Kopriva, čo ja viem a čo dávajú ľudia okolo mňa, tak sekajú a sparujú a miešajú so šrotom. Ja ju nedávam, lebo okolo mňa žiadna nerastie.
Ale sušená je pochúťka pre kone, to pohlcú ako najlepšiu lahôdku. A v ruke nepáli, lebo ju chytám a ľudia si z nej robia čaj (ja nie, nechutí mi).
No a zvolanie “milujem ťa!” nahlas a nečakane efekt má, to som videla 😀
Jj, zrzavci si ale informace vyhledává od začátku a ano občas se ptá též na věci dávno probírané a doptává se dle svých souvislostí a možností. S tím nemám problém😉 A máte pravdu, buďme k sobě vlídní, i já se budu snažit být vlídnější 😉
My dáváme jen sušenou, sušíme si ji na zimu. Přes léto se napasou samy, čím chtějí, a kopřiva to teda není.
Sušenou ale milují. Sušíme různé bylinky, jitrocel, pampelišky, brutnák, ale kopřiva je kopřiva.
tak sekajú a sparujú a miešajú so šrotom.
díky, přišlo by mi to divný, ji nespařit, ale nikde jsem na to nenarazila, když jsem se teď dívala, píšou nasekat, smíchat se směsí.
Ale sušená je pochúťka pre kone, to pohlcú ako najlepšiu lahôdku. A v ruke nepáli, lebo ju chytám a ľudia si z nej robia čaj (ja nie, nechutí mi).
no nepálí, jako čerstvá, ale na ruce ji člověk cítí právě - já suším a čaj dělám - tak si říkám, na tom jazyku - to koním nevadí? Já jsem kamarádce pro koníky posílala sušenou - z chalupy, je to naprosto čistém prostředí, tak jsem jim nasušila a poslala, ale netušila, jak se to dál podává - rozemletý, nebo si to prostě berou tak??
Sušenou ale milují. Sušíme různé bylinky, jitrocel, pampelišky, brutnák, ale kopřiva je kopřiva.
Rozdrtit, nebo prostě jen tak pověsit, ať si ozobají? Na tý ruce i sušená je cítit. však se z kopřivy taky dělaly ve středověku košile za trest, tak pak na jazyku jsem si říkala, že to musí vadit.
My to natrháme, nařežeme a dáme sušit rozprostřené na plátně ve stínu.
Máme na to takovou řezačku. Zkusím najít foto, jak to vypadá, ale určitě by to šlo nastříhat nůžkami. Nebo to zítra vyfotím.
https://www.hradsky-sunk.cz/rucni-rezacka-kopriv-a-jine-pice-kolo-350-mm-trinozova?gad_source=1&gad_campaignid=305507179&gbraid=0AAAAADg3ro1zgICpY-pgn3YMXiblXDjCZ&gclid=EAIaIQobChMIz76E45KcjQMVFKqDBx370goDEAQYBCABEgKo7vD_BwE
Máme něco takového.
A to opravdu stačí? Na takhle relativně velký kousky ? To nemusí být na prach, nebo prostě jemněji? Díky, tak to v mém případku, s pár slepicema půjde prostě nasušit a pak to stáhnout v rukavicích a podrtit v ruce. A! Teď mi to došlo ale - i tu sušenou dáváte do směsí, nedáváte samostatně, takže dojde k namočení, že jo?
Horsano a jak to konzumuje ten kůň? Já se zítra můžu kamarádky zeptat, ale kdybyste tu teď byla, líp by se mi usínalo, protože nad tím nebudu muset meldovat 😀
Pak v zimě to dáváme do míchanice.
Ale on neexistuje jediný správný postup. Můžete zkusit, co Vám vyhovuje.
Jak to uschne, nadrtí se to samo. Sušená kopřiva je křehká.
Já na sušenou kopřivu normálně sahám rukama, nepálí mě.
A jo, v té míchanici se to rozmočí.
Píšu kouskovaně, zvíře polilo sebe, gauč, koberec, tak u toho uklízím.
Pak v zimě to dáváme do míchanice.
jo, takže namočený, tím pádem to tak neštípe. dík.
Já na sušenou kopřivu normálně sahám rukama, nepálí mě.
já ji taky do toho čaje beru rukou, ale….. štípe mě. Ne tak jako čerstvá, ale říkala jsem si - na jazyk ?
A nejlepší je, dát ji čerstvou přes noc vyluhovat, to je pak ráno takový hodně příjemný a plný života pití. Lepší, než čaj z čerstvých. Stejně tak třeba šípek, svízel -ta chutná jako čerstvý hrášek.
Kone ju zeru celu, aj s tymi bylami hrubymi, velmi im chuti, to som bezne robila, ze som ju dole zlomila, nechala vysusit na slnku pol dna a dala im to a iba sa tak po nej zaprasilo.
Ale uz ma fakt nepalila, vtedy som im ju vlastne aj dala. Ked som to vyplela niekde vo vybehu, kone chodili, cuchali, chutnali a ked bola podla ich gusta, zdodli ju. Celu. Bez stopy.
Čerstvé kopřivy spařovat nemusíte. Stačí nasekat/nakrouhat. (Jinak ale slepice kopřivy nespásaji.)
Máme plantáže kopřiv v zimním výběhu, koním po břicha, jakmile přejdou prvním letním mrazem, ráno jsou oholené na hlínu 😀
Dík - ty jo to by mě fakt nenapadlo, že jim to na tom jazyku nebude vadit.
Ale uz ma fakt nepalila
mě jako nepálí, ale štípe trochu, nic co by se nedalo vydržet, oproti čerstvý je to jiný, ale když jsem si to představila v puse, na jazyku, tak mi to nepřišlo, že by se mi do toho chtělo. 🙂 Ale připomnělo mi to, že bych se mohla kamarádky zeptat, jestli nebude chtít zase nasušit.
Díky - by se dalo dát do robota, on by si s tím měl poradit, udělám jen vzzzum. Na druhou stranu-když to spařím, já mám čaj a slípky kopřivy. Fajn, vědět, že jdou obě varianty.
No tak tohle už mi vůbec hlava nebere. Výzkumně kus kopřivy strčím do mrazáku a zjistím, jak pak funguje. A! Tak mě napadá, že to by byla úplně nejlíp cesta, udělat si kopřivovej špenát a mrsknout to do mrazáku pro psí maso a jen bych si to pohodlně vytahovala.
tak pak na jazyku jsem si říkala, že to musí vadit.
Kupodivu ne. Svého času jsem si dělávala salát z čerstvých kopřiv. Podle kamarádky. Ono, když se to v misce promíchalo se zeleninou nebo sýrem, tak se spousta těch trichomů ulámala. A spíš jsem měla pocit jako po injekci prokainu u zubaře.
Rozhodně mě víc pálily ruce při jejich sběru než “huba” při konzumaci.
Já si vždycky myslel, že ten princip je taký, že po ovadnutí ztratí trichomy na křehkosti a pak právě nepraskají 🤔