haxnou samozřejmě bolesti zákonitě má. Že na něm není znát, je normální - zvířata z pudu sebezáchovy své zdravotní indispozice až do posledního okamžiku tají. 

Zdravím. Z prvních foto je evidentní, že noha je nateklá a se zbytnělými prsty. Příčina bude mít nejspíše nějakou spojitost. Zároveň vidím na noze odřeniny a strupy (jantarově zbarvené). Podle mě úraz + infekce. Třeba při probíhání výběhu či pokusu o pojímání. Faverolka velká je mohutné těžké plemeno, zároveň však s jemnější stavbou běháku a pětiprstostí (kde bez rázné selekce 4. a 5. prst jsou někdy tak blbě rostlé, že i překáží zvířeti v pohybu a zvyšují riziko úrazu). Zároveň je částečně opeřený běhák náročnější na udržení čistoty.

Co teď s tím. No u mě bych mu dal klid, dal do menšího prostoru kde si stav nebude sám zhoršovat. Možná podával do zobáku denně ždibíček paralenu. Pokud problém přetrvává či se horšil, problém bych řešil rázně sekerkou - prostě selekce. 

U veterináře dostanete nejspíše “všeřešící” antibiotika - pokud chcete zkusit, asi proč ne. Když to ale půjde i tak z kopce, vzhledem k ATB není vhodný ke konzumaci, a škoda tak toho čtyřkilového (běžná hmotnost kluka velkých faverolek) loňského (podle velikosti ostruhy) kohoutka😀.

Zdravím. U mě doma v baráku mají naše dvě čičiny přístup všude. Včetně kuchyňské linky. Jsou čistě bytové, zdravé, bez parazitů, a mnohem čistotnější, nežli třeba já 😀. Máme s manželkou 15měsičního synka, a akorát do místnosti s ním neměly (v noci či bez dohledu) k němu přístup cca do roka. Ale vyhýbají se mu samy od sebe, dosud. Všechno zařízení bytu je u nás praktické a čistitelné. Bez koberců, jen lino a dlažba. 

Většinou je pouštím i do své teramístnosti/obýváku, vyháním jen, když se tam příliš rozdovádí. V posteli se mnou spí prakticky denně, občas si vlezou i pod peřinu. Jsem výsostným majetkem té mladší, menší, avšak dominantní a dravější čičindy. Starší (asi jen o půlrok) tíhla vždy více k manželce, byť ta je v současnosti spíše okupována synkem.

Venkovní či polovenkovní číču bych však v ničem z výše uvedeného netoleroval.

Dobrý den. A co ještě firmu, která zvíře bude chovat za Vás?😀

Místo a velikost si vykoumejte sám, zdrojů a inspirací je přehršel. Výrobci pak možno nadiktovat rozměry, materiály atp. Zasílání terárií po ČR snad není problém pro většinu výrobců a netřeba se omezovat okresem. 

Mnoho lidí také v inzeátech prodává po rušení chovu použitá terária; po jejich sanaci můžete využít i tyto.

Zdravím. Minimálně na bazos.cz je přes měsíc starý inzerát s prodejným loňským bílým labutím houserem. Případně vím osobně z návštěvy chovatele z okolí Stodu na plzeňsku, že měl v chovu loni i několik bílých labuťaček, že ho zaujaly a měl s nimi další plány; nevím jaký je u něj současný stav. Když mi písnete sms na můj telefon (728 247 912), můžu Vám když tak poslat obratem jeho číslo/email. 

Zdravím. Ne, páření rozhodně neprobíhá pouze a jedině na vodní ploše. Je však silně preferováno, i ve vodním prostředí bývá úspěšnější. Rozdíl nebývá zásadní u lehkých plemen; avšak čím větší a těžší plemeno, tím klesají jeho šance při pojímání na souši.

http://ksz.agrobiologie.cz/plemenadrubezeakraliku/kruty.html

Zdravím. Houser (gunár) dělá přesně, co by dělat měl, a co je od něj očekáváno. Husa housata vodí, zahřívá. Houser dělá rodince doprovod a ochranku.

Zdravím. Upřesním. Třebas nepravidelně řezaný hřebínek JE kosmetická vada. Patologické zakřivení a deformace dolní končetiny NENÍ  jen “kosmetická” vada. Obecně mrzáčky a chcípáčky nedoporučuju do jakéhokoli typu chovu; i kdyby se meměli dále množit. Za mě - nehledě na pohlaví - trochu povykrmit a pak jde o jatečný kus.

Zdravím. Tam to vzorové právě je. Husa totiž, podle situace, vyjde když tak ven a navlhčí si peří, s tím se pak vrátí na hnízdo a vlhkost tak operativně reguluje.

Zdravím, u mě housata začínají na komerční směsi pro nejmladší housata. Zároveň jemně nasříhaná tráva + pampelišky (které zprvu zamíchám i do směsi, aby pro ně začala být atraktivní). Rodiče mají stále k dispozici zejména svůj suchý oves; housatům samozřejmě to “jejich” také užírají, ale nechávají jim dost. 

Hlavně se všechna zvířata u mě pasou (i housata cca od 2. dne věku - pod ochranou rodičů). Jak jsou housata tak kolem 1 - 1,5 měsíce stará (dost velká, aby bez problémů žrala i celé zrno), tak směsi zcela vypouštím a jede se pastva + klíčená pšenice (s trochou Nutrimixu a křemeliny) + suchý oves. Mám však čistokrevné husy české, které jsou na stravu méně náročné než velká a rychleji rostoucí plemena. Zároveň se starají o housata samy - takže jen dohlížím, doplňuji žrádlo a vodu, a víc nic.

Vám jako začátečníkovi doporučím stejně jako ančovička pastvu ad libitum + komerční směs ad libitum + zrno + případně Nutrimix (či jinou univerzální minerální směs). Housata domácích hus rostou velice rychle a jsou tak daleko náročnější na kvantitu, proteiny, i minirálie než husy divoké. A co se podrazí či zanedbá zejména během prvních 2-3 měsíců věku -  zpravidla už bývá pozdě na to udělat ze zvířete ještě slušné chovné/jatečné zvíře.

Tak zpětná vazba. Dvojité dávkování samotného fembendazolu (na cca 40 mg/kg) nezaznamenalo úspěch. Tak v pondělí večer jsem do něj tedy hodil půltabletu Cestalu - žvýkací tablety pro psy (v půltabletě 100 mg Fembendazolu, 72 mg Pyreneli embolas, a 25 mg Praziquantelum). Stála mě u místní veterinářky 23 Kč.

No a hned od úterka konečně bobky bez segmentů tasemnice. Takže snad prazikvantel zabral. Za dva týdny přeléčím, a pokud průběžně stále OK, už půjde ke zbytku hejna. 

Děkuju mnohokrát za reakci. Druhou dávku pak zkusím zdvojnásobit. A v mezidobí v žrádle budu podávat křemelinu, zda udělá nějaký efekt…měsičníma kůrama běžně řeším takto vlastní - vcelku zdravý - chov, ale na tohodle silně červivého chcípáčka jsem chtěl dát právě i něco razantnějšího, aby se rychleji spravil. Samozřejmě když to nikam nepovede, bude picnut. Chápu tedy správně, že při účinném a efektivním podání léku by z něj parazité měli odcházet už cca půlden od aplikace?

Zdravím, chtěl jsem se zeptat, kdy by na tasemnice u kohouta měl zapůsobit fembendazol (v Panacuru). Mám u sebe pár dní odděleného nového loňského cca tříkilového kohoutka faverolky od kolegy. Zavšivený a začervený až hrůza. Ale pokud ho dám do pořádku, ještě bych ho i v chovu využil. S všenkama jsem už zatočil. Kolega má chovné prostory dost zaneřáděné a “odčervuje” prý pravidelně Helmigalem (také fembendazol)…možná už si vypěstoval rezistenci☹️. 

V bobcích má kohout nezaměnitelné segmenty tasemnice. Má za sebou u mě 4 denní kůru Panacuru (1x denně část tablety odpovídající 20 mg/kg, do zobáku, včera večer poslední podání). Čekal jsem ode dneška (4 dny od podání první tablety) už nějakou účinnost (udávána v rámci jednotek hodin od podání), zdechlé adulty v trusu, ukončení vylučování segmentů…a on segmenty do dneška trousí stále. Uvidím, co bude dál, za 2-3 týdny kůru zopakuju. Uvažoval jsem o plánu B - ivermectin - ale ten tuším není účinný na tasemnici.

Měla byste prosím nějaký postřeh či doporučení  - za jak dlouho (pokud vůbec) by mělo odčervení zabrat? Jestli už to dávno mělo nastat, tak vím kde jsem, a čas na alternativní plán…

Děkuji.

U mě zatím vše s odesíláním vyšlo. To případné nevyzvednutí mě ale též děsí. Takže také vše jen lidem, se kterými se znám, či za které se mi známý zaručil, nebo alespoň po předchozím důkladné telefonickém a emailovém “proklepnutí”, že jde o solidní osobu. 

Co se zvířat týče, předešlá zaslaná kvalitní foto/video dokumentace, popřípadě má osobní obeznámenost s daným chovem,  je u mě samozřejmě základ. 

No, třeba z Bruntálu to máte do zastávky Mohelnice, Litovel či Olomouc (Přivez-Zvíře) jen na hoďku cesty; pořád lépe než třeba do Prahy či Litvínova😀. A v rámci tras lze též přepravcem zaject, za další příplatek, až 50 km od jejich sběrného místa.

Zdravím. Za mě https://zverado.cz/ a https://www.privez-zvire.cz/

Dlouho jsem se jim z předběžné opatrnosti vyhýbal, předloni jsem se nachal překecat k poslání páru ještěrek na druhý konec republiky, a loni už jsem v sezoně takto úspěšně rozeslal či nechal si dovézt chovné husy (a jednoho kohouta) asi 10 krát, po celé ČR. Trasu volím tak aby byla jen jednodenní, tj. ve stejný den nálož i výlož. Ale od/k úplnému joudovi bez základních komunikačních schopností a zodpovědnosti bych neposílal.