My se letos vydrápali s dcerou na Sněžku a já si řekla, že je smutný, že žiju celý svůj život v podhůří Orlických hor a ještě jsem nebyla na Velké Deštné. Tak jsme to v sobotu napravili. No ale těch keců, co jsme si vyslechli od dcery. Člověk aby na všechny výlety sháněl nějakou dceřinu kamarádku. To pak ujde i 15 km bez keců a druhý den si dá i repete. Jinak je to náročný, manžel je naprdnutej a já celou cestu dělám roztleskávačku.
Akorát teda nevím, proč jsem měla většinu fotek tak tmavých.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 27.10.2026, 14:34:55
Tak to nevím, většinou jí srovnávají spíše se šiperkou a nám se zdá jako černý losí pes. Na výletě jsme potkali šiperku, byla o půlku menší než Malina. A Malina většinou malý psí ignoruje, ale tady reagovala velmi přátelsky, stejně tak šiperka se stavěla na zadní a prosila předníma placičkama, což bylo hrozně roztomilý.
Tady fotka černého norského psa, Malina mu odpovídá i povahově
Udělala jsem takový pevný pravidla,aby nedocházelo bere nejdřív Gučku a pak Dorouše, každýho zvlášť, už se znají tak kluci můžou být na volno. Fram s ní nechodí, přeci jenom.. váží víc než ona a má silnou tendenci jiný lidi než mě ignorovat.
Kluci ji naprosto zbožňujou, je strašně hodná a laskavá a oni si jí tak hleděj a myslím, že ji mají ve svejch hlavičkách tak trochu na starost, Dorouš si ji prý pořád hlídá, což se mnou vůbec nedělá.
Dneska Anička vzala i svého přìtele, tak šli oba starší kluci na půldenní výlet a vrátili se štastný. Je to obrovská pomoc.
Mohla jsem v klidu pracovat a ještě vzít ven Frama a pak si s ním ještě zacvičit, dělá neuvěřitelný pokroky, když na něj mám soustředěnou pozornost, dělali jsme dneska stopičku, to ho vždycky unaví tak, že sebou doma praští o podlahu.🙂
Když jsem si večer šla zacvičit já, pesové ani neotevřeli oko.😊
Na fotkách Dorouš odpočívající mi na klíně, Gučka už v posteli a Fram ( v dálce) sledující divoký prasata.
U nás to začíná vypadat, že je štěně konečně uvolněné a začíná být štěňátkem. Venku čmuchá, jako opravdu konečně čmuchá se zájmem, není to přebíhání sem a tam, posledních pár dní jsme si v přírodě opravdu užili. Zvládlo návštěvu na kávě u sousedů, žádné noční buzení ve tři ráno, kdy vrcholí hladina kortizolu. A teda je skvělý i v tom, že jak se posunul čas, vstává v pět na čurání, dřív by to bylo tak, že se prostě vstane, teď můžu zalézt do postele a ono usne🙂. Což já velmi kvituju, protože jsem chodící únava.
Muž ho miluje, je to (štěně) neskutečný mazel, já říkám, že je to žralok bělavý, ten na oběť útočí nejdřív tak, že do ní udeří hlavou a pak kouše. Naše štěně udělá “úder” čumákem a pak dává pusinky. Pamatuju na naší první noc, když mě v polospánku probral náraz do krku a já si říkala, ty vole, vono mě kouše??? A vono mě to blízalo❤.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 28.10.2026, 07:04:47
Krásné štěkanátko. Poslední dobou si všímám, že Sirius je naprosto posedlý čicháním. Když ho něco zaujme je naprosto soustředěný, důkladný, dává si načas. Přiznám se, že někdy ho musím násilím odtáhnout pryč, jinak bych na to místě zapustila kořeny. A hlavně teď po ránu, když mrzne nechci stát na jednom místě, protože je mi většinou zima (jsem letní typ, zimu prostě nemusím, dnes jsem dokonce vytáhla čepici).
U nás to začíná vypadat, že je štěně konečně uvolněné a začíná být štěňátkem. Venku čmuchá, jako opravdu konečně čmuchá se zájmem, není to přebíhání sem a tam, posledních pár dní jsme si v přírodě opravdu užili. Zvládlo návštěvu na kávě u sousedů, žádné noční buzení ve tři ráno, kdy vrcholí hladina kortizolu. A teda je skvělý i v tom, že jak se posunul čas, vstává v pět na čurání, dřív by to bylo tak, že se prostě vstane, teď můžu zalézt do postele a ono usne🙂. Což já velmi kvituju, protože jsem chodící únava.
Muž ho miluje, je to (štěně) neskutečný mazel, já říkám, že je to žralok bělavý, ten na oběť útočí nejdřív tak, že do ní udeří hlavou a pak kouše. Naše štěně udělá “úder” čumákem a pak dává pusinky. Pamatuju na naší první noc, když mě v polospánku probral náraz do krku a já si říkala, ty vole, vono mě kouše??? A vono mě to blízalo❤.
Myslím, že dneska bude mladý pán spinkat jako miminko. Potkali jsme novou kámošku a evidentně to je kamarádství na první čuchnutí. Nádherně se vyblbli. O dvě hodiny později se vrátil domů řádně oslintaný, uválený a náramně spokojený. Z čeho mám radost já, že už se nechá krásně odvolat od psů včetně zajímacích kamarádů. (Snad jsem to právě nezakřikla) Pořád je to mladej mamlas, ale už je to celkem rozumně tvářící se mamlas. 😅
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 28.10.2026, 09:07:41
Kratičkou stopu už jsme zkoušeli. Docela to šlo, do doby než začal na poli dělat skopičiny 😁. Ale budeme zkoušet dál. Stopu jsem šlapala i Bambuli, je to super na zabavení mozečku, třeba když není čas a nálada na dlouhou vycházku.
Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 27.10.2026, 21:46:12
Xerxová, ti nemá chybu. Paní sklářka je prostě úžasná. A my máme další výlet v plánu. Bohužel jsem teď měnila práci a nestihla proto ani penzion Efe. Bohužel prostě jsem jediný člověk, co doma nosí peníze, tak se netastavím, ale snad se lepší časy, co se výletů týká blíží.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 28.10.2026, 09:41:51
Strašně celoživotně závidím lidem,jejíž psy si hrají ze psama-protože mí psi si hrály hlavně s domácíma psama,na vycházkách skoro nikdy.Občas s pár kámoši ze cvičáku-s malými psy asi nikdy…když už tak s velkými….
pořád si myslím,že hraní mezi psama je pro ně ten nejlepší pohyb…-nejpřirozenější pohyb a zábava…
bohužel knírači obecně mě prostě nepřijdou jako nějací hrací psy….-ve smyslu-vidím psaje přátelskej-tak si pohrajem….
-knírači na cvičáku si moc nehrály ze psama-nemyslím svoje….
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 28.10.2026, 10:00:23
Já když už nedělám stopy…tak dělám pachový čtverečky,na zahradě,nebo na vycházce.
Na zahradě jsem to dělávala po operaci-všem 4 psům-pachový čtverečky,pustit psy,pak 2krát zopakovat-oni si mezitím pročmuchaly zase čtverečky ostatních-jestli někomu něco nezbylo🙂unavily mozečky a bylo🙂