S asijským podruhem z mé strany jen střelba od boku, na základě země původu. Ono však bůhví, odkad zakládající divocí předci byli. Po nějakém slušnějším článku s rozborem genetického původu různých plemen občas zkouším pátrat, zatím bez úspěchu.

 A z foto jedinců tuly, co jsou na internetu, tam klasické znaky asiatek, jako nápadně celorůžový zobák, nevidím. 

Jinak štajnbaška ano má ten krapet divnější zobák, ale nic v takové dimenzi, jako je na první foto.

acher:

Viděla jsem kdysi na obrázku husy Tula a tahle jim je hodně podobná.

Souhlasím, na tulskou (resp. jí nejblíže) by mi to sedělo dle hlavy a zobáku také, pokud vím, nic jiného podobný “xicht” nemá. Staré ruské bojové plemeno hus. Druh (zoologicky) předpokládám něco odvozené od hlavně od Anser anser, příměs Anser cygnoides asi také nevyloučím. A jak jsme na východě, rovnou střelím Anser anser rubrirostris.  

Markyza:

No nejsou to husy české, ale husy landeské ale to asi bude s tím věkem pohlavní dospělosti hodně stejny? Pro kometu: já je nechci na podzim množit spíš mě zajímalo jestli mužu čekat snůšku nebo ne.

A ještě dotaz, když se husám odebírají vejce, snesou jich za rok hodně nebo nanesou nějakej počet a končí?

Osobně se specializuji na čistokrevné české husy. O landéských vím akorát jen právě tolik, abych je nepovažoval za vhodné kandidáty pro svůj vlastní chov. Obecné vlastnosti plemene: https://www.energyshobby.cz/husa-ladenska/ (neručím za kvalitu zdroje).

Zdravím, co se týče plemene česká husa ohledně snášení: 

- snáší téměř výhradně zjara. První snáška klasicky únor/březen. Obzvláště rané mohou snášet již po Vánocích. Druhá, ať už uměle násilným odběrem vyvolaná náhradní snáška, či přirozené podnášení některých husiček, přichází o něco později z jara, řekněme cca květen. Loni jsem evidoval případ, kdy mladičká 8mi měsiční holka snesla první a jediné vajíčko už v listopadu (a následnou klasickou snášku druhý rok v březnu). Byl ovšem netypický rok a ten listopad vypadal počasím spíše jako konec dubna.

Kvalitní český houser by měl být normálně plodný již koncem zimy roku poté, co se vylíhnul. Tj. např. vylíhnul se 4/2022 - už snůšky z 2/2023 by měl mít oplozené. Pokud se úspěšně s husičkou páří ("pojímá"). Pozná se, že po aktu uspokojením zakřičí nejen kluk, ale i holka (pokud jen on, tak se trefil vedle do peří). Pokud by mi loňský houser pojímal, k úspěšnému propojení došlo, a vejce přesto neoplozená, u mě by další šanci nedostal; někteří kolegové nechávají takové raději třebas i dalším rokem. Ovšem, nevím do jaké míry sledují, zda a jak k pojímání vůbec došlo.

Houseři těžších,  pomaleji vyspívajích plemen jsou naproti tomu standardně plodní teprve jako víceletí.

Tak, aktualizace…už hejno zredukováno na 2.2 plánované na další chov, většina slušně vypadajících odchovanců už udána po celé republice. 

Osvědčená tříletá Filamína (nejvíce vpravo na foto), vlevo dvouletá, letos pořizovaná Amanita z chovu v nedaleké hájence, uprostřed dva letošní kluci ("Leonardo a Dráček"). Mohutnější Leonardo s modrým kroužkem je nejsilnější housírek z mého odchovu, koukám křídla se u něj tolik nevyvedly - no, uvidím ještě časem. Dráček je nejpěknější housírek z chovu souseda (cca 15 km vzdáleného), obdivoval jsem ho u něj už když byl ještě žluté house. Hlavně podbřišky když kluci časem nenahodí, na to už jsem pes…

V listopadu k nim asi přijde ještě třetí houser na chov😀, a na pár podzimních dní se možná ještě u mě ohřeje navíc několik “tranzitních" jedinců.

Dneska trochu potěšilo trochu “uznání”, že se těm češkám opravdu věnuju…resp. cizí člověk použil do svého inzerátu na své husy mojí fotku z netu 😏 - po tel. upozornění prý změní alespoň na popisek “ilustrační foto” a za mě OK.

Zdravím, u mě u hus vyřešeno s úspěchem vinařskou kádí.

https://www.cenyprizemi.cz/plastova-kad-275-l-bordo?gclid=Cj0KCQjwyLGjBhDKARIsAFRNgW_iMTYezqWMO51-aMup_Ss9Ek5auStrsa5fV6MkSK3f4B2h34BGrBIaAj_TEALw_wcB

Napouštím v sezoně čerpadlem a hadicí z potoka, vylévám z ní špinavou vodu vědrem, a během sezony měním její umístění ve výběhu, aby se mi příliš nepřemokřilo a nezablátilo jedno místo. Přes zimu je opřená u mě za garáží a při pěkném počasí v zimě používám menší maltovníky (60 či 90 l) ze stavebnin, které snadněji naplním z potoka pomocí kýblů; čerpadlo přes zimu mám zazimované mimo provoz.

Anonymní:

Děkuji vám za psaní, netušila jsem že se paní sousedka dopouští takového zvěrstva, měla jsem to za normální postup. S tím krmením ji to musím opatrně vysvětlit ale nemužu napsat že jsem o tom psala na internetu, aby nebyla naštvaná, ale mužu napsat že jsem si o tom přečetla na internetu.

Osobně, v rámci udržení sousedských vztahů, bych Vám nedoporučil se nějak výrazně angažovat.

 Pokud to paní pravidelně provádí, a nikdy jí samotnou netrklo, že by toto neměl být běžný problém a jeho standardní řešení, tak to je sousedka už těžký případ.

A i dobře míněné rady od Vás (která, jak chápu, se sama chovatelsky neangažuje?), a z jejího úhlu pohledu strká zbytečně nos do cizích záležitostí, věc nevyřeší a jen nadělají zlou krev.

Ale nenápadná nenásilná zmínka či nevinná otázka, jen mezi řečí, může alespoň nasadit brouka do hlavy🙂.

Zdravím. Mám jednu osobní zkušenost. V rámci své tehdejší prázdninové praxe v ZOO Ohrada jsem se ze své inidiativy dobrovolně nabídnul, že nakrmím pijavice lékařské, vystavené tam tehdy (cca 10 let zpátky) v expozici “Pijáci krve”. Už nějakou dobu tam hladověly a hledaly se alternativy pro jejich nakrmení.

Žížalkovitá pijavice mě ráno během cca 20 min odsála (z levého zápěstí), že byla tlustá na dva prsty. Pro mě - nic zvláštního, takové vibrováníčko na žíle, ale bez bolesti. Problém přišel pak…ony ty protisrážlivé látky u nich opravdu fungují😀. Až do večera mi ta pidiranka krvácela, že jsem z levačky měl takový ohyzdný “pařát” se zasychající, stále však pomalu kanoucí a odkapávající krví. Bordel z toho na podlaze pode mnou slušný. Fungoval jsem normálně (obsluha informačního stánku v ZOO, levou ruku jsem držel z dohledu návštěvníků), chvilkami možná trošku pocity anemie, ale celkem pohoda. Snahy obvázat ranku (mj. svou ponožkou😀) se míjely úspěchem, prokapávat po čase začlo vše. Konečně odpoledne se mi srážlivost krve nahodila nazpět. Možná (určitě) jsem holku nechal ze sebe cucat příliš dlouho. Zajímavý zážitek, rozhodně nelituji, žádné větší nečekané komplikace, ale dneska už by se mi to zopakovat nechtělo.

Jinak - nakrmil jsem jen tu jednu pijavici, a po jejím přidání do akvária ji okamžitě napadly dvě zbylé a nacucaly se z ní. Všechny byly tímto nakrmené. Na té původní se ranky od kolegyň okamžitě zatáhly a normálně žila a fungovala.

Letka bylo (v ptačí anatomii, ne vojenském letectví😀) vždy pouze a jedině označení pro samotné pero, brk. 

De facto se dá však říci, že je to poslední část křídla, ale ve stejném smyslu jako je nehet poslední částí ruky, či vlas poslední částí hlavy. 

V běžném dialogu je relativně jedno, jak se co pojmenuje, jak však jde o konkrétní chirurgický zákrok a něco se má stříhat, sekat či amputovat - tak je lépe použít přesnější terminologii😀.

Ano, používá. Např. ze současné inzerce na bazoši: https://zvirata.bazos.cz/inzerat/172979077/kachnicka-mandarinska.php

Kupírování křídla to technicky je také, v praxi u ptáků tolik nevyužívané jako “křídlování”. Zní to lépe, u “kupírování” je i laikovi hned jasné, že = zmrzačené. 

Termín se ještě tuším používá třebas při lovu - křídlovaná kachna/husa/bažant = trefení broky do křídla a neschopní dalšího letu.

Termín “amputace” u letek jsem ještě neslyšel, to je jako amputace vlasů😀

Zdravím. A ano, kdyby to neudělala, uhynuly by - pokud opravdu tzv. “žabky” mají. Polykání nejspíše bolí tak, že raději hladoví a hynou vyčerpáním. 

Jinak, dohledat, co to ty “žabky" jsou, není vůbec snadné. Občasně popisovaný “hnis” může být obyčejné tukové tělísko (normální součást jazyka) - nevím, zda při “žabkách” dojde k jeho zánětu, zduření, či je problém někde jinde…sám jsem při vlastním chovu hus s tímto dosud nesetkal.

U některých majitelů se problém vyskytuje tak často, že ho raději (rozříznutí a vymačkání jazyka) provádějí preventivně. Ovšem, samotný výskyt (a pravidelný - tuplovaně) znamená neschopnost majitele zajistit odpovídají podmínky a výživu zvířat.

Ano, jako prevence, aby Vám ptáček neodlétnul 😉. Avšak u domácí drůbeže se úplně běžně nepraktikuje, pokud vím - má šlechtěním sama od sebe většinou schopnost letu dost omezenou. 

Běžnější je třebas při chovu divokých hus, ozdobných druhů kachen, pávů, bažantů atp. - nedomestikovaných druhů se zachovanou schopností letu, kteří opravdu v nestřežený moment můžou odlétnout až do sousedního okresu. Běžné v ZOO či větších chovech, kde hlídat i stovky, tisíce zvířat (chovaných běžně ve výbězích bez horního krytí) , kdo už vyměnil letky a může upláchnout, není úplně reálné, navíc samotný pravidelný odchyt pro úpravu letek takových jedinců sám o sobě přináší nesnáze a zbytečný stres.

Kolegovi letos takto frnkla pávice…několik let bezproblémového chovu ve voliéře, zjara na chvíli otevřel, aby se chovná skupinka naslunila na dvorku…v mžiku se zvedla, odlétla někam přes sousední baráky, a už ji nikdy neviděl. Druhá pávice i páv zůstali. Na příště právě plánuje pečlivě obnovovat zastřihávání letek jednoho křídla, či právě trvalé křídlování.

Ne. Letka je samotné péro (název určitého typu brku na křídle). Bez šlach, kostí, kůže. Samo vypadává i dorůstá. Jeho zastřižení omezuje funkci křídla jen na dobu, než vypadne, a doroste nové - které je samozřejmě opět neporušené.

“Křídlování”, jak psala bodlinka, je trvalé zmrzačení křídla odfiknutím celého konce křídla (vč. kostí, kůže…). To nedoroste nikdy.

No, moje “žluté” papíry k tornierkám (CITES I) - potvrzení pro obchodní činnosti - vydávaly krajské úřady. Ale možná myslíme oba něco jiného…?

Zdravím, seznam zvířat v přílohách je zde: https://cites.org/eng/app/appendices.php

Jinak mám za to, že AOPK už CITES nedělá, ČIŽP a krajské úřady ano.

Zdravím. Jarní - to jako líhnuté duben/květen? Teď tak 4 měsíční? Tam bych pokusy o rozmnožování (a úspěšné - tuplem) osobně považoval za vyloučené. I u rannějších plemen domácích hus, odvozených od husy divoké, přichází pohlavní dospělost nejdříve kolem ¾ roku. 

PS. Píšete “na konci srpna” - tj. dva týdny dopředu? Dneska je šestnáctého a já mám teprve polovinu srpna😀

Tříletá zelenavka, pokud je pěkně rostlá a v dobrém stavu - je za pětistovku prakticky zadarmo a cena tak plně bere v potaz, že nejsou s doklady. Lidově “ber nebo nech být”. Podle mě v tomto ohledu naprosto férové. 

Zdravím. Věc bych blíže neřešil, když není řešitelná. Přihlásit se oficiálně nedají, a pokud budete chtít věc řešit přes policii/ČIŽP, orgány si rádi zabuzerují soukromníka, co de facto porušil jednorázově pouze formální stránku - ale žádného týrání či organizovaných nekalých praktik se v reálu nedopouští.

Nespecifikujete, o jaké přesně jedince se jedná. Za mě tipuji, že původní majitelka není nikdo, kdo ve velkém jede byznys s nepapírovými odchovy či to tahá z dovolené v Chorvatsku.

Pokud je synovec neplánuje/nechce dále odchovávat na mláďata, tak je podle mě opravdu zbytečné věc jakkoli dále řešit. 

To je velmi rozumné, není vhodné za každou cenu pořizovat zvířata do suboptimálních  podmínek. Čas a energie chovatele pro chov tak dost vzrůstají, a stejně nedocílí takové kvality, zejména odchovanců. Do těch dvou, dvou a půl měsíce věku žerou housata jak kyseliny a pastva hraje zásadní roli.  

Zase, pokud je u Vás pěkná tráva alespoň do toho konce června, neviděl bych zásadní problém. Také je možno zjara zavčasu prodat většinu housat a rodičům jich ponechat jen pár, pro snížení zátěže pro výběh. 

Nauka o chování všeho druhu drůbeže, J. H. Hušek, 1864. K české slepici (tehdá se pravděpodobně jednalo teprve o “předka” kropenek):

“Ačkoliv v posledním čase se množství druhů slepic u nás zavedlo, zasluhuje předce prvního místa naše obyčejná slepice domácí, a potom tak zvané vlašky. Slepice domácí snese od vánoc až do měsíce srpna asi 60-100 i více vajec, při čemž ještě jedno hnízdo kuřat vysedí, a ty obyčejně pět neděl vodí. Některá kvočna však již ve čtvrtém týdnu po sezení nésti počíná; pod naši obyčejnou kvočnu se nemůže dáti více vajec než 18-21, více by jich nepřikryla.”

Plemena drůbeže v Čechách a na Moravě, Č. Sedlák, 1940, k plemeni česká zlatá kropenka:

“Kvokají zřídka, průměrně každá 10. z hejna, nasedají později na jaře, sedí i vodí kuřata výborně. Kvokavost u češek se projevuje právě v nejpříznivější míře, aby stav slepic v hejně mohl  býti doplňován vlastním přirozeným líhnutím pod kvočnami v nejvhodnější době pro odchov kuřat. Toto není u ostatních lehkých plemen, neboť nenasedají vůbec (jen vyjímečně), kdežto těžší plemena kvokávají někdy více než je žádoucno."

Kvokavost u češek, alespoň v míře popisované Čestmírem Sedlákem (jedním ze zakladatelů plemene), jednoznačně ke kropence patřila a patří. Za mě vyřešeno.