0 To se mi líbí
Ono je otázka jestli ten pes vůbec kousnul, píšou malá ranky, klidně jí mohl jen škrábnout zubem
takový pes je tak max ke kolenům, to by při procházení kolem musela mít ruce jak gorila 😀
ale alespoň měl ten soudce rozum ne jak u nás kdy za v podstatě stejnou situaci dostal majitel psa flastr
Mě léta psali lidi o štěňata jen kvůli pár článkům o plemenech, který jsem napsala a který byly zveřejněný na webu kde se ani nikdy žádní psi neprodávali.
Lidi jsou fakt divní. 😀
Tak jistě, ta jediná nová dnešní diskuze na ifauna psech Rychlý úvěr a půjčka, tak to oživí jistojistě. 😀 😀
Text úmluvy podle MZd stanoví, že státy mají plnou suverenitu k přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví na svém území a WHO jim nemůže nařizovat národní politiky nebo legislativní opatření.
Jo a máme tu nějakých 400 plemen a ti allroundi jistě znají všechny standardy nazpaměť. Možná si ho tak přečte než jde do kruhu. Ono jako co může o plemeni vědět člověk, který ho ani nikdy nechoval a ani nevlastnil. Je to prostě celý nastavený špatně.
Ano, podvodníci jsou všude, ale už to alespoň ČMKU řeší, pamatuju i dobu, kdy to zametali pod koberec.
Tohle asi nebyl podvod, ale chybně vystavený PP od AKC a pak nějak vystavili správný, ale majitelka používala pořád ten starý chybný.
Samozřejmě nešlo o záměnu dogy a čivavy, ale je na tom pěkně vidět erudovanost rozhodčích na výstavách, ani jeden nic nepoznal.
Ono ty fotky si dneska už taky můžou nechat udělat od AI, takže pak je to originál a nic se nepozná.
Těžko říct, islandské jméno, což je divný, ale ty fotky nikde na netu nejsou, takže asi ukradený nejsou. Asi bych to nechala.
Ještě k těm výstavám něco se zápisu ČMKU
S chybným PP byla fena v Německu zaregistrována, uchovněna a dosáhla v plemeni, do nějž nepatří, i vynikajících výstavních úspěchů.
Ta taška se fakt prodává, někdy bych jí brala
I když teda popravdě by mě zajímalo jak konkrétně vedení klubů prakticky zaviňuje ten chov na extrémní znaky?
Je to vina výstav.
Ale nebudu se už opakovat. 🙂
Vadí mi, kam přivedly spoustu plemen a to, že se to neřeší, že povede nakonec k zákazům.
A to říkám jako člověk, jehož oblíbená plemena jsou primitivní a tak nějak zkažená asi nejméně.
Já na fora chodím plkat a ne se jenom dozvědět něco nového, když chci vědět něco nového, najdu si to sama někde jinde.
Fora jsou snad primárně plkací ne? Nejsou to žádné informační databáze.
Vygenerovat koťátka 😀 😀
Ano, asi by stačilo pro začátek přestat zapisovat výsledky výstav a tituly do PP.
Má to úplně stejnou strukturu jako ten váš výcuc, protože to holt udělá kopírování, tabulku porovnání různých metod kopírování neformátuje, ale tak zeptejte se sám a budete to mít i s upřesňujícími odpověďmi a tak.
Mastnacek je odborník co umí AI předhodit text k výcucu 🙂
Taky se umím zeptat a pak vyhodit dlouhej post 😀
Osvědčené způsoby ochrany stáda ovcí před vlky Ochrana stád ovcí před vlky vyžaduje kombinaci více preventivních opatření, která se v praxi osvědčila nejen v Česku, ale i v zahraničí. Níže najdete přehled nejúčinnějších metod včetně konkrétních doporučení. Elektrické ohradníky a oplocení Nejúčinnější a nejčastěji doporučovaná metoda ochrany je použití elektrických ohradníků nebo speciálních sítí proti vlkům. Minimální doporučená výška oplocení je 120 cm, v oblastech s vyšším rizikem útoků až 140 cm. Ohradník by měl mít alespoň 5 vodičů, spodní vodič umístěný cca 15 cm nad zemí, aby zabránil podhrabání. Pravidelná kontrola napětí a stavu oplocení je nezbytná, včetně odstranění vegetace v okolí plotu. Mobilní elektrické ohradníky jsou vhodné pro dočasné pastviny a lze je snadno přesouvat. Pastevečtí psi Pastevečtí psi jsou tradiční a stále velmi účinnou ochranou stád. Pes musí být správně vycvičený a od mala začleněný do stáda, aby jej skutečně chránil a nebyl pro ovce hrozbou. Ideální je kombinace více psů, kteří pracují ve smečce a dokážou vlky odradit už svou přítomností. Noční košáry a zavírání ovcí Zvířata lze na noc zavírat do pevných ohrad (košárů) nebo stájí, což významně snižuje riziko nočních útoků. Tato metoda je vhodná zejména v oblastech s častým výskytem vlků. Optické a psychologické bariéry Mezi další preventivní opatření patří tzv. zradidla – vlající praporky, signální pásky nebo optické bariéry, které vlky odrazují. Lze využít i fotopasti pro monitoring pohybu predátorů kolem stáda. Organizace pastvy a dohled Pravidelný dohled pastevce a změna režimu pastvy (například pastva pouze ve dne) zvyšuje bezpečnost stáda. Vhodné je také stáda rozdělovat na menší skupiny, které se lépe hlídají. Srovnání hlavních metod ochrany Opatření Výhody Nevýhody / Omezení Elektrický ohradník Vysoká účinnost, psychická i fyzická bariéra Vyšší pořizovací náklady, nutná údržba Pastevečtí psi Aktivní ochrana, odstrašení vlků Nutnost správného výcviku, vyšší péče Noční zavírání Ochrana v nejrizikovější dobu (noc) Pracnost, potřeba vhodných prostor Optické bariéry Jednoduchá instalace, podpora dalších opatření Nižší účinnost samostatně Dohled pastevce Okamžitá reakce na nebezpečí Vyšší nároky na čas a pracovní sílu Dotace a podpora Chovatelé mohou žádat o dotace na preventivní opatření (např. z Operačního programu Životní prostředí), které pokrývají až 100 % nákladů na zabezpečení stád. Stát také poskytuje náhrady škod v případě útoku vlka. Shrnutí Nejúčinnější ochranou je kombinace elektrického ohradníku správné konstrukce, pasteveckých psů a organizace pastvy včetně nočního zavírání ovcí. Každé opatření má své výhody a omezení, proto je vhodné je kombinovat a přizpůsobit konkrétním podmínkám stáda a pastviny.