Včela medonosná tmavá - apis mellifera mellifera

Jak ostatně sám píšete, zažil jste určitě již jen kříženky, protože čistá včela tmavá vzala za své již s dovozy různých cizokrajných plemen v průběhu 19. století.  O odolnosti včely tmavé hovoří ve svých přednáškách i profesor van Alphen a další, například v Irsku je díky geografické izolaci stále dost rozšířená, takže něco na tom jistě bude. Nicméně geny včely tmavé stále kolují do jisté míry v populaci i u nás.

no moje informácie o AMM nie sú síce z Nemecka , ale zasa tak ďaleko to neni… mám známeho Frantu (Tom všimnite si , nenapísal som priateľa 😉) ktorý chová včely hlavne v  CHKO Lužické hory a po neúspešnom “liečení ” včiel organickými kyselinami , musel začínať znovu a tak ako napísal do Dymáku “ v této době jsem sbíral včelstva po lesích, kde pracovali moji těžaři či cizí. Pod motivací 1000 Kč mi hlási li včelstva, která byli v pokácených stromech, a já si je sbíral, kde byl v jedné části vysoký podíl AMM.” dnes je znovu na 150 rodinách zmesky s AMM si pochvaľuje a nemusí ich liečiť proti klieštiku….

ale tiež napísal :"Včelstva nikdy nespojujeme, slabé neposilujeme z jiných. Zjistím důvod a buď vyměním matku, nebo je vysířím."

a matky si množí zo svojich včelstiev cez insemináciu…

Děkuji za super příspěvek. Potvrzuje, že by lidi rabovali ta včelstva v pokusu. Potvrzujete, že se kyselinami vyléčí často defintivně, že je už není potřeba léčit vůbec, když v důsledku Západního aktivistického léčení POUZE ORGANICKY uhynou do posledního vč.

Zdůrazňujete, že pan kolega není váš přítel, jestli ten, co dělá věcné chyby taky není váš přítel, tak se omlouvám. Nicméně se vámi citovaný pan kolega rozhodl určitě správně. Také jste mi potvrdil mojí averzi vůči včelařským lepičům k silnici, kteří se také strašně obávají co bude se včelou medonosnou, když by se nevyráběly chemikálie. Pane Malino, doufám, že jste tohle od pana Gora četl a že jste to pochopil a nebo aspoň pochopil pošetilost lidí jako jste vy (klid, když mi bylo pod 30 tak jsem taky věřil blbostem a dělal pošetilosti a děkuju tehdejším starým, kteří tu už nejsou, že to se mnou vydrželi, nevzdávali a trpělivě mě to naučili). Proboha radši nic nechraňte a nic radši neřešte, aby to nedopadlo jako s bobry, kormorány, divokými prasaty, kunami a podobně. Prostě nelepte se k pomyslné včelí silnici, planeta fakt neshoří a včely fakt přežijí i bez aktivistů a Šance pro včely a jiných pošetilostí!

Jestli tedy pane Goro dobře chápu, věřte, že mě by tohle nenapadlo a že se mi hodně ulevilo - ono na obavách aktivistů, co bude, byla blbá ta nejistota, co kdyby měli pravdu.

Taky se mi líbí jeho nekompromisní neopatrování nedochůdčat a už jsem tu napsal, že tohle má u mě velké rezervy, že to dělá Petr a nakonec i vy, je to chytřejší. Pána to po strašné zkušenosti dokonale poučilo. Ale co neuvádíte jak silná vč to jsou, kolik přinesou medu a hlavně, jak agresivní ty včely jsou. Pokud na něj máte kontakt, zeptejte se ho prosím. A taky jaké úly, míra a metodika. Zda NN, nebo OP, jedna vysoká míra, převěšování plodu, prostě jak a v čem včelaří. Píšete jen kde.

Já a většina si nebude umět dělat inseminaci, ale přimísení AMM do nynější včely by asi hodně pomohlo. Jestli AMM  více tmelí, mám k tomu něco, co zapadá jako puzle, ale dám to jindy abych toto nekošatil.

skúsim ho nabudiť aby zasa niečo o AMM hodil do Dymáka, zatiaľ mám od neho len info že AMM má trochu iné termíny plodovania…

len k tým kyselinám, on sa už v roku 2007 opičil po Nemcoch kde to skúšali a zle dopadol… má bio farmu tek aj med chcel mať bio…

Děkuju, tohle je patrně cesta. Tedy přimísit AMM do Kraněk, které máme.

AMM hodně tmelí, píše se. Když jsem včelařil na Divišovsku, sem tam některá matka měla silně tmelivá vč. Bohužel si nepamatuju, zda to byla vč “medovicová” a byl to tam nějaký místní podkmen. Místní mi říkali, že se nedá vykořenit, přežívá to tam přes 50 let a když zkoumali loketní index, nebyla to Kraňka.

Totiž, Já v r 2007 přišel jako 99% včelařů na Vlašimsku o všechna vč. Začínal jsem znovu se 6 včelstvy od Pepy ze vsi kilometr od nynějšího mého bydliště, který byl ale už po mrtvici, mluvil nejasně a zmateně a jeho paní o včelách nevěděla nic. Co vím jistě měl ještě včely po mojí mámě v nepřerušené lidii. Píšu o tom ve vlákně chlebový kvásek. Pepa před 12 lety umřel, už se nedozvím co měl za včely. Ale, dvě ze 6 intenzivně sbírala medovici, zbylá 4 nehla křídlem a neměla nic, jarní měly obě skupiny stejně. Nepamatuju si jejich rychlost rozvoje, asi se nelišila.

Pořídil jsem si před 15 lety od pana Čermáka originál Vigor inseminku. Její dcery sbíraly medovici snad ještě líp než ta dvě vč po Pepovi (rozmnožil jsem je). Nepamatuju se zda Vigor F1 víc tmelily. Ale pamatuju si, že měly jiný rozvoj, dlouho se u nich nic moc nedělo a jarní med spíš pod průměrem. Ale najednou byl úl plný a pukal ve švech, nechtěly se rojit a nosily medovici jak vo život, i když ostatní se válela na česnech jak Českej Honza za pecí. Na zimu velmi zredukovala početně a zimovala velmi slabá - tedy úsporně. Vysloveně vyžadovala zužování.

Jak a z čeho pan Čermák vyšlechtil Vigorku nevím, byla šedivá jako Kraňka a snad to jako Kraňku deklaroval. Ale některé znaky jako realitvně malá včelstva a pomalejší jarní rozvoj tam byly zjevné.

Pak jsem se dal přesvědčit do BF, Čermákovy Vigorky začaly být velmi mizerné, hned je měnily, také inseminku přijaly, nechaly jí položit pár vajíček, zabily jí a dělaly si matku z nouzáků. To samé inseminky u Petra a tak jsme Vigor inseminky přestali brát. Taky se na ní čekalo 3 roky a stála 2.300 Kč a to byla před cca 7-8 lety docela raketa (je to hodně pořád). BF se nerojí, hodně staví, víc jak Kraňka a silně tmelí. Od doby, kdy mám přes Pepu zase včely po mámě, něco Pepovo a nedozvím se co, do toho Vigor a pak už jen BF - vždy jediná inseminka a výsledek je celkem odolná včela bez jakéhokoli brakování a síření, která vloni za celý rok dostala jedinou léčbu Varidolem v acetonu 26.12.2024 a ač nenakrmená cukrem přežilo to, co nemělo KK nad VN a vč mohla k vodě na stropním igelitu. Zatím nemám co bych chtěl řešit. 

Moje vč měla letos Gabon a jednu fumigaci Varidolem a už se mi nechce nijak léčit.

Jak jsem přestával léčit chemií, tak postupně z chovu vypadávaly všechny světlé včely (žluté, oranžové proužky). BF jsem cíleně nikdy nechoval, ale v okolí se najdou. Nakonec mi zůstaly už jen šedé a tmavě hnědé, některé matky jsou vyloženě černé.

Tady je vlastně odpověď všem těm podivným aktivistickým spolkům a jednotlivcům s ušlechtilou obavou, co bude se včelou. Příroda si poradí, vždy bude o krok napřed. Podobně, jako si poradila v tajných Polsko Německých alejích a jak třeba i u některých chovatelů. Včela medonosná přežije, v nějaké formě určitě.  Já sice nejsem příznivcem logiky, že ať odpadne nezdravé - tak nějak to i říkal soudruh Husák na emigraci. Nikde ale není napsáno, že mám ve všem pravdu jen já. MS vlastně popisuje, že nechává u svých včel prostor pro Darwinův přírodní výběr. Mě se to nelíbí, ale?

Akorát že M.S. pracně a šikovně napodobuje přírodní výběr aby ho urychlil a zbytečně nepadla včelstva která stačí např. opravit jeho černou AMM matkou, nechává rozchovávat trubčinu z nejlepších včelstev mezi ostatní včelstva ve kterých ji naopak likviduje. Tohle je podle mě správná cesta kterou by měli všichni alespoň částečně aplikovat ve svých chovech.

Jenže množárny jedou na plný plyn a plošně nahrazují úhyny svými brojlery u kterých se počítá s častější chemizací i dalšími zákroky jako izolace matek, odstraňování plodu a pod a taky úly z polystyrenu, pravidelná desinfekce a poté stejně každoroční doplnění padlých kusů. Bohužel, když to M.S. přestane dělat tak se plošně genetika může ještě dlouho zhoršovat dokud si více včelařů neuvědomí, že nelze mrdání léčit jen ještě větším mrdáním a bude třeba trochu couvnout z prumyslového standardu, použít více vlastního včelařského umu a méně podporovat oddělkové mafie.

Sice v úvodu s vámi nesouhlasím (vysvětlím dole), ale jinak by měla být možnost dát víc palců a nebo SUPERPALEC!

-------------------------

Ono vyhazování trubčiny průměrných a blbých matek a nahrazováním trubčím plodem na dolíhnutí od skvělých matek je pouze pustá teorie. Snadno se řekne, hůř se udělá!

Šlo to znamenitě u univerzálů když byl SR s trubčinou poslední za okýnkem. Vyndalo se okýkno, rámek se dal hahradit zakladeným. To skončilo s univerzály a zadováky.

U nástavkáčů by to předpokládalo rozebrání celého úlu a to nikdo normální kvůli handlování trubčiny dělat nebude. Já to dělám, ale jen když musím rozebrat úl s medníky a to je málokdy (třeba když se dělá oddělek). Takže jak jsou medníky už to vlastně nedělám. A tak se vše omezí jen na dobu, dokud medníky ještě nejsou, jenže tím pádem trubci v době největšího opolozování matek jsou už bez selekce.

Mám to vyřešené a dokonce 5 let vyzkoušené, zveřejním později, zatím o tom ví jen Jirka za opopnou a čekám, jak se k věci vyjádří jako úplně nestranný.

Pointa je v tom, že trubci z neléčených včelstev projdou obří selekcí a k páření se dostanou jen ti nejlepší z nejlepších a zejména z larev, které nejsou atraktivní pro roztoče. Larvy se liší atraktivitou - hned vedle larvy bez roztoče je jiná s 5,6 samičkami. Jak jinak si to vysvětlit?

Je třeba zmínit jednu z několika špatných vlastností AMM. Je to uchvácení matky vlastními včelami. Dnes úplně zapomenutá věc. Šlo o to, že včely velmi často při dlouhém vyrušení, zdlouhavé práci (hlavně v zadováku) najednou klubkem včel na plástu uchvátily vlastní matku, asi ze strachu o ní příjít. Jak se to stalo, tak vážně hrozilo, že vč samo sobě matku zabije. Důvod se, pokud vím, s jistotou nezjistil a nedělá to jiná včela než AMM.

Další mrzutou vlastností je co se neví už vůbec a je zapomenuto. AMM toleruje ve zvýšené míře housenky zavíječe v plástech, které žijí jako v mezistěně. Zvedají larvy, ty zůstávají polozavíčkované a viditelně přizvednuté, tyto larvy uhynou a jsou včelami odstraněny. Přizvednuté polozavíčkované larvičky jsou v řadách. Včelaři za mého dětství ustavičně dloubali z plástů hřebíkem ty larvy zavíječů. Někdy je to v nepatrné míře vidět i u nynější včely a myslím, že to jsou zbytky genů AMM. MS má s touto včelou asi největší zkušnosti a prosím, aby se k tomu vyjádřil, jestli to potvrdí.

Před pár lety, když jsem měl u několika vč problém s vápnem, taky se u mě objevovaly larvy zavíječe. Hlavně bydleli v dírce s drátkem při svislém drátkování, v místě, ke na HL rámku  dolehl igelit a včely k housence nemohly.