Začátek výcviku

A na co to potřebujete? 

Podle mě je základ přivolání, to bych trénovala hned, jak si štěně přivezu domů. 

Brzo není, ale to podstatné je to, JAK výcvik probíhá

Jen bych poznamenala, že bych rozhodně nenutila malé štěňátko sedat si,lehat si a vstávat nějak moc často nebo v delších intervalech kvůli kloubům. 

My jako úúúúplně první učili reakci na jméno z čehož bylo ze začátku i přivolání (teď to máme pokažené, jelikož Jacka oslovuje každý jménem asi tisíckrát denně 😀 - takže je dobrý tip vybrat si oslovení pro reakci takové, které nebudete říkat celý den jen tak).

a jako druhou věc jsme učili “noustač” dotknutí se čumáčkem dlaně, kde jsme si zkoušeli nějaké základy tréninku, označení správného chování, odměna atd…

a pak všechno ostatní

To bych zase netvrdila, učím psa sedni a přivolání jako první věc. Třeba sedni u krmení, ano někomu se to zdá zbytečné, ale třeba já osobně nechci, aby po mě pes skákal, když pokládám misku na zem. Sedni před přechodem pro chodce, sedni před dveřmi než odemknu atd. Přivolání je jasné na tom se shodneme. A neříkám tomu výcvik, ale spíš výchova. 

My ne, ale skoro kdokoliv jiný ho neustále oslovuje a mluví na něj…v práci, na návštěvě u příbuzných, kamarádi, známí v parku, dosaďte si x možných lidí, co jen tak mluví na psa a o babičkách ani nemluvím. To je každou chvíli “Ty jsi hodnej pejsek, viď Jacku?”… 😀

Učit psa sedni v rámci výchovy a pohodlného provozu je v pořádku. Trénovat dvouměsíční štěně formou výcviku je ještě brzo. 

bambule:

To bych zase netvrdila, učím psa sedni a přivolání jako první věc. Třeba sedni u krmení, ano někomu se to zdá zbytečné, ale třeba já osobně nechci, aby po mě pes skákal, když pokládám misku na zem. Sedni před přechodem pro chodce, sedni před dveřmi než odemknu atd. Přivolání je jasné na tom se shodneme. A neříkám tomu výcvik, ale spíš výchova. 

Tak já taky nechci, aby po mě pes skákal. Ale dvouměsíční mimino na to podle mě má času dost. Stejně když odněkud přijdu, tak má takovou radost, že se ještě počůrá, tak proč ho ještě stresovat tím, že musí v klidu sedět. Nejdřív prostě přivolání a štěně hodně chválit, až přehánět, klidně u toho dělat opičky. Není nic horšího, než když za váma štěně venku, když ho pustíte na volno, nejde a zdrhá pryč, protože ho prostě už nezajímáte. Sezení jsem učila později následně v rámci přivolání pamlskem a rovnou k noze. Pak už to i tu té misky šlo líp. 

a také co nesmí

Já naopak učím nejdřív, co po něm chci, co by dělat mělo. Co dělat nesmí, pochopí později samo. Asi záleží i na tom, co chce zadavatel s pejskem dělat. Třeba to lehni učím zpočátku v podstatě jen v souvislosti s odpočinkem, na nic jinýho to nepotřebuju. Odložení je potřeba až na vyšších zkouškách a klidy se dají trénovat i vsedě. Takže se to dá cvičit klidně později. Stejně přijde puberta a to pak má člověk někdy pocit, že štěně nechal odmala růst jak dříví v lese. 😄

Jo, ještě dodám, že naučit psa čůrat a kakat na povel je taky k nezaplacení. 👍

Jasně chápu, každý to prostě máme jinak nastavené. (To odemknutí myslím, když jdeme z vycházky, je jasné, že když jdeme ven tak “spěcháme”😃.) No prostě není to výcvik, jen opravdu výchova. Stejne jako nácvik čistoty a umění být doma samo 😃. 

No sedni, lehni u štěněte? Proč ne, ale asi bych tomu neříkala výcvik.

SEDNI mi přijde jako to nejjednodušší na naučení… štěně většinou usedá  automaticky, když třeba máme v ruce pamlsek a dáme… jak to mám popsat… nad štěně a štěndo, aby na něj dobře viděli, tak si dřepne… spojit toto s povelem nebo gestem je to nejmenší… stejně tak lehni… 

Spíš jde o to, že to u mimina neprovádíme jako nějaký cílený výcvik, ale v rámci hry nebo nějakých stereotypů. Jakože třeba chci, aby si štěndo dřeplo, když… chci mu nasadit obojek… čekáme na výtah… no prostě, když je to provozně výhodné. Dělám to vždycky a pes si pak v těch situacích sedá nakonec automaticky bez povelu.

Zrovna sedni s lehni mi nepřijde to nejdůležitější na co by se měl novopečený majitel zaměřit… bylo zmiňováno chůze na vodítku, přivolání, tak to určitě potřeba je… já bych ještě zmínila nácvik samoty, abychom štěně naučili odpočívat a manipulaci… ono i “ blbé” česání, stříhání drápků  nemusí být samozřejmost.

acher:

Učím,že nesmí nic doma honit,že drůbež,kozy,králíci,kočky nejsou na hraní.Pohybují se mezi zvířaty od prvního dne a kdybych je nechala,že je mohou honit,pronásledovat,tak později jim těžko budu vysvětlovat,že se to nesmí.Pastevec prostě musí mít jasná pravidla od počátku.

Ano, to bude individuální podle toho, na co jsme si toho psa pořizovali a co už máme doma, to právě tady u zadavatele nevíme. Já jsem jenom chtěla říct, že nemá smysl cvičit dvouměsíční štěně a dělat z něj cvičenou opičku. Všechno pomalu, postupně a s radostí, klidem a trpělivostí. Svět se nezboří, když mně půlroční pes nelehne na povel, ale zvládne třeba v klidu si nechat ostříhat drápky nebo vyčistit uši. Mimochodem zkusila jsem při ošetřování toho hotspotu, jak o něm píšu jinde, ošetření se souhlasem a ono to fakt funguje. 👍

já bych rozlišovala výchovu a výcvik. Výchovu začínám hned, jak štěně přijde domů a patří do ní široká škála věcí od učení čistoty, samoty, umět odpočívat, v klidu čekat na misku, v klidu čekat třeba při návratu na utření ťapiček, nebufetit, přivolání, chůzi na vodítku ale i to sednutí třeba, nebo zcela nekynologickej povel hají (kterým si nezkazím pozdější lehni), kdy na nic netlačím a jen psa učím, že když si lehne formou hry, je za to odměna, všechno opravdu jen tak v průběhu dne a bytí a nenápadně a nenásilně a mimoděk, přirozenou cestou. Výcvik už je nadstavba a tam pracuje člověk na tom, že něco má nějak vypadat , prodlužuje výdrž, kterou maličký pes rozhodně nemá a tak. 

Důležitý u maličkýho štěněte se mu hodně  věnovat, hrát si, citlivě stanovovat mantinely a v rámci tý hry učit, co potřebuju.

To já vím, a dokonce jsem měla i snahu to vysvětlovat ostatním, ale bylo to docela marný…a vzdala jsem to. Občas snaha druhé strany byla, ale kolikrát to bylo ještě horší ve smyslu
“Jacku,….Jacku….Jackuuuuuu….ááááno…a sedni….sedníííííííí sedni jackuuuuuuuu, hoooodnej Jack” a odměnila ho ve chvíli kdy už stál a koukal jinam (vždycky trvá na tom, že mu za to musí dát něco dobrého).
 takto vypadá prosím pěkně povel babičky 😀