Celoroční teplákofka

To si taky pořídim tudletu ceduličku, až budu mít tu svou slepičí kapelu.

Já - se - du - zase-…. POCHLUBIT. Mám rajčatovo vokurkový orchije!! Sem bohatec, ščastný bohatec, co třeba zalívá a při tom si utrhne rajče a narve si ho do huby, až mu lezou bulvy z očních důlků a furt se cpe rajčatama a nakládačkama…………to je taková krása!!

a mám krásný celeři! a pórci. Sem ščastliva.

Týjo, bezva 🙂 To moje sluníčko na tom mém placu by tahle rajčata také spálilo 🙂 Já jsem ty svoje neoholila do bezvědomí, oškubala jsem to jen v té spodní partii té rostliny, vrch je huňatý.  Ono to taky spálilo jen asi deset kousků. Jen mě to vyplašilo, že mi to hnije… Ale dobrý, víc už se nepálí, jak už nejsou ty přípaly od víkendu 🙂

Já jsem ty svoje neoholila do bezvědomí,

Ne to já vím, to jen že někdo tam zmiňoval, že to odstraňování listů- je nesmysl. Kolem sebe vidím ty adamity chudery, takže to je extrém, ale protože třeba já jsem měla díky hnojení bujnej růst, tak tam mi přijde, že trochu ubrat na tom listí je líp, aby měla rostlina sílu na ty plody a mohlo k nim i slunce. 

jak už nejsou ty přípaly od víkendu

jo, to teď hrozit nejspíš už nebude. Já jsem ráda, že mám ty záhony takhle u bývalýho včelína, protože pokud by hrozilo, že se udělá nějak zima, mám v plánu ze střechy spustit nějakou folii, igelit a udělat tak trochu foliovník.

že jo? 🙂 

Ale nějak mi tam nejede řípa, dala jslem ji podle rad k okurkám, že si vyhovějí  a tu bulvy jsou nic moc. Loni, když jsem ji prdla do pseudozáhonu, jen tak, se udělaly obrbulvy, teď je to spíš na naložení.

Jo, ten igelit přehodit mám také v plánu, až se to zhoupne do horšího. Zkusím prodloužit sezonu 🙂 Mám to právě taky u stěny buňky, bude stačit to na ni nalepit izolepou nebo přehodit přes provázek a dole zatížit prknem nebo pneumatikami, můžu i přivázat k nádržím. A budu do toho mít zboku i vstup. Máme na seno silnostěnné igelity určené na foliovníky, tak materiál by byl 🙂

Já zvažuju ty tři v květniku………ubytovat doma……. už jednou se mi povedlo, že přezimovalo rajče, jen jsem ho ten následnej rok nestihla zase vzít domů. Překvapilo mě, že to vyšlo. Tak teď , když je mám takhle pěkně….kdybych je zastřihla????? Jenže místo bude problém.

Mně doma přežily jednu zimu papriky, ale další sezonu je něco snědlo. Já se snažit nebudu 🙂

My máme řepu taky špatnou, je sucho. 

Jo papriku taky jednu jsme přezimovali a přesně - tu druhou, těsně před tím, než šla ven napadly svilušky nebo nějakej takovej xindl. Když mě jich bude asi líto 😀. Uvidím, no, kdyby nebyl problém s místem, tak je to jasný, bude pokus.

Měl sem pětiletou papriku - Habanero Brown..

Hůůůstý. A jak jste ji na zimu zaopatřoval? Hádám, že nijak?

JardaPecival:

Chtěl bych si letos udělat malej záhon(5x3?) pro kukuřici a slunečnici.. Má někdo zkušenost, jestli z koupenejch krmnejch semen vyroste něco smysluplnýho, nebo je lepší koupit semena F1??

Tak sem nakůpil nějaký cukrový kukuřice z permasemínek, dva řádky z toho byly, třetí řádek pak normální krmnou koupenou.. Ta vzešla všechna, permasemínka tak zhruba polovina, takže sem dosejval tou kupovanou.. Slunečnice sem měl od sousedky nějaký okrasný, velký talíře, tak jeden řádek a druhej normální krmná kupovaná.. Z těch okrasnejch mě vzešly jen dvě, když sem rozloupal pár semínek zjistil sem, že sou normálně prázdný.. Škoda, že mě to nenapadlo vyzkoušet před setím.. Takže doseto kupovanou.. Výsledek - nadšení, krásný koláče, kukuřice některý maj teď už přes dva metry, klasy sem zatím nezkoušel, ale sou tam.. Na jaře dvakrát fakt poctivě odpleveleno, jak to bylo přes půl metru vysoký, tak už tam nic neroste, takže teď už bez práce.. Párkrát zalito, asi dvakrát přihnojeno, NPK a Superfosfát.. Bál sem se větrů, ale jak je to hustě, krásně se to drží mezi sebou.. Slunečnici začali sklízet vrabčáci, tak sem něco už sklidil a dal dozrát/dosušit do foliáku, uvidím co to udělá a na velký sem navlíkal punčochy, zbytek ať si kluci vyzobou.. Co je na tom perfektní, že slepičky maj schovku před predátorama a sluníčkem a pěkně si to tam užívaj 👍

Zrzavci:

Hůůůstý. A jak jste ji na zimu zaopatřoval? Hádám, že nijak?

Nijak 🙂 Na zimu jemně ostříhat a šup na okno v obýváku.. Na léto pak vyměnit hlínu v květníku a i s květníkem šup ven na sluníčko..

Takhle vypadala v roce 2018 🙂

A poslušně hlásím, v sobotu kdákání od kuřat, jedna pásikavka přistižena při činu 😄 35g, v neděli pak zase zasedla, kdákala, ale nic pod ní nebylo.. Večer sem pak objevil pod kurníkem v díře co si udělaly na popelení další(40g), evidentně od jiný slepičky.. Sou to šikulky, ale v 17tejdnech bych si představoval ještě chvíli se snáškou počkat.. No, ale přeci jim ty prdelky nezačpuntuju, žejo 😛 Takže bude tenhle tejden rošáda, pět starejch sem o víkendu přestěhoval do mrazáku, zbytek se přestěhuje do menšího a na jejich místo půjdou hybridky a aby se nenudily tak dostanou kohouta.. Už se na ně těší..

Kterak Varaxi dělala kečup

Vzhledem k tomu, že celý srpen u nás nepršelo, rajčata nezplesnivěla a měli jsme jich mraky. Fakt mraky. Což vyvolalo potřebu rajčata nějak zavařit. Po leču přišel na řadu kečup.

Ten den ráno jsem vzala zvíře a šli jsme pustit slepice z kurníku. Lidé dobří, pamatujte, že to nikdy nemáte dělat, když se chystáte zavařovat.

Pak jsme spolu se zvířetem natrhali rajčata, omyli je, rozvařili… krásně nám to ubíhalo, dokud nebyl čas plnit sklenice. To zvíře pojalo nápad, že se nutně musí chovat. A nedalo se nijak odlákat. Na chvíli jsem je tedy vzala do náruče, protože neustálý jekot je přesně ta věc, kterou má ubohá nervová soustava snáší čím dál hůř. A došlo mi, proč brečí - zvíře bylo značně… aromatické. Tak jsem si řekla, že kečup chvíli počká, než přebalím. Ale ouha, v plínce na mě nečekal žádný krásný voňavý dáreček. Asi si jen pořádně prdnul, pomyslela jsem si a dál to neřešila. To se ukázalo býti osudovou chybou. 

Zvíře v suché plínce bylo spokojeno, přesto jsem je chvílemi musela chovat. 

Kap, řeklo zvíře, když jsem je měla v náručí a míchala pět litrů kečupu. Ano, kap, kap, odpověděla jsem mu a myslela si, že komentuje, jak horký kečup šplouchá.

Kap, komentovalo zvíře situaci. A v ten okamžik mi došlo, že jednak zase cítím hovňouse, jednak skutečně slyším zvuk, který by se dal nazvat jako kap a který rozhodně nevydává vroucí kečup. Vydávalo ho totiž zvíře. Zvíře, které vytáhlo z kapsy krásný kuřinec a rozmělňovalo ho v pěstičce. Zvíře, které dokázalo nejen propašovat něco takového do domu, ale i rozpatlat v dlani do kašovitého stavu a propasírovat to přes prstíčky na zem, linku, varnou desku. A co nejhůř, i do kečupu. 

A celou tu krásu už půl minuty komentuje slovy Kap. Kap, kap. 

No nic. Nešlehlo to se mnou. Rajčata nám dala sousedka, takže kečup máme. A máme i krásně pohnojené jabloně. Jediné pozitivum, které jsem dokázala na tom všem najít, bylo, že zvíře dokázalo obohatit rozvařený kečup o kvalitní přírodní hnojivo před tím, než jsem přidala sůl. Takže to bylo pět litrů hmoty vhodné k vyhození na zahradu, ne ke spláchnutí do záchodu. Takže tak.

Vezměte si z toho ponaučení. Nikdy nechoďte se zvířetem pouštět slepice před tím, než začnete vařit kečup. Nikdy.