0 To se mi líbí
sutrik:Není. U psů to mnohem častěji vede, když se to neléčí (jen umělé slzy nestačí), ke zvýšené pigmentaci rohovky nebo vředům rohovky. Oboje může způsobit oslepnutí. Proto se nejprve (nebo už doživotně) používají masti a kapky potlačující lokálně imunitu.
tak přeji úspěšnou léčbu, bude potřebovat mít na malého “bráchu” oči všude, když dorazí ta malá motorová myš.
doma blbne - až mi dneska ruply nervy, že si urve tu druhou nohu (jezdil po papírové krabici předsíní). Když jsem mu ji sebrala a odnesla do kontejneru, tak na mě čekal u dveří, v hubě měl moji botu a chtěl honit… Venku by šel často rád dál (a nebo do terénu), ale to má smůlu. I proto jsem ráda, že do úterka změní prostředí - to budou alespoň jiné pachy (délka procházek bude zachovaná). Dopoledne vnoučata (a pes prochrápou) a večer je brzy tma a dojde na deskovky (a ty taky Yoda prochrápe).
a teď nepsí. Náš nedělní bezpsí výlet do Jizerek jsem už dala, tak jen barvy podzimu z miniprocházek za humny
fotky z tohoto týdne výjimečně o den dřív, neboť zítra se přesouváme s dítky na tři dny do útulné chaloupky v podhůří. Vezu si práci, neboť pochopitelně psíkovi klidový režim trvá, ale stejně se těším, že si vnoučata užijeme. Je zázrak, že s námi ještě chtějí vyrážet.
Nejprve Yoda - na těch fotkách skoro není poznat, jaký pajdavec to je. Pravdou je, že on je tvrďák a nějaké kulhání mu radost z “výletu” nevezme. Vozíme ho na krátké skororovné hezké lesní cesty, máme asi 4 varianty, které střídáme. Většinou jezdí ráno i odpoledne a prokládáme to venčením v sídlišti před brankou či u kostela. Takže stále se snažíme, aby trochu pohybu měl (konzultováno pochopitelně)
Verun:Pro jakou metodu jste se s vetem rozhodli? nebo vám doporučil (TTA,CPLO + úprava menisku)
asi se budete divit - ale nevím, která z těch úprav holení kosti a titánových prvků to je… Jak říkám, zatím máme termín, vše domluvila naše paní doktorka. Vše se dozvíme - jen vím, že je to specialista, co umí udělat dobře vazy i u mamutů… a to mně ke spokojenosti stačí. Nechci otravovat, zmatkovat začnu až v listopadu… zatím máme potvrzený termín.
Jo a s dlouhým měkoučkým šálem počítám (případně se stěhovacím popruhem 😉 ) První tři dny po operaci by to mělo vycházet tak, že budeme trvale doma oba dva - takže bychom měli vše zvládat. Uvidíme, realita může být úplně jiná, než představy. Končím - až to bude aktuální, založím deníček pooperačních strastí.
A když už jsme ve venčení, užívá si chlapec procházky, dneska ráno i teď bylo v lese přímo parádně.
my letos hranostaje v letním kožíšku pozorovali ve Skotsku. Zmizel nám pak v kamenné zídce. Krásná minišelmička
předchozí dogy jsem koupala tak jednou za dva roky - když měly hodně mastnou srst. Yoda ještě ve vaně nebyl - vždy, když promokne tak ho vyfroťákuju ručníkem a mám zase čistého chlapce. A hodně pomůže blbnutí v mořské vodě (sůl nevyplachuju, uschne v kožichu - opět jen vyfroťákuju) - pak je taky srst krásná. Mastí se minimálně, opravdu koupání zatím nebylo potřeba
bambule:Jinak omlouvám se za vložení dotazů sem do venčení, ale přijde mi, že sem chodí nejvíc osazenstva a snad mi tu někdo poradí.
já na ty granule pro nepohyblivou dogu založila nové téma - a byla jsem mile překvapená, jak to dopadlo. Takže možná nové téma by se hodilo a i někdo jiný by to mohl vyhledat. Tady se to ztratí. Já zvažuji, že v rámci pooperační rekonvalescence taky založím Yodovi extra vlákno…
zkušenost s klecí nemám, všechna naše dogata byla tak nějak “normální” a neškodila sobě ani okolí
zatím to sem psát nebudu - nechci to zakřiknout. Byla to od Patricie první volba (navíc tam funguje velmi dobrá vzájemná spolupráce - takže předoperační je už hotové, stehy bude taky vyndávat tady) - vyšel nakonec docela rozumný termín…
vypadá to na 5. listopadu, pokud se něco neuvolní dřív. Předoperační krev zcela o.k.
zatím co nejnormálnější režim - několikrát za den krátké vodítkové procházky kolem 20 minut (tolik ani neděláme, většinou 15), snížit přísun energie (granule dorazí zítra)… Doma ho neomezuju, ale na zahradu bez vodítka nesmí - má tendenci tam lítat a je riziko, že by šel “hlídat” k plotu, kdyby šel “nepřátelský pes”
hmn:Xerxová, držím pěsti, ať to dopadne nejlíp, jak to jen půjde.🍀🍀🍀
Hlavně aby ortoped věděl proč, jak a co dělá , ona to bohužel není až taková samozřejmost.
naše paní doktorka tvrdí, že je dost dobrých ortopedů, kteří umí vazy skvěle. Ale je málo ortopedů, kteří umí skvěle vazy extrémně těžkých psů… a řeší operatéra za nás - my jen dostaneme termín. Prostě aktivní 80 kilové hovado není běžný pacient
já se přiznám, že ta manipulace v narkóze u mamutů náchylných na torzi mi dobře nedělá. Jasně - pes je hladový, personál zkušený… ale bohužel znám případ dogy, která nepřežila díky torzi obyčejné uspání na rtg kyčlí… Takže se moc do preventivních neakutních zákroků neženu… Ono je to těžké - hlavně si to pak člověk nesmí vyčítat - prostě se rozhodl tak, jak nejlépe uměl.
Plaka:Vida, vida, tak je to vlastně to “menší” zlo. Hele, dneska už umí veti zázraky, operaci u specialisty dáte levou (nebo pravou?) zadní, rehabka, klidovej režim, to zmáknete! Nepajdá až tak dlouho, akutně,že by mu musela hned prdnout i druhá noha. To bude dobrý, držíme všechny packy a palce! 🍀 S kolenními operacemi u psů mám bohaté zkušenosti, takže kromě límce pořiď i nějaký poníkovský oplocení do obýváku a nesmekavé koberce. A sobě vinotéku.
koberce máme, ve sklepě je navíc i smotaný vyčištěný velký běhoun po králíky (aby jim to u nás nesmekalo), celá přístavba, kde bydlela babička, je zcela bezbariérová se třemi východy na zahradu… takže se přestěhujeme po operaci tam. Začnu s ním v uzavřené velké chodbě - dvě matrace se tam vejdou a ještě kus místa zbyde (já budu spát s ním, páník vedle v ložnici)… a pokud bude klidný, tak dostane následně (rozhodně ne v první dny) k dispozici i obří obývákokuchyň. Z toho strach nemám. Objednám velký molitanový límec - protože plast by asi rychle rozmlátil… a budeme se snažit, aby do stehů byl trvale pod dozorem. Ale límec mít musí - znám páníka, když se zapracuje… to by mohl popracovat i Yoda…
Poslední bod je ten nejmenší problém - i díky narozeninám se nám naše sklepní vinotéka významně zaplnila i velmi dobrým vínkem…
poprvé odlehčoval už jako dorostenec kolem devátého měsíce. Na 13 měsících kompletní RTG (Janaa ví, že u nás snímky umí) a nebylo na nich nic špatně. Dokonalé úhlení, dokonalé kyčle, čistá páteř… a i když odlehčoval už více než tři měsíce, tak nikde žádná stopa “chlupatých” chrupavek počínající artrozy… Snímky posuzoval i specialista ortoped - taky shoda, že dokonalý stav. Dokonce jsme si trošku mysleli, jestli ten křivý postoj nesouvisí s nálezem na prostatě (to se řešilo ve stejný čas).
No a pak se to objevovalo sice opakovaně - ale vždy po extrémní zátěži trysku v nerovném terénu. A že Yodislav nebyl zrovna prototyp pomalu a rozvážně kráčející dogy asi tady víte, fotodokumentace to snad dokládá jasně.
Možná jsem mohla psa nechat preventivně projet CTčkem… ale přiznám se, že jít do narkózy kvůli vyšetření a na operaci se psem, který lítá jak blázen každý den a jednou za měsíc maličko zakulhá… mi nepřišlo jako dobrý nápad.
Ještě před měsícem byl šťastné psisko, které zvládlo 10 dní skotské dovolené plné pohybu a nadšení z blbnutí ve volném prostoru. Věřím, že ještě poběhá… chtěl by i nyní - má smůlu, chodíme na krátké vodítkové (ale do lesa, tam, kde to má rád)
Prasklé vazy, ruplý meniskus… prostě radost. Termín řeší naše veterinářka tam, kde má osobní zkušenost se špičkovými ortopedy, kteří i mamuta budou umět snad vrátit do aktivního stavu. Uvidíme, jak rychle to bude. Chlapec už má za sebou i odběr krve a další předoperační vyšetření…
Chodí po všech čtyřech, tak snad ta druhá noha to ještě chvíli vydrží, nazatěžuje ji extrémně, jako kdyby skákal po třech. A tak až doučím… musím objednat ty dietní granule a začnu řešit límec.
janaa:Moc na obříka myslím a držím palce
dík - opravdu chodíme maličko a po rovině a na vodítku. Chodí o trošku líp (třeba než před týdnem), ale zase mu včera v noze začalo lupat (umělá inteligence tvrdí, že se k prasklému vazu přidal prasklý meniskus)… Prý se na operaci u dobrého ortopeda (navíc musí umět mamuty) čeká… že to není do týdne. Uvidím zítra (naše veterina vazy u velkých psů nedělá, ale prý mi doporučí kliniku a dohodne to včetně předání dokumentace. Teď jen aby to nebylo ještě horší než vaz…
dnešní Jizerky bez Yody… (z oldřichovského sedla na Gorilu, Skalní hrad, vrchol Špičáku, přes Skalní bránu znovu k Hřebenovému buku a dolů k Oldřichovu a po cyklostezce zpátky do Sedla). Přes 10 kiláčků mlžným skalnatým docela náročným terénem. Miluji mlžné hory bez lidí - krásně bylo…
Yoda byl ráno v sídlišti, pak autem na výletě u kapličky a teď jsme dorazili s ním z lesa za humny. Dneska kulhal málo, přesto jsou to kratičké procházky. Bojím se, že odepíše ostatní nohy eventuálně záda. Zítra padne rozhodnutí, jak dál.
sice mám vnoučata líné rozcapené Pražáky - ale díky tomu, že od malička chodili do Sokola (mají tělocvičnu na dohled), zvládají kompletní sokolský čtyřboj (plavání, šplh, gymnastika, atletika) na velmi dobré úrovni. I ten šestnáctiletý puberťák ještě předvede těžkou sestavu na kruzích, salto na zemi zvládají obě dítka, výmyk na hrazdě i bradlech… výborně plavou, šplh i bez přírazu… Klobouk dolů před jejich cvičitelkou. I u nich vede mobil a počítačová zábava, ale parta v Sokole jim vydržela od předškoláků a nutí je se hýbat.
před šestou ráno s Yodislavem naše první venčící procházka sídlištěm a kolem kostela, teď patnáctiminutovka podzimním listím (autem dojel až k lesu) - tu si užil, ani se vracet ještě nechtěl - ale už zase výrazněji kulhal, tak jsem ho otočila. No a teď zůstane doma a my vyrazíme do skal Jizerek, kde se s dogou hůř chodí. Naposledy jsme bez psa někdy na víc kilometrů byli, když odešel Najtík…
a teď nepsí
