Dobrý den, ráda bych se zeptala na zkušenosti a rady.K pětiletému psovi budeme pořizovat 14 týdenní štěně fenu stejného plemene (tak staré, protože musím odcestovat, proto se odběr prodlouží)Máte někdo zkušenosti seznámení psů doma nebo na zahradě, nikoliv na neutrální půdě? Děkuji za rady
Já to vždycky přinesu domů a připomenu starším, že je to “ mimi” a musí se chovat “ jemně”, štěníka taky trochu umírním, případně přidržím na vodítku, nechám starší, ať navážou kontakt.
Seznamuju na zahradě.
Myslím, že jestli to má Váš pes v hlavě srovnaný a je socializovaný, neměl by to být žádný problém, 14 týdnů stará fenka má ještě dlouho štěněcí licenci.
Dobrý den,
a Vy s sebou stávajícho hafana vzít nemůžete, až pojedete pro štěně? Tam by to bylo ideální. Kamarádka taky vždy seznamovala nově přišlé /štěňata i dospělé/ psy s tím stávajícím na zahradě a teď naposled se jí to nevyplatilo. Pes , ač jinak venku se štěňátky dobrý, měl velký problém, který se pak táhl hrozně dlouho a teď nedávno, když už štěndo dospělo, je mezi nimi napětí. Což nemusí pochopitelně souviset s tím příchodem, nicméně pes to tehdy opravdu nevzal dobře.
Však nemusíte odjíždět sto kilometrů od domova. Když jsme si přivezli tehdy jedenáctiletou fenku z útulku, tak jsme ji s našimi stávajícími psi (kombinace fena a pes) taky seznámili kousek před naší brankou. Manžel tam počkal o kus dál s fenou a já přivedla postupně naše psy, aby se s ní jednotlivě seznámili, aby to na ni najednou nebylo moc kách.
Mimino jsme přivedli domů,(stejné to bylo i s kocourkem) a představili klukům. My máme heslo “ opatrně, je to kámoš a ne žrádlo”, ze začátku jsme štěně hodně hlidali, než se naučilo pravidla smečky a dokonce, v naší nepřítomnosti, byl v ohrádce. Ohrádka potom našla další uplatnění kvůli odpočinku mimina. Byl nezastavitený a pokud bychom ho oddělili do jiné místnosti, tak byl velmi rozhozený. A samozřejmě nezanedbávat původní psy je taky důležité. Aby se necítili nahrazováni. No a nakonec vy musíte být šéf a vás musí respektovat, ne si to řídit jak uznají za vhodné a pak by problém vyniknout neměl.
Štěně a navíc opačného pohlaví. Já teda myslím, že pokud služebně starší pes není asociál nebo rozmazlený usurbovací sprateček, tak bych to nějak neřešila… “neřešila” to je to slovo… nedělat kolem toho nějaký tanečky, ale prostě říct “Alíku, tohle je Asta a bude s náma bydlet”
Ve své podstatě koriguju staršího psa, aby mi do štěněte nenastoupil moc hrrr, aby se nešel seznámit moc intenzivně. Snažím se, aby štěně cítilo mojí plnou podporu.
Já teda ještě nechávám staršího psa chvilku zavřenýho doma a nechám štěndo trochu rozkoukat v novém prostředí.
Myslím, že důležitější je to, co následuje dále, prostě aby si služebně starší pes nepřipadal s příchodem štěněte odstrčeně.
A teda zajistit, aby štěně staršího psa nadměrně neotravovalo. Aby měl pes možnost si někde v klidu odpočinout.
Já každýho novýho psa , ať už štěně, nebo staršího ( Bess a Idor ) rovnou přivezla domů a na zahradě se seznámili s ostatníma. Zatím nikdy nenastal žádný problém, stávající domácí nového okamžitě přijali. Každý štěně se mnou první 2 měsíce jezdilo do práce, takže doma ty ostatní neprudilo.
Děkuji všem 🙂 Starší pes nemá problém ani s cizím psem (návštěva) u nás,ale tohle je přeci jen jiné. Oddělit mohu, klidně i provizorní ohrádku udělat.Mockrát děkuji
Hlavně opatrně, u nás poslední seznámení štěněte čuvačky s devítiletým ohařem, ten je a byl vždy v pohodě. Jenže mladá jezevčice je lovec tělem a duší. A upřednostňuje zvěř srstnatou před pernatou. A první den to nepochopila a myslela si že ji ukazuji bílou chlupatou kočku, nebo králíka. A měla vražedné plamínky v očích. Další den pochopila, že ta bílá kulička je pes. A od té doby už je to ideální. Naučila čuvačku, že bude lovec. Hrajou si, nebo se jezevčice zachumlá do bílých chlupů.
“Oddělit mohu, klidně i provizorní ohrádku udělat”
jako to je fajn, pokud je to potřebné
ono to totiž může nějaká negativa i přivodit, takže s úvahou…
Určitě, pokud by bylo jó nutné, jinak ať jsou spolu