Aktuálně: 2 471 inzerátů267 029 diskuzních příspěvků19 264 uživatelů

Rezidua “léčivých” přípravků ve včelařských produktech

AMalina
AMalina 19.11.2025, 10:35:27 xxx:xxx.8861:a9b8

Dobrý den, máte někdo laboratorně podložené informace o reziduích přípravků pro léčení včel v medu, vosku nebo propolisu?

Dočetl jsem se např. že například vosk a propolis z Gabonem léčených včelstev není vhodný pro kosmetické nebo potravinářské produkty. Nejhůře je na tom propolis protože ve včelstvu koluje a není možné uhlídat jestli ho včely později nepřenesou jinam a člověk si pak může dát pěknou “šmakuládu”. 

Pokud máte laboratorní rozbory, tvrdá data apod. Ne nějaké teze či domněnky. Tak prosím sdílejte.

Zajímají mě všechny známé “léčiva-hubiče kleštíka”. 


 

goro
goro 20.11.2025, 09:57:26 xxx.xxx.88.37

nejaké čísla o škodlivinách vo vosku by si mohol naštudovať tu

https://www.mpsr.sk/download.php?fID=16226

analýzy peľu sú tu 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37121430/

v ČR asi nejaké merania nie sú ale situácia by mohla byť zhodná s tou vo svete

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37121430/

ale škodlivé látky z postrekov tu sú robené aj v ČR..

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37121430/

AMalina
AMalina 20.11.2025, 15:29:18 xxx:xxx.13d8:8bb8
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 20.11.2025, 09:57:26

Děkuji. 

Tom50
Tom50 21.11.2025, 21:21:20 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 20.11.2025, 09:57:26

Pane Goro, byl byste tak laskav a sdělil, abych se tím nemusel prokousávat a otevírat odkazy, co v těch čtyřech vědeckých odkazech píšou? Myslím, že tam je, že žádná rezidua v ničem nejsou. Je to tak nebo se mýlím? Děkuji předem za laskavost.

Panu Malinovi se omlouvám, že mu kazím jeho vlákno, slíbil jsem, že vás pane Malino nechám na pokoji. Taky se obracím na pana kolegu Gora a vás neobtěžuji, prominete mi, prosím?

---------------------------------

Pokud ve studiích je něco jiného, než se domnívám já, pak je nutné žalovat Dol, naší potravinářskou, zemědělskou i obchodní inspekci, za lživá ujištění, že v medu, ani v dalších včelích produktech není nic závadného. Možná dělám chybu, ale já věřím některým lidem vzdělanějším než jsem já, pokud je znám osobně. Jmenovitě MVDr. Peroutkovi, se kterým se znám osobně a mnohokrát jsem se jej na přesně toto ptal, i veřejně na přednáškách a i kuloárních rozhovorech. Podle jeho tvrzení v medu není nic závadného. Kdyby bylo, a to i v mikromnožstvích, nesměl by se v ČR prodávat. Podle Dr. Peroutky se v medu nedá objevit nic a na jasnou otázku, zda jsou všichni, co se bojí reziduí pitomci, inteligentní pan doktor diplomaticky krčí rameny. Ale já, díky tomu, že se známe 60 let, nepřehlédnu spiklenecké mrknutí okem.

goro
goro 22.11.2025, 09:38:04 xxx.xxx.88.37

Tom vám sa nechce prehryzávať a ja mám to robiť za vás ?😉

ale dobre že ste ma popchol, zisti som že som Adamovi nakopíroval len jednu analýzu okrem tej slovenskej..

teda pre ČR má byť správna info 

 https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/ochrana-obecne/nejcastejsi-rezidua-pesticidu-v-medu-a-pylu-z-lokalit-s-intenzivnim-hospodarenim?utm_source=chatgpt.com

a pre peľ na Slovensku zasa

https://paperity.org/p/348343018/higher-early-than-late-season-residue-load-of-pesticides-in-honey-bee-bread-in-slovakia?utm_source=chatgpt.com

ale napísať že vo včelých produktoch sa nenachádzajú škodlivé látky či už z prípravkov proti klieštikovi alebo z postrekov  je LOŽ!

v ČR bol najdeny Tau-fluvalinát v 50 vzorkách peľu a v 5 vzorkách medu…

a napríklad amitraz vo vosku našli v Belgicku, Španielsku, v Taliansku a v iných krajinách Europy. Flumetrin zasa našli v Španielsku a Belkicku, kým fluvalinát okrem Španielska v každej europskej krajine kde ho hľadali. Proste je to ovplyvnené tým čo sa v tej danej krajine používa a akou formou sa aplikuje.

konkrétne merania fluvalinátu vo vosku na Slovensku boli od 0,015 do 0,2 mg.kg-1 , pričom treba napísať ,že neexistuje žiadna norma, ktorá by stanovovala kritickú hodnotu napríklad vo vosku či v peli, nakoľko nie sú považované za potraviny (hoci cukrovinky sa voskujú a včelári peľ či aj pergu ponúkajú ako zázračný liek 😟).

k medu by som sa nerád vyjadroval, vždy je to o tom kde je miera škodlivosti látok ktoré sú definované pre človeka ako škodlivé a KTO URČÍ HRANICE… keď je obsah škodliviny v mede menší ako úradníkom stanovená hranica tak mi uškodí len trošku?… 😢

SAMOZREJME JE ŽE VČELÁRI SA OPIERAJÚ A BUDÚ OPIERAŤ O STANOVISKO DOL-U :

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný.

 Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích: 

https://www.svscr.cz/category/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

každý si najde vždy čo potrebuje pre svoj názor, ja ale v liečebnú moc peľu s obsahom škodlivín  či propolisu  (ani výluhov mŕvoliek včiel, či výkalov voskovej moli) neverím…

Tom50
Tom50 22.11.2025, 11:38:24 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 22.11.2025, 09:38:04

Díky. Čekal jsem přesně to, co jste napsal o zjištěném obsahu. Někdo sběhlý v matematice (nikdo normální se tím nebude zabývat, to jen aktivisté a u aktivistů je to iracionální Víra a ta se nedá změnit ani u katolíka, ani muslima a jiných věr) mě třeba opraví. Doufám, že se pletu v následujícím o několik řádů!

Kolik je toto množství - od 0,015 do 0,2 mg.kg-1

Miligram je tisícina gramu? Kilogram má ticíc gramů a tak je miligram 1.000 x 1.000 = 1,000.000 krát menší množství? Pak ale desetina mg je jedna desetimiolontina? Čechů je asi 10 milionů a tak je potřeba se bát JEDNOHO Čecha z celého národa? Ano, nejde pak říct, že mezi deseti miliony lidí není ani jeden šmejd, jeden,podle počtů a logiky vědeckých studií v Česku je. Ve skutečnosti je tu šmejdů desetitisíce v kriminálech a bohužel i běžně mezi námi (a stát je bezzubý) stejně se z tohonikdo nehroutí a život ostatních se nijak nezměnil, jen jsou ti kriminálníci protivní jako komáři, zbyteční šmejdi a ano, i komár může přenášet nemoci. Ale říkám tím jen, že obyčejný běžný život v lidské společnosti je podle vašich vědců tak toxický, že bychom měli všichni přestat žít a nebo co s tím chcete dělat? Je snad někde na světě takový společenský ráj, že tam není vždy určité % sráčů?

Žasnu co aktivistům stačí a žasnu dvojnásob, že to stačí pane Goro vám. Zase jsem chytřejší.

OK, pak se dá jistě říct, ža hlína na kterémkoli poli, obsahuje zlato, uran, lithium a další vzácné prvky, myslím, že obsah těchto prvků v obyčejné ornici bude 10 x vyšší, než jsou desetimiliontiny kilogramu.

Nemáte pravdu ani v dalších věcech. Vy sice slepě a nekriticky (bez selského rozumu) věříte vědcům, ovšem když stejná věda stanoví nějaký limit, odkdy je obsah nějaké škodliviny pro lidi nebezpečný, pak tomu nevěříte. Podivné smýšlení, nějak selektivní. Jinak Češi tomu říkají, že někteří lidé hledají, co se jim hodí do krámu.

Takže jestli našli Západní “vědci” desetimiliontiny ve vosku, pylu, propolisu a medu, pak je to stejně údaj úplně bezcenný, když stejná “vědecká” zpráva neříká, kolik stejných látek je v jiných potravinách, případně jiných včelích produktech, které lidi užívají.

Nechci vás urazit a děkuju vám, že máte tu sílu ty tendenčně VĚDOMNĚ zkreslené slátaniny číst. Já to neumím, narazím v tom na nějaké pojmy, které neznám (nebo odhalím vědomou lež či zatajení nebo zkreslení) a ztratím nit a přestanu chápat sdělení. A zprávě přestanu věřit. Úplně! Nebo v tom poznám okecávání a tendenční vědomé dezorientace, něco neříct je snad ještě horší než lež! Tak se rozumně zamyslete nad mým selským rozumem a najděte také, když to neudělali tak zvaní vědci, najděte vy a nebo někdo jiný to srovnání. Já vím jistě o Amitrazu v chovech slepic, nejsem ale štont najít kolik je Amitrazu ve vejcích, kolik v mase, kolik v mléce a hovězím či vepořovém mase. Víme, že se jedovatosti hromadí v játrech a játra bychom jíst neměli. Přesto se běžně smějí prodávat a dokonce z nich připravují obědy dětem ve školních jídelnách. Tak kolik je jedů v jiných potravinách? Kolik Amitrazu se dostane do organismů celé rodiny ze psího obojku?

Včely jsou Amitrazu vystaveny 2 x do roka po dobu desítek minut, nosnice celý život a psí obojek mají lidi doma měsíce!!!!!

kometa
kometa správce
22.11.2025, 12:38:37 xxx.xxx.147.163
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 22.11.2025, 11:38:24

psí obojek mají lidi doma měsíce!!!!!

Ale většina lidí toho psa nejí.😉Když už zmiňujete hromadění toxinů v játrech.

kolik je Amitrazu ve vejcích, kolik v mase, kolik v mléce a hovězím či vepořovém mase.

 Amitraz se přece u slepic (ani jiných zvířat) nepoužívá. Naposled - loni, předloni? byla aféra ohledně fipronilu v slepičích vejcích. Zjištěno a řešeno.

Tom50
Tom50 22.11.2025, 17:00:47 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 22.11.2025, 12:38:37

Aktivistko Kometo. Že jsem na vás tak hodný, dávám vám sem úryvek z Wiki:

Kromě použití jako pesticid na rostliny se amitraz používá také jako zvířecí ektoparaziticid u skotu, koz, ovcí, prasat a psů. [ 1 ] V těchto aplikacích se aplikuje výhradně zevně. [ 10 ] Dosahuje zvláštní účinnosti proti roztočům (především Demodex canis ), ale působí také proti vším , mouchám a všem vývojovým stádiím klíšťat . [ 1 ] [ 10 ] [ 11 ] V kombinaci s dalšími látkami lze použít i proti napadení blechami. [ 10 ] [ 11 ] Pro léčbu psů je amitraz k dispozici ve formě obojku nebo ve formě spreje či mycího roztoku a má okamžitý účinek proti napadení klíšťaty i preventivní účinek. V některých zemích se emulze amitrazu používají také k léčbě demodikózy koček nebo psů, což je nadměrné napadení roztoči z čeledi Demodicidae. [ 10 ] [ 11 ] Pro léčbu skotu, ovcí, koz a prasat je amitraz k dispozici ve formě spreje nebo mycího roztoku k léčbě nebo prevenci napadení roztoči, vším, mouchami a klíšťaty. Prasata a skot by proto měly být postřikovány a ovce a kozy koupány. [ 11 ] Jiné druhy zvířat – například koně nebo čivavy – by neměly být amitrazem ošetřovány, protože se mohou objevit nežádoucí účinky. [ 10 ] [ 11 ]

Ale ano, vím, že budete argumentovast, že do Wiki může psát každý. V rodině mám odborníka na chov nosnic a věřte mi, že o tom vím VŠECHNO.

Máte to tady, já si nemám důvod vymýšlet, dovzdělejte se. Já jsem celkem líný vám to hledat, nežádala jste mě a nejsem vám nic dlužný. Nikdy jsem vám nic neslíbil a dokonce jsem vás neoslovil. Pana Gora si vážím a jeho jsem požádal o tu laskavost, vás ne. Nemáte včely, nevíte o nich nic. Tudíž se, prosím, vyjadřujte jen k tomu, co znáte a umíte. Děkuji.

https://en.wikipedia.org/wiki/Amitraz

------------------------------------

Jako dokonalý manipupátor - majitel si vás vybral jako správce, což je podivuhodné, odvedete debatu od Amitrazu k Fipronilu. O tom se já ale nebavím, celou dobu jsem psal o Amitrazu. A kdopak vám dal palec? No zdejší aktivista přece, jen se hezky podporujte. Ani Milion chvilek a Piráti by to neudělali líp. 

Opakuji, dovzdělejte se a nebo do debaty odborníků nezasahujte -

https://www.google.com/search?q=amitraz+u+slepic&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=amitraz+u+slepic&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigAdIBCDUyMTNqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

goro
goro 24.11.2025, 20:43:44 xxx.xxx.88.37
AMalina:

Dobrý den, máte někdo laboratorně podložené informace o reziduích přípravků pro léčení včel v medu, vosku nebo propolisu?

Dočetl jsem se např. že například vosk a propolis z Gabonem léčených včelstev není vhodný pro kosmetické nebo potravinářské produkty. Nejhůře je na tom propolis protože ve včelstvu koluje a není možné uhlídat jestli ho včely později nepřenesou jinam a člověk si pak může dát pěknou “šmakuládu”. 

Pokud máte laboratorní rozbory, tvrdá data apod. Ne nějaké teze či domněnky. Tak prosím sdílejte.

Zajímají mě všechny známé “léčiva-hubiče kleštíka”. 


 


adam pozri tiež toto..

Amitraz — v literatúre sa uvádza, že MRL v mede podľa EÚ je 0,2 mg/kg (200 µg/kg). Amitraz sa v mede deteguje, často v podobe metabolitov (niekedy metódy rôzne zobrazujú vyššie alebo nižšie počty nálezov v závislosti od analytiky).

https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2016.4570?utm_source=chatgpt.com

Tau-fluvalinate (pyrethroid) — má v databáze EU pre med uvedené MRL (napr. 0,05 mg/kg alebo obdobné pravidlá podľa posledných úprav); literatúra uvádza, že fluvalinát sa veľmi často hromadí vo vosku a menej často v mede, no v niektorých rokoch/monitoringoch bolo hlásené prekračovanie limit

https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/start/screen/products/details/375?utm_source=chatgpt.com

Česko: existuje viacero národných monitoringov a metodík (VŠCHT, SZPI) — vo verejných výstupoch nie je veľa  správ, ktoré by systematicky ukazovali veľké prekročenia acaricídov v bežných maloobchodných medoch; občasné incidenty (napr. antibiotiká, ojedinelé prekročenia pesticídov) sú riešené inšpekciou ale to nie je z prípravkov proti klieštiku, skôr je to primiešavaním medov z ukrajiny a pod…

Tom50
Tom50 27.11.2025, 00:31:29 xxx.xxx.139.235

Tak už jsme si vysvětlili, že bát se dvou jedinců z deseti milionů můžou asi jen děti. Tolik tedy k reziduím tvrdé chemie v medu.

Ale jak je to s voskem? Přece ve voskových buňkách včely uchovávají med a nebo náhražky, cukr a jiné a také tam kvasí a je uchováván pyl. Tak jak je to s reziduy, která se nesporně hromadí - kumulují ve vosku? Tam jde o obsahy v řádech vyšší než u medu. Je tedy potřeba bát se reziduí tvrdé chemie ve vosku? Logika říká, že rozhodně ano. A jaká je realita?

Zdejším diskutérům by stačilo číst Včelařství a jeho přílohu nahrazující dřívější OVP. Pak by někteří v čísle 10/2025 na straně 22-24 přílohy možná nepřehlédli článek Poláka D. Taomasze Kiljanka, Pasieka 2024.

Autor tam jasně vysvětluje, že vosk se ve vodě nerozpouští, ale nabírá do sebe cizorodé látky, které se ve vodě ale také nerozpouštějí. Tudíž z nepochybně objevených reziduí tvrdé chemie ve vosku nehrozí nic ani lidem - konzumentům medu a ani včelám. Protože med je podstaty “vodní” tak se do něj nic z vosku nedostává. Malou výjimkou je chemikálie, která se, jak se domnívám (neověřil jsem, nikdo mě za to neplatí) v ČR nepoužívá.

K uvedenému dodávám za sebe toto:

Ano, problém s kontaminovaným voskem by mohl nastat jen v příadě používání vosku v potravinářství a v kosmetických a jiných výrobcích s obsahem vosku, kdy se vosk obyčejně rozpouští v bílé vazelíně a jiných podobných látkách. Ale měl jsem za to, že nikdo normální by na tyto účely nepoužil vosk recyklovaný, nýbrž jen vosk panenský, získaný s obzvláštní opatrností rozpouštěním v nekontaminované dešťové vodě, velmi podobné vodě destilované, tedy absolutně bez minerálů a jiných látek. (jasně, než dopadne kapka na zem přišla do styku s emisemi. Kdo se toho bojí, doporučuji sebevraždu aby měl klid).

Zbývá poslední věc, o které jsem měl svoje vnitřní pochybnosti. A sice o žvýkání plástečkového poanenského medu, kdy ale plástečky - v tomto případě běžné panenské medníkové plásty jsou postavené na mezistěnách z recyklovaného vosku. Dle citovaného článku však nic nehrozí, protože při žvýkání lidmi se jedná o “vodní” podstatu a tudíž se nic z reziduí ve vosku nemůže dostat do zažívacího traktu lidí. (až na obsahy deseti a stomiliontkrát naředěné)

Tudíž tvrdím, že i “odborné” práce upřednostňující pouze kyselinovou chemii v léčbě varoázy jsou neodborně hloupé a založené na iracionálním aktivizmu, ne na vědě, ani rozumu. A jestli tím říkám, že na Západě jsou blbější včelaři než u nás, tak to prostě říkám! Jasnější důkaz si já neumím představit.

Protože ale ještě mohou být některé věci teprve vynalezeny či objeveny, vivnul jsem metodu pouze panenského medu těženého z pouze takových plástů, které nebyly v úle v okamžiku léčení. Tudíž kdokoliv se bojí reziduí, jak v medu tak vosku z tvrdé chemie, je nevzdělaně hloupý aktivista. A toto tvrdím i tehdy, když vím, že mnozí kyselináři mají i akademické tituly, kterými já neoplývám. Možná právě proto jsem zůstal normální a rozumnější než aktivisté.

Kdo udělal víc proti možnosti pronikání reziduí tvrdé chemie do včelích produktů, sám, bez grantů a podpory než já? Jiní také umí panenský med? OK a prezentují to někde? Nabídli to ZADARMO k obecnému užití? Ale ano, duchem malí v tom u mě vidí zneuznanou touhu na sebe strhnout pozornost. Podle sebe soudím tebe praví starobylé přísloví a tak já zůstávám v klidu podle přísloví: “Psi štěkají, karavana jede dál”.

Totiž. Když někdo je v nějakém omylu a ukáže se, že se TRAPNĚ mýlil, nikdy neřekne: “ano, to jsem vůl že mě to neapadlo!” Naopak, začne hledat jak dotyčného ponížit a zesměšnit, tvrdí, že dělá výzkum psychikjy dotyčného. Přitom se jen snaží zakrýt tím jak hloupý je sám. Nejsem na světě první den a znám lidi, takoví prostě jsou a tudíž se i zdejší aktivisti chovají normálně a předvídatelně. Jen skutečný chlap umí přiznat svůj omyl.

Vsadil bych se, že na tento můj příspěvek nebude žádný ohlas a když, tak nějaký plk, aby se rychle zastřelo co tvrdím a co nejdřív se na traponst aktéra zapomnělo. Já funguji jinak. Možná je Blaník pracnější než NN Gorovina? OK, je to i možné a já to vyzkouším a konečně to dotáhnu do konce. Zatím jen s českou klasikou NN 39x15x11, ale já to vyzkouším. Už jen proto, že mě baví stále se učit a objevovat nepoznané. Když se ukáže, že nové je lepší, mám skvělý pocit, že jsem byl schopný se oprostit od svých dosavadních bludů. Když se ukáže, že je NN systém skutečně kravina, jak si myslím, jen mě to podepře sebevědomí, že jsem se opět nemýlil a uměl to, na rozdíl od mnohých, rozpoznat. Ani v jednom případě psychicky neprodělám, obojí budu brát jako obohacení.

A pane Malino, pobavilo mě jak se domníváte, že bych se nějakému ouchcapkovi s mlíkem na bradě neuměl podívat do očí. Kdo mě poznal osobně užasnul, že nejsem ten zapškle zlostný dědek, jak se některým zdá z mých textů na netu. Jen si vždy stojím na svém dokud mě někdo nebo něco neukáže lepší řešení.

A pane Malino, nepřehlédněte, že mi stojíte za reakci na vaše názory. Uměl byste to samé? Vy máte aspoň odvahu se do mě pustit a to mnohým chybí.

Tom50
Tom50 27.11.2025, 22:58:16 xxx.xxx.139.235

Je velmi vypovídající, jak aktivní pan Malina najednou mlčí. Kdyby chtěl - je jistě mnohonásobně schopnější používat moderní technolgie než já, mohl by se AI zeptat i lépe než já. Uvedu plné znění co říká robot (sytém CHZ bohužel nedělá u kopií odstavce). Zvýrazním co je podle mě (porovnejte moje tvrzení než jsem objevil AI) na odpovědi AI podstatné a je velmi jasné a nepochybné, že já uvažuju správně a aktivisté nikoli. A to nemusely být studie ani cinknuté a přehnané a stejně na některé lidi působí tak, že se z toho nervově hroutí a vyvozují z toho nesmyslné závěry - inu aktivizmus = Víra a Víra není rozumná, protože to je jen náboženství = Víra. 

V závorce tučnou kurzivou jsou v textu moje připomínky.

není obsah 0,2 mg/kg tak nepatrný, že v žádném případě nemůže způsobovat žádnou újmu na zdraví lidí? Jaký obsah by byl nebezpečný? 

Je pravda, že množství 0,2 mg/kg (dva díly z deseti milionů) je extrémně malé a je považováno za bezpečné pro lidskou spotřebu podle současných vědeckých standardů. Tento limit je nastaven s velkou bezpečnostní rezervou. Zde je vysvětlení, jak se určuje, co je "nebezpečné" a proč je limit tak nízký: Proč je limit 0,2 mg/kg tak nízký? Regulační orgány, jako je Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), nestanovují MRL (maximální limit reziduí) na úrovni, která by byla již nebezpečná. Stanovují je hluboko pod úrovní, která by mohla způsobit újmu, a to s použitím přísných bezpečnostních faktorů. Proces stanovení limitu zahrnuje: NOAEL (No Observed Adverse Effect Level): Vědci nejprve určí nejvyšší dávku látky, která při pokusech na zvířatech (nebo z jiných toxikologických dat) nezpůsobí žádné pozorovatelné nepříznivé účinky. ADI (Acceptable Daily Intake - Přijatelný denní příjem): NOAEL se poté vydělí masivním bezpečnostním faktorem, obvykle 100x (často i více), aby se zohlednily rozdíly mezi zvířaty a lidmi a citlivost různých skupin populace (děti, starší lidé, těhotné ženy). MRL: MRL v medu je pak nastaven tak, aby průměrný spotřebitel medu neměl šanci překročit ADI, i kdyby jedl med s maximálním povoleným limitem každý den po celý život. Závěr: Limit 0,2 mg/kg je záměrně nepatrný, aby byla zajištěna maximální ochrana veřejného zdraví (Aktivizmus Evropské Unie na entou!!!). Jaké množství by bylo nebezpečné (toxické)? Stanovení přesné "nebezpečné" dávky pro člověka je složité, ale toxikologické studie poskytují vodítka. Akutní (krátkodobá) toxicita amitrazu je poměrně nízká. Pro akutní otravu by člověk musel pravděpodobně požít stovky gramů medu s extrémně vysokou koncentrací amitrazu, nebo přímo koncentrovaný pesticid. Problémem je spíše chronická expozice: dlouhodobé vystavení i nízkým dávkám. Studie naznačují, že toxické účinky u savců (včetně lidí) se projevují při dávkách, které jsou mnohonásobně vyšší než MRL 0,2 mg/kg v medu. Amitraz ovlivňuje nervový systém (je to agonista oktapaminových receptorů) a při vysokých dávkách může způsobit: Hypotenzi (nízký krevní tlak) Bradykardii (zpomalený srdeční tep) Útlum centrálního nervového systému Množství, které by skutečně začalo způsobovat zdravotní újmu lidem, by bylo pravděpodobně v řádu desítek až stovek miligramů čisté látky požité v krátkém čase, což je úroveň, které nelze dosáhnout konzumací medu v běžných množstvích, i kdyby byl limit mírně překročen.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.