Buggyra

No ale zase ve slepičárně nemá slepice pauzu na přepeření a nemá pauzu kvůli zimě nebo krátkému dni. Také v té slepičárně nemá slepice životnost. Ve slepičárně mají slepice optimální podmínky pro začátek snášky, ale už jen ta výměna peří je pro drůbežárnu natolik nerentabilní, že slepice raději zrotují. Tj. sice jako by bylo pěkné mít intenzivní chov ve stodole, ale při těch nákladech na elektrice a následně na obměně osazenstva se to v malém podle mě opravdu nevyplatí. Jedině fakt tak, že budu tvrdit, že těch deset, co vidí na dvorku, jsou ty šťastné matky jejich vajec a budu si za to říkat příslušnou částku. A to nemluvíme o tom, když ten chov skosí nějaká nákaza.

Mno já jsem taky opálená, protože půl dne lítám po venku, že. Ale jsem opálená jen na rukou, krku a dekoltu. Vše ostatní sýrový styl 🙂 

Já po venku nechodím zababušená proto, že by mi byla kdovíjaká zima. Ale prostě je to praktické. Sandálama se blbě nahrabuje čerstvé slizké hovno na lopatu, mňo. Taky kolem koní lítaj různý krvežíznivý potvory, který se jen třesou na moje odhalené kotníčky! Za další věčně jsem domlácená na nohou od nějakých ohrad, od kopyt při čištění, od věcí, co překážejí (kurník má úzká dvířka…), od toho, jak věčně nohama nebo bokem něco podpírám, odtlačuji, posouvám… To by ty nohy vypadaly, kdybych na nich neměla tepláky. No a brouzdání vysokou travou, když vedu dítě na vyjížďce, taky bez tepláků nic moc. Taky si často klekám…těch důvodů se najde. No a jezdím. Takže holá stehna na holém sedle fujky, lepí se to, pálí se to, skřípe se to pod řemeny… Tepláky mi trochu drží tvary, bez nich by se mě taky mohli leknout a ještě bych mohla za nějakou hromadnou havárku. Si na svědomí nevezmu, no ne. No a taky holiny se strašně blbě sundavají, když je máte na holé noze a zapotíte. To pak fakt potřebuju druhého člověka, a většinou nemám. Dlouhé rukávy jak řečeno nosím hlavně kvůli zaměstnání, tu je zima. Spodek (sukně, punčochy) si ke koním převlíkám, vršek ne, takže polítám s těma vyhrnutýma rukávama u koní.

O víkendu jsem šla na houby v něčem takovém (obr.) a chlap málem padnul naznak. V lese jsem byla tak sexy, že se na mě slítli všichni kloši z širokého okolí, takže jsem se zase na dlouho vyléčila. Ještě že jsem byla (páč většina odhalených tělesných partií nese odstín “eidam 30”) napatlána mohutnou vrstvou opalováku No. 50, tak jsem jim moc nechutnala…

Tak co? 

(kopyta jsem záměrně nefotila 🤪)

Už to nemá kryté, vlastně mu ten vixlajvant na noze vydržel jen jeden den (ta plachetka), druhý den měl přes karpus jen tu reflexní kamaši, třetí den volné. Už jen mažeme 🙂

Měli jsme vážně štěstí 🙏 Díky všem, co B fandili 🙂

Cha, a hele, upe nejlíp to budete mít tak, že tu nevyužitou část statku prostě oplotíte zvlášť (aby vám lidi necourali do obytné části, pokud bydlíte jinde, máte tuplem vyhráno) a za tu desítku měsíčně (plus údržbu) pronajmete. Ať si tam někdo dá co chce, prasata, kozy, krávy, koně, krokodýle.

Čistá ruka, čistá mysl. Domů si pořiďte dvě morčata nebo králíky na cicmání a do voliéry na balkon dvě zebry a máte i ten zájmový chov odškrtnutý.

Takhle se vydělává.

Tak na paní z kravína nemám, ale rozhodně se jí blížím víc, než dámám konajícím pedikúru. Já tak jednou za čtvrt roku kleštěma na větve zakrátím pařáty… Jinak ale chodím v ponožkách a celoročně většinu pohybu konám v gumových botech - holinách (35 st. žádný problém) nebo v jezdeckých perkách (ty jsou jen po kotníky). Ale dlouhé šedivé nebo černé tepláky, žádné kraťasy. No kalhotky si teda měním denně, ale bosa bych po venku chodit nemohla (však ty propocené holinky by mně to vysvětlily rychle), a vadí mi to i v sandálech, takže už jsem se vykašlala na pohoršování okolí a prostě i do lodiček a sandálků k sukním nosím ponožky. Do civilu vlastně punčocháče, pletené, zimní, protože teď sedím v kanclu, venku pětatřicet, v kanclu s bídou dvacet… Taky sedím v dlouhém rukávu a vestě. Tady v triku s krátkým a bez punčoch tak týden v roce, to musí venku ale zdechat hovada v letu.

Přijde mi, že má zúžená kopyta, ale nevím, jak je to u hříbat problematické. Nicméně tady na tom předním je vidět, že kopyto má snahu se dole roztahovat, takže tvar je nedobrý. To bude hádám pro vývoj pohybového aparátu nic moc, hl. kopytní kosti a chrupavek. Zadní nohy mi přijdou strmější, ale zase u hříbat nemám páru, zda to něco znamená, asi je to ve fázi, kdy by se to mělo hlavně hlídat, aby kosti nerostly rychleji než šlachy nebo tak nějak.

Dá se vydělat ustajováním koní 🙂

Pokud se smíříte s počátečními náklady ve stovkách tisíc, aby to za něco stálo, máte nějaký ten pozemek (polnosti netřeba, stačí pár hektarů luk), nastudujete si byrokratickou legislativu, tak se to dá dělat i celkem s nízkými provozními náklady a vysokými zisky. Veterináře a kováře hodíte na hrb klientům, o to si samozřejmě budete muset říct méně na ustájení, a nebo seženete nějaké obětavé jedince, pak si i za jejich práci můžete říct nějakou kačku navíc. 

Koním navíc nemusíte vůbec rozumět, pořídíte si prostě ošetřovatelku, která bude. Ideálně nějakou, co ji vyplivne učiliště, obor “chov koní”. No ale musíte ji samozřejmě zaplatit (hlavní pracovní poměr), takže to chce mít příjem od ustájených koní aspoň osmdesát měsíčně, aby se vám zaplatilo těch 45, co budete dávat za ošetřovatelku, dalších 20, co budete dávat za zdroje pro koně (el, voda, podestýlka, píce - žlabové krmení můžete zase hodit na hrb klientům, údržba areálu), no a při troše štěstí vám zbude nějaký ten přivýdělek pro vás (po zdanění). S tím, že vám po statku budou courat neustále cizí lidi, dost možná budete poskytovat ubytování té ošetřovatelce (o to může mít ovšem nižší mzdu), budete se neustále dohadovat s dvěma stranami o všech problémech s tím spojených. Při osmi až dvanácti koních na ustájení by to mohlo vycházet.

Druhá možnost je, že si o koních nastudujete, to vydá na pár let praxe, a budete si ošetřovatelku dělat sama, pak ušetříte těch 45 za ošetřovatelku, dá se to dělat i při práci (pokud máte práci, ze které můžete kdykoli vyfrčet chytat koně na železniční násep nebo k sousedům na zahradu), Bude vám stačit polovina koní na ustájení, což je pro jednoho člověka na ošetřování ve volném čase až až. A za zadkem musíte mít někoho, kdo to vezme za vás, když onemocníte (můžete domluvit s majiteli koní za slevu na ustájení na příslušný měsíc).

No a dovolené a nemoci jsou samozřejmě při každém takovém přivýdělku v podstatě mimo realitu, pokud nemáte zajištěný dostatečně erudovaný zástup.

Bylo by vhodné uvést zdroj.

→ https://www.ifauna.cz/clanky/8018-co-vas-zajima-pojidani-trusu.html

Já se včera uvolila, že pomůžu máti sekat a odvézt trávu. Šla jsem hrabat, jak jsem zvyklá, no a ona mi dala sekačku, ať sekám, že to shrabe a naloží, tak dobře, když jsem posekala, dosekala jsem ještě cestu, kterou mi před pár týdny zadala vyčistit od větví a kamenů a mezitím samozřejmě zase větve a kameny naskákaly zpět, jak to hodní lidé “uklízejí” z kolejí, aby o to nezakopávali. Tak jsem to přelítla se zdviženým bubnem jen tak abych pomlátila ty nejvyšší maliny a výmladky od náletů. No a protože sekačka furt jela, tak jsem zajela na louku posekat další zelené v místech, kam nezajede traktor, stejně by se to muselo posekat. A máti mezitím nakládala na káru. Měly jsme hotovo nastejno a dostala jsem vynadáno, že jsem neměla tu louku sekat, protože to nepotřebovala, že potřebovala pomoct nakládat trávu. Tak jsem za špatnou, že jsem jí nepomohla, s čím ona chtěla, a chudák se nadřela. No, měla se držet sekačky. Já to sekání nesnáším, nesnáším teda i hrabání a podobné ptákoviny, ale tím jí aspoň pomůžu, jí procházení se za sekačkou nevadí, mně to přijde jako ztracený čas, já bych to měla pohrabané za půlku času, zatímco ona tam s hráběmi ohýbala hřbet další hodinu. Kdyby si to v klidu odchodila za sekačkou (jak ona říká “bez práce”) a nechala mě hrabat, tak jak by jela uklidit sekačku a než by přijela s károu, měla bych to na kupách, a krásně bychom to naložily spolu. Takhle jsem tu snazší a otravnější práci dělala já, no to mám radost, a ještě jsem dostala vyčteno a nepoděkováno. Meh.

Joaha.

Jak řekne pan doktor, tak bude. 🙂

Vyfotím dnes, včera už to bylo svrchu pěkně zaschlé a tvořil se strup, což myslím, že je žádoucí. 

Jo vlastně když vyfotím dnes, fotku uvidíte v pondělí nejdřív. Tak vyfotím někdy během víkendu, když si vzpomenu. Pan doktor přijede kontrolovat zítra, nebudu u toho, tak uvidíme, co řekne. Třeba se mi do té doby povede vystrouhat toho koně.

assil:

Tohle by mě zajímalo jak bude, když má OSVČ místo podnikání doma a bydlí tam ještě někdo další, kdo osvobozen není.

Sice bydlím sama, ale i tak budu muset proštudovat podmínky, až na mě přijdou. Si hodím trvalé bydliště zpátky k mámě a tady si nechám jen provozovnu 😀 Na druhou stranu, pokud je internet objednaný a placený mnou, tak jim další člen domácnosti může být putna. Posuzuje se to za domácnost…

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koncesionarske-poplatky-ceska-televize-cesky-rozhlas_2406261954_jud

Podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny.

Ha, na to jsem zapomněla. Pošlu jim výpis z živnosťáku a ať si trhnou 🙂

Co zkusit mu to maso dát na menší kousky? Třeba mu tuňák vyhovuje právě kvůli tomu. Co mu to umlít? Třeba s tuňákem dohromady.

Nevím, co znamená “vykvětákuje”, ale pan dochtor pravil, tomuhle zase já tak nehovím, tak poslouchám. Když se to po****, tak to bude řešit stejně on.

Lyže jsou, páč na to nikdo nesáhnul. Chystám se na ně… už tu nohu, co víc používá, brousí po zemi. Musím to stihnout před odjezdem pryč… Nebo přijedu a bude mít kopýtka jako jelen - na dvě půlky 😀

Seno je potvrzené. Uf.

Aha, tak to já si umím zařídit zcela nekonvenční způsob života i bez koní 😀

Hm, teď se mi nějak delší dobu neozývá ten člověk, u kterého jsem poptala seno. Začínám být nervozní, nechci shánět zase seno po všech čertech.

Já to kolem koní mám ráda a asi mě to i baví. Ale jestli přímo miluju koně jako ta zvířata, to nevím nevím. Líbí se mi na nich jezdit, ale kdybych se měla starat o koně, který mi nesveze zadel, do toho bych asi nešla. Asi jsem prostě z těch, kteří potřebují z těch koní “něco mít”, aby se jim věnovali. No a když už ten kůň k ničemu není… tak jsem ráda, že není můj, ale právě někoho, komu nevadí ho živit. (ehm ehm, kdože to koupil ty kortikoidy? Taky si možná lžu do kapsy 😀)

Však Horsana taky píše často, jak se hroutí, když jde o její koně, že to nechává zásadně ošetřovat kolegy. Mám v tomhle výhodu, že koně od malička za mě řešil někdo jiný a já k tomu přišla jak slepý k houslím, a asi to není tak úplně můj vyvzdorovaný a vysněný koníček, jako spíš něco, co “dělala máma, tak to dělám taky”, tak asi k nim nemám tak intimní vztah. Ale já nejsem hysterická ani u zraněných dětí nebo lidí, a to ani u svých příbuzných, spíš to bude tím, že je chyba u mě, jsem asi trochu psycho. Mno.