Pokus s TL na každém vysokém rámku

Díky za zprávu. A jak to vypadá v orig D-B? Tam také nemáte TL, a plánoval jste stejný přístup - stavba trubčiny na spodních částech rámků. Trubčina tedy byla jen na SR, nebo stavěly i jinde?

Není čím se chlubit. Velmi šaptně jsem odhadl “jiskru” oddělku, který jsem převedl na míru D-B. Nerozvíjel se, dlouho měl jen jeden medník 39x15 a došlo tam k ulití víc jak půlky plodiště (pod horní loučkou vysokých rámků) a nebylo možné odlehčit odebráním 3 rámků do sběrného medníku kvůli jiné míře. Tím nedostaly souše na zakladení a ani M, v důsledku toho nedošlo k rychlému nastartování plodování a proto to zůstalo stát. Dá se říct, že jsem ztratil rok. Hlavně se starám o 40 vč a tak jsem D-B a pokusničení s ním upozadil, tedy pro nával jiné práce.

Uplynul další rok a půl a v podstatě jsem se s pokusem na originál D-B nehnul. Vč zmíněné 2024 přežilo tuháč a přežil i jeden oddělek na té míře. Obojí nemastné neslané.

Ale toto vlákno je o TLumiči na každém vysokém rámku a tak sem dám, co jsme za oponou řešili v posledních dnech s Martinem. (nečetl jsem celé vlákno a možná na něco už pozapomněl) Debata to byla obsáhlá a výměna textů také, velmi to zkrátím. Udělám popis a Jirku prosím o výkresy rámků. O nic jiného nejde, on, stejně tak Roman, dokáže z mých popisů ihned udělat technické výkresy. (bude další nápad na patent, ale to až za pár dní, Jirka už něco ví, něco jsem mu sdělil)

Jsou v zásadě tři možnsoti úlu bez podstaveného TL, kdy je TL na každém vysokém rámku.

1 -

Protože se ukázalo, že je zbytečné nutit vč (LBV) do dvou vysokých rámků (jedno zda 30 nebo 24 - vč se přizpůsobí) trubčiny a že jim bohatě postačí 1 až jeden a půl rámku (3 polorámky, ale o polorámky tady nejde). U míry 39x30 má jeden a půl rámku plochu 17,6 dm2, jeden rámek 11,7. V jedné ze tří variant vycházejme tedy z toho, že na 11 vysokých rámcích potřebujeme získat plochu mezi 12-17 dm2 pro divočinu, kde si většina vč udělá trubčinu. Na každém rámku dole potřebujeme tedy 1,6 dm2 pro VS. To jsou 4 cm, neboli přesně by to bylo 41 mm.

Co nastane když každý rámek vysoký 30 vlastně  okrademe o 4 cm + tloušku vodorovné dělící T-loučky, která bude stačit 5 mm, tedy co nastane, když plochu pro dělničí plod snížíme na pouhých 28 - 4,5 = 23,5 cm? No, nestane se nic, protože vč na 24 nemá ani to!

Toto stojí za vyzkoušení. A od této varianty 1- se odvine třetí, nyní ještě nezveřejněná.

2 -

Nyní Martinův vynález, který jsem já jen doladil. Je to skvělý nápad, který mě nenapadl. Byl by třeba vhodný pro ty, co už mají dna s vysokými podmety. Kdo má dno Blaník s podmetem 18 mm, by si vyrobil prstence vysoké 45 mm, kterými by zvýšil podmet o 45 mm. Původní Martinovo řešení je, našroubovat na každý vysoký rámek velmi úzký ve smyslu širokonízký rámek bez oušek 39x45. Tím by zůstala zachována výška pro dělplod třicítky a TL by byl “zavěšený” pod každým vysokým rámkem.

Jde jít dál. Protože víme, že TL není jen pro trubčinu, ale že vč potřebuje pod dělničím plodem nárazovou TLUMÍCÍ zónu dělničiny, kde létavky předávají nektar, tak by bylo dobré, aby spodní rámeček byl vyšší než 45 mm. Profesionálním odhadem postuluji, že by bylo dobré, aby zavěšený TL na každém rámku byl asi 70-90mm.

Ale moje modifikace Martinova vynálezu je v tom, že by rámky nebyly dva, ale aby to byl jen jeden hodně vysoký rámek. Tady by měl GW najít zase ideu svojí (vyšší rámek než 30) a nakonec i Kozina. Já toto dávám jako omluvu na oltář odprošení Koziny. Totiž tak moc mě mrzí, že jsem ho nasrštval, že jsem holt tedy vymyslel - díky Martinovi, jak udělat vysoký rámek, ale přitom zachovat jeho šířku, prostě svého druhu chytrou horákyni = kompromis.

A nyní prosím Jirku:

Udělejme HL Blaníku s oušky Blaníku a tedy odchylně od někdejší ČSN 7 mm. No a když budeme chtít rámek 30 zvýšit na 38, uděláme BL dlouhé 380 - 7 - 8 (to je tlouška DL) = 365 mm. Mezi loučky se vloží T-loučka dlouhá přesně na vnitřní světlost, v případě BL tlustých 8 mm pak bude T-loučka dlouhá přesně 390 - 16 = 374 mm. Ploutev T-loučky bude mířit dolů, na ploutvi budou stavět divočinu. Každé vč si samo rozhodne kolik a kde si postaví trubčiny a kolik dělničiny. T-loučka bude v takové výši (bez ohledu na výšku ploutve a nebo o výšku ploutve výš - to nechám na každém), že její spodek bude přesně tam, aby po odříznutí BL vznikl rámek 39x30.

Když bychom potřebovali udělat oddělek do normálního plemenáče, tam by pak vadilo dolejší čudo, dá se to, i se včelami, ruční pilkou odříznout a vznikne rámek vysoký přesně 30 cm.

Druhá, Martinova, mnohem elegantnější varianta (a vratná) je - opět prosím Jirku o výkres:

Na běžný rámek 39x30 se našroubuje dvěma vruty zespoda rámek 39x8. Sice bude mezi dělničím plodem a divočinou víc dřeva - o jednu vodorovnou loučku víc (může být jen 4-5 mm tlustá), nicméně je to, když to domyslíte, mnohem chytřejší, než co jsem vymyslel já. Jen HL tohoto závěsu bez oušek vybavíme ploutví - T-loučka, aby se měly kde chytit se stavbou. Akuvrtačku, vruty a závěsné TL-rámky může každý vozit pořád v autě! Navíc se nemusí dělat spešl rámky podle var A, ale lze podle Martina použít jakýkoliv rámek 39x30.

--------------------------------------

Tohle, domnívám se, bohatě stačí, další nápady dám jindy, až se tady vyjádříte k tomuto.

A dovolím si vysvětlující ideu.

Prazákladní požadavek Amerického NN systému Dr. Farrara byla místo práce s jednotlivými rámky (např plodiště D-B a Langstrothy) práce celými NN. Kdy vše spočívalo v ustavičné rotaci nástavků a kde tedy úl neměl žádné plodiště, všechny rámky byly nejdřív plodové a posléze “medové”. To mohlo vyhovovat zákazníkovi - konzumentovi medu - před a za ww2, nyní už rozhodně nikoli, nakonec se prosadí pouze panenský med z voští, ve kterém ve vosku nemohou být žádná rezidua ničeho. I kdyby se, jak správně říká pan Malina, teprve našlo, že by mohla rezidua z vosku přecházet do medu. To se dnes má za to, že možné není.

Systém zavěšeného TL - nazývejme to tak - je to nové, neznámé a nějak jmenovat se to musí a koho napadá lepší jednoslovný název, sem s ním. Tak systém visutého TL předpokládá práci pouze jednotlivými rámky a měla by ÚPLNĚ odpadnout potřeba zvedat VN. V důsledku by mohl mít úl - vysoké plodiště, dokonce pevné dno. Začněme zatím s nástavkáči a čas ukáže. Pro visutý TL navrhuji zkratku TL-VIS (nebo je to blbé?)

Podotýkám, že uvedené je patentovatelné, nikoho tohle na světě ještě nenapadlo (pokud vím). Já tu ideu mám dávno, ale nevěděl jsem si rady, tak jsem to opustil. Až Martin mě před asi týdnem inspiroval skvělým nápadem. Sice jsem se ho výslovně nezeptal, zda by to chtěl chránit, předpokládám že ne. V Česku se stejně autorských práv nelze domoci a když, tak za cenu vysokých stotisíců za nenažrané právníky + podobně za soudní výlohy a roky tahanic po soudech. Na to já nemám (mám to za sebou s rybářskými krmítky) a věřím, že Martin k tomu přistoupí jako já. 

Okamžikem zveřejnění se už nic chránit nedá, na to pozor.

Přemýšlivého by mohlo napadnout, proč tedy pod VN nedát bednu NN a visuté TL neudělat rovnou vysoké 15 (+ VM). Jistě by to šlo. Ale už jsem mnohokrát sdělil, že TL vysoký 15 je nadbytečný. Ovšem já zkusím visy udělat z běžných rámků 39x11. Potom by šlo dávat KK dolů před zimou. Jak? Snadno!

Krmilo by se s KK 11. Tam by také daly případnou melecitozu. Rámky do KK by se dávaly vždy recyklované, nejméně jednou vyvařené a ne už moc hezké, kterých už není škoda. KK by se zavěsila pod plodplásty 39x30 takto:

Štípačkami odstranit ouška, povolením dvou šroubů shodit VIS s trubčinou -nebo co by tam měly, samosebou VIS by nebyl 70-90 mm ale 110 mm a našroubovat rámky s uštípanými oušky 39x11.

Po zimě by se jen vyřezaly rámky VISů kde by byly ohavné, nebo odšroubovaly celé staré VISy. I kdyby se chtělo rámky z VISů použít zase jako medníkové, ouška lze nahradit vruty. Ale to nepředpokládám. Mám totiž názor, že by se měly rámky kvůli vsáknutým patogenům a reziduím po jednom ideálně, určitě pak o 3-4 cyklech ničit, i když by byly zdánlivě pěkné. Vyvařování jak víme, ty nejhorší spory neničí a jde také o rezidua. Pro jistotu (Malinova správná idea).

Jistěže Je to víc práce než normální TLumič a Blaník. Ale celé toto vymýšlení je o nezvedání VN, kdy medník i starý včelař nebo žena unese, případně po vyndání například poloviny nebo dvou třetin rámků. Nakonec, jak jinak by včelařila moje maminka do 77 let než odešla? Ona ale tohle dělala i s VN, když se převěšoval plod a kromě nízkých medníků byly i vysoké. Celomedník 30, narvaný medem, jsem na dlouhých rukách neunesl ani já zamlada, kde byl špatný přístup - roh včelínu nebo maringotky. A když frajersky unesl, dneska na to doplácím.

Tome, Martine, díky že bádáte. Posilám výkresy Vašich rámků.

Mě napadlo jen tak “na prasáka“ prostřídat rámky 39x30 s rámky 39x34.7. Bylo by to jednoduché, ale jako plodiště asi malé, i když čistá plocha (není tam žádné dříví navíc) by už byla blíž tomu, co je potřeba. Hlavně by to ale nebylo profesionální, možná by to dostavovaly ke stěnám, což by nešlo. Letos, jak jsem převáděl jedno včelstvo z plastových rámků 39x24 na 39x30 jsem to tak měl a dole na čtyřiadvacítkách stavěly trubčinu pěkně rovně a ke stěnám to nedostavovaly.

Vaše nápady jak se “zbavit“ tlumiče jsou skvělé, ale já tam pořád vidím problém s KK (dle Tomových letošních zkušeností musí být pro “bezpečné“ zimování KK dole). Tom sice uvádí postup, jak dostat rámky z KK dolů, ale to mi přijde velice pracné. Až jednou VN nezvednu, tak 1x ročně odrovnat pár rámků z VN někam bokem, zvednout VN, podsunout KK s již vystrojeným TL pro příští rok (snad se to osvědčí) nasadit VN a vrátit rámky zpět mi přijde mnohem rychlejší.

Pokud stačí jen pár centimetrů pod rámky jako tlumič tak vám to ulehčím. Osobně se mi nejpraktičtější jeví přez 100 let staré řešení, které je k vidění u nákresu původního úlu Dadant Blatt. Prodloužené konce usnadňují odkládání rámků aby nedocházelo k mačkání včel, zúžená spodní loučka umožňuje protažení díla divočinou, například trubčinou která se dá snadno vyříznout, nebo i odstranit spodem nakloněním úlu jako z košnice. Další výhoda je, že není třeba řešit až tak výšku podmetu, protože včely sami si budou ode dna držet odstup asi 18mm. Podobného efektu půjde dosáhnout i bězným neprodlouženým rámkem se zúženou spodní loučkou.

Včera dával sem na fórum GW odkaz na video od zajímavého rusáka, například zde v 14:10 je vidět jak tento prostor na trubčinu vypadá v praxi:

oprava Martinova rámku.

Javali, Milda, Jirka

Tak javaliho nápad, já to neznám, je skvělý a ano, na co spodní loučku. Podobně píše i Milda. Něčeho si povšimněte. Včely v rámku plást (neříkám několik let starý) přistavují po stranách jen asi 60% od zhora, spodních asi 40% k bočním loučkám nepřistavují a tak bychom se nemuseli bát ani my, když by dole pod rámky byla divočina bez BL. Jenže pak jak s rámkem s trubčinou, trubčími larvami a obsednutým včelami pracovat? Pak je lepší Javaliho řešení (jasně, objevil to někde ve starém, ale prostě Javali).

Jirko, předběhl jste variantu 3, tu jsem předeslal až “setřeseme” první dvě varianty. Ano, nemám rád nové míry a tak se držmě co už je. Sedláček 34,7 tu už je, všiml jste si jak mi výpočtem (kdy to má SL) vyšlo kvůli ploše pro trubčí plod 45 mm na každém rámku? To nebude úplně náhoda.

Sedláček má nevýhodu, moc velké věnce medu nad plodem - důsledek překročení magické hranice výšky 30 cm. Na tohle přišli všude na světě a proto je prostě 30 cm hraniční všude (tedy ti, co chtějí med za minimum práce, kdo chce chovat včely aby bylo hezky včeličkám, ať ode mě nic nečte). To si nevymýšlím já, to mám načtené s těmi 30 cm. A také se M vyšší než pro třicítku bortí, mám M Stražisko - nikdo jiný to nedělal. A tak jsem rámky vodorovně dělil a bylo po problému s padáním postavených plástů. Pak mi došlo je dělit přesně tak, jak Jirka dokonale nakreslil v prvním výkresu, že po odříznutí pilkou, třeba i se včelami, zůstal rámek 39x30. Původně aby zůstal rámek 24, mám i tu míru. Takhle jsem dospěl k variantě 3 a asi jsem jí měl dát spolu s 1 a 2.

Var 2- , tedy Martinova je lepší, je snazší mezi včely strčit prodloužený bit akušky a vyšroubovat dva šrouby a pořád to neupadne. Pak se to snadno odpáčí a sejme (myslím si, nemám vyzkoušené). Prostě možností je několik.

Jak honem nedělat Sedláčkovy nástavky vyšší než pro 30? Prostě se udělají prstence, stejně jako se dělají tenkostěnné medníky, jenže bez drážek pro ouška rámků a vysoké jen 47 mm a dají se na dno. Na VN 30 se to dá přidělat sespoda 4 vruty délky asi 65-70 mm bez lepení, aby se to dalo, když by se neosvědčilo, bleskurychle sejmout. Mám vyzkoušené.

---------------------

Jenže je otázka, zda Sedláček, tedy VN zvýšený o 45-47 mm stačí. Stačí přesně pro trubčinu určitě, jenže v TL poředávají létavky nektar a úlové včely jej zde primárně ukládají, když začínají proces odvlhčování a přenášení vznikajícího medu do vyšších prostor úlu. Druhá hlavní funkce TL je právě v tomto a možná je důležitější než trubci a trubčina. A to je to, co nevím a domnívám se, že by ty spodky měly být vyšší než Sedláčkovo zvýšení 47 mm.

Nebude fungovat nepřerušený plást bez oddělení vodorovným klackem, prostě nebude, mám to vyzkoušené. Každý si zkuste zavěsit do rámků 30 M pro 24 a většinou je dole dostaví dělničinou.

Pokud dole budou ploutve tedy T-loučky a nebo úzké (max 10 mm) SL vysokých rámků, nemusí se střídat nižší rámky 30 s vyššími 34,7. Jenže ty úzké SL my nechceme kvůli postavování včelí mezery mezi patry - drcení stovek a tisíců včel, popsal jsem to a tvrdě se vymezil v jiném vlákně. A tak Javali promine, nedělejte to tak. Já dělám i u medníkových polorámků SL širokou 25 mm (předělal jsem kvůli tomu několik tisíc rámků, protože jsem poslechl hlupáky, kteří radili co nejužší SL). U vysokých rámků dělám SL široké 20-22 mm ze zhoblované coulky. Kvůli lacinějšímu materiálu (dostal jsem ho zadarmo) a ochotnějšímu dostavování vysokého plástu až ke SL. K tomu se vrátím jinde a jindy, jen v užší SL to totiž nespočívá, SL považují za dno úlu a nechávají tam 18 mm mezi voštím a SL.

---------------------

Ale ano, dá se říct i to, že nic neměnit, používat TL 15 (kdo má půlku 24 tak svůj NN atd) a holt když se to musí jednou za rok zvednout, tak odložit do jednoho rojáku 4 rámky se včelami, do druhého další 4 rámky a zbytek se už unese. Unesla to moje víc než pětasedmdesátiletá, celkem drobná maminka. 

A takhle podobně můžeme zjednodušit včelařinu tak, že nepoužívat rámky, pak ani úly a ani se netrápit se včelama, které blběny furt nevděčně hynou a nakonec si jít med koupit do supermarketu. Ano, velmi často by to bylo rozumnější, chytřejší určitě, ať se se včelami trápí nějací Číňani a fabriky, co vyrábějí dokonalou syntetickou kopii medu a pak to míchají do toho čínského, která se nedá laboratorně prokázat. Nakonec nejezme ani maso -mrtvoly živých tvorů - našich přátel a a ni nic z obilí - přece to zavilí zemědělci systematicky něčím stříkají a k tomu všude mikroplasty a uhlíkové a jiné emise. A tak žerme jen syntetické sterilní Amarouny, furt stejné, plné vitamínů, proteinů a všeho, co vědci vypočítají jako nejlepší pro lidskou výživu. Přesně k tomuto zhovadilá Západní (Evropská, v USA mají ZATÍM odklad) “civilizace” spěje, proč se tomu vzpěčovat? Přece všem stačí se něčeho nažrat, lahváč, kanape a bedna ne?😀😉😊

hoši fandím vám a držím palce… ja som prestal chovať včely systémom dadant/Blaník práve pre tú nutnosť dvíhania vysokého plodiska  nie som “línej” ale len pohodlný a mám pohubené plotýnky…

len tak z povzdálí budem sledovať ako to vyriešite ale znovu zvyšujete prácnosť…

predsa mi len nedá, tom napísal: “Nebude fungovat nepřerušený plást bez oddělení vodorovným klackem, prostě nebude, mám to vyzkoušené. Každý si zkuste zavěsit do rámků 30 M pro 24 a většinou je dole dostaví dělničinou.”

myslím si že by ste Tomovi mali veriť!!… to väčšinou funguje podľa sily včelstva ale veru často mi nepostavili trubčinu…do rámikov vysokých 32,5 so vkladal medzisteny 27,5 cm a tých 5 cm trubčiny nahodili len silné rodiny )

tá latka oddeľujúca miesto pre plod od miesta pre trubčinu ako ju vidieť u toho rusa by mala byť, ináč to dopadne ako na úzkovysokých rámikoch Kozinu, kde sú dve špajle ale plod robotníči je na celom úzko vysokom rámiku 

Tom mi odpustí, že budu trochu chytračit o jeho tlumiči, myslím si že to má vyladěné a díky tomu je i pro včelstvo trubčina tam kde má být ovšem největší přínos pro včelaře může být ta funkce pojistného ventilu, kdy je zde nejen předěl, ale navíc i ta včelí mezera mezi patry. Logicky máte ze začátku plodiště jen 30cm a včely se v něm drží co to jde, vejdou se tam s plodem i medem a bylo by neefektivní se roztáhnout do prostoru dolů. Pak zesílí a mohly by se chtít rojit ale stane se tohle, dělničina zůstane tam kde je, ale ventily povolí, nahoru jedou s medem a dole obsednou nový životní prostor kde nastane opět plodování, kojičky mají práci, létavky jdou do polí a srazí se nástup rojení. Pokud tam včelí mezera s loučkami nebude tak se může ztratit kouzlo tlumiče, plodiště se plynule rozroste směrem dolů a nejen, že plodovaní a snůžka pojede plynule a exponenciálně až do pro včely zdárného konce, tedy reprodukce, ale na 12 prodloužených rámcích prez 30cm, to je tak velké plodiště, že včely už nemusí cítit potřebu obsadit medník a budou vám v Blaníku žít jako v ležanu, no ale třeba straším zbytečně, jen je to můj úhel pohledu a při pozorování a vyhodnocovaní by vám to mohlo pomoci, jesi se úplně mýlím klidně to vyvraťte.

No, tohle jsem podcenil a patrně proto Martin mlčí. Totiž jeho původní návrh, detail, který jsem ignoroval, je v duchu vašeho předpokladu. Je zajímavé, že jste k tomu dospěli nejspíš nezávisle. Martin si totiž myslel přesně totéž, že tu hraje roli vodovovná včelí mezera mezi vysokým rámkem a TL = pojistným ventilem, tedy že až s ní to bude ten pojistný ventil. Ono to má i logiku, to “našponování”,  kdy díky neplynulému přejití o patro níž dojde k maximálnímu obsazení a zvládnutí VN a až pak sejdou dolů. Když to bude bez přechodu, mohly by na části plodiště přejít plynule dolů a současně ignorovat poslední rámky a nebo by nedošlo k hustému obsednutí VN i na krajních rámcích u stěn. Nevěřil jsem tomu, ale když to říkáte dva, máte nejspíš pravdu.

Martin uvažoval VIS rámek od vysokého rámku distancovat o 6-7 mm vložením mezi VIS a rámek něčeho, mě napadlo tam přiskřípnout po mezerníku naležato. Nevím ale, kolik má průměr válcový mezerník, šlo by to řešit odřezky lajsniček tlustýth 6-7 mm.

Javali díky, je nutné vyzkoušet to i to. Totiž při Martinově a vaší idei bychom opět přišli o buňky po celé délce rámku a proto jsem to ignoroval. Odhaduji to na asi 1,3 buňky po celé délce rámku a na 11 rámcích by to už udělalo asi 14-15 řad buněk a to není málo!

Teď mě napadlo něco tak jednoduchého, že jsem musel ještě vstát z postele. Dala by se využít jedna vlastnost kterou vnímáme jako nechtěnou pro náš prospěch. Vime že nám včely vynechávají nad klasickou 25mm širokou spodní loučkou 18mm mezeru a nechtějí napojit mezistěnu, to by mohlo stačit, bude tam mezera i předěl a to minimálně do té doby než se včelstvo natlakuje a přejede dolů. Navíc zabijete další mouchu, můžete použít menší mezistěnu např. 27,5 a dát jí těsně pod horní loučku, ušetří to i problémy s jejím pokřivením tepelnou roztažností, se kterou se v dolní části rámku občas setkáváte.

bádajte, skúšajte len praktické skúšky posunú naše vedomosti vpred, k niečomu novému… len netreba byť sklamaný, ak včely nepochopia čo sme chceli… normálne vy včely mali stavať trubčinu v studenej časti úľa, teda na okraji respektíve v spodnej chladnej časti plodiska… no mali… čo ak nám to urobia ako Kozinovi (teda Honzovi)..viď foto….a to miesto na stavbu trubčiny mali dolu vpravo…

Velmi zajímavé a začátečníci by se měli naučit z tohoto rámku vyčíst docela dost informací. Především je otočený a nebo má Kozina česno na nesprávné straně. 

Zjevně je to Volná Stavba a nebo z větší části.

Trubčinu daly dozadu od česna, to říká ten půlvěnec zásob, u česna by tohle nedělaly. Pak logicky daly trubce nejdál od česna = dozadu, ale Goro má v každém NN svého osobitného (slovenské slovo je vhodnější) NN systému SR na druhé pozici od česna = nesprávně.

Také je na fotce dobře vidět nevhodnost UVR pro užitkový chov včel, ale pro aktivistický chov, aby bylo včeličkám krásně a byly svobodné a nikdo jim neporoučel co kde a kolik mají stavět, je to vhodné velmi. To záleží co kdo od včel chce.

Ovšem obrázek také dokonale ukazuje další věc. Jak to dopadne a na UVR zejména, když se nechá na včelách aby si stavěly co kde chtějí. Ony vloni měly postavenou jen plůlku výšky rámku a trubčina na zadní periferii se další rok ocitla uprostřed a pod ní stavěly dělničinu, protože v tu chvíli prostě potřebovaly dělnice. Otázka zní, jak toto vytáčet?

Jedině převěsit plod do medníku a tedy žádný panenský med. Po vyběhnutí trubců bez problémů dají do trubčiny med a i zimní zásoby dobře ukládají i do trubčiny. Jenže pak přijde včelař a dá jim rámek jinam a otočený a v tu ránu nastal ve vč těžký stres, protože ano, kdyby to bylo dílo nepohyblivé v klátu, tam včelstvo ví přesně co kam dává, co kde postaví a co další rok kde najde.

Další, co lze vyčíst, že tohle vč do medníku nepůjde. Nemá důvod. Ale když bude muset po převěšení plodu tak tam půjde. Ale bez mřížky to nebude fungovat, pak hrozí, že přebnesou hnízdo do medníku.

Jenže zásoby, co na rámku vidíme, je cukr = zimní krmení. jestli se toto dá do medníku - převěšení plodu, pak dobrou chuť, bude to v medu. Ale i s případnými reziduy z léčby (i kdyby jen kyselina, nikdy není čistá, to by stále strašnou raketu a nikd nikde se aktivisti nezmiňují o obsahu abalastních látek v kyselinách). Jistě, já tvrdím, že v medu nic není a co je hluboko pod limitem stopového množství a tudíž naprosto neškodné. Ale co když bude teprve něco objeveno jak píše Malina? A protože třeba má pravdu pan Malina ane já, je lepší takové rámky nevytáčet, je to tak?

Taky si všimněme nesmyslně tlusté horní loučky rámku na obrázku = další důvod proč nebudou chtít do medníku. A taky si pamatuju, že nad plodištěm má Kozina v darovaném Polském úlu přes 20 mm včelí mezeru a to říká, že neřeší, nějaký centimetr sem nebo tam. Tak ne no, co nadělám? Pak v nesmyslnmé mezeře postaví dílo s trubčinou a medem a po oddělení nastane takový masakr, že tohle já dělat nebudu nikdy. Mě vadí i můstky u normální VM mezi patry, dokonale a podrobně jsem to popsal  a vysvětlil v příslušném vlákně. Nehci pořád tohle všechno vysvětlovat a tak jen řeknu, že mezera mezi patry 20 mm je KRAVINA! Skutečný včelař tohle všechno ví sám od sebe a nebo by vědět měl. Když vím já, proč ne jiní?

Uměl bych z jediného vyčíst víc, myslím, že méně zkušení vyvalují oči nad tím, co tu k tomu rámku tvrdím. Prosím Gora a případně BG nebo jiného zkušeného, aby potvrdil a nebo vyvrátil co píšu. Škoda že se Kozina nafouk a nepotvrdí nebo nevyvrátí co píšu.

Nyní by mělo být ostatním jasné moje utrpení když koukám na videa nýmandů a vidím, co většina nevidí a vidím, jak včely trpí a jak včelař neví. Mělo by být někomu jasnější, proč na videa koukám jen velmi nerad. Asi to moc prožívám.

Snažím se nehodnotit, ano, uznávám, že jsou včelaři (podle mě pošetilci a hračičkové), kterým nejde o medný výnos, ale o radost z poznávání přirozených projevů včelstva. Nakonec i třeba Tom4 je takový hračička, že má pár vč v atypech. On taky má zazimované včely v Tachováku = vyvložkovaném Adamci na pouze 9 rámků a tím dělá, mlčky, pokusy podle mých, ale hlavně podle svých nápadů. Má třeba šesatirámek 39x30 (bez konzultace se mnou) a má už mnoho let ležan. Každý rok se přesvědčuje, že je v ležanu MÉNĚ medu, jen z košilkového voští a za cenu mnohem víc práce (u ležanu se tvrdí opak). Ale dělá to, protože ho to baví. Mě nebaví dělat cokoliv, co má mizernou efektivitu.

A tak dále…

tom:

ale Goro má v každém NN svého osobitného (slovenské slovo je vhodnější) NN systému SR na druhé pozici od česna = nesprávně.

..tom nestíham sa zatiaľ vyjadrovať k ostatným vašim úvahám, 

ale už som vám 6x popisoval svoj spôsob včelárenia a vy si nedokážete zapamätať ani takú elementárnu vec že mám studenú stavbu…česno v strede a trubčí ramek je druhý od steny úľa teda na okraji plodového telesa…

tom k vaším úvahám len toľko… chválim za postreh, že plást bol otočený kvôli fotografovaniu 👍..aj úvaha o trubčine a zásobach je OK, všetko je tak ako má byť…

…k voľnej stavbe len toľko že skúsenosť mám iba zo SR a tam jednoznačne ho používam ako jeden z faktorov na hodnotenie včelstva… trúd/trubec 😏

Silné včelstvo ak sa harmonicky vyvíja veľmi rýchlo vystaví trúdi plást a podľa potreby ho matka založí neoplodnenými vajíčkami, slabšie rodiny necítia ešte potrebu stavať trúdie bunky a začínajú na stavebnom rámiku stavať robotníčie bunky (prípadne kombináciu buniek). Čo sa týka poradia, slabé rodiny začnú robotníčou stavbou a môžu tak časom vystaviť celý SR… obyčajne ale ak zosilnejú  v dolnej  časti SR už budujú trúdie / trubčí bunky. Ak včely budujú trúdiu stavbu z tmavého vosku tak to znamená, že ešte nemajú dostatok staviteliek, aj napriek stavbe trubčiny nie je ešte v úli stavebná nálada a na pridávanie nejakých medzistien môžeme zabudnúť…Včelstvo ktoré sa chystá rojiť prestáva stavať a začne budovať základy materských buniek a ak tomu včelár nevenuje pozornosť stane sa zo stavebného rámika "chovný" rámik na nové matky. 

neviem sa jednoznačne vyjadriť či Honza nechal tento rámik nechal stavať ako voľnú stavbu, ale ak použil medzistenu, pokojne mohla byť v tom mieste kde je trubčina nejako mechanicky poškodená…

nebudem sa vyjadrovať k hrúbke hornej latky lebo mám LG, ale už som sem písal že včely by sa uzamkli v plodisku (mne sa to nestáva) len vtedy ak včelár niečo zaspal a neposkytol im včas priestor na ukladanie medu a oni boli nútené ho uložiť a ZAVIEČKOVAŤ v plodisku… no k tvrdeniu “mezera mezi patry 20 mm je KRAVINA!” sa súhlasne pripájam…

Tom a čo vyčítate z tohto plástu?😏