Dávala jsem si poslední týdny bacha na ledovky, náledí, sníh. A dnes mě vyřadil kůň. Lindu mám skoro 12 let, prvně mi stoupla na nohu.
V minulosti mi stouplo na nohu už několik koní, většinou na prsty, i nehet na palci mi kvůli tomu blbě roste.
Ale dneska to fakt bolelo jak sviňa. Asi stárnu.
Nebylo to klasické šlápnutí. Zvedala jsem Lindě zadní nohu, něčeho se polekala, noha mi vyklouzla z ruky, narazila do holínky a svezla se z holínky dolů na nárt, kde se zapíchla špicí kopyta přesně do té nejvyšší kůstky. Bolí to i v klidu, už i zespod chodidlo. Chodit ale můžu, drobnými krůčky bez odrazu. Tak snad to zlomené není.
Tak jsem si postěžovala, pofňukala, pesanka je dneska bez procházky, jen zahrada na vyčůraní a zpět (do kurňa prudkých venkovních schodů, bydlím na půdě bývalého kravína). A doufám, že až zmizí otok, bude to lepší.
A to jsem od zítřka, kdy má být tepleji, chtěla prodlužovat procházky, abychom byly připravené na první dogtrekking za dva měsíce. No, jestli to je štíplé, tak dogtrek až na podzim.
Evy, gratuluju Ti i tady za první zvládnutý RO závod.
A neboj, dokážou to zkazit nejen lidi, ale i psi. Zetko jsme s Bonnie šly v jejích 16 měsících. Puberta. První parkur pročuchala. Šla prostě trvale s nosem na zemi. Čichová stopa vedla 90 stupňů vlevo, na kartě bylo 225 stupňů vpravo… 😀
Nebo jindy záhadně zapomněla lehat, vstávat, zase jindy naopak místo stání sedala, řešila zrcadlo, z lehu se místo chůze u nohy plazila… 😀Našla bych toho za těch pár závodů hodně.
Držím pěsti do dalších RO akcí. A díky za mapky parkurů, využiju je při tréninku. Stále trénuju sama doma (v 99 % bez karet), v dubnu jedu na RO kurz, už se těším.
Nemám fotky z víkendu. Jen jednu, kde jsem tečka s ještě menší tečkou (kamarádčin pes) a miniaturní tečkou (Bonnie). Včera jsme totiž vyšli na procházku s kamarádkou a jejím pěkným hafanem z osady. Na rozhlednu jsem nelezla, tak nám aspoň fotku.
U nás to moc pěkně taje, ani už není moc vody, stíhá se to vstřebat. Dnes bylo víceméně tvrdo. Zůstaly jen návěje (na druhé fotce je to zasněžené cesta, silně koroduje). A na některých místech led.
Dneska jsme s Bonnie daly dopoledne procházku na cca 1,5 hodinu. A odpoledne krátký běh. Teda Bonnie běží, u mě je to klus rychlostí chůze některých.
Děkuji…kdepak, jsem středočeška. Nějaký botky doma mám, když měl operovanou nohu mezi polštářky, tak jsem koupila rovnou 4 ks. S jednou botkou na zadní ( ne mushgo) chodil tenkrát dobře…no ale na všechny 4 😴 taková chůze.. to je zatím scifi. Sháním pawz návleky, ale nějak nejsou.
A co takový ten samolepící barevný obvaz? Třeba by se mu chodilo lépe než v botkách a nemuselo by to hned prosáknout solí, dokud nebude tát. Igelit jako mezivrstvu si netroufám navrhnout.
Sněhové koule se ratloraptorovi nedělají. Nemají na čem. Takže jednu výhodu má.
Jindro, děkuju za uklidnění. Bonnie to udělala prvně. Je ale fakt, že ukazovat packy, když něco “bolí” (je nalepené) se naučila teprve před asi rokem a kousek. A i když je pocitově větší zima při teplotách lehce pod -5 a silném větru, jde furt jen o pocitovou teplotu vzduchu. Ten sníh na tom bude asi jinak. A byla čerstvě vylezlá z postele, kde spí samozřejmě i pod dekou (i v létě). No, vyvenčila jsem kolem poledne zase jen pár minut a na procházku půjdeme za chvíli.
Bonnie zima je. I když se s oblečkem na těle zahřeje, furt jsou tu nožky. A pak ještě… Když si vezmu, jak je těžké pro mě chodit sněhem. A co takový 26 cm vysoký drobek, musí to být hodně náročné.
Venčíme teď krátce, maximum za poslední dny byla hodina, když jsem to vzala částečně po “polní asfaltce” (tj. šly jsme aspoň polovinu trasy po uježděným sněhu).
U nás taky tak Fiono, bělouš se snaží být co nejdříve vytentovaný a co nejrychleji po třech doma, protože sídliště je posoleno, kam se jen podíváš a už má popálené tlapky a mezi polštářky už puchýřky, i když mažu mastí určenou na tlapky. Včera večer bohužel hopsnul nožkou do solné louže a zaječel, nohu vytrčenou….tak jsem ho šupla do sněhu…Nožky mu doma pokaždé procbázce myji ve vaně, aby sůl dál nedráždila. Bude na to po procházce dobrý sudokrém, nevíte někdo?
Auto a řiďičák nemáme, nepopojedeme nikam. Jiné roky házeli štěrk nebo písek a teď solí o stopéro 😣 jáá nevím, kdo to zase vymyslel, že letos “vyhrála” ta sůl….my chceme sucho a nebo rovnou jaro 🙏
To si přímo říká o botičky. Máte to blízko do Brna? Pokud jo, doporučuju https://www.mushgo.cz/
O víkendu kromě kosy silně foukalo, tak procházky byly krátké a zakuklené. Jednu hodinovou Bonnie zvládla a tvářila se docela spokojeně (až na začátek a konec).
Dneska ráno mi nepřipadalo, že je pocitově větší zima, protože nefouká. I když předpověď ukazovala -14 (teploměr nevedu). Po pár minutách na zahradě, kdy Bonnie šla klidně, bez běhání, vývrtek, jsem měla ale pocit, že zakulhala jeden krok na zadní nohu. Pak už nic. Došla v klidu ke mně, významně zvedla přední nohu a s výrazem “bolí” ji stále držela ve vzduchu. Tak jsem Bonnie zvedla a šlo se domů. Doma zázračně nic, žádný problém, nic na ťapce jsem nenašla. Tak doufám, že to byla jen reakce na mráz. Bonnie takhle ukazuje tlapku s výrazem trpícího psa, i když se jí na polštářek přilepí něco malého.
První fotka je z týdne, než začalo sněžit. “Hromadné” jsou čerstvé.
Dopoledne Bonnie nechtěla na procházku. Já ji fakt asi budu muset ušít kapuci, aby měla při sněžení a dešti něco na hlavě.
Odpolední procházka, byť krátká, se povedla. S jednou slečnou, která má u nás koně, začal občas jezdit tatínek se dvěma fenkami. Tak jsem se přidala.
Fakt jsem ráda. Už jsem si říkala, jestli se Bonnie stále umí mezi psy chovat. Za poslední rok se změnila. Těch mnohem větších psů navolno, co k nám bez kontroly páníčkem přiběhli a samou radostí by ji udupali, bylo moc. Nemluvě o 3 bulících, kteří zaútočili. Už to někdy nedává. Ale jo, umí. Akorát to musí být dobře socializovaní, neagresivní, vychovaní psi. Jako ti dnešní.
Dopoledne jsme si s Bonnie užily první letošní procházku na necelou 1,5 hodinu, odpoledne jsme vyšly na kratší. Kolem poledne jsme pokecali u kafe s dalšími od nás od koní, pěkně venku u stolu (se psem na klíně v oblečku a pod dekou). K večeru jsem ještě vytáhla na pár minut kobylku pod sedlo, jen do haly.
Vyšel nám moc pěkný první den. Kór když vezmu v úvahu teplotu (dopoledne lehce pod nulou) a hlavně stále silný vítr. Před 2 lety by se na to v tomhle počasí Bonnie vybodla, ale teď už si dokáže užívat i v takovém nečasu. Roli určitě hraje to, že včera bylo znatelně hůř, tak to možná vnímala jako oteplení 😀
Koně na fotce jsou z vedlejší stáje, je ve stejné vsi. Je tu tuším 16 popisných čísel, ne ve všech domech se bydlí, ale koní tu máme asi 40.
Když bylo do -2, -3 a bez větru, ještě to šlo. Od včerejška venčím cca jen půlhodinovky. Dneska odpoledne ani to ne, Bonnie nechtěla, v půlce aleje jsme to otočily domů. Je sice tepleji než včera (teď jen -3), fouká taky o něco míň (nárazy 40 km/hod), ale do toho začalo sněžit a i při jen pár centimetrech má pidižvík místy hodně zabořený nožky. Pocitová teplota nic moc, vytáhla jsem i šálu a rukavice.
Tak si počkáme, až bude o něco tepleji a hlavně bez vichru. Pak budou i hodinové procházky ve sněhu. Podle předpovědi počasí nás čeká ještě několik větrných dnů. Možná zítra běh. Nebo běžky? Na krátký běh by se Bonnie nechala překecat i při tomhle počasí, běžky nemáme spolu vyzkoušené.
Přeji vám všem v novém roce mnoho zdraví, spokojenosti i úspěchů.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 22.12.2025, 16:29:34
Prosím, prosím, pořiďte si a noste kvalitní přilbu. Kašlete na “kůň je hodný, jdete jen krokem atd.” Nejhorší pády jsem měla z kroku nebo stání. A kůň je pořád kůň, stačí, když blbě brkne, smekne se.
Nedávno u nás jedna slečna ve stáji zkoušela porazit hlavou strom. Strom vydržel, přilba na kousky (nepochybně jí zachránila život), kompresní zlomeniny 8 obratlů. Znám i jiné hnusné případy.
Vánoční inspirace.Ten jelen kývá hlavou a medvěd nahlas chrápe.Kdo by chtěl a nemá to daleko,zahradnictví Mikan Chrudim.Spousta krásných věcí a nejenom květin.
Tak vám povím, osmimetrová flexi je sice super zbraň kdyby vás při večerním venčení někdo přepadl, ale když se vám do psa zakousne "pitbull", je vám ta flexina úplně k 💩. Naopak dosti překáží.
Naštěstí je bully skoro poloviční oproti Balúovi a borderák se nechal okřiknout. Těmhle dvěma samovenčičům jsem se úspěšně několik let vyhýbala, hlídají tu neobývaný statek a mají rozptyl tak dva kilometry.
