Tak zpětná vazba. Dvojité dávkování samotného fembendazolu (na cca 40 mg/kg) nezaznamenalo úspěch. Tak v pondělí večer jsem do něj tedy hodil půltabletu Cestalu - žvýkací tablety pro psy (v půltabletě 100 mg Fembendazolu, 72 mg Pyreneli embolas, a 25 mg Praziquantelum). Stála mě u místní veterinářky 23 Kč.
No a hned od úterka konečně bobky bez segmentů tasemnice. Takže snad prazikvantel zabral. Za dva týdny přeléčím, a pokud průběžně stále OK, už půjde ke zbytku hejna.
Děkuju mnohokrát za reakci. Druhou dávku pak zkusím zdvojnásobit. A v mezidobí v žrádle budu podávat křemelinu, zda udělá nějaký efekt…měsičníma kůrama běžně řeším takto vlastní - vcelku zdravý - chov, ale na tohodle silně červivého chcípáčka jsem chtěl dát právě i něco razantnějšího, aby se rychleji spravil. Samozřejmě když to nikam nepovede, bude picnut. Chápu tedy správně, že při účinném a efektivním podání léku by z něj parazité měli odcházet už cca půlden od aplikace?
Zdravím, chtěl jsem se zeptat, kdy by na tasemnice u kohouta měl zapůsobit fembendazol (v Panacuru). Mám u sebe pár dní odděleného nového loňského cca tříkilového kohoutka faverolky od kolegy. Zavšivený a začervený až hrůza. Ale pokud ho dám do pořádku, ještě bych ho i v chovu využil. S všenkama jsem už zatočil. Kolega má chovné prostory dost zaneřáděné a “odčervuje” prý pravidelně Helmigalem (také fembendazol)…možná už si vypěstoval rezistenci☹️.
V bobcích má kohout nezaměnitelné segmenty tasemnice. Má za sebou u mě 4 denní kůru Panacuru (1x denně část tablety odpovídající 20 mg/kg, do zobáku, včera večer poslední podání). Čekal jsem ode dneška (4 dny od podání první tablety) už nějakou účinnost (udávána v rámci jednotek hodin od podání), zdechlé adulty v trusu, ukončení vylučování segmentů…a on segmenty do dneška trousí stále. Uvidím, co bude dál, za 2-3 týdny kůru zopakuju. Uvažoval jsem o plánu B - ivermectin - ale ten tuším není účinný na tasemnici.
Měla byste prosím nějaký postřeh či doporučení - za jak dlouho (pokud vůbec) by mělo odčervení zabrat? Jestli už to dávno mělo nastat, tak vím kde jsem, a čas na alternativní plán…
Děkuji.
U mě zatím vše s odesíláním vyšlo. To případné nevyzvednutí mě ale též děsí. Takže také vše jen lidem, se kterými se znám, či za které se mi známý zaručil, nebo alespoň po předchozím důkladné telefonickém a emailovém “proklepnutí”, že jde o solidní osobu.
Co se zvířat týče, předešlá zaslaná kvalitní foto/video dokumentace, popřípadě má osobní obeznámenost s daným chovem, je u mě samozřejmě základ.
No, třeba z Bruntálu to máte do zastávky Mohelnice, Litovel či Olomouc (Přivez-Zvíře) jen na hoďku cesty; pořád lépe než třeba do Prahy či Litvínova😀. A v rámci tras lze též přepravcem zaject, za další příplatek, až 50 km od jejich sběrného místa.
Zdravím. Za mě https://zverado.cz/ a https://www.privez-zvire.cz/
Dlouho jsem se jim z předběžné opatrnosti vyhýbal, předloni jsem se nachal překecat k poslání páru ještěrek na druhý konec republiky, a loni už jsem v sezoně takto úspěšně rozeslal či nechal si dovézt chovné husy (a jednoho kohouta) asi 10 krát, po celé ČR. Trasu volím tak aby byla jen jednodenní, tj. ve stejný den nálož i výlož. Ale od/k úplnému joudovi bez základních komunikačních schopností a zodpovědnosti bych neposílal.
KatyQ:Smutné je to 😟. Snad se podaří zachránit alespoň nějaký chovný materiál.
Vzpomínám si, že se před pár lety zachraňovala Česká husa nouzovou vakcinací: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/husa-chov-veterinari-chripka-ockovani.A220216_140941_ekonomika_drh
Ví někdo jak to nakonec dopadlo? Zafungovalo to?
Zdravím, jen reaguji a upřesňuji, že se tehdy nejednalo o jedince plemene česká husa. Šlo o Novohradské liniové hybridy na bázi plemen husa italská a rýnská.
Zdravím. Potomstva se nedočkají. A celkem pochybuju, že se husa nechává pojímat zrovna malým pekingským kačerem….máte na mysli spíše kačera čínského (pižmovku)?
Souhlas. Avšak v chovech pracovních či užitkových hospodářských zvířat jsou podobné zákroky “ospravedlnitelné”. Uvozovky užívám záměrně. Úpravy dle našich požadavků pro splnění více či méně reálně objektivních potřeb společnosti. V chovech čistě okrasných zájmových (chovám to jen proto, že se mi na to hezky kouká) však podle mě nelze ani při nejlepší vůli již uplatnit ani tuto optiku.
Toť otázka zajímavá, určitou paralelu najít lze. Uchýlím se ke srovnání s lidskou populací, kde také dochází ke kastraci, a to i nevyžádané a zcela dobrovolné, jedinců z těch či oněch důvodů (onemocnění, transsexualita, profesionální kulturistika)…V příbuzenstvu mám i takovou tetu - řešení onkologického problému. V kvalitě následného života neshledávám osobně u nich, z mnou dostupných informací, zásadní změny. Nevím ale o nikom, kdo by si dobrovolně nechal sekat ruku. Vaše otázka je však ano, zajímavá do debaty😀. Leč už možná více se odchylující od původního zadání tématu.
Zdravím. Pro Vás a Ančovičku, samozřejmě se amputuje. Jedná se o správný anatomický termín. “Křídlování/kloubkování" je chovatelský žargon pro určitý typ amputace. A že se provádí na mláďatech, nic nemění na principu a podstatě věci.
Že se s tím Lesní žínka nesetkala dosud - provádí se spíše na exotických a divokých, dobře létavých druzích; běžná domácí drůbež má obecně omezené letecké schopnosti již sama o sobě.
Zdravím. Pro mě osobně je zase třebas neakceptovatelné, že bych ve vlastním čistě zájmovém chovu měl zvířata, “zabezpečená” proti úniku tím, že jim nechám amputovat část končetiny (křídlování).
Zdravím. S gekončíky nemám zkušenosti. Ale s obdobně velkými ještěry ano. S kousnutím - hlavně jen při jejich odchytu či jiné manipulaci, která se jim nelíbí a které nejsou uvyklí. Síla kousnutí - dost na to, abych to registroval. A ne natolik, abych tomu byl nucen věnovat jakoukoli pozornost.
Zdravím opět, ale zde se opět nechápeme. Nezabývám se “výběrem vhodných monogamních houserů”, ani nebudu. Ale znám velmi dobře stav celkové populace plemene, desítek chovů, po celé republice.
K tomu, zda je houser založení polygamního či monogamního, jsem osobně indiferentní. U češek se však monogamní typy vyskytují častěji než u přešlechtěných plemen, a pokud s danou partnerkou tvoří sehraný pár s výbornou plodností a úrovní odchovu, jde stále dle mého o kvalitní plemenné zvíře. Zda ho nahradit jiným, který odpáří vše, co je po ruce, je na individuálním rozhodnutí konkrétního chovatele.
Na ty “výjimky” se zachovanou monogamií narážím právě relativně často.
U mě husičky zatím nesnášejí; loni čekaly na konec února, pokud i letos vyčkají stejně, budu rád. Vím ale mj. o dvou chovech ke mě příbuzných (češky), kde už snášení začalo. A jinde to vypadá na spadnutí. U sebe jsem už aktivoval v husnících hnízdní část, zatím bez odezvy.
Ach, ančovičko…
Česká husa má jedny z nejzachovalejších divokých instinktů v rámci domácích plemen. Proto je nejdokonalejším prověřeným složením kmene pouze pár - tj. 1 houser + 1 husa. Na plemeno se specializuju a vím, o čem mluvím. Samozřejmě, většina samců v době toku bere a obskočí vše, co se mu líbí a nabídne. Jsou ale i jedinci silně monogamně zaměření. Takže 1.1 je univerzálně ideální. A cca 1.2 - 1.4 se dá, při větších zkušenostech chovatele a dobře vybraných jedincích, také úspěšně provovozovat.
Na sestavení páru už teď jednoznačně pozdě je. Mnohde se už snáší vejce. Ale stejně jako všude, je to individuální. Šance v tento moment ještě vidím jako slušné.
Zdravím. Loni na podzim jsem při výlovech rybníků přišel možná k 20 kilům plevelných ryb - střevlička, stogramoví kapři, pro které nikdo jiný žádné využití neměl. Ale kvalitní živočišná bílkovina zdarma. Střevličky jsem zamrazil v celku, kapry vzal na kousky ručním drtičem. A tak jednou týdně desetičlennému hejnku podávám tak půlkilčo rozmražené rybiny jako pokusný doplněk, chutná jim velmi.
Zdravím. Musíte si uvědomit, co to znamená “průměrný věk”. Když třeba tři chlapi zemřou jeden jako kojenec, druhý ve 20 ti na vojně, třetí se dožije stovky, tak v matematickém průměru se dožili každý 40 let.
Vás předpokládám zajímá spíše věk, ve kterém už zajoch jednoznačně lehne na sešlost věkem…a to jsou udávaní rekordmani kolem 12 let. Jinak samozřejmě je naprostá většina populace někým ulovena ještě zamlada.
PS. Viz výše, ptáte se na zajíce, ale v kalendáři máte králíka.
Zdravím. Co je to u Vás “čerstvě dospělá”? Protože po vylíhnutí imága toto ještě několik týdnů zůstává neaktivní, zahrabané v substrátu, “dozrává”. Teprve poté začně aktivovat, žrát, pářit se.
Pro ilustraci, připojuji foto pařátů dvou vycpaných dravců. Nalevo káně (lesní = myšilov), napravo jestřáb. Oba konkrétní jedinci jsou srovnatelné velikosti. Je zřejmá proporčně větší síla a délka pařátů jestřába. Na foto není možná tolik zřejmé, ale naživo jsou jeho drápy na hmotu téměř 2 x takové, co u káněte. Proto se káně, pokud není opravdu zoufalá, větší a bojovnější kořisti vyhýbá. Káňata mají též velkou variabilitu, co do barvy opeření. Jsou jedinci téměř bílí, i tmavohnědí, a vše mezi tím, což laikovi zhoršuje snadnou identifikaci.
