Aktuálně: 2 576 inzerátů • 293 509 diskuzních příspěvků • 20 073 uživatelů

Tom50

Diskuze

⋮
Tom50
04.08.2024, 10:25:30 xxx.xxx.139.241

Nevyzkoušel jsem všechno, jsou věci, které prostě intuitivně vím, že se udělat nesmí. Kdo tohle udělal, co jsem slyšel, zaplakal. Nastalo neskutečné pozdvižení a rabovka i když dal nástavky s tuháčem třeba 400 metrů od včel. Nedělá se to, odborná literatura o tom nic nepíše, staří pamětníci o tom nikdy nemluvili.

Plod je na všech rámcích kromě krajních. Samosebou bych dasl dohromady pár hlavně starých souší na vyvaření, třeba pro 3-4 vč.  No a co s těmi plodovými? Dát je nad nějaké vč jako druhé patro vysokých rámků? Co by se tím vyřešilo, tedy kromě komplikací a pro mě teoreticky nezdůvodnitelných kejklů, navíc velmi pracných? Prostě počkám. Ale děkuju.

A ještě přidám co vyzkoušené mám. Představa, že se vyvaří medové rámky aby se získal aspoň vosk je krajně naivní. Jeden polorámek s tuháčem se musí vařit asi 15 minut když by byl sám, když se jich dá do kotle najednou například 5-8, trvá nejméně půl hodiny a spíš déle, než se to prohřeje a rozpustí. 

Jediná možnost, pokud se tato melesnůška bude opakovat v dalších letech, je, jak píšu o postupném kontinuálním odebírání medu každé 2-3 dny po pár rámcích, tak, jak to budou nosit. Píšu jasně, že to tak někteří dědkové dělají, píše i pan Goro, že takového taky zná. Ovšem. Nevím, zda by se mi chtělo včelařit takto, vlastně každý den. Mám za to, že včely zase až tolik nemiluju. A taky je k tomu nutné neuhnat si ze dřiny potíže s plotýnkama.

Co si dokážu představit je vytahat z rámků drátky, pak vyříznout a pak rozmixovat ve vodě. Musely by se udělat pokusy jak husté by se to dělalo. Oddělit lehké voští a zbytek zkrmit, “písek” = melecitozu nechají v krmítkách. 

Otázky. Půjde tohle dělat s nějakou rozumnou produktivitou práce? Jak to zahustí, bude to dost “suchý” med aby se nekazil? Bude už netuhnout a nebo zase ztuhne za pár dní a přitom nebude dost zahuštěný? Bude se to stíhat bez začátků kvašení a nebude pak získaný med mít nějakou pochuť po kysání nebo ztuchlé plísni a podobně? Kolik by v nákladech potom stál takový med?

Za sebe vím jedno. Med nikdy necedím. Sbírám, tedy med pouze čeřím. Pěnu s nečistotami a značným podílem medu skladuju už asi 4 roky. Stejně tak skalduju víčka a už nemám kam šlápnout kolik těchhle pokladů mám. Kupodivu se to nekazí. Idea je, že to nějak rozmixuju a nějak podám včelstvům a ona to uloží jako med a já vytočím. Ale už několik let jsem se k tomu nedostal. V sezoně je práce kolem včel tolik, že na hraní s blbinama s nejasným a nejistým výsledkem nemám anebo nejsem ochotný si udělat čas a tak problém hrnu před sebou. Buď je snůška a proč dávat zpracovávat staré zbytky s kdo ví jakým výsledkem, když vč můžou přinést zaručeně chutný med bez případných pachutí? Když snůška není, dráždit osud a několika vč dávat popsanou šmakuládu aby to nějak zpracovala? A vykoledovat si rabovku? Stojí to za to? Stojí za to med, i když by ho za několik let bylo nejméně 60-70 a spíš možná víc kilo? Stojí to za tu práci, komplikace a starosti? No, mám za to, že ne, zkoušel jsem a je to moc práce a bídný výsledek. Vlastně jsem to nikdy nezískával jako med, jen jsem tím krmil. Pracně a to šlo s desetinou práce udělat cukrem. Na to mám vybavení a technologii, kdy udělám za stejný čas nejméně 20 x víc roztoku než si hrát s těmi zbytky a víčky. Taky se mi do toho pořád nějak nechce. A taky cukerný roztok zdaleka nerajcuje vč ke slídivosti tolik, jako med.

⋮
Tom50
03.08.2024, 11:33:16 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 03.08.2024, 06:58:43

Děkuju, nevzdávám nic, jen jakýkoli výzkum mě už unavuje a když je překvapení moc, někoho to i unaví. Jen se snažím vidět dál a doufám se mýlím a letošek zůstane jako náhoda.

Uvažujete logicky a přesně tak si to představuju. Ale. Ze Sedláčkova videa vím o melecitozní snůšce v půlce září. Mám za to, že sice slabá, ale pořád tu trvá a tak zásob neubývá.

I to poškrábání zásob mě napadlo. Je vyzkoušeno, že když se poškrábe zavíčkovaný tuháč a nenamočí a hlavně by neměly do čeho med přenášet, zase to zavíčkují a tak by to byla nesmyslná práce. Navíc u 40 vč asi neproveditelná. A nebo přesněji, když je na 90% jasné, že by se to minulo účinkem a vč to opět zavíčkovala, nebudu se do toho pouštět.

Na druhou stranu, nebyl bych to já abych…

---------------

Shrnu svůj nápad stručně. Medovice vadí na zimování v normáolních podmínkách středoevropských zim, jaké jsme znali do konce 70 let a které doznívaly do konce 80 let. Pak se začalo oteplovat a nyní jsou zimy takové, že se každý měsíc či 6 týdnů, a spíš častěji, včelstva proletí a přebytečných výkalů z nevhodné potravy se zbaví. Kdyby tomu tak nebylo, nedalo by se vyzimovat na škrobákách, protože ty mají balastních látek ještě víc než medovice. Nevím jak kdo, ale já se obávám zimovat na nevhodné potravě právě jen a pouze z důvodu, že nevím předem, zda bude zima “normální”, tedy že se včely nedostanou 3-4 měsíce ven vyprášit. Prostě to risknu, stejně mi nic jiného nezbývá.

Protože nemám jiné dílo, které bych vč mohl dát (a taky co s dílem plným cementu), nechám to osudu a aspoň budu vědět, zda prastaré obavy, stále opisované ze starých knih, napsaných v době před klimatickou změnou, jsou a nebo nejsou v nynějších změněných podmínkách stále aktuální.

⋮
Tom50
02.08.2024, 16:43:53 xxx.xxx.139.241

Nastal čas zveřejnit svůj neúspěch.

Včera a převčírem jsem prvně včelařil, úplně jsem rozebral dvě vč. Zůstal jsem v šoku z několika důvodů, postupně to tu rozeberu.

Obě vč mají TL nacpaný včelami. Tak, jako v nejvyšší sezoně na přelomu května a června. Dolíhávají se tam trubci - v tuto dobu neuvěřitelné a všechny dělničáky jsou nabité pylem a i některé trubčí buňky - asi třetina.

Obě rozebraná vč jsou třicítky. Jedno má kromě TL medník 11 a 15, druhé má kromě TL dva medníky 15. Nejsou to tedy nejsilnější vč, asi třetina má o jeden i dva medníky víc. Všechny medníky jsou tak nacpané včelami, že jsem to jakživ neviděl snad ani v sezoně. Prvního srpna pak nemožně neuvěřitelné. Po odtržení stropního igelitu nastane “hrnečku vař”, včely se nezvládnutelně hrnou ven a sedají si z venku na nástavky a chuchvalce včel “kapou” na zem. Před rozebráním ale vč vůbec nevyléhají, žádná. Nutno podotknout, že oba dny jsem šel včelařit až v 18 hod a hlavně, mám úly v celodenním stínu. Patrně proto mi včelstva nevyléhavají vůbec a nebo nepatrně. Při včelaření všechna vč létala a tak bylo dost včel mimo úl za pastvou.

Existuje přísloví, že když se seje oves a když se sklízí, včely nejvíc slídí. Právě se sklízí tady u nás oves a včely neslídí ani nepatrně, je nějaká snůška. V jiném vlákně píšu z čeho asi. Kolem úlů to omamně voní, na česnech vč větrají a odpařují.

Kolega Tom4 má vyjedená plodiště, krmí, medníky má ubité cementem. Podobně je na tom Petr. U mě je to ale úplně jiné. Poslední rámek ve VN je až dolů oboustranně zavíčkovaný cementem (jedno vč je na SS, druhé na TS a u obou vše stejné). Prohlédl jsem jen další 4 rámky. Všude je nejméně 20 cm cementu a pod ním jsou oválky pouze zavíčkovaného plodu v rozměru asi max 15-17 x 6-8 cm. Kolem plodu jsou tak dvě řady volných buněk. NENÍ KAM NAKRNMIT CUKREM!!!

Nemám souše a přemetení na M u úlů nabitých včelami s výškou díla 75 nebo 90 cm i metr si ani nechci představit.

---------------------------

Co z toho vyplývá? Jsem se svými moudry v koncích, nevím. Za celý život jsem neviděl, aby vč prvního srpna byla v takové síle! Vždy byly už redukované medníky a na VN byla jen KK a ta nebyla ani zpola obsednutá.

Jak se to mohlo stát? Nevím. Patrně je to důsledek toho, že vč měla od začátku června kontinuální nepřetržitou snůšku MEDU. Většina včelařů v době, kdy by měla být hlavní snůška, naříká, někdo musí dokrmovat, většina ale nic neřeší a včelstva redukují počty plodu a pak je ve včelstvech méně včel. Ale ani to by nestačilo a tak následuje čistě spekulace, pouze moje, nijak nepotvrzená a neověřitelná dedukce.

Protože vč v červnu ani hodinu nestrádala a plod byl krmen v nejlepších možných podmínkách MEDEM a ne náhražkou, kterou cukr nepochybně je, tak včely vydržely déle a neodešly jako pravidelně odcházejí od začátku července. Vlastně by to znamenalo, že stačí včelstvům nesebrat med a pak se vytvoří nesmírně silná vč a to i když jsou plodiště ubitá medem a pylem a na plod mají v červnu i v červenci málo místa. Přesto je to plod a z něj včely tak vysoké kvality, že nyní úly pukají ve švech. Pokud by někoho napadlo jiné vysvětlení, sem s ním. Prosím.

Co dělat? NIC. Nebudu dělat nic. Medníky jim vzít nejde, včely nemůžou být mimo úl. Do VN, kde budou zimovat, nejde dát ani kilo cukru, aspoň se to tak zdá. Zkusím jim koncem srpna nějaký cukr dát, ale iluze si nedělám. Malá naděje je, že těsně nad plodem je med květový z nynější snůšky. Ale. V tuhle dobu kvete lesní plevel vždycky a med  z toho není a tak je nejspíš pořád medovice. Navíc když rýpnu do zavíč medu nad plodem, neteče a tudíž je to cement. Také by to vysvětlovalo úplnou absenci včel na pámelníku a krušině.

Východiskem by bylo nechat TL s tím, aby chumáče zasedly na relativně prázdných TL a na poslední čtvtinu vysokých plástů dostat nějaký cukr. To ale až vyběhne plod.

Právě se ukáže pravdivost mé domněnky, že VD vůbec včely nezabíjí, že je jen u úhynů přítomen tak, jako je každý zabitý voják zavšivený a příčinou jeho smrti nebyly ty vši. Nastal u mě okamžik pravdy. Jestli se dožiju sdělím tady jak to celé dopadne.

Z předhcozího vyplývá, že nijak neléčím a léčit nebudu. Prostě počkám, vč musí zredukovat počty včel. Pokud budou vč početně “normální” 1.9., můžou dostat na měsíc Gabon. Mám vyzkoušeno několik let po sobě. Jsem ale připravený, že vč nedostanou Gabon a dostanou až fumigaci Varidolem po 10.10. Hodně se nabízí šance zkusit třeba čtvrtinu - to je u mě 10 vč, neléčit vůbec a nebo jim dát až předvánoční aerosol.

Divičům sděluji, že nijak nemonitoruju, netuším kolik VD je v mých včelstvech. Tohle neřeším už 12 let v řadě.

U jednoho kolegy se ukázalo, že med nejde oddělit ani separátorem, vzniklá hmota zůstala ve formě “povidlovitého” maglajzu z medu, “písku” a vosku a vosk se neoddělil. Neoddělil se ani po opětovném přehřátí na víc než 85. Nezbývá než hmotu vyhodit. Možná by se to mohlo dát “přebrat” včelám. To ale nic neřeší, včely by uložily sice med bez melecitozy, ale pořád je to problematická medovice, na které vč nemusí zdárně přezimovat.

----------------------

Opakovaně jsem tu a i jinde napsal, že včelařím proto, že je u včel pořád něco nového a nikdy se nic úplně přesně neopakuje. Ovšem právě to u mě dosáhlo opačného efektu, jsem těžce zklamaný, unavený a už se mi chce jen rezignovat. Stačilo!

⋮
Tom50
01.08.2024, 22:34:45 xxx.xxx.139.241

Moc to zjevně nechápete. Tak znovu.

Oddělky nebo obecně nová včelstva podněcujeme od začátku července, od konce snůšky z lip. Lípa je prostě ukazatelem tam, kde se nepěstuje slunečnice. Lípou pak sezona končí. U kmenového vč se vezme poslední med a nejlépe ten den, v praxi se to u více vč nestíhá a tak jde až druhý den velká dávka krmení. Ovšem to je jen o produkčních, neboli kmenových včelstvech. To není váš případ.

Vy jste měl podněcovat třeba už od začátku června, prostě tak, jak je potřeba. Měl jste krmit a zafixujte si, co říkám, vy i ostatní nepíšící začátečníci, tehdy, kdy bylo potřeba. Tehdy, kdy na vysokých rámcích není nejméně 8 cm od horních louček med nebo zásoby. Samosebou jsou to věnce a tak v rozích je to víc. A stejně tak na krajních rámcích je zásob víc než jen 8-10 cm pod HL. 

“Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Kdo tomu nerozumí, tak díže byla nádoba na mléko. Přesněji, na dojení a uchovávní mléka byla štoudev nebo vědro, mléko se pak zpracovávalo v jiné nádobě a to byla díže, malá díže je dížka. Úplně přesně, v dížce se zpracovávala smetana na máslo poté, co smetana prošla stloukáním v máselnici. Asi se to dá najít na internetu. Není to na nic potřeba, je ale dobré to vědět.

Přísloví má vysvětlit, že těžko chtít po nějakém hospodářském zvířeti užitek, když ho krmím bičem. Ano, to se říkávalo o idiotských sedlácích, tak lakomých, než že by dopřáli krávě dostatek (spíš nadbytek) žrádla, tak jí třískali bičem. Kráva totiž když má hlad tak řve jako kráva a blb jí rozmlouvá řvaní (bučení) bitím. 

Včela neřve. Bohužel je zticha, chtělo by se říct. Proto chov včel je o hodně vyšší level než chov dobytka - dobytek si umí “říct” řvaním, včely smí mít jen ti chytřejší!

Krmí se denně, ob den, někdy ob dva dny, jak se chce, jak je čas a jak se ke včelám dostaneme. Nejsou v našich životech jen včely, rodina je víc!!! Prostě podněcuje se (i krmí) tak, jak je potřeba. 

Podávají se malé dávky (1-2 litry) relativně řídkého krmení 1:1, což napodobuje přírodu. Krmení hustším roztokem je nenormální, včely na to nejsou adaptované a velmi je to zatěžuje, opotřebovává.

Tady se pozastavím nad stupiditou některých lidí. Ti by cpali včelám inverty, aby jim usnadnili zpracování a přitom jim to neusnadní, ale naopak komplikují. Není náhoda, že titíž cpou včelám husté krmení 3:2 v domnění, že jim tím pomáhají s odpařováním. Je to naopak, včely k hustému krmení musí přinést z venčí vodu, naředit, zpracovat a pak zase zahustit.

V tuhle dobu, tedy kolem 1.8. musí mít vč na míře 39x30 zásob asi 8 cm, lépe 10 cm + plné rohy. A krmí se dál dokud nebudou mít asi 15 cm zásob, v rozích víc.

Nesmí být ale o moc víc - pak by byla vč ulitá. Kolem 15.9. se dělá kontrola. Kde by bylo méně zásob, dokrmí se. Takže polopatě, odd nebo nová, relativně slabá vč se velkými dávkami vůbec nekrmí.

--------------------

Romanem prezentované krmítko se mi jeví jako laciné a velmi vhodné. Mnohem lepší než balon.

⋮
Tom50
01.08.2024, 08:41:20 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 23:05:48

Děkuju. Mě ani tak nešlo o včely ale o to, kdy a za jakých podmínek jetel meduje. Jak je zřejmé, není to pravidlo, že by medoval jen po slunečním osvitu a co jsem pozoroval byla tudíž jenom náhoda.

⋮
Tom50
31.07.2024, 22:00:56 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 21:13:57

Mám k vám prosbu. Tady u nás jsem si všimnul, že na bílý divoký jetelíček jdou jen když na něj svítí. Nevěřil jsem vlastním očím, vloni jsem si toho všiml poprvé. Na půlce dvorka ve stínu ani včelička, na druhé půlce na slunci obaleno. Je to u vás taky tak?

⋮
Tom50
31.07.2024, 14:54:10 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 31.07.2024, 13:26:14

To je správné, věřit se musí, hlavně dědům. I když jednou takhle jeden měl být upálený za to, že dědkům nevěřil a tak aby nemusel na gril, odvolal. A pak hrdě a statečně (ale tiše aby nikdo neslyšel) “vykřikl” A PŘECE SE TOČÍ.

Kdyby lidi bez myšlení věřili dědkům, ještě žijí na stromech nebo v lepším případě v jeskyních a zemljankách. I já jsem dědek a doufám, že vše co tvrdím jiní ověřují a zkoušejí, aby sami případně vylepšili co dostali ode mě.

Takže. Ano, příkladů temnot lidského vědění je bezpočet. Akorát se vývoj nezastavil, Země je kulatá, točí se a invertovat včelám krmení je nesmysl bez ohledu na to, čemu někdo věří nebo nevěří. Ono to ale může být horší než se zdá, pokud se k rozštěpení cukru nepoužije med- pokud vím, tak lidi neumí invertázu vyrobit, tudíž cukr štěpí chemicky, nikoli enzymaticky. Chytřejší se pak ale zeptá, kam se pak z toho krmení podějí chemikálie, konkrétně kyseliny (ve videu “kyslota”) použité na rozštěpení cukru? Nemusí je náhodou včela pracně odstranit? A když se jí to  svinstvo odstranit nepodaří tak jako co? Zkrátí to možná život včelstva a ono pak nezodpovědně v zimě uhyne? A přitom včelař dal předžvejkaný invert. Asi to tedy byly geneticky vadné včely!

Ale to není váš případ, vy dáváte med. To je správné, Víra hory přenáší!

⋮
Tom50
31.07.2024, 13:09:24 xxx.xxx.139.241

Před chvílí jsem dal nápad, asi s tím ještě nikdo nepřišel, strůpkového roštu.

Mám ale jiný a lepší nápad. Ve skutečnosti jsem to nevymyslel, běžně se to praktikuje na N. Zélandu. Podotýkám, že se rozkládá na dvou ostrovech, země má 5 mil obyvatel je tedy poloviční než Česko. Jenže má desetkrát menší počet obyvatel na km2 a 3 x větší rozlohu. Proč to píšu? Proto, že tedy vzdálenosti na NZ jsou daleko větší než u nás.

Včelaři tam nijak nerecyklují voští. V celé zemi existuje jediná firma, vykupující celé rámky s voštím. Ty rozemele i se dřívím a hřebíčky a drátky (nevím zda řeší plasty, asi si na pitomce nehrajou jako v Evropě). Z drtě vyseparují vosk, kovy, dříví s košilkami, z odpadu se vyrábí vysoce ceněné palivo. Tudíž je vše spáleno, což je nejeefektivnější profylaxe před nemocemi včel. Vyrábí asi peletky nebo brikety, to nevím a snad to jde jako standardizované palivo do nějaké průmyslové teplárny nebo elektrárny. Kdo firmě dodá rámky, obdrží levněji a přednostně vysoce kvalitní mezistěny. Kdo je kupuje bez dodání voští, riskuje M z pančovaného vosku podobně jako tady v Evropě.

Tvrdím, že takto by měl dotacemi stát bojovat proti nemocem včel, hlavně proti moru, než živit nějaké kra.iny jako colos, nebo 3 vyšetření na mor místo jednoho (ve skutečnosti jde jen o “práci” pro zbytečné laboratoře a zbytečnou veterinu a jiné darmožráče), které stačilo desítky let a podobně. Ano, dokážu si představit, že třeba doprava by musela by být rychlá. Ale když to dokázala s možnostmi let po ww2 do asi konce šedesátek naše země s pomocí jen pošty a drah, dnes by to neměl být nejmenší problém. Je pro mě doslova děsivé, že by stačilo se poohlédnout po světě, kde se co a jak dělá. Jenže to by Svaz nesměli vést diletanti s jinými zájmy než je rozkvět českého včelařství.

⋮
Tom50
31.07.2024, 12:49:52 xxx.xxx.139.241

Zábavné je, jak myslíte, jak med naštěpí cukr. Proboha, dovzdělejte se!!! Včela, jak něco pozře, přidá do toho invertázu bez ohledu jak moc to invertované je a nebo není vůbec. Vždy do toho přidá stejné množství a tak snahy invertovat včelám potravu jsou nesmyslné, nijak se jim tím nemůže pomoci, prostě ony tam ten enzym dají vždycky ve stejném množství. Proto jsou inverty jen chyták na peníze lákané od hloupých lidí. 

Lajsničky mezi HL rámků jsou sice dobrý nápad (prastarý), ale jen pro někoho, kdo si s tím má čas a nervy hrát. Na co lajsničky když existuje igelit?

Něco vám vysvětlím. Když za med dával státní výkup 35 Kčs ČISTÉHO - S DANĚMI STÁT NEOTRAVOVAL, páč byl vděčný, že lidi včelaří a průměrný plat byl asi 14 Kčs/hod, pak byla cena medu 2,5 x vyšší. Jestli je dneska průměrný plat 140 Kč/hod (za to snad nekoupu už ani nepřizpůsobiví a i pokladní v krámě mají víc), pak bych já musel za med dostávat 350 Kč za kilo bez daňových přiznání a dalších buzerací. A to nemám. Tak proto si já hrát s jednotlivými lajsničkami nezačnu. Popravdě bych zbytečné hlouposti nedělal ani kdyby za med byla tisícovka. Neubíjím svůj život na nesmysly, už se svým časem šetřím a šetřil jsem vždycky. V ušetřeném čase jsem se v celý život dovzdělával. Díky tomu nedělám spousty pošetilostí. Ale jistě některé zbytečnosti dělám, nejsem zdaleka nejlepší.

Jo, kdyby se vyráběl průmyslově a tudíž levně jakýsi rošt, vytvářející zastropení a současně vymezení každé uličky, hranolky by mohly být duté a tudíž relativně teplé (ale plast je teplý i plný a plné by to bylo bytelnější), pak ano, to by byla bomba! Jedním opatrným pohybem by se rošt zvednul a pak zase vrátil. Hranolky by byly konické a tudíž by si samy našly správnou polohu a rozdistancovaly rámky na přesně stejné rozteče, líp jak mezerníky. Současně by se na spodku žeber hromadil ultračistý a snadno těžitelný propolis. Ale jednotlivá dřívka nejsou nic pro mě.

Váš popis žonglování nad úlem je správný, a to myslím vážně. Když neukápne moc a pár krůpějí spadne na rámky, steče uličkami na dno a není toho moc, včely to bleskurychle očistí a nic se neděje. Ovšem k tomu je potřeba fakt dobrá šikovnost a zručnost. A tak tento váš nápad plně potvrdím a doporučím. Stejně bych si to nejdřív natrénoval s vodou. 

Jenže já měl na mysli strop s dírou a na díře sítko zabraňující styk se včelami -

https://www.vpjested.cz/0420-podlozka-pod-prosakovaci-krmitko/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwwae1BhC_ARIsAK4JfrydituMZnjbkx7iuHfZ4QRcG5zso6HbuabaZlQtVxEtWM8pxhktKAYaAp9hEALw_wcB

Pak může dojít dát krmení, klidně s baterkou večer manželka, aplégr nebo babička, kdo má zrovna čas a bojí se včel. Taky zakrytý strop u slabších odd je lepší než odkrytý.

⋮
Tom50
31.07.2024, 12:22:45 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 31.07.2024, 10:44:13

Divizna je asi zajímavá, bohužel u nás není. Je významná hlavně tím, že není z chemií ošetřovaných polí.

Tady u nás jsou pastviny porostlé štírovníkem. Ale i obecní zeleň ve vsi, štírovník je tady u nás  všude. Dneska za vedra před 11 dopoledne se ohýbal včelami.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADrovn%C3%ADk_r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD

V trávníku je nějaký druh jestřábníku, je jich mnoho a některé jsou endemity, jsem líný hledat přesně, o jaký se jedná. Mě je to jedno, tento má hladké stvoly a velmi úzké listy, kvítky oprůměru asi 20 mm. Je hodně zajímavý pro včely, byl jimi obsypaný. Je nízký tak 30 - 35 cm, vyšší než štírovník. Byla radost pozorovat usilovnost včel. Nebraly pyl ani na jedné rostlině, tudíž z toho plyne, že sbíraly nektar.

Jsou dny, kdy na kypreji není včela, dneska byla silně navštívená.

https://www.google.com/search?gs_ssp=eJzj4tTP1TcwSikySTZg9OLNriwoSs1SKCtKykxOBQBn2Ahm&q=kyprej+vrbice&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=kyprej&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqDQgCEC4YgwEYsQMYgAQyBggAEEUYOTIHCAEQLhiABDINCAIQLhiDARixAxiABDIHCAMQLhiABDIHCAQQABiABDIHCAUQABiABDIHCAYQABiABDIHCAcQABiABDIHCAgQLhiABNIBCDUyOTVqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

V okolí jednoho stanoviště mám velké porosty konopice sličné a s ní je to stejné. Někdy na ní není včela ani jiný hmyzáček, jindy jí navštěvují, ale nějaký masový nálet jsem u této byliny nepozoroval. Kolem vč to navečer voní a tak je z těchto rostlin jistě uživovací snůška. I kdyby jen pyl, díky za něj.

⋮
Tom50
31.07.2024, 11:51:53 xxx.xxx.139.241

Pokud nevytéká čistá voda, pak směle do toho! Nejdřív si někde nacvičte to překlápění. Mě se osvědčila vyřazená pánev průměru asi 15-18 cm bez heftu (skutečně ale stačí dezerťák). Jde to tak, že se neukápne a když, tak pár kapek se ztratí. Vždy na pánvi - talířku zůstává trocha roztoku, co stihne vytéct. To při dalším vč naleju na síťku a jdu překlápět další flašku. Nebo se to z talíře vyleje do kýblu s vodou. Ten musíte mít vždy u ruky když by se ulilo a nebo něco převrhlo a podobně. Pak se místo polité roztokem ihned musí polít vodou a umýt nebo rozředit co ulilo.

Zkuste zaty tu PET s dírkou. Je to krmítko dokonale zadarmo a hned. Třeba vynikající voda Kláštorná Kalcia má takovou lahev a stejně vhodných lahví se dá najít hodně. DFirku uděláte hřebíčkem u včel nahřátým zapalovačem - jak hřebíčky tak zapalovač musí mít každý v autě.

Právě tak dokonalé ruské krmítko za pár halířů. Je to jemný mikrotenový pytel na odpadky. Dá se do uvnitř hladkého kýble, přehrne okraj a nalije se roztok. Pak se pytel dokonale zauzluje tak, aby do toho nemohl vzduch a opatrně přendá na odkrytý úl s prázdným nástavkem nahoře. Samosebou po kouřem odehnání včel, které jsou na HL rámků. Musí se to dokonale a pevně zauzlit. Pak se pytel s roztokem položí na obnažené L rámků. O víc se nestaráte, včely samy prokoušou nepatrné dírky a postupně roztok odeberou. Ovšem nesmí se udělat žádná dírka, pak hrozí, že to vyteče. Také k nalévání je nutná velká dávka šikovnosti. Jednou se mi to protrhlo jen proto, že jsem použil kyblík z Lidlu od kytek. Je sice zadarmo, jenže některé mají uvnitř dno vyztužené relativně ostrými žebírky, nebo zbytkem plastu po vstřikování na dně a tam se mi pytel asi načal a jak jsem to zvednul z kýble, pytel puknul. Mimochodem, pomocí velkého pytle se dá podat naráz 10 litrů i víc. Sáček vyjde kolem Koruny a pak se zahodí, úplně ho rozeberou. Raději ale dávám dva menší vaky po cca 4-5 litrech a přendavám z kýble co je na vedlejším úle. To proto, abych s pytlem s roztokem nešermoval kolem úlů, ale “cesta” pytle byla co nekratší. Samosebou z rámků nesmí nic čouhat, nic, o co by se mohl vak protrhnout.

Video

Obecně se na jednu stranu dobře bavím, eufemisticky řečeno naivními praktikami tohoto dovedy. Vše ukazuje správně, dokonce i odežene větší část včel, ale udělá v pytli díru. Hodně by se mi chtělo ho nazvat výstižným sloven na 3 písmena začínajícím druhým písmenem abecedy. Druhou kra.inu, co dělá je, že to nedává na HL rámků, ale do mezery mezi rámky. To by mělo smysl u slabého oddělku, slabému, co neobsedá "celý prádlo" se ale nedává najednou tak velká dávka a doveda ukazuje v pytli nejméně 4-5 litrů. 

Prostě první co jsem našel je toto video. Připodotknu, že když vidím tyhle umělce, chápu, proč má tolik lidí (snad všichni) potíže s rabovkami. Tvrdím, že z 99% si za to můžou sami totální stupiditou. Jestli je pytel nahoře perforovaný, po nakousnutí dírky první včelou zespoda vaku hrozí, že obsah poteče velmi rychle a včely to nebudou stíhat odebírat. To je ale ten lepší případ. Může dojít k tomu, že jak to první včela (nebo čtrnáctá, to je jedno) zespoda nakousne, pytel tlakem tekutiny praskne a obsah vyteče naráz. To se stane až třeba po půl hodině když už je “včelař” ze stanoviště pryč. Druhý den zjistí totální spoušť a oddělky zničené rabovkou. A hloupý to svádí na hladové sousedovy včely, mnozí bohorovně nepřipustí, že jsou sami …

Nutno podotknout, že dost často to nevyteče a včely berou roztok zezhora pytle tou včelařovou dírou a pytel neprokoušou. Já bych se na to ale rozhodně nespoléhal.

https://www.youtube.com/watch?v=Oz5rgR59sf8

⋮
Tom50
30.07.2024, 22:07:49 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 30.07.2024, 11:03:28

BG vlastně všechno sdělil přesně a stručně.

Dodám, že prosakovací víčka byla dělaná na velmi hrubý krystal, který se už běžně v krámě nesežene a jako včelařský je vždy strašně předražený. Prosakovačka musí být absolutně vodorovně a navíc funguje nespolehlivě. Umí protékat nebo ukapávat, že to včely nestíhají a pak nastane co popisuje BG. Ale jakš takš jde roztok hustý 3:2. Já ale radím krmit pouze 1:1 - důvod jsem mockrát vysvětlil - a to prosakovačkou nejde ani když stojí úplně vodorovně. Někdy ano, někdy vyteče, neriskoval bych to. Na cukr, deklarovaný jako krystal, nejdou prosakovačky použít. 

Za soudruhů věčně nebyl cukr k sehnání a nebo ho dávali po pár kg na osobu a hrubý krystal byl problém tuplem. Ale za komančů někdo psal, že si sehnal korálky velikosti pšenice nebo broků do vzduchovky. Nasypal se pískový cukr do plna (stejně jkao hrubý krystal), pak se zalil studenou vodou do hrdla a na to pak hodil hrstku korálků. Lahev se převracela u včel tak, aby nevytekla ani kapka - rabovka, že se na zavřenou flašku přitisknul talíř a lehev se pořád s pevně drženým talířem rychle převrátila. Pak se s ní zatřáslo a těžké skleněné korálky propadly na víčko a pak prosakoval i jemnější pískový cukr, dnes je jmenuje krupice. Líp se mi lahve převracely se starou vyřazenou pánvičkou.

Ukrajinská krmítka prý fungují skvěle, má je kámoš Petr ještě po předcích a chválí si je. Já ho nikdy neměl a tak nemám zkušenost.

Česnová krmítka - primárně to jsou napaječky, fungují, ale s výhradou. Jakmile by to včely do rána nevybraly, krmítka neucpávají kolem sebe česno dokonale a mokvají a je na nich kolem dokola dost včel. Není mi to příjemné, je to hrozba. Ale musím připustit, že je to jen psychologicky protivné, problém jsem s rabovkou neměl.

Rámkové krmítko zmenšuje prostor a většina není bez styku se včelami. Prostě na celé čáře vyhrává balon. Za komančů to soudruzi asi dotovali a nebo státní regulece cen neumožnila nenažrancům předražovat. Dneska i když je měna zničená asi 15x, přesto jsou dnešní ceny doslova rakety. Protože 3,20 x 15  je necelých 50 a ne 150 Plastový balon nemám nafocený, jde snadno najít. No a samotný podšálek bez kopyta nejde použít. Pořád je to ve srovnání s rámkovým kapsáčem laciné.

Skvělé bylo dnes už nevyráběné krmítko na litrovou lahev od vína. Podobné se dělají na PETflašku. Ale to nefunguje, protože atm tlak PETku stlačí a roztok vyteče na zem. Musí to být tvrdé sklo, na měkké plast lahve to nejde použít.

Pak je tu ještě možnost krmit PETkou s malou dírkou, která leží na rámcích bez strůpku. To nevím zda budu umět popsat, mám to vyzkoušené a funguje to dokonale. Má to ale jednu podmínku, PETka nesmní být přeškrcená, pak by nevytekl obsah za seškrcením. A PETek s válocovitým tělem není moc. Do lahve se v místě, kde začíná bombírunk, udělá dírka asi 1,5 mm, možná dva mm. Lahev se nalévá trychtýřem přímo u včel nakloněná, aby se vešlo max roztoku. Pak se pevně vzduchotěsně zavře víčkem a položí na rámky tak, že dírka míří do mezirámkové uličky. Roztok nevytéká, na to je dírka moc malá a flaška se nesmí zbortit atm tlakem. Včely z dírky roztok intenzivně berou a čas od času vběhne do lahve bublinka vzduchu. Je to naprosto bezpečný způsob, jen při nalévání a manipulaci nesmí být včelař lempl a nesmí nikde ulít ani jen malinko ukápnout krmení. To ale platí u jakéhokoliv krmítka.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
⋮
Tom50
30.07.2024, 12:51:11 xxx.xxx.139.241

Udělal jste tu chybu, že jste dal pouhému oddělku velké krmítko, i když jen 5 litrů v něm.

Píšu to pořád dokola o malých krmítkách a rámková jsou blbá, že zabírají místo dvou rámklů a i plac za jeden rámek u menšího rámkového krmítka je špatně. Jasně píšu, že balon, nebo ukrajinské a nebo nějaké česnové, jenom ne na PETflašku!

Teď nemám čas, nějak se vyjádřete a já se k tomu vrátím v noci. Přepážku jsem nepochopil, naopak, proto je rámkové blbě a i přepážka blbě, že se vč vždy snaží přizpůsobit velikosti prostoru a my nyní chceme, aby odd sílil a rozrůstal se  a ne, že ho omezíme rámkovým krmítkem nebo přepážkou. Je léto, teplo, právě teď je ta doba, kdy se může dát odd víc prostoru aby se odd snažil zesílit, což zjara nejde. OK, takhle jasně to tak zvaní vědci nikde nepíšou a nakonec kvůli tomu si tady píšeme my.

Jen otázka, proč nikdo nereaguzjete na nejlepší malé krmítko = balon? Kvůli kopytu? Budete včelařit rok nebo tři, že se to nevyplatí? Jasně vysvětluju, že balon a kopyta jsou třeba na 50 a více let, v čem je, sakra, problém? Česnové napaječky na 1,6 litru se už nedají sehnat, jen ty nesmysly z Ještědu, co cizina? Přece to v Číně nepřestali vyrábět?

Tohle je malé, mám asi 30 těch větších. Mají tu výhodu, že nemusí být na úle prázdný truhlík a nesundává se dekl a neotevírá vč. Pokud má někdo včely doma a může jim dávat malou dávku denně, kupte si i tento nesmysl na 0,75 l, ve skutečnosti asi spíš méně, do mého na 1,6 se dá dávat tak max 1,4 l, jinak se ucmrndá kolem úlů a může být loupež. 

Na podávání vody to niukdy nepoužívám, neberou to z toho. Tedy zjara a v létě je podávání vody kravina.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwnqK1BhBvEiwAi7o0X8xcKU8JLPDmkcain-46M8Vv62WUL3mYdlA4CfIcQLDixGs7uWaSGxoCU6EQAvD_BwE

⋮
Tom50
29.07.2024, 23:56:00 xxx.xxx.139.241

Asi jste se upsal, mezi zítřkem a zářím je celý srpen! Dejte G co nejdřív.

Vylízat rámky se dávají vč odjakživa, ale chytří je dají až těsně před tmou. Zrovna tak je lepší krmit těsně před tmou. To se dá při pár vč snadno realizovat, kdo má vč hodně tak musí zariskovat.

Je dobré spojit několik věcí do jediného vyrušení. Jenže vše musí proběhnout rychle, reálně hrozí rabovka. Dle mého je lepší jeden den uspořádat plodiska, mít připravené G a hned je tam, jak zamýšlíte, dát. Někde tu píšu o mokrých plátýnkách. Znovu si to přečtěte, rozmyslete si předem co jdete udělat a pak to v klidu, ale rychle a plynule udělejte.

Na medník na vyčištění velký pozor, musíte ho mít dobře zajištěný proti slídilkám. Taky pozor na ulepený smetáček (peroutku) od medu, na potřísněné rukavice, rozpěrák a čelisti kleští, i tak malé plochy jako jsou hroty kleští rajcují slídilky.

Jestli přes vší opatrnost začnou slídit, umí být skutečně velmi otravné, je lepší práci odložit na další den. Chlapi dělají chybu, že v klidu udělají 2-4, někdy i 7- 8vč a na stan zbývá třeba jen pár vč, 2-3 a chtějí to dodělat. To rozhodně neradím. To si může začátečník lajsnout až získá zkušenosti. Vás se to ale asi netýká se třemi vč, měl byste to zvládnout dobře.

I když se něco podělá a nedopadne, vždycky je nutné si pak v klidu sednout, analyzovat práci krok za krokem a přijít na to, kde se stala chyba a odkdy nastal problém.

⋮
Tom50
29.07.2024, 17:13:45 xxx.xxx.139.241

Jako se i příslovečný mistr tesař někdy utne (jde o to, aby to nebylo často), podařilo se mi vyprovokovat těžkou slídivost. Popíšu detailně jak.

Navečer jsem pracoval s pěknými oddělky, bral jim nevhodné rámky a přidával jiné. Taky jsem jeden odd konečně překládal z plemenáče do úlu. Odebrané rámky jsem ihned pečlivě ukládal do plemenáče, včelotěsně uzavřel strůpkem a deklem. Vím bez přemýšlení jak na to, dělal jsem to snad tisíckrát. Plemenáč jsem poponesl k “základně” kde mám zázemí.

Dopoledne jsem musel někam odjet a něco mi říkalo, že se nemám zdržovat obědem. Tušení bylo správné, vše jsem sice pečlivě zajistil, jen očkový uzávěr, nahrazující u plemenáče česno, nějaký mamlas večer po práci nezavřel.

Zlikvidoval jsem příčinu a do hodiny byl klid. Včely ale slídí, vletují do otevřených oken bytů sousedů, do dřevníků, do otevřených okýnek aut, prostě všude, jsou stejně vlezlé jako vosy. Protože ale včely jsou pracovitý užitečný hmyz a vosy protivný zlodějský xindl k ničemu, jak zmizí příčina, do hodiny se včely uklidní a letí po jiné snůšce, hledají pořádnou “práci” a loupí jen když udělá včelař chybu. Ovšem vosy na “bojišti” zůstaly snad v 4-6 x větším počtu. Jako by viděly na včelách, že je v dotyčné lokalitě co krást, tak se na tom snažily přiživit. Když ale zdroj zmizel, nerozletí se po práci, jako včely, ale vysírají dál. 

Kdyby někdo věděl o jedu, který by se dal vosám, odnesly si to domů, nakrmily plod a pak pochcípaly, dal bych za tip nevím co! Přesně takhle se bude muset vypořádat včelařství s asijskou sršní, jen se o tom takto veřejně nebude psát. Ona skutečná krize přiměje lidi přestat si hrát na kra.iny a jednat sebezáchovně. Přesně tak to dopadne s green dealem. Lidi nevědí roupama co by vymýšleli za dekadentní nenormální zvrácenosti - viz OH a jen skutečný problém a jen nouze lidi přiměje bránit se úchylným nápadům, jako je práve green deal a další zhovadilosti. Ano, to je dle mě úchylnost a nejde jen o sexuální hnusy, ale i idiocii s ochranou všeho škodlivého a nenormálního na úkor dobrého.

Je nutné skončit pokrytectví. Jako zemědělec plošně tráví vše živé na určitém ohraničeném teritoriu - jinak by se nevyrobilo jídlo pro lidi a zelení magoři to musí mlčky trpět, přesně tak se budeme my na územích, kde se chová včela, vypořádávat se škůdci. Ovšem zatím si na včelaře ekoteroristi troufnou, protože je jich málo a Svaz je neschopný se za své členy brát. A tak to bude nejdřív tajně řešit každý sám. Jako nemilosrdně likvidujeme vosy.

⋮
Tom50
29.07.2024, 09:11:22 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.07.2024, 08:34:42

Tohle se mi líbí. Než přeřezat VŠECHNY NN 15 na půlku, tak snad vážně raději JEDEN zvedák. Má na můj vkus nesmyslně malá kolečka, vhodná tak na beton či dlažbu beze spár. Ovšem už jen bantam 15 cm by to asi vyřešil. 

V nástavcích nemám vyfrézovaná "ucha" ale pod horním okrajem mám úchopové lišty, jen na bocích, tedy na stěnách, ve kterých sedí ouška rámků. Totiž, držáky jsou kvůli délce vyfrézovaných drážek krátké a tudíž to bude mít bídnou a nebo nižší stabilitu.

Ale líbí se mi, že to vlastně funguje jako rudl. Takhle nějak to měl ten, co to poháněl akuvrtačkou a to je zbytečná komplikace, klika je jednodušší a funguje vždy bez baterie a vrtačky - motůrku.

Na druhou stranu “čtvrtmedníky” by zase taky řešily všechnu ostatní manipulaci s pro mě už těžkými nástavky. Mám o čem přemýšlet a co řešit, děkuju oběma za tip. Jsem velmio konzervativní a tak mi “novinky” dlouho trvají.

⋮
Tom50
28.07.2024, 11:01:38 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 28.07.2024, 08:50:04

Děkuju vám za vysvětlení. A ano, mladí raděj 15 minut čumí na nějakou kravinu než by 15 sekund četli!!!!! Ono jde o to, že se jim kvůli počítačům, mobilům a technologiím odmala nedovivinou mozky a oni potřebují jako primitivní divoši v pralese piktogramy, nejlépe pohyblivé obrázky (a jednoduchou výrazově chudou, ale snadno naučitelnou hatmatilku místo civilizovaného jazyka). Z písma umět vytvářet v duchu smysluplné obrazy jejich mozky neumí. Škody na myslích dětí a mladých jsou nevratné, je to stejné, jako když by se někomu nevyvinuuly oči, může chtít vidět sebevíc, ale nepůjde mu to.

No a reklama je zabiják všeho a touha po penězích z nich je děsivá. Bohužel když z rodin, ale hlavně ze škol, kvůli záměru majitelů zeměkoule, kteří chtějí masy lehko ovladatelných blbů - kvůli tomu je inkluze ve školství - vycházejí hlupáci, schopní jen napododobovat vzory - nebyli jsme jiní, etalonem krásy byly za mého mládí umaštěné dlouhé vlasy a hlavně celkově vypadat co nejnemocněji a nejzanedbaněji, z nových riflí jsme dřeli cihlou a rejžákem barvu, aby z nich byly co nejrychleji ošoupané montérky (dnes si ťukám do čela). Dnes to dovedli výrobci dál, rovnou to odřené a s dírami vyrábějí. 

Prostě děti tráví ve škole, družině a zájmových kroužcích víc času jak v rodině (rodině povětšině nekvalitní bez zájmu o dítě a jeho duši) a tak se stalo, že neumí dle Sókrata, Platóna, Aristotela a dalších rozpoznávat co je správné a co ne, co je ohleduplné a co hulvátské a tak dále. Pak klidně třískají s dekly, drtí včely po stovkách, a celkově se včelami zacházejí jako negramotní debilové z pralesa. I když, divoši z pralesa by se asi ke všemu živému, od čeho potřebují osoh, stoprocentně chovali jinak než se dnešní mladí ke včelám.

Pamatuju si, jak mi nešlo v mých třeba 5-8 letech do hlavy, že jí jen člověk a má jídlo. Zvířata žerou žrádlo a krmení. Jedině člověk může umřít, zvíře chcípne nebo zdechne. Jen včela umírá a nechcípe, nežere ale jí, a její potrava je jídlo nebo zásoby, určitě ne žrádlo. Otec mi vysvětlil, že v dobách ještě před knězem Adamcem se evropský civilizovaný svět dohodl na tom, že včela zasluhuje tak velkou úctu, že bez ní nemůže člověk přežít a jako výraz úcty k tomu faktu bude mít jediná včela tu výsadu, že se o ní bude hovořit, MEZI CIVILIZOVANÝMI LIDMI jako o člověku. Ve škole se mi děti smály a soudružky dřív nemusely mít vysokou školu a tak mě učily dvacetileté slečny s vymletými soudružskými mozky. Zastal se mě jednou starý učitel - bylo málo učitelů, komunisti dali inteligenci do dolů a k dobytku nebo k popelářům a tak ten pán ještě v 70 učil. A řekl mi přede všemi, že mám kvalitní rodiče, když mi to takhle vysvětlili a že slušný člověk nehezky o včele nemluví.

Jsem s tím dneska směšný? To je mi fuk. Nikdo, kdo se chce považovat za mého přítele nebo známého nesmí o včelách nehezky ani mluvit, natož smýšlet. Tím já poznám civilizovaného člověka s dostatečným IQ. 

Mě u videí stačí, že protagonista řekne, že dá včelám plásty vyřžrat a video vypínám a tím dotyčným neskutečně pohrdám. Kor když jeden vyndá z pomyslného mrazáku zaostalou metodu převěšování plodu a omezování matek v kladení, nazve to přeužívaným latinským výrazem pro nejvyšší superlativ, ve vidích maluje na tabule schémata a grafy a dělá vědu z překonaného nesmylu. A pak tentýž dá včelám VYŽRAT zásobní plásty nebo těsto či synťák, se kterým kšeftuje? Já pak videa těchto “tvůrců” neumím dokoukat. 

Karel Kryl v jedné své písni zpívá o katu, co o morálce káže a dává to jako obrazný etalon úpadku lidskéhoho myšlení, vnímání světa a vztahů, morálky. A mě “včelař”, jehož včely žerou, nemůže nic naučit. Jsem proti němu když v ničem, tak v etice a morálce velikán!

Možná někdo dočítá moje dlouhé příspěvky do konce a možná je někdo i úplně chápe. Proto vás všechny upozorním (opět) na latinské slovo optima

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=optima&typ_hledani=prefix#google_vignette

Je to nejvyšší stupeň superlativu a já jak uslyším, že někdo řekne slovo “nejoptimálnější” vím, že je nevzdělaný a že se jen snaží oslnit světově znějícím pojmem, kterému ale nerozumí. A na počtu jeho titulů nezáleží, myslím že můžeme vidět právě v této naší vládě, že nejtitulovanější člověk ve státě není nejkvalitnější nejvyšší ministr.

Prosím vás lidi. Stupňování (primitivní jazyky ho nemají) znamemá asi toto.

Nějaká věc je a je normální v základním působku. Jestli je ta věc dobrá, což je první stupeň. Ale ta stejná věc nabyde nějakou o malinko vyšší hodnotu či význam, je lepší a to je druhý stupeň superlativu. Třetí, nejvyšší spupeň zní v civilizovném jazyku jako nejlepší.

Právě slovo optimální znamená nejvyšší možný superlativ a jakmile někdo řekne, že je něco nejoptimálnější, ukazuje tím, že je nevzdělaný a vyjadřuje se jako křupan. Předřadit předložku nej před slovo optimální v překladu zní doslova jako nejnejlepší.

Jako důkaz přidávám názor moderního "jazykovědce" a sám se stotožním pouze s komentátorem s nickem Defo. Je na každém, jak se bude vyjadřovat a ano, lidí jako Dofos bude rapidně ubývat. Ovšem to samosebou neznamená, že bychom měli dopustit, že se místo mluvení bude hýkat. Nejlépe Anglicky, chtělo by se dodat. I Defo si myslí, shodně se mnou, že je to celé záměr, jak jasně dokládá jeho poslední věta. A ano, současná čeština má dekadentní tendenci. Slovo dekadentní znamená úpadkový.

https://www.ascestinaru.cz/lze-stupnovat-adjektivum-optimalni/

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=dekadentn%C3%AD&typ_hledani=prefix#google_vignette

⋮
Tom50
28.07.2024, 00:08:09 xxx.xxx.139.241

Možná bych měl mlčet, možná se čeká, co tomu řeknu. Video pěkné, Mínu nemusím, ale včelař super, mladý, hezký člověk, umí mluvit, nemá trému, je sebejistý a je to naděje, že včelaření nezahyne se starci, kteří převažují.

Musí se uživit a tak Singer. Jak špatný a proč je to kmen pro běžné včelaření nevhodný, jsem vysvětlil mnohokrát. Taky video hned dává důkaz, tři bedny 39x24x11 + jen jeden medník? Nevím, kolik mají snůšek, ale jeden medník 24 je asi 25 kilo medu. Dvakrát? To je pak 50. Blaník i se 24 to má jinak. Má plod vždy jen v jednom VN + TL kde je ale většinou jen trubčí plod, do dělničiny v TL málokdy vč dělničí plod dává. 

Blaník má nízké dílo pro med pouze panenské.

Včelař má špatně mezerníky a má nastavené můstky jak na HL, tak i na SL. Když dává rámek do nástavku nad mřížku, je zřetelně vidět, že se rámek kácí, nevisí za ouška. To se dole opřel o mřížku můstkem na SL. Jestli tam byla zrovna včela nebo několik, nepřežila to. Mě by to vadilo, většině to holt nevadí, nová doba.

Lidi, kolegové, včelaři. Mezerník na HL je superkravina na entou. Když se vytahuje rámek, ten první, mezerníky vedlejšího rámkou orvou plod a válcujjí včely, které mají tu smůlu, že jsou v nesprávnou chvíli na blbém místě na tom vytahovaném rámku. Taky se takto dá zničit matka.

Tohle je relikt zadováků, kdy se rámky vyndavaly kleštěmi vodorovně a tak mezerníky na HL nevadily. Naopak by vadily na BL kleštím, kterými se rámky za horní roh rámku uchopovaly. Stačí dát mezerníky na BL a nemůže se to stát. Pro mě je až děsivé, že tak hezký, mladý a vzdělaný člověk na tohle nepřijde sám. Taky je vidět jak mezerníky kolidují když rámek otočí. Pak se mezerníky umí potkat a na opačné straně nevymezuje mezeru nic. Stačí jen minimum myšlení a hlavně ohleduplnosti, na to není potřeba být Einsten!

Mladý včelař se vším tříská, ne tolik jako Sedláček, ale já tohle nemám rád.

Přelarvování a chov ukazuje zmatečně, nepřehledně, já měl co dělat ho sledovat a chápat, plete se v počtech dní, škoílkovat tzen den kdy zavíčkují matečníky je nebetyčná hloupost. Ukazuje zbytečně “nenažranou” složitou metodu při matce. Tohle dělají velkopodniky aby nepřišly kvůli chovu o med. Prostě na chov se vyčlení jedno vč, med se oželí a matky přece mnohonásobně vynahradí ušlý med. Smutné, pro mě rozhodně. Přesněji, poměrně moderní je hcov ve sběrném oddělku a to je ještě lepší než v chovném vč, kde by se musel pořád snímat a vracet medník. Nakonec zbyde silný oddělek.

Zábavné je, kolik N rámků má ve VN. Já tohle zásadně nedoporučuju. Ale je zjevné, že i on si nechává medové polorámky a takhle to dopadá když je vč hodně a někde se zapomenou. Tohle doporučuji všem, nechat si pro každé vč nejméně 3 polorámky se skutečným medem.

Celkově má staré ohavné dílo. 

Dostalo mě, jak po vyndání smyku smete nemotorné zmatené mladušky do díry tím krycím prkýnkem. Mrzí mě, že tak hezký člověk je tak bezohledný k tomu tvorovi. Holt nová doba a já jsem už asi fakt do starého železa.

Celkově ale musím říct, že to je po velmi dlouhé době konečně video, které, až na těch pár (našel bych jich víc) detailů, je perfektní a když budou všichni začátečníci zacházet se včelami aspoň jako tento mladý včelař, bylo by to nádherné!

Letos (jsem na CHZ teprve od zimy) jsem sem dával (dával to romaning, já to neumím) jak vypadá můj otevřený úl, jak jsou horní loučky ABSOLUTNĚ čisté. Radím si to tu najít a dělat to jako já. Já pak nezničím jedinou včelu!!! A když uslyším a nebo ucítím jak to chrupne když nějakou včelu nechtíc rozmáčknu, zamrzí mě to. Jsem směšný? OK, nevadí mi když se mi za tohle bude někdo pošklebovat. Je to můj svět a do toho “normálního” bych já nechtěl, snad jen s pistolí u spánku. A že jsem moc velký estét a pedant? Bůh mě obdařil myšlením a kupecké počty fakt umím. A tak je nutné si uvědomit, že výchova každé včely stojí včelstvo (a tedy i mě) nějaký med a nějakou energii, kterou musí včelstvo vydat. Jestli zbytečně drtím a zabíjím včely, jsem prase jako člověk a blb jako počtář!

Nevčelařím primárně z nenažrané touhy po max zisku. V první řadě včelařím pro radost, pro pomoc přírodě nejefektivnějším opylovačem. Taky pro můj pocit z dobře vykonané práce pro lidi obecně - většina má huby plné planety a ekologie, ale chová se ke světu kolem sebe jako prase a pak se stejně chová i k jiným lidem.

⋮
Tom50
27.07.2024, 21:12:59 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 27.07.2024, 12:58:13

Skoro dobře. ALE!

Jeden rámek s prkýnkem je bez plodu, nastavovaný a černý, jenže je v něm pyl. Ale ten pyl by měl přijít za poslední plodový, je ho škoda. A víte co Martine? Dejte jako krycí tmavší rámek z pozice 3 a jedničku na pozici 2. Do dvojky už klást nebudou, ale zaplní ho zásobami. A my potřebujeme nutně, aby před chumáčem byly vždy nejméně dva zásobní a pak teprve plod. Kde se vylíhne poslední plod, tam chumáč zasedne.

Kdyby se stalo - bylo to bezmatečné, že to v zimě hodně zeslábne, světlý žemlák nebude po půlce nebo koncem února vyjedený a bude se zužovat, odebere se a uschová jako zásobní na přidání některému vč později, když se už rozšiřuje. První M na konci jív jde dát jen fakt pěknému vč. Ta slabší se rozšiřují zásobákem a je pak ideální, když je takhle mladý.

Kdybyste si pořídil balonová krmítka, budete je mít po zbytek života. Za mě byly balony skleněné, nekvalitní, sklo zestárlo a  zkřehlo, často se rozbíjely. Dnešní plastové jsou navěky. Blbé je to kopyto co musí být pod balonovým táckem. Ale. Někdo vám udělá do čtverců překližky 5 mm díry, čtyři lajsničky si uděláte sám a možná i ti u díru. Já mám některá kopyta už po předcích a tedy nejméně 60 let stará.

Na druhou stranu. Kvůli fum budete stejně muset vyndat poslední rámky a tak holt vyndáte kapsová krmítka, která vás, a nikoho jiného, snad nenapadne dát jinam, než na konec plodiště..

⋮
Tom50
26.07.2024, 23:24:34 xxx.xxx.139.241
Martin83:

Včelstvo č.3. Poroj ze začátku s neoplozenou matkou nejslabší včelstvo.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Tady jako první dejte rámek z pozice 7. Na krycí rámek ideální stáří, není moc dobré, aby KR byl moc mladý, neměl by být ale ani ohavně černý. Na druhou pozici rámek číslo 1, za něj č 3 kvůli pylu, který v něm je.

Pak už to nechte jak to je. Mezistěna by měla jít úplně pryč. Poslední, mladý, a úplně neobsednutý rámek mě přivádí do rozpaků.  Na konci ho zanesou zásobami a zjara skončí v komoře? To je škoda ne? Na druhou stranu, plodiště nemůže končit plodem, v tuto dobu ne. A tak ho nechte jako poslední a pro jistotu za něj dejte SR. Víte o tom, že je pěkný - to uvidíte i zjara a on se určitě hodí i vyčištěný z poza blinovky, tedy z komory.

Jak jsem psal odpoledne. Nadchnul jste mě, jen vás pozlobím, moje máma by řekla, že krmíte bičem. To se říkalo o lakomých sedlácích, kteří svůj dobytek a koně nepřekrmovali a bylo na těch zvířatech vidět, že by se jim mohlo dařit lépe. Včelstva neulejvejte, ale tohle je opravdu těžce málo zásob!