jak jste kdo učily přinášení u štěnat...

Já rozklikla vlákno až teď, vlastně kvůlivá tomu, jak zní název diskuze a že teda já aporty neučím, pokud štěněti není zhůry dáno a hozenou hračku nepřinese, tak to neřeším…

No a teď teda koukám, že nejde o přinášení, ale o přesunutí ….jako nechci do toho kecat, ale možná by se to mělo přejmenovat na Jessynku, stejně jako tady bylo vlákno o Pinďovi 😉

A když to jinak tak čtu, tak koukám, že situace u tebe je tak trochu podobná té mojí…psy máme s manželem celou dobu, co jsme spolu…člověk by řekl, že třeba alespoň něco pochytil, resp. že jsem do něj našťouchala alespoň trochu moudra v tom, že pes neumí česky, že mu musí sdělovat věci srozumitelně a ne předpokládat, že si pes domyslí, co se po něm chce. A stejně, když mu řeknu, že mu pes nerozumí, tak manžel odpoví “Rozumí…”

No moc dobře si pamatuju na malou Ginu, která je samozřejmě jiná, než normální pes a tak moje častá odpověď na manželovo dotazy proč je něco tak nebo onak zněla “to víš, je to pastevec”…a když byly Gině asi 4 měsíce (tedy už 2 měsíce žila v naší domácnosti), tak manžel říká “Hele, neměla by alespoň slyšet na jméno…a nechci slyšet, že je to pastevec.” a já mu říkám “Ona na jméno slyší, jen na tebe prostě teď dlabe…”

Možná by tohle měl tvůj manžel a máti zažít…"Gino, ke mně!!!"…nic…"Ginuškóó, honéém k mamince (víc nadšeně a povzbudivě to nejde)" a Gina teda zvedne hlavu a řekne “A proč?”…"No protože jsem to řekla, protože musíme trénovat přivolání a já potřebuju, abys přišla, abych tě mohla pochválit, abys věděla, že jsi to udělala dobře." a Gina řekne “No tak promiň, to není důvod…” a odejde si kousat klacík…

EDIT: ten klacík na videu samozřejmě není klacík, ale maliník, který Gina vytrhla…jojo, Gina zahradnice aneb …šel zahradník do zahrady s motykou…s motykou, vykopal tam rozmarýnu velikou…velikou…a Gina teda ani tu motyku nepotřebovala…

U nás hodně záleží na plemeni a povaze psa. NO nosil, úplně nejvášnivější aportér byl pes mého dětství křížený pudlík. Ohaři to mají vrozené a aportují pořád. Dokonce fenka českého fouska dokázala aportovat i hozenou sirku, v hospodě, která jí zapadla do spáry u dlaždic. Jezevčíci, spíše tahali, Ája je asi nejlepší aportér, ze všech jezevčíků co jsme měli. Ale zajímá ji jen zvěř. Čuvač byl nejlepší aportér ten první, co ho měli rodiče. Ten rád nosil hračky. Dokonce když jsem poprvé koupala syna na zahradě v bazénku, pes oběhl celou zahradu a nosil psí hračky do bazénu. A to jsem si předtím nebyla jistá, jestli pes nebude chtít synovo hračky z bazénku vyndavat. A čuvačka ta nosí jen když si něco nese pro sebe. Učím hrou a přetahováním.Pochvalou, někdy pamlsek, ale většinou je pro psa důležitá ta hra a ta věc, kterou aportuje. Pomalu, postupně. Pak předat, držet. Ohař musí na zkouškách aportovat i lišku, přeskočit s ní ohrádku, a předat tak, že si před páníčkem sedne a drží. Dokud páníček aport nepřevezme. 

Já si tak říkám, že všechni psi…  Ginu nepočítám, to je princezna a ne pes a ta aportovat nebude… co jsem měla, tak byli nadprůměrně inteligentní, když je takový kynologický neumětel jako já naučil, že hodím aport, pes vyrazí po povelu, sebere, přijde, předsedne a na povel odevzdá… a teda musím říct, že jedinej, koho to bavilo byl berber Jack… co se týče nějaké přesnosti provedení a teda hlavně rychlosti byl nejlepší afgán… teda v obýváku a za piškot.

Tak já skoro po měsíci popíši náš celkem podivný styl přinášení hračky….

předně-je to hlavně pro pobavení,vrchol kynologie v tom nehledejte!!!!

takže nejlepší je to v sedě doma na koberci a nejjednodušší…

hodím hračku,malá ji donese,potaháme se,párkrát zopakujem a je to….

na vycházkách občas hážu,ale to moc nenosí,dost věcí jí rozptyluje…,

takže tam prostě jen-potáhám se a odhodím,bez povelů…

na dvoře-u vytržení je ze zmačkané pet flašky…..to si dost vyhraje i sama…

takže dnes k večeru několikrát po sobě-potahat se-pořádně,pak odhodit flašku a za chválení-fakt nevím jak mě takový debilní chválení napadlo,ale je to odlišný od chválení u přivolání a ostatních věcí s pamlskama…

takže běží pro flaškubere ji a já chválím a odcházím od ní a chválím slovy-to je dobře malý bobbře,to je dobře malý bobře,supéééérrrrr,

beru flašku,potahám se-to docela dlouho a akčně-pak odhodím-Jessy letí,čapne a valí ke mě za opět podivného chválení-to je dobře malý bobře,to je dobřeeee!!!-přetahovačka,odhození-to zopakujem tak 5-6krát a končím…

tak uvidím,co z téhle blbosti časem vyleze😀

neříkám ani aport,přines,nic,jen drrrrž a chválím…

tak uvidíme…

na vycházkách si bere klacíčky,onehdy si kus nesla flísový pletenec dom…tak kořistnický pud tam je…o hračky zájem má,o žrádlo taky…